Před 27 lety zastřelil radikalizovaný jordánský voják v pohraniční zóně sedm izraelských školaček. Vztahy mezi oběma zeměmi zůstávají v dnešní době přinejlepším chladné. Současná válka v Pásmu Gazy a také opakované spory okolo Chrámové hory v Jeruzalémě je dále zhoršují.
Masakr na Ostrově míru 13. března 1997 šokoval veřejnost. Došlo k němu totiž krátce po uzavření míru mezi Izraelem a Jordánskem na místě, které symbolizovalo naděje do budoucna. Izraelští turisté zde mohli dočasně vstupovat na jordánské území bez pasů a bez kontrol.
Teroristický čin neměl na vztahy obou zemí bezprostřední dopad. Jordánský král Husajn I. osobně přijel kondolovat pozůstalým, atentátník skončil ve vězení a na Ostrově míru dalších dvacet let pokračovaly výlety přes hranici. Před pár lety ovšem Jordánsko sdílení této oblasti s Izraelem ukončilo. Na přechodu vyrostl neprostupný plot.
Ani vřelý mír, ani válečný stav
„Je pravda, že mezi našimi zeměmi nepanuje vřelý mír. Ale také není mezi námi válečný stav. A to znamená hodně,“ prohlásila obyvatelka severního Izraele Dina. „Teď bych jako turistka do Jordánska nejela, stejně jako do Egypta,“ přiznala na druhou stranu. „Víc se bojíme, jsme obezřetnější.“
Velká část obyvatel Jordánska je palestinského původu. Na mír s židovským státem se vždy dívali s podezřením. Vše se v současnosti ještě vyhrocuje kvůli ramadánu a sporům o přístup na Chrámovou horu v Jeruzalémě. „Je mimořádně důležité zrušit všechny zákazy, které Izrael uvalil v tento svatý měsíc ramadán na svobodu vyznání ve vznešené svatyni, mešitě Al-Aksá,“ prohlásil jordánský ministr zahraničí Ajmán Safadí. Al-Aksá je jedno z nejsvatějších míst islámu, kam ale Izrael pouští jen omezený počet věřících.
Sedm zavražděných izraelských školaček dnes připomíná sedmice bílých mohyl, na nichž jsou jména dívek vyvedena květinami.
