Mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás začal v pátek podle dřívějších neoficiálních vyjádření platit od 02:00 místního času (01:00 SELČ) klid zbraní. Ten by měl po jedenácti dnech ukončit nejhorší boje od poslední války v roce 2014. V ulicích Gazy byly po uplynutí ohlášeného okamžiku vidět oslavy, uvedly světové zpravodajské agentury. Americký ministr zahraničí Antony Blinken zároveň ohlásil brzkou cestu na Blízký východ.
Boje mezi Izraelem a Hamásem utichly. V ulicích Gazy se oslavovalo příměří
Události: Příměří v Gaze (zdroj: ČT)
Palestinské raketové útoky na židovský stát pokračovaly i těsně před očekávaným začátkem účinnosti příměří, uvedla agentura Reuters. Izrael provedl ještě nejméně jeden nálet. Tamní vláda informaci o načasování klidu zbraní oficiálně nepotvrdila, čas zmiňovaný Hamásem a několika médii nicméně ve čtvrtek večer anonymně uvedl jeden z jejích členů.
„Bylo to napínavé. Poslední raketový útok z Gazy se odehrál dvanáct minut před začátkem příměří. Útoky Palestinců na velká města mezitím vymizely. Izraelci měli v noci nedaleko Gazy letadla na nebi pro případ reakce na porušení příměří,“ popisuje zahraniční zpravodaj David Borek.
„Jaká úleva! Škaredé zvuky války konečně ustaly,“ napsal na Twitteru Matthias Schmale, který v Gaze řídí sekci Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Na izraelské radiostanice se zase po dnech nepřetržitého zpravodajství vrátila popová hudba či tradiční písně.
S druhou hodinou ranní v Gaze vypukly pouliční oslavy, při nichž někteří lidé provolávali „Alláhu akbar“ (arabsky Bůh je veliký). Mnozí z nich podle agentury AP pálili ze zbraní do vzduchu. Hlavní ulice města zaplnila auta, řidiči troubili a pasažéři mávali vlajkami z oken. Z amplionů mešit také zaznívala slova o vítězství odporu proti okupaci.
Studio 6: David Borek o příměří mezi Pásmem Gazy a Izraelem (zdroj: ČT24)
Sčítání škod
Izraelské bombardování během posledních dnů způsobilo Palestincům obrovské škody. Místní zdravotníci hlásí 232 mrtvých a přes 1900 zraněných. Raketové útoky radikálního hnutí si v Izraeli naopak vyžádaly dvanáct obětí.
Hamás a další radikální hnutí Islámský džihád na blízkovýchodní zemi vypálily za jedenáct dní až čtyři tisíce raket. Některé doletěly k Tel Avivu, stovky jich spadly před hranicí a těch zbylých devadesát procent zachytila protiraketová obrana. Izraelská armáda oznámila, že při svých operacích zničila přes sto kilometrů tunelů, které teroristé používají k přesunu a skladování zbraní. Až 225 zabitých označila za teroristy včetně 25 velitelů.
Zničeno bylo mnoho budov, jež podle vojska využívalo ozbrojené křídlo Hamásu. Po náletech se zřítilo v Gaze také devět výškových domů, v jednom z nich sídlila média a redakce agentury AP nebo televize al-Džazíra. Mezi zničenou infrastrukturou je i deset vládních budov, jedenáct odborů ministerstva vnitra vlády Hamásu a pět bank.
GALERIE
Budova v Gaze po zásahu. Izraelci cílí na jednotky Hamásu, o život přicházejí i civilisté. Na druhé straně si rakety palestinských radikálů vyžádaly také civilní oběti
Izrael ruší omezení vyhlášená kvůli bojům
Příměří zatím ani jedna ze stran neporušila. Armáda židovského státu zrušila téměř všechna omezení pohybu vyhlášená v minulých dnech kvůli bojům. K normálu se vrací i život v komunitách poblíž Pásma Gazy. Školy a s nimi spjaté instituce však zůstanou v jižním a středním Izraeli zavřené.
Armáda také vyzvala veřejnost k opatrnosti kvůli velkému množství raketových střepin. Policie otevřela motoristům silnice v blízkosti Pásma Gazy, jež byly kvůli bojům uzavřené. Zprovozněn byl také hraniční přechod Kerem Šalom, jímž na palestinské území proudí kamiony se zbožím. Na jeho otevření naléhaly především humanitární organizace.
Na příměří to nicméně nevypadá v blízkosti jeruzalémské Chrámové hory. Odtamtud byly i v pátek během dne hlášeny další střety Palestinců s izraelskou policií. V poledne se tam konaly v mešitách sváteční modlitby, protože pátek je v muslimském světě sváteční den. Stejně jako v minulých případech házeli Palestinci na Izraelce kamení a policie zasáhla prostředky, které používají pořádkové síly, mimo jiné zábleskovými granáty. Izraelská média informovala, že Hamás vyhlásil na pátek v Jeruzalému den hněvu.
Egypt bude dohlížet na příměří
Zástupci Hamásu sice hovoří o vítězství, palestinské území ale čelí dopadům posledních dní. Pásmo Gazy totiž už předtím trápila chudoba a nezaměstnanost. Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua schválení příměří zase oznámila s tím, že dosáhla „v operaci významných úspěchů, z nichž některé jsou beprecedentní“. Předseda vlády ale okamžitě poté začal sklízet kritiku za to, že bojovou operaci údajně zastavil příliš brzo.
„Na straně Hamásu a islamistických skupin v Gaze jsou některé prestižní výdobytky. Radikální hnutí za svůj hlavní úspěch považuje to, že se mu raketami podařilo zasáhnout okolí Jeruzaléma. Dokázal tam propojit tu svou izolovanou gazánskou kauzu s tou obecnější otázkou tohoto města, na které si kromě Izraelců dělají nároky i Palestinci,“ řekl Borek.
Lidé mezitím nervózně sledovali, co nový zvrat v konfliktu přinese, uvedl deník The New York Times. „Dějiny izraelsko-palestinských bojů jsou plné dohod, které nedokázaly vyřešit základní neshody,“ píše list. Egypt již ohlásil vyslání dvou delegací, které budou na dodržování příměří dohlížet, blízkovýchodní země jednání zprostředkovala.
Obě strany avizovaly, že jsou připraveny odpovědět na jakékoli porušení nového příměří. „Je pravda, že bitva dnes končí, ale Netanjahu a celý svět by měli vědět, že naše ruce jsou na spouštích a že budeme dál rozšiřovat schopnosti tohoto odboje,“ uvedl jeden z lídrů politické větve Hamásu.
Hnutí ovšem vznáší požadavky týkající se jeruzalémské mešity al-Aksá a východního Jeruzaléma. Střety Palestinců s policií židovského státu u uvedené mešity byly totiž jedním ze spouštěčů vlny raketových útoků Hamásu.
Podle Borka však může konflikt znovu zažehnout vojenská akce ze strany skupiny Islámský džihád. „Ta je ještě více napojena na Írán než Hamás. Palestinci jsou pouze jeho spojencem a disponují vlastní jakousi legitimitou. Írán přes islamistické uskupení může mít vliv a být spouštěčem nebo určovatelem další konfrontace,“ řekl zpravodaj.
Netanjahu: Pozemní operace nebyla nutná
Netanjahu v pátek oznámil, že boje s Hamásem změnily poměr sil a jeho země už nebude tolerovat další raketovou palbu. Dodal, že se podařilo „mimořádným způsobem“ splnit cíle vojenské operace. Při rozhodování se podle svých slov řídil jedině ohledem na zajištění bezpečnosti Izraele.
Všechny následky operací ještě nejsou zřejmé Izraelcům ani Hamásu, řekl s tím, že nenařídil pozemní operaci, protože to nebylo nutné. „Kdybych si myslel, že je potřebná, nařídil bych ji. Hnutí jsme maximálně poškodili a minimalizovali jsme škody na izraelské straně,“ řekl premiér.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu
Ministr obrany Benny Gantz prohlásil, že Hamás byl zaskočen intenzitou, s níž židovský stát plnil své cíle. Vyzval předsedu vlády, aby neopominul možnost „přeměnit vojenské vítězství v diplomatickou příležitost“. Otázka palestinského Pásma Gazy musí být podle něj řešena strategicky a diplomaticky s ohledem na dlouhodobý výsledek.
Světové reakce na klid zbraní
Diplomatického snažení se účastnily také Spojené státy. Šéf americké diplomacie Blinken ohlásil, že v nejbližších dnech do regionu zavítá. Na Twitteru uvedl, že se těší na setkání s ministrem zahraničí židovského státu Gabim Aškenazim a s „dalšími izraelskými, palestinskými a regionálními lídry“.
K vývoji se vyjádřil také Blinkenův britský protějšek Dominic Raab. Ten vyzval všechny strany, aby se zasadily o trvalost klidu zbraní. Vyjádření Izraele a Hamásu nicméně naznačují nesoulad v přístupech k novému příměří. Netanjahuův úřad mluvil o prosté výměně „klidu za klid“ bez dalších podmínek.
Příměří v pátek uvítala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i německý ministr zahraničí Heiko Maas. „Je dobré, že nastalo příměří a nepřibývají už oběti,“ napsal na sociálních sítích. Poděkoval také Egyptu za zprostředkování klidu zbraní a vyzval, aby se začaly řešit „hlubší příčiny konfliktu“, což by přineslo řešení blízkovýchodních problémů.
„Vyzývám obě strany, aby příměří upevnily a stabilizovaly situaci z dlouhodobého hlediska. Trvalý mír a bezpečnost všem přinese jedině politické vyřešení problémů,“ sdělila von der Leyenová.
Šéf diplomacie EU Josep Borrell ocenil Egypt, Katar, OSN a USA za to, že pomohly příměří vyjednat. „Jsme zděšeni ztrátami životů. EU stále opakuje, že je situace v Pásmu Gazy neudržitelná. Trvalý mír a ukončení izraelsko-palestinského konfliktu natrvalo zajistí jenom politické řešení,“ uvedl v prohlášení.
Příměří uvítal také francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian s tím, že jeho země je odhodlaná sehrát klíčovou roli při hledání politického řešení krize. Ministr také ocenil roli Egypta při vyjednávání příměří.
Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) uzavření příměří uvítal. Tuzemsko podle něho podporuje veškeré diplomatické úsilí o deeskalaci napětí a vyřešení konfliktu tak, aby byla zaručena bezpečnost Izraele a perspektiva mírových jednání.
Radikální šíitské uskupení Hizballáh výsledek bojů označilo za „historické vítězství“ proti Izraeli z Pásma Gazy. „Hizballáh blahopřeje hrdinnému palestinskému národu k vítězství nad sionistickým nepřítelem,“ uvedla skupina ve svém prohlášení.
Bomba namířená proti propalestinskému pochodu zabila v Pákistánu sedm lidí
Sedm lidí zabila silná bomba, která byla nastražená na tržišti ve městě Čaman v jihozápadním Pákistánu a vybuchla ve chvíli, kdy kolem procházel průvod lidí na propalestinském shromáždění. Dalších nejméně patnáct osob bylo zraněno. S odvoláním na místní policii o tom informovala agentura AP.
Zatím není jasné, kdo je za útok v provincii Balúčistán zodpovědný; nepřihlásila se k němu žádná z místních ozbrojených skupin. Policie incident nadále vyšetřuje. Podle některých zdrojů byl terčem útoku Abdal Kádir Loni, vůdce islamistické náboženské skupiny. Ten ale vyvázl nezraněný.
Pochod za podporu Palestiny se koná i v Česku. Desítky demonstrantů se odpoledne sešly na Klárově v Praze. Cílem pochodu je snaha přiblížit Čechům problematiku Palestiny a zároveň prokázat solidaritu Palestincům. U izraelské ambasády se naopak koná shromáždění na podporu Izraele. Na pořádek dohlíží policie.
Biden ocenil Netanjahua i egyptského prezidenta
Americký prezident Joe Biden po čtvrtečním ohlášení příměří ocenil postup Netanjahua i egyptského prezidenta Abdala Fattáha Sísího. Podle šéfa Bílého domu se nyní nabízí „skutečná příležitost“ k pokroku kolem izraelsko-palestinského konfliktu.
Biden vystoupil s krátkým projevem po telefonátech se Sísím a Netanjahuem. „Egypťané nás nyní informovali, že Hamás a další skupiny v Gaze také souhlasily,“ prohlásil. Zároveň uvedl, že od vypuknutí vzájemných útoků mluvil s izraelským premiérem šestkrát. Při posledním rozhovoru jej prý pochválil za rozhodnutí ukončit boje a zopakoval, že Spojené státy plně podporují právo Izraele bránit se.
Americký prezident Joe Biden
Americký prezident při vystoupení v Bílém domě také vyzdvihl práci prezidenta Sísího a egyptských činitelů, „kteří v této diplomacii sehráli tak klíčovou roli“. „Mám za to, že Palestinci a Izraelci si stejnou mírou zaslouží žít bezpečně, zajištěně a stejně si užívat svobody, prosperity nebo demokracie. Věřím, že máme skutečnou příležitost učinit pokrok,“ řekl.
Netanjahu vyjednal příměří příliš brzy, tvrdí kritici
Politici na izraelské domácí scéně naopak kritizovali Netanjahua za to, že po jedenáctidenních bojích přistoupil na příměří s palestinským Hamásem. Podle mnoha z nich je předčasné. Strana Nová naděje Gideona Saara považuje příměří za ostudné, protože premiérovi se v „zemi s nejlepší rozvědkou a letectvem na světě podařilo s Hamásem vyjednat jenom příměří bez podmínek“.
Opoziční politik Jair Lapid, jenž byl po nedávných volbách pověřen sestavením koaliční vlády, se domnívá, že armáda sice svěřené úkoly splnila, vláda ale nikoliv. Vůdce Náboženské sionistické strany Bezalel Smotrič zase požadoval, aby dohoda o příměří nezahrnula žádné ústupky v otázce Jeruzaléma. Nyní prohlásil, že je-li příměří bez podmínek, měla by být místa na jeruzalémské Chrámové hoře zpřístupněna okamžitě Židům.
Jihoizraelský Aškelon byl během konfliktu mnohokrát terčem raket
Skepse převládá i v komunální politice na jihu Izraele. V Aškelonu mnoho lidí klid zbraní sice ocenilo, protože mohli po deseti dnech strávených v krytech opět vyjít ven, tamní starosta Tomer Glam má ale jiný názor. „Chtěli bychom, aby byl Hamás zničen. Víme ale, že se to nestane. Teď je důležité, aby byl v Aškelonu doplněn počet krytů. Zajistím, aby se to stalo,“ řekl.
„Nechápu, proč máme příměří, není k němu žádný důvod. Premiér i vláda měli naši podporu. Je tu výsledek, ale nic, co by změnilo rozložení sil. Mám pocit, že nikdo Hamás nechce porazit. Izrael se omezil jenom na nálety a dělostřeleckou palbu, což ale k rozhodujícímu vítězství nestačí,“ prohlásil zase starosta jihoizraelského Sderotu Alon Davidi.