V Sýrii skončily kritizované nepřímé parlamentní volby

Místní výbory v Sýrii v neděli volily část členů přechodného parlamentu. Kritici ale proces považují za nedemokratický, uvedla agentura AFP. Prozatímní prezident Ahmad Šará má podle pravidel jmenovat 70 poslanců 210členného parlamentu, zatímco zbylé dvě třetiny poslanců mají vybrat právě místní výbory. Ty však určila volební komise, kterou jmenoval opět Šará.

Nepřímých voleb se nezúčastnili ani zástupci dvou regionů, nad nimiž nemá vláda v Damašku kontrolu, a to Kurdy ovládané severovýchodní oblasti země a jihosyrské provincie Suvajda obývané převážně drúzskou menšinou. Dvaatřicet křesel, která jsou v parlamentu určena těmto regionům, proto zůstane neobsazených. Volební komise už oznámila, že hlasování skončilo, přičemž konečné výsledky mají být oznámeny v pondělí.

Členové místních komisí hlasovali v budově Syrské národní knihovny a vybírali přibližně z patnácti set kandidátů, z nichž pouze čtrnáct procent jsou ženy. Podle volebních pravidel nesmějí být kandidáti stoupenci „minulého režimu“ a nesmějí podporovat snahy o rozdělení země. Poslanci budou mít 30měsíční mandát.

Mezi kandidáty je i Henry Hamra, syrský žid, který před několika dekádami odešel ze země a usadil se ve Spojených státech. Podle AFP je prvním židovským kandidátem v syrských volbách od 40. let minulého století.

Přímé volby nelze uspořádat, říká Šará

Šará už dříve uvedl, že v současné době je nemožné uspořádat přímé volby, a to s odkazem na velký počet Syřanů, kteří nemají potřebné dokumenty, o něž přišli v průběhu třináct let trvající občanské války. Šará v neděli v projevu v Syrské národní knihovně připustil, že volební proces je neúplný a že se jedná o „přiměřený proces, který odpovídá současné situaci a podmínkám v Sýrii“.

Nový parlament bude podle prozatímní ústavy přijaté v březnu vykonávat legislativní funkci do doby, než bude přijata nová ústava, na jejímž základě se budou konat nové volby. Dřívější parlament loajální předchozímu režimu rozpustili povstalci krátce poté, co prezident Asad uprchl ze země.

Bašára Asada, který byl prezidentem od roku 2000 po téměř třicetileté vládě svého otce Háfize Asada, svrhla loni začátkem prosince ani ne dvoutýdenní ofenziva povstalců vedených sunnitským islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS) v čele s Abú Muhammadem Džúláním. Uskupení HTS pak sestavilo prozatímní vládu a jeho lídr, který měl v minulosti vazby i na teroristickou síť al-Káida, se vrátil k občanskému jménu Ahmad Šará a koncem ledna se stal prozatímním prezidentem Sýrie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.
před 16 mminutami

„Humor pomáhá udržet si zdravý rozum“. Mladí Ukrajinci u fronty točí filmy

Válka jim vzala domovy, bezpečí i dětství. Projekt Generace Nika nabízí filmové školení pro mladé Ukrajince žijící u válečné fronty. Pod dohledem profesionálů točí krátké filmy, režírují je, píší scénáře a hrají hlavní role. U zrodu projektu byl tragický příběh básnířky a malířky Veroniky. „Nika pro mě byla symbolem té generace, s kterou pracujeme,“ říká autor projektu, kameraman ČT Vojtěch Hönig.
před 39 mminutami

Ukrajinská vlajka byla symbolem solidarity, míní Nerudová. „Anomálie,“ říká David

„Jsem přesvědčen, že na administrativních budovách v České republice nemá být jiná vlajka než vlajka České republiky,“ okomentoval europoslanec Ivan David (SPD) čtvrteční rozhodnutí nového předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD) odstranit vlajku Ukrajiny ze sněmovní budovy. „To, že tam dlouhodobě byla ukrajinská vlajka, pokládám za anomálii,“ dodal. „Pro mě je to symbol, protože ta vlajka byla vyvěšena na znak solidarity se zemí, která byla napadena ruským agresorem,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).
před 46 mminutami

Rusko znovu masivně útočilo na Ukrajinu

Rusko v noci na sobotu podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedly ukrajinské úřady. Na Ukrajinu vyslalo 458 dronů a 45 raket, uvedlo ukrajinské letectvo s tím, že sestřelilo 406 dronů a devět raket. Ruské údery poškodily několik velkých energetických zařízení v Kyjevské, Poltavské a Charkovské oblasti, oznámila ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Při útocích podle ní zemřeli tři lidé a nejméně dvanáct dalších utrpělo zranění.
10:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí letecké nehody u Louisville v USA stoupá

Nejméně na čtrnáct vzrostl počet obětí neštěstí, při kterém se v úterý poblíž mezinárodního letiště ve městě Louisville v americkém státě Kentucky krátce po vzletu zřítilo nákladní letadlo doručovací společnosti United Parcel Service (UPS). Informoval o tom starosta města Craig Greenberg. UPS a doručovací společnost FedEx oznámily, že až do odvolání stáhly z provozu letouny McDonnell Douglas MD-11, napsala agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Trump povolal Národní gardu do Portlandu nelegálně, rozhodl soud

Prezident USA Donald Trump povolal Národní gardu do města Portland ve státě Oregon nelegálně, rozhodla v pátek federální soudkyně Karin Immergutová, která tak jako první natrvalo zablokovala Trumpovo nasazení vojenské síly v jednom z demokraty vedených měst. O to se prezident pokouší rovněž v Los Angeles, Chicagu či Washingtonu.
před 3 hhodinami

Trump kvůli údajnému útlaku bílých farmářů nepošle nikoho na summit v JAR

Spojené státy nebudou mít zastoupení na letošním summitu skupiny největších ekonomik G20 v Jihoafrické republice, který se bude konat za dva týdny. Podle agentury Reuters to v pátek uvedl americký prezident Donald Trump, který za důvod označil útlak bělošských farmářů ze strany vlády. Jihoafrické ministerstvo zahraničí Trumpovo rozhodnutí označilo za politováníhodné a znovu odmítlo jeho tvrzení, že bílí Afrikánci v zemi čelí pronásledování na základě své rasy.
01:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Drony komplikují provoz na evropských letištích, bezpečnost narušují i v Česku

Neznámé drony působí mnoho týdnů problémy na řadě míst Evropy. Už podruhé v tomto týdnu muselo kvůli dronům přerušit provoz letiště v belgickém Lutychu, ve čtvrtek si vynutily uzavření letišť třeba ve Švédsku. V Česku zatím k podobnému incidentu nedošlo, bezpečnost v tuzemsku však narušují drony amatérských pilotů. Jeden z nejvážnějších incidentů se stal v Mladé Boleslavi. Elektronická čidla na letištích jich od začátku roku zaznamenala víc než sto. A přibývá i případů, které hlásí přímo piloti. Přibývá ovšem míst, kde bezpilotní letouny pomáhají, jejich další využití aktuálně testují záchranáři.
před 6 hhodinami
Načítání...