V Sýrii skončily kritizované nepřímé parlamentní volby

Místní výbory v Sýrii v neděli volily část členů přechodného parlamentu. Kritici ale proces považují za nedemokratický, uvedla agentura AFP. Prozatímní prezident Ahmad Šará má podle pravidel jmenovat 70 poslanců 210členného parlamentu, zatímco zbylé dvě třetiny poslanců mají vybrat právě místní výbory. Ty však určila volební komise, kterou jmenoval opět Šará.

Nepřímých voleb se nezúčastnili ani zástupci dvou regionů, nad nimiž nemá vláda v Damašku kontrolu, a to Kurdy ovládané severovýchodní oblasti země a jihosyrské provincie Suvajda obývané převážně drúzskou menšinou. Dvaatřicet křesel, která jsou v parlamentu určena těmto regionům, proto zůstane neobsazených. Volební komise už oznámila, že hlasování skončilo, přičemž konečné výsledky mají být oznámeny v pondělí.

Členové místních komisí hlasovali v budově Syrské národní knihovny a vybírali přibližně z patnácti set kandidátů, z nichž pouze čtrnáct procent jsou ženy. Podle volebních pravidel nesmějí být kandidáti stoupenci „minulého režimu“ a nesmějí podporovat snahy o rozdělení země. Poslanci budou mít 30měsíční mandát.

Mezi kandidáty je i Henry Hamra, syrský žid, který před několika dekádami odešel ze země a usadil se ve Spojených státech. Podle AFP je prvním židovským kandidátem v syrských volbách od 40. let minulého století.

Přímé volby nelze uspořádat, říká Šará

Šará už dříve uvedl, že v současné době je nemožné uspořádat přímé volby, a to s odkazem na velký počet Syřanů, kteří nemají potřebné dokumenty, o něž přišli v průběhu třináct let trvající občanské války. Šará v neděli v projevu v Syrské národní knihovně připustil, že volební proces je neúplný a že se jedná o „přiměřený proces, který odpovídá současné situaci a podmínkám v Sýrii“.

Nový parlament bude podle prozatímní ústavy přijaté v březnu vykonávat legislativní funkci do doby, než bude přijata nová ústava, na jejímž základě se budou konat nové volby. Dřívější parlament loajální předchozímu režimu rozpustili povstalci krátce poté, co prezident Asad uprchl ze země.

Bašára Asada, který byl prezidentem od roku 2000 po téměř třicetileté vládě svého otce Háfize Asada, svrhla loni začátkem prosince ani ne dvoutýdenní ofenziva povstalců vedených sunnitským islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS) v čele s Abú Muhammadem Džúláním. Uskupení HTS pak sestavilo prozatímní vládu a jeho lídr, který měl v minulosti vazby i na teroristickou síť al-Káida, se vrátil k občanskému jménu Ahmad Šará a koncem ledna se stal prozatímním prezidentem Sýrie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 3 mminutami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...