Intenzivní bombardování Pásma Gazy izraelskou armádou pokračuje, centrem náletů se stalo město Gaza. Hamás zaútočil na město Netivot a pohrozil, že bude pokračovat v odpalování raket na Tel Aviv. Na Izrael vypálil rakety i Libanon. Palestinci svolali kvůli bojům generální stávku. Za klid zbraní se poprvé přimluvil americký prezident Joe Biden a k zastavení bojů vyzvali i šéfové diplomacie zemí EU.
Mezi zasaženými budovami v Gaze byly kanceláře katarského Červeného půlměsíce a také jediná klinika pro trasování nákazy covidem-19, napsala agentura AFP. Bomby zasáhly také infrastrukturu, v Gaze v noci panovala prakticky úplná tma.
Vedle bezpečnostních rizik vzniká podle AFP i krize humanitární. O své domovy přišlo při bombardování přes 2500 Palestinců a na čtyřicet tisíc jich muselo své bydliště opustit, mnozí se hromadí v přeplněných krytech, píše DPA.
Palestinský Hamás na šest hodin pozastavil raketovou palbu na Izrael a obnovil ji až v úterý ráno, kdy zněly poplašné sirény v jihoizraelském městě Netivot. Hnutí zároveň pohrozilo, že bude pokračovat v odpalování raket na Tel Aviv, pokud izraelské letectvo nepřestane „mířit na civilisty“.
Na židovský stát vystřelil šest raket i Libanon, žádná ale nepřekročila hranici. Izrael reagoval vypálením střel do místa odpalu, ani jedna ze stran nehlásí zraněné či škody. Později izraelská armáda oznámila sestřelení bezpilotního letadla, které letělo od jordánské hranice. Zda bylo posláno z Jordánska, není jasné.
Izraelská armáda: Cílíme hlavně na tunely Hamásu
Mluvčí izraelské armády Hidai Cilberman řekl, že armáda nezná důvod nočního přerušení raketové palby a že její kampaň proti Hamásu a Islámskému džihádu pokračuje. Cílem jsou podle něj především tunely radikálů, které islamisté využívají k zásobování zbraněmi a municí.
Část útoků podle armády mířila na pět domů vysoce postavených velitelů Hamásu a jeho operační středisko pro vnitřní bezpečnost. Izraelská letadla zasáhla i útočné čluny Hamásu, které měly být použity proti izraelskému námořnictvu. Při jednom z náletů byla zasažena šestipatrová budova, v níž byly knihovny a studijní centra Islámské univerzity v Gaze.
Netanjahu: Tak velký úder Hamás nečekal
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později v úterý uvedl, že ozbrojenci v Pásmu Gazy za více než týden izraelského bombardování utrpěli ztráty, jaké nečekali. „Jsem si jistý, že všichni naši nepřátelé kolem nás vidí cenu, kterou jsme si za agresi vůči nám vybrali, a jsem si jistý, že se z toho poučí,“ řekl mimo jiné.
Premiér hovořil před bojovými letouny na základně Hacerim u jihoizraelské Beerševy. Při jeho návštěvě se podle listu The Times of Israel na základně ozvaly výstražné sirény, které varují před raketovým útokem.
Palestinská stávka a humanitární pomoc z Egypta
Palestinci v Izraeli, Jeruzalémě a na okupovaném Západním břehu Jordánu zahájili generální stávku na protest proti Izraeli, současným bojům a násilí páchanému proti izraelským Arabům při souvisejících etnických nepokojích. Stávku svolal výbor arabských občanů Izraele. Na Západním břehu Jordánu zůstaly zavřené vládní úřady a školy, podle AP se k protestu připojila i většina obchodníků. Očekávají se i demonstrace.
„Protesty většinou eskalují ve večerních hodinách. Bilance je taková, že násilí pokračuje na obou stranách, vektor je ale klesající. Tel Aviv už druhý den nezažil žádné raketové údery z Gazy, ty Hamás pálí do přiléhajících oblastí u hranic. Těžko říct, jestli to je úbytkem munice nebo se jedná o jakýsi mezistupeň v evidentně probíhajících jednáních,“ tvrdí zahraniční zpravodaj David Borek.
Strana Fatah palestinského vůdce Mahmúda Abbáse také na úterý vyhlásila „den hněvu“. Palestinci mají podle vyzyvatelů útočit na izraelské vojáky na Západním břehu Jordánu. To podle Borka může situaci zkomplikovat.
„Navzdory tomu, že v jižním Izraeli slyšíme poplachy a něco se mezi oběma stranami vaří, tak vše může být zproblematizováno tím, že by na Západním břehu následovaly demonstrace,“ podotkl zpravodaj.
Otevření přechodu Kerem Šalom
Egypt se rozhodl poslat do Gazy humanitární pomoc. Jeho ministryně zdravotnictví Halá Zájdová řekla, že do Gazy míří 65 tun chirurgických potřeb, lahve s kyslíkem, injekční stříkačky, antibiotika a masti na spáleniny v hodnotě 14 milionů egyptských liber (18,5 milionu korun). Egypt a Pásmo Gazy spojuje Rafáh, jediný hraniční přechod, který nekontroluje Izrael.
Izraelští politici a generálové v úterý jednali o znovuotevření hraničního přechodu do Pásma Gazy Kerem Šalom, který obvykle slouží k přepravě zboží. V pásmu dochází kromě jiného palivo pro elektrárnu. Přechod je uzavřen od 10. května, kdy boje začaly.
„Izrael by mohl otevřít přechod Kerem Šalom na samém západním konci Pásma Gazy, kde obvykle funguje provoz zboží. Židovský stát možná také dovolí, aby byly k Palestincům vypraveny dodávky humanitárního zboží, jako třeba léky nebo lékařské pomůcky,“ řekl dříve Borek.
P
Později dodal, že židovský stát v úterý skutečně otevřel dva hraniční přechody s Gazou, aby do regionu mohly být dopraveny dodávky léků. Jeden z nich ale vzápětí zasáhla palestinská střela, a tak došlo k opětovnému uzavření obou tras. Konvoj s mezinárodní humanitární pomocí se tak musel otočit.
Situace by se podle něho mohla uklidnit. „Tel Aviv nebyl terčem Hamásu už více než dva dny. Obě strany dosáhly svého, zatímco hnutí si udělalo předvolební kampaň, Izrael ho zase na nějakou dobu odstrašil,“ uvedl zpravodaj.
Zástupci zemí EU vyzvali k zastavení bojů
Ministři zahraničí zemí Evropské unie později v úterý vyzvali k okamžitému zastavení bojů mezi Izraelem a Hamásem, které má umožnit ochranu civilistů a doručení humanitární pomoci.
Neshodli se však na společném prohlášení požadujícím od Izraele „přiměřenou obranu“ před útoky z Pásma Gazy. Po mimořádné videokonferenci se zástupci vlád to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
„Prioritou je okamžité ukončení všech násilností a zavedení příměří. Ne pouze dohoda, ale jeho praktické dodržování,“ prohlásil Borrell. Text, který v úterý předložil ministrům, odsuzuje násilnosti Hamásu, který EU řadí mezi teroristické skupiny, a plně podporuje právo Izraele na obranu. Tu však musí židovský stát provádět „přiměřeným způsobem a respektovat mezinárodní humanitární právo“.
Unie vyšle zvláštního zmocněnce
EU se podle Borrella hodlá v oblasti více angažovat, zejména ve spolupráci se Spojenými státy. Unie vyšle na místo svého nového zvláštního zmocněnce pro blízkovýchodní mírový proces Svena Koopmanse. Ten by měl se zástupci USA, Ruska a Organizace spojených národů jednat o možnostech řešení konfliktu.
Společný text podle Borrella podpořilo 26 z 27 členských zemí. Připojit se odmítlo Maďarsko. Členské země jsou ve vztahu k Izraeli a jeho roli v blízkovýchodním napětí dlouhodobě rozdělené, což EU znemožňuje hrát v oblasti významnější roli. Některé západoevropské země jako Belgie či Irsko prosazují kritičtější postoj k počínání židovského státu, což zaznělo i při videokonferenci.
Naproti tomu Maďarsko, Česko a některé další státy východního křídla EU patří mezi izraelské spojence neochotné k ráznějším prohlášením na jeho adresu. „Mám obecně problém s evropskými prohlášeními k Izraeli. Nejsou příliš užitečná, zvláště za současných okolností, kdy panuje tak velké napětí,“ řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
České ministerstvo zahraničí na Twitteru uvedlo, že tuzemsko během videokonference zdůraznilo „nutnost okamžitého zastavení raketových útoků teroristických skupin vůči Izraeli a podtrhla plné právo Izraele na obranu vůči nim“.
Izraelský prezident Reuven Rivlin podle úterního sdělení Hradu zaslal českému prezidentovi Miloši Zemanovi dopis, v němž mu vyjádřil „hluboký vděk“ za „přátelství, solidaritu a pevné odhodlání za bezpečnost Izraele“. Česká hlava státu mu minulou středu zaslala telegram, v němž židovskému státu vyjádřil „plnou podporu a solidaritu“. V pátek Pražský hrad také vyvěsil na podporu Izraele státní vlajku blízkovýchodní země.
Biden podpořil klid zbraní
Že „podporuje klid zbraní“ uvedl po rozhovoru s Netanjahuem také americký prezident Joe Biden. Zároveň zopakoval, že podporuje právo Izraele na sebeobranu, a povzbudil ho ve snaze „zajistit ochranu nevinných civilistů“. Bidenova mluvčí Jen Psakiová řekla, že Bílý dům jde cestou „tiché, intenzivní diplomacie“.
USA dosud blokovaly vydání rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která by boje razantně odsoudila. USA opakovaně argumentují tím, že ve věci podnikají vlastní diplomatické kroky, které pokládají za účinnější, než veřejné prohlášení RB OSN.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken jednal s izraelským ministrem zahraničí Gabim Aškenazim, se šéfem diplomacie Evropské unie Josepem Borrellem a s ministry zahraničí Tuniska, Jordánska a Spojených arabských emirátů. Ve vyjádřeních na Twitteru označil za téma všech rozhovorů snahu ukončit boje z posledních dní.
Podle šéfa amerického sboru náčelníků štábů Marka Milleyho „riskujete širší destabilizaci a riskujete celou řadu negativních důsledků, budou-li boje pokračovat“. „Takže co se mě týče, myslím si, že pro všechny zainteresované strany je chytrým postupem deeskalace,“ citovala generála agentura Reuters.
WP: Washington týden před začátkem bojů oznámil, že chce prodat Izraeli zbraně
List The Washington Post (WP) napsal, že administrativa prezidenta Bidena informovala začátkem května Kongres o úmyslu prodat Izraeli zbraně v hodnotě 735 milionů dolarů (15,3 miliardy korun). Učinila tak asi týden před vypuknutím bojů mezi radikálním hnutím Hamás a izraelskou armádou, přičemž většinu zásilky tvoří zařízení na přesné navádění bomb, které Izrael používá při bombardování Pásma Gazy.
Část demokratických zákonodárců, kteří postup Izraele z posledních dnů kritizují, nyní uvažuje nad tím, zda chystaný prodej zbraní nevyužít k nátlaku na Izrael, aby útoky zastavil, napsal deník
Noční útoky zřejmě poprvé bez obětí, celkem je mrtvých přes dvě stě
Úřady v Gaze v úterý dopoledne nehlásily žádné oběti nočních útoků. Od začátku vzájemného ozbrojeného střetu 10. května již zemřelo 215 Palestinců, z toho 61 dětí. Na izraelské straně je dvanáct obětí. Na obou stranách jsou stovky raněných.
Izraelská armáda uvedla, že Hamás na Izrael odpálil od začátku konfliktu 3350 raket, jen za pondělí jich bylo dvě stě. Do Izraele jich však dopadne jen minimum, většinu jich ještě ve vzduchu zničí obranný systém Iron Dome.
