V Sýrii v pondělí zveřejnili předběžné výsledky nedělních nepřímých parlamentních voleb. Volební komise uvedla, že do 210členného parlamentu bylo vybráno 119 poslanců, píše agentura Reuters s tím, že pouze šest z nich jsou ženy. Kritici volební proces považují za nedemokratický, neboť se nejedná o přímé volby a také se ho neúčastnili zástupci dvou regionů, nad nimiž nemá vláda v Damašku kontrolu.
V nedělních volbách vybíralo přibližně šest tisíc členů místních komisí z předem schválených seznamů kandidátů, píše Reuters. Prozatímní prezident Ahmad Šará má podle volebních pravidel jmenovat sedmdesát poslanců 210členného parlamentu, zatímco zbylé dvě třetiny poslanců vybíraly právě místní výbory. Ty však podle agentury AFP určila volební komise, kterou jmenoval opět Šará.
Protože vláda v Damašku nemá kontrolu nad Kurdy ovládanou severovýchodní oblastí země a jihosyrskou provincií Suvajda obývanou převážně drúzskou menšinou, zůstanou křesla určená těmto regionům neobsazena.
Mezi zvolenými poslanci je i několik zástupců náboženských a etnických menšin. Podle kritiků ale jejich počty neodpovídají jejich zastoupení v syrské společnosti. Mezi 119 zvolenými poslanci jsou například pouze dva křesťané. Jeden z volebních pozorovatelů podle Reuters označil složení nového parlamentu za výrazně mužské a sunnitské. Navýšit počty zástupců menšin či žen by mohl jmenováním Šará, upozornila agentura.
Parlament bude fungovat do přijetí nové ústavy
V období vlády nyní už svrženého vládce Bašára Asada měl syrský parlament 250 křesel, z nichž dvě třetiny byly určené členům vládnoucí Socialistické strany arabské obrody (Baas), která byla v zemi u moci od roku 1963.
Nový parlament bude podle prozatímní ústavy přijaté v březnu vykonávat legislativní funkci do doby, než bude přijata nová ústava, na jejímž základě se budou konat nové volby. Dřívější zákonodárný sbor loajální předchozímu režimu rozpustili povstalci krátce poté, co Asad uprchl ze země.
Bašára Asada, který byl prezidentem od roku 2000 po téměř třicetileté vládě jeho otce Háfize, svrhla loni začátkem prosince ani ne dvoutýdenní ofenziva povstalců vedených sunnitským islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS) v čele s Abú Muhammadem al-Džúláním. Uskupení HTS pak sestavilo prozatímní vládu a jeho lídr, který měl v minulosti vazby i na teroristickou síť al-Káida, se vrátil k občanskému jménu Ahmad Šará a koncem ledna se stal prozatímním prezidentem země.
