V Sýrii skončily kritizované nepřímé parlamentní volby

Místní výbory v Sýrii v neděli volily část členů přechodného parlamentu. Kritici ale proces považují za nedemokratický, uvedla agentura AFP. Prozatímní prezident Ahmad Šará má podle pravidel jmenovat 70 poslanců 210členného parlamentu, zatímco zbylé dvě třetiny poslanců mají vybrat právě místní výbory. Ty však určila volební komise, kterou jmenoval opět Šará.

Nepřímých voleb se nezúčastnili ani zástupci dvou regionů, nad nimiž nemá vláda v Damašku kontrolu, a to Kurdy ovládané severovýchodní oblasti země a jihosyrské provincie Suvajda obývané převážně drúzskou menšinou. Dvaatřicet křesel, která jsou v parlamentu určena těmto regionům, proto zůstane neobsazených. Volební komise už oznámila, že hlasování skončilo, přičemž konečné výsledky mají být oznámeny v pondělí.

Členové místních komisí hlasovali v budově Syrské národní knihovny a vybírali přibližně z patnácti set kandidátů, z nichž pouze čtrnáct procent jsou ženy. Podle volebních pravidel nesmějí být kandidáti stoupenci „minulého režimu“ a nesmějí podporovat snahy o rozdělení země. Poslanci budou mít 30měsíční mandát.

Mezi kandidáty je i Henry Hamra, syrský žid, který před několika dekádami odešel ze země a usadil se ve Spojených státech. Podle AFP je prvním židovským kandidátem v syrských volbách od 40. let minulého století.

Přímé volby nelze uspořádat, říká Šará

Šará už dříve uvedl, že v současné době je nemožné uspořádat přímé volby, a to s odkazem na velký počet Syřanů, kteří nemají potřebné dokumenty, o něž přišli v průběhu třináct let trvající občanské války. Šará v neděli v projevu v Syrské národní knihovně připustil, že volební proces je neúplný a že se jedná o „přiměřený proces, který odpovídá současné situaci a podmínkám v Sýrii“.

Nový parlament bude podle prozatímní ústavy přijaté v březnu vykonávat legislativní funkci do doby, než bude přijata nová ústava, na jejímž základě se budou konat nové volby. Dřívější parlament loajální předchozímu režimu rozpustili povstalci krátce poté, co prezident Asad uprchl ze země.

Bašára Asada, který byl prezidentem od roku 2000 po téměř třicetileté vládě svého otce Háfize Asada, svrhla loni začátkem prosince ani ne dvoutýdenní ofenziva povstalců vedených sunnitským islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS) v čele s Abú Muhammadem Džúláním. Uskupení HTS pak sestavilo prozatímní vládu a jeho lídr, který měl v minulosti vazby i na teroristickou síť al-Káida, se vrátil k občanskému jménu Ahmad Šará a koncem ledna se stal prozatímním prezidentem Sýrie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šest mrtvých po ruských útocích v Sumské oblasti, zasažena byla i továrna americké firmy

Rusko v sobotu podniklo několik útoků v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Při dvou úderech na civilní automobily přišlo o život celkem šest lidí. Čtyři osoby, včetně nezletilého chlapce, zemřely v sanitce, kterou zasáhl dron. Při raketovém útoku byla posléze poškozena továrna patřící americké společnosti. Informovaly o tom ukrajinské úřady. Útokům v noci čelil i například Kyjev.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

Trump vysílá ke Grónsku nemocniční loď

Americký prezident Donald Trump oznámil, že posílá nemocniční loď do Grónska, které je autonomní součástí Dánska, ale současný šéf Bílého domu o něj usiluje. O vyslání plavidla informoval v noci na neděli na své sociální síti Truth Social. Bezprostředně po oznámení nebylo jasné, co vedlo k tomuto rozhodnutí ani to, kdy by mělo plavidlo na místo dorazit, podotkl list The Wall Street Journal (WSJ). Nuuk ani Kodaň zatím nereagovaly.
před 1 hhodinou

Lvovem otřásly výbuchy, starosta je označil za teroristický útok

Centrem ukrajinského Lvova v noci na neděli otřásly výbuchy, které podle starosty Andrije Sadového připravily o život policistku. Dalších 24 lidí bylo zraněno, uvádí agentura Reuters. V době explozí nebyl v regionu poplach varující před ruskými vzdušnými útoky, upozornil server RBK-Ukrajina. Sadovyj výbuchy označil za teroristický čin. Podobně se později vyjádřila oblastní prokuratura, podle níž se okolnosti incidentu zjišťují.
02:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pákistán hlásí úder proti ozbrojencům, Kábul ho viní z bombardování civilistů

Pákistán podnikl údery podél hranice s Afghánistánem, jejichž cílem byly podle něj tábory a skrýše ozbrojenců, které viní z nedávných útoků na pákistánském území. Podle agentury AP to v noci na neděli oznámil Islámábád; podrobnosti k úderům nesdělil. Mluvčí afghánské vlády Zabíhulláh Mudžáhid podle agentury AFP obvinil Pákistán z bombardování civilistů v provinciích Nangarhár a Paktika, při kterém podle něj zemřely a byly zraněny desítky lidí včetně žen i dětí.
01:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

U fronty na Ukrajině chybí zdravotníci. Krev odebírají i během ostřelování

Ukrajinské nemocnice v místech ležících v blízkosti fronty se potýkají s nedostatkem pracovníků. Příkladem je Záporoží, kde lékaři a zdravotní sestry ošetřují nemocné i během silného ostřelování.
před 3 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům, z nichž 80 již propustily. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na představitele venezuelského parlamentu. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických, ve čtvrtek parlament schválil zákon o amnestii. Přijetí normy vláda přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího vládce Nicoláse Madura, připomněla AFP.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina ve večerní reakci vzkázala, že ultimáta odmítá.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...