Izrael podél hranice s Gazou soustředil pozemní jednotky, zatímco Hamás dál pokračuje v raketové palbě na izraelské území. Výzvy k ukončení nejintenzivnější palby za poslední roky mezitím přibývají z celého světa. V noci na čtvrtek zazněly poplašné sirény varující před dopadem raket poprvé také na severu Izraele. Dosud ostřelování z Pásma Gazy dosáhlo jen do jižní a střední části Izraele. Izraelské letectvo celou noc pokračovalo v bombardování cílů v Pásmu Gazy, zničilo také místní velitelství Hamásu, píše list The Jerusalem Post (TJP).
Izraelské jednotky se připravují u Gazy, pokračuje palba i násilí mezi Židy a Araby v ulicích
Události ČT: Násilnosti mezi židovským a arabským obyvatelstvem (zdroj: ČT24)
Boje začaly po nepokojích v Jeruzalému v pondělí večer salvami raket z Pásma Gazy na Izrael, který pak zahájil masivní vojenskou operaci proti skupinám Hamás a Islámský džihád. Izrael, Spojené státy a EU skupiny považují za teroristické organizace.
Jedna raketa odpálená z palestinské enklávy v noci na čtvrtek zasáhla dům nedaleko Tel Avivu, zraněno bylo pět Izraelců. Izrael při obnovených náletech v Gaze zničil šestipodlažní dům v centru města. Jednoho muže na jihu enklávy podle mediků zabila izraelská raketa.
V Pásmu Gazy podle poslední bilance Hamásu přišlo o život 83 lidí, včetně 17 dětí, a 487 osob bylo zraněno. Izrael informoval o sedmi obětech, včetně dvou dětí, vojáka a občanky Indie. Ve středu raketa vypálená z Gazy zasáhla izraelské město Sderot, v troskách domu zemřel pětiletý chlapec, uvádí TJP.
Ve čtvrtek večer izraelská armáda uvedla, že na sever země byly vypáleny také tři rakety z Libanonu. Dopadly podle ní do neobydlené oblasti na pobřeží a nikoho nezranily. Izraelská armáda jako obvykle nekomentovala, kdo podle ní za útokem z Libanonu stojí.
Libanonská televizní stanice MTV citovala zdroj z libanonské armády, podle něhož rakety vystřelila zřejmě palestinská skupina, nikoli libanonské hnutí Hizballáh, podporované Íránem, úhlavním nepřítelem Izraele. Katarská televize al-Džazíra citovala zdroj z libanonské bezpečnostní služby, podle něhož byly rakety vypáleny z blízkosti palestinského uprchlického tábora v jižním Libanonu.
Násilí mezi civilisty
Po celém Izraeli pokračují potyčky a násilnosti mezi místními Židy a Araby. Policie kvůli nim zadržela téměř čtyři sta lidí, desítky osob jsou zraněny. Premiér Benjamin Netanjahu vyzval obě strany, aby se vzájemnými útoky přestaly, se slovy: „Je mi jedno, jestli vám vře krev. Nemůžete vzít zákon do vlastních rukou.“ Podle izraelského webu ynet Izrael nad nepokoji patrně ztratil kontrolu.
Přestože byl ve městě Lod vyhlášen zákaz vycházení, konaly se tam násilné demonstrace arabských mladíků. Jen tam bylo zraněno nejméně dvacet lidí, včetně třiatřicetileté těhotné Arabky, která utrpěla vážné poranění hlavy. Podle webu ynet byla převezena do nemocnice, kde porodila.
Další demonstrace byly i ve městě Akko na severu země, kde vedle sebe žijí Arabové a Židé. Docházelo tam k vypalování židovských podniků a pokusům o lynč. Skupina extremistických Židů v Bat Yamu ve středu země zaútočila na arabského řidiče auta a rovněž se ho pokusila lynčovat. Také v Tiberiadě u Galilejského jezera se skupina židovských násilníků snažila lynčovat Araby. Nepokoje zachvátily také řadu dalších měst.
Zpravodaj ČT: Štěpící linie jsou možná mnohem hlubší, než se čekalo
Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek vysvětlil, že jde o zcela novou situaci. V roce 2000, když začínala druhá intifáda (palestinské povstání), probíhala také série násilných demonstrací, ale proti sobě stáli radikální arabští obyvatelé Izraele a policie. Nyní probíhá nebezpečnější konfrontace arabských a židovských obyvatel některých smíšených měst.
„Židovští i arabští násilníci vypadají dost podobně. Je to mladý, převážně mužský maskulinní dav, jsou moderně oblečení, nevypadají rozhodně jako zbožní muslimové či židé. Jsou to lidé, kteří podléhají dezinformacím z internetu s mentalitou fotbalových fanoušků či nacionalistů. Z nich je tvořen iracionálně se chovající násilný dav,“ vysvětlil Borek.
„Je to velice zlověstné a nepříjemné pro Izrael dovnitř i navenek. Ukázalo se, že štěpící linie jsou možná mnohem hlubší, než se čekalo. Že se to netýká jen muslimských radikálů na Chrámové hoře v Jeruzalémě či v Gaze. Linie jde do hlubin izraelské společnosti,“ dodal zpravodaj.
Studio 6: David Borek k dalšímu dni izraelsko-palestinského konfliktu (zdroj: ČT24)
Příprava jednotek
Izrael připravil bojové jednotky podél hranice s Gazou a podle vojenského mluvčího se nachází „v různých fázích přípravy pozemních operací“. „Náčelník generálního štábu přípravy kontroluje a poskytuje vedení,“ uvedl mluvčí Jonatan Konrikus.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že údery proti vojenským schopnostem Hamásu a jeho spojenců v Gaze budou pokračovat. Ministr obrany Benny Gantz ve čtvrtek večer oznámil, že povolává do armády devět tisíc rezervistů.
Ve středu izraelská armáda zabila vysoce postaveného velitele Hamásu a bombardovala několik domů, včetně výškových budov a banky, která podle Izraele sloužila aktivitám Hamásu. Šéf Hamásu Ismáíl Haníja prohlásil, že „střet s nepřítelem je časově neomezený“.
Dopad na vyjednávání o vládě
Eskalace konfliktu podle médií zřejmě udrží u moci premiéra Netanjahua. Lídr ultranacionalistické strany Jamina Naftali Bennett uvedl, že v nynější vyhrocené situaci smetl ze stolu možnost vytvořit koaliční vládu bez Netanjahua. Informoval o tom ve čtvrtek večer zpravodajský server The Times of Israel s odvoláním na nejmenovaný zdroj. Podle něj Bennettův tým obnovil povolební jednání s Netanjahuovou stranou Likud.
Bennett byl přitom považován za kandidáta na nového premiéra v koaliční vládě, jejíž vytvoření měl podle některých izraelských médií oznámit prezidentu Reuvenu Rivlinovi v pondělí krátce předtím, než palestinské hnutí Hamás začalo ostřelovat izraelské území. Za prezidentem měl jít se šéfem strany Ješ Atid Jairem Lapidem, který je od minulého týdne pověřený sestavením vlády. Rivlin ho pověřil poté, co se po březnových volbách nepodařilo v termínu dojednat koalici Netanjahuovi.
Podle zdroje serveru The Times of Israel Bennett změnu postoje vysvětlil v uzavřené konverzaci tím, že bezpečnost státu je nyní priorita. Koaliční vláda Bennetta a Lapida by potřebovala i hlasy strany arabských Izraelců, kterou vede Mansúr Abbás. Ten uvedl, že o vládě nebude jednat, dokud židovsko-arabské násilnosti neskončí.
Spojené státy uklidňují
Ke zklidnění situace se snaží přispět Spojené státy. „Vyjádřil jsem lítost nad ztrátou lidských životů. Zdůraznil jsem potřebu ukončit raketové útoky a deeskalovat napětí. Izraelci a Palestinci si zaslouží stejnou míru svobody, důstojnosti, bezpečnosti a prosperity,“ napsal na Twitteru americký ministr zahraničí Antony Blinken po telefonátu s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem.
Na stranu Izraele se jednoznačně postavil americký prezident Joe Biden. Během telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem odsoudil raketové útoky Hamásu a dalších teroristických skupin proti Izraeli a vyjádřil „svou neochvějnou podporu bezpečnosti Izraele a legitimnímu právu Izraele bránit sebe a svůj lid“, uvedl Bílý dům. Na úvod svého projevu prezident Biden vyjádřil naději, že násilí brzy ustane.
Spojené státy vyslaly do regionu vysoce postaveného diplomata, který bude naléhat na obě strany, aby se situaci snažily zklidnit. Podobné pokusy Egypta, Kataru a OSN zatím nikam nepokročily.
K zastavení násilností a zajištění bezpečnosti civilistů vyzvali i šéf Kremlu Vladimir Putin a generální tajemník OSN António Guterres, který je v Rusku na pracovní návštěvě. K „resetování jednání“ mezi Izraelem a Palestinci vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron, který jednal s předsedou palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem a posléze má jednat i s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Turecko, které v uplynulých letech přijalo v Istanbulu lídry Hamásu, vyzvalo muslimské země, aby zaujaly jednotný a jasný postoj k násilí mezi Izraelem a Gazou. O zprostředkování příměří se snaží, podobně jako v minulosti, Egypt. Jeho vyjednávači se v Tel Avivu setkali se zástupci Izraele poté, co předtím jednali v Pásmu Gazy.
Dopravní komplikace
Izrael už kvůli ostřelování odklonil lety z Ben Gurionova letiště poblíž Tel Avivu na Ramonovo mezinárodní letiště u Ejlatu na jihu země, koncipovaného jako alternativa v době ozbrojených konfliktů. Společnosti British Airways, Lufthansa, Iberia a Virgin Atlantic zrušily veškeré lety do Tel Avivu, poté co tak učinily Delta Air Lines a American Airlines.
„Rakety se opět pohybovaly v blízkosti letiště. Příletové koridory jsou zde složitě konstruovány. Stalo se tedy to, že pasažéři mohli sledovat rakety z letadla. Některá letadla se dokonce otočila a přistála na letišti u Ejlatu. Odtamtud pak byla menšími letadly dopravována na letiště Ben Guriona,“ dodal Borek.
Hamás se však z Pásma Gazy zřejmě snaží ostřelovat i Ramonovo mezinárodní letiště u Ejlatu. Informovala o tom agentura AFP i zpravodajský server The Times of Israel. Podle něj se nejspíš palestinské hnutí Hamás snaží přimět Izrael, aby zcela uzavřel letový provoz nad zemí.
Hnutí Hamás uvedlo, že na druhé izraelské letiště vystřelilo „obrovskou raketu“, a vyzvalo letecké společnosti, aby „pozastavily“ všechny lety do Izraele. Raketa podle izraelského serveru dopadla poblíž města Eljat. Právě nedaleko něj se Ramonovo letiště nachází.
Podle serveru The Times of Israel jde zřejmě raketu, která po vypálení z Pásma Gazy na Izrael urazila největší vzdálenost - asi 250 kilometrů.
Od pondělí přes patnáct set raket
Hamás a Islámský džihád od pondělního večera na Izrael vypálily 1500 raket, uvedla ve středu pozdě večer izraelská armáda. Dalších 350 raket se podle armády nepodařilo odpálit a „stovky“ jich zneškodnil izraelský obranný systém Iron Dome (Železná kupole). Nynější konflikt je podle agentury Reuters největší od roku 2014. Tehdejší válka se táhla padesát dní a zemřelo při ní přes dva tisíce Palestinců a sedmdesát Izraelců.
Současnému konfliktu předcházelo několik dní napětí v Jeruzalémě a pondělní policejní zásah proti protestujícím Palestincům na Chrámové hoře. Zraněny byly stovky Palestinců a desítky izraelských policistů. Hamás vyzval izraelskou policii, aby se z Chrámové hory a nedaleké východojeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh stáhla. Ve čtvrti hrozí vystěhování několika palestinských rodin, do jejichž domovů se chtějí nastěhovat izraelští osadníci. Po nesplnění ultimáta Hamás začal Izrael ostřelovat.
Otázka Jeruzaléma je v mnoha směrech jádrem palestinsko-izraelského konfliktu. Zatímco Izrael považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavní město, Palestinci chtějí, aby se jeho východní část stala hlavním městem budoucího palestinského státu. Izrael obsadil východní Jeruzalém v šestidenní válce v roce 1967 a v červenci 1980 prohlásil Jeruzalém v rozporu s rezolucemi OSN za své „věčné a nedělitelné hlavní město“. Tuto anexi východní části mezinárodní společenství neuznává s tím, že konečný status města by se měl vyřešit jednáním.
Ačkoli nejnovější problémy v Jeruzalémě byly okamžitým spouštěčem nejnovějších bojů, palestinská frustrace z nedořešení otázky vytvoření nezávislého palestinského státu v posledních letech zesílila, mimo jiné kvůli rozhodnutí předchozí americké vlády uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele a přesunout tam ambasádu a mírovému plánu exprezidenta Donalda Trumpa, který Palestinci odmítli s tím, že podporuje budování osad na okupovaných územích.