Mezi čínskými křesťany narůstají obavy z tvrdých vládních represí. Čínské úřady totiž před dvěma týdny zadržely na tři desítky příslušníků podzemní protestantské církve – a to navzdory ústavou deklarované náboženské svobodě. Sionská církev vznikla v roce 2007. Od té doby čelila tlaku ze strany státu několikrát, přesto dokázala získat asi deset tisíc členů.
Razii proti církvi odsoudil i americký ministr zahraničí Marco Rubio. „Tento tvrdý zásah znovu dokazuje, jak nepřátelská je Čínská komunistická strana vůči křesťanům, kteří odmítají její vměšování do své víry a připojili se k neregistrovaným domácím církvím,“ uvedl.
Šéf americké diplomacie také vyzval čínské komunisty, aby vůdce církve okamžitě propustili.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťiang však tvrdí, že vláda v Pekingu „chrání svobodu vyznání svých občanů a všechny normální náboženské aktivity v mezích zákona“. „Jednoznačně odmítáme jakékoli vměšování Spojených států do vnitřních záležitostí Číny pod záminkou náboženských problémů,“ prohlásil.
Čínští komunisté pronásledují křesťany už od svého vzniku – ještě před Čínskou lidovou republikou, popsala v Horizontu ČT24 analytička Sinopsis Simona Fantová. „Budou určitě pokračovat. Jedním z důvodů je také to, že před třemi týdny proběhla studijní schůze politbyra, které předsedal Si Ťin-pching, kde se soudruzi dohodli na tom, že budou dále pokračovat v represích, které budou ještě přísnější,“ pokračovala.
Ústavě navzdory
Peking dle Fantové pronásleduje náboženství obecně, nicméně nezakazuje veškeré jeho projevy. „Náboženství je povoleno, pakliže je státem registrováno. Ale to je velmi silně kontrolováno,“ dodala. Pronásledováni jsou i registrovaní věřící, jen ne tolik. Sionská církev není státem registrována, což navíc odmítla. Rostou jí také počty věřících.
„Během covidu jim počty věřících narostly asi na deset tisíc, což už je pro čínský režim hodně,“ vyjmenovala. Dalším důvodem represí je dle ní nátlak na amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož administrativa se o tuto problematiku zajímá.
Cílem tlaku Pekingu je církev registrovat, pokračovala Fantová. Čína používá náboženství k indoktrinaci vlastních lidí. „Je to snaha šířit propagandu co nejširším masám obyvatel. Ona (Čína, pozn. red.) ví, že nemůže křesťany zakázat – jako ostatní náboženské projevy. Proto se je snaží takhle zničit zevnitř,“ podotkla.
Ústavou deklarovaná náboženská svoboda však limituje práva věřících, povolených náboženství je dle Fantové pět. „Omezuje jejich sdružování, zároveň normální náboženské projevy jsou takové projevy, které nemají žádné kontakty na zahraničí, což platí třeba pro papeže u katolíků,“ dodala.
V Číně neexistují v otázce náboženství ani finanční vztahy se zahraničními entitami. Práva, která ústava garantuje, nejsou dodržována. Peking silně perzekuoval náboženství už v minulosti – hlavně v 60. a 70. letech. Boom náboženství dle Fantové nastal v 80. letech.
