Izraelský ministr Ben Gvir navštívil Chrámovou horu, čelí kritice opozice i Palestiny

3 minuty
Události ČT: Izraelský ministr navštívil Chrámovou horu
Zdroj: ČT24

Nový izraelský ministr národní bezpečnosti a odsouzený rasista Itamar Ben Gvir navštívil Chrámovou horu. Palestinské ministerstvo zahraničí označilo krok za „bezprecedentní provokaci“ a palestinský premiér Muhammad Ištajja uvedl, že jde o pokus vytvořit z mešity al-Aksá židovský chrám. Před dopadem, jaký může tato symbolická návštěva na sporném místě mít, varovala i izraelská opozice. Odsoudily ji také Jordánsko a Egypt. V minulosti se návštěva izraelského politika na Chrámové hoře stala roznětkou násilí.

Izraelská média zveřejnila fotografie, na nichž je vidět, jak se ministr Ben Gvir po Chrámové hoře prochází spolu s ochrankou.

„Naše vláda nepodlehne hrozbám Hamásu. Chrámová hora je pro Izraelce nejdůležitějším místem. Zachováme svobodu pohybu pro muslimy a křesťany, ale na místo chodí i židé, a s těmi, kdo vyhrožují, se rázně vypořádáme,“ prohlásil ministr na závěr své návštěvy. „Pokud si Hamás myslí, že mě odradí svými hrozbami, pak by měl pochopit, že časy se změnily,“ doplnil na Twitteru.

Premiér Benjamin Netanjahu program ministra svého kabinetu přímo nekomentoval. Izraelská média ale citovala představitele jeho kanceláře, podle kterého šéf vlády nechce na stávajícím uspořádání na Chrámové hoře nic měnit.

„Je to bezpříkladná provokace a je tu i reálné riziko další eskalace, za niž je odpovědný (premiér Benjamin) Netanjahu,“ zdůraznilo palestinské ministerstvo zahraničí. Palestinský premiér Ištajja při zasedání vlády řekl, že Palestina se bude pokusům o vniknutí do mešity al-Aksá bránit. Ministerstvo zdravotnictví poznamenalo, že v Betlémě na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý izraelští vojáci zastřelili patnáctiletého Palestince.

Mluvčí palestinského protiizraelského radikálního hnutí Hamás uvedl, že Ben Gvirova návštěva Chrámové hory je zločin a „pokračování sionistické okupační agrese“, které může zafungovat jako rozbuška. „Palestinci budou dál hájit svatost al-Aksá a bojovat za její očištění,“ sdělil Házim Kásim.

Chrámová hora v Jeruzalémě
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org/Google Earth

Mezinárodní odsouzení

Ke kritikům kroku nového izraelského ministra se přidalo také Jordánsko. „Jordánsko tím nejsilnějším způsobem odsuzuje vtrhnutí do mešity al-Aksá a ohrožení její posvátnosti,“ uvedla vláda podle agentury Reuters.

Egypt varoval, že Ben Gvirovo jednání může mít negativní dopad na bezpečnost a budoucnost mírového procesu. Procházku ministra po Chrámové hoře odsoudily také Spojené arabské emiráty, které spolu s Egyptem patří k hrstce arabských států, které Izrael uznávají. Kritika zazněla rovněž ze Saúdské Arábie a Turecka.

Americký velvyslanec v Izraeli Thomas Nides řekl, že všechny kroky, které ohrožují status quo ohledně posvátných míst, jsou nepřijatelné. Později to zopakovala i mluvčí americké Rady pro národní bezpečnost (NSC). Totožně se vyjádřilo francouzské velvyslanectví v Izraeli.

Nejnezodpovědnější muž na nejcitlivějším místě, kritizuje Lapid

Podle serveru Times of Israel Ben Gvir v pondělí jednal o návštěvě místa, které je posvátné pro tři velká monoteistická náboženství, s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Údajně se shodli, že ministr uskuteční návštěvu až v příštích týdnech. Svůj úmysl navštívit Chrámovou horu Ben Gvir oznámil v neděli, což vyvolalo protesty Palestinců.

Rozhodnutí nového ministra národní bezpečnosti, do jehož gesce spadá i policie, kritizovali i zástupci izraelské opozice včetně bývalého premiéra Jaira Lapida. „Tohle se stane, když je slabý premiér donucen svěřit tomu nejnezodpovědnějšímu muži na Blízkém východě to nejcitlivější místo na Blízkém východě,“ napsal Lapid na Twitteru.

Ben Gvir je šéfem krajně pravicové strany Židovská síla. V minulosti byl odsouzen za rasismus a podporu teroristické organizace a je znám nesnášenlivými výroky proti Arabům, zároveň je odpůrcem palestinské státnosti.

5 minut
Horizont ČT24: Analytik Tureček k diskutované návštěvě izraelského ministra na Chrámové hoře
Zdroj: ČT24

Šaronova návštěva zažehla intifádu

Chrámová hora, které muslimové říkají Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně), leží na náhorní plošině Starého Města ve východním Jeruzalémě a je nejcitlivějším místem izraelsko-palestinského konfliktu. Část západní stěny Chrámové hory tvoří Zeď nářků. Na vrcholu hory stojí Skalní dóm a mešita al-Aksá.

Chrámová hora je pod správou muslimů, ale za bezpečnost areálu zodpovídá Izrael. Podle nepsané dohody mezi oběma stranami židé mohou místo navštěvovat, nemohou se tam ale modlit.

Návštěva izraelského politika na Chrámové hoře je citlivou věcí. Například v září 2000 místo navštívil tehdejší opoziční představitel Likudu Ariel Šaron, což zažehlo takzvanou druhou intifádu, tedy ozbrojené povstání Palestinců proti Izraeli. Druhá intifáda trvala téměř pět let, v otázce jejího ukončení nepanuje obecná shoda.

Izrael považuje celý Jeruzalém za své věčné a nedělitelné hlavní město, zatímco Palestinci chtějí, aby se jeho východní část, včetně opevněného Starého Města, stala hlavním městem jejich budoucího státu. Izraelskou anexi východního Jeruzaléma z roku 1967 mezinárodní společenství neuznává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2300 zraněných. Ta páteční pak uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain ale připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat.
06:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 3 hhodinami

De facto: Odtajněné dokumenty můžou říct více o atentátu na Kennedyho

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.
před 4 hhodinami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 6 hhodinami

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 8 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 9 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 10 hhodinami
Načítání...