Konkláve kardinálů, které ve středu začalo ve Vatikánu, v prvním kole podle očekávání nezvolilo novou hlavu katolické církve. Nad Sixtinskou kaplí, v níž je uzavřeno 133 volitelů, to po deváté večer signalizoval černý kouř. Kardinálové budou pokračovat ve čtvrtek, výběr však může trvat i několik dalších dní.
Do Sixtinské kaple se volitelé, tedy kardinálové mladší osmdesáti let, odebrali v půl páté odpoledne. Konkláve začalo vyslovením slavného „extra omnes“, což v latině znamená „všichni ven“, arcibiskupem Diegem Ravellim.
Znamení z komína, který na Sixtinské kapli instalovali hasiči minulý týden, se očekávalo původně už kolem 19:00. Volba ale začala později, protože se protáhl ceremoniál, který jí předchází, napsal server italské televize Sky TG24. Samotné konkláve začalo asi v 17:45.
Na Svatopetrském náměstí večer sledovalo první signál z volby 267. hlavy katolické církve podle Vatikánu na 45 tisíc lidí. Na náměstí jsou stále i velkoplošné obrazovky, na nichž mohli přihlížející sledovat i záznamy středečních ceremonií, včetně uzavření dveří Sixtinské kaple. Krátce předtím všech 133 volitelů slavnostně přísahalo a slíbilo, že udrží v tajnosti všechny informace o průběhu volby papeže, a to během procesu i po něm.
Mnozí návštěvníci Vatikánu večer netrpělivě sledovali komín a také racky, kteří posedávali na střeše vedle něj. Lidé si natáčeli událost na mobilní telefony. Někteří se předtím nedočkavě častokrát dívali na hodinky, jak vyslání očekávaného signálu nabíralo zpoždění. Několikrát se také večer na Svatopetrském náměstí ozval potlesk, ačkoliv kouř stále nevycházel.
Nutná dvoutřetinová většina
Během prvního dne konkláve se obvykle koná jedno kolo volby, pokud to neznemožní procedurální průtahy. V následujících dnech se konají dvě volby dopoledne a dvě odpoledne. Pro zvolení je nutná dvoutřetinová většina, což je 89 hlasů. Úspěšnou volbu oznámí bílý kouř nad Sixtinskou kaplí.
Není jasné, kolik dní kardinálové budou trávit v izolaci ve Vatikánu. Od roku 1874, což byla první volba papeže po zániku církevního státu, nejkratší konkláve trvalo tři volby a nejdelší čtrnáct kol. Joseph Ratzinger (Benedikt XVI.) se v roce 2005 stal papežem po čtyřech kolech, Jorge Mario Bergoglio, pozdější papež František, v roce 2013 po pěti kolech. V obou případech se tak stalo den po začátku konkláve.
Nejpestřejší a nejpočetnější konkláve
Velký počet favoritů označovaných tiskem ukazuje, že výsledek je velmi otevřený. Sami kardinálové v uplynulých dnech uváděli, že si ještě tříbí myšlenky. Letošní konkláve je se 133 voliteli nejpočetnější v moderní historii katolické církve a také nejpestřejší, co se týče zastoupení kontinentů a zemí.
Vedle liberální či konzervativní orientace v etických otázkách a řízení katolické církve mají ve volbě nového papeže svou váhu i další faktory, poukazují experti na katolickou církev. Při jednání kardinálů před volbou zaznívaly výzvy, že papež musí být pastýřem, a sice musí mít schopnost přímo oslovovat věřící. Vedle toho však musí zvládnout i řízení církevní byrokracie – kurie. Sleduje se také zeměpisný původ kandidátů či jejich členství v řádech, málo pravděpodobné je tak například zvolení jezuity podruhé za sebou.
Jistou nevýhodu mají i příliš mladí kardinálové, jelikož mnoho volitelů by se chtělo vyhnout desítky let trvající vládě nového papeže. Ten je volen do čela církve doživotně, v roce 2013 však na papežský trůn, poprvé po zhruba 600 letech, abdikoval Benedikt XVI. Papež František naopak zemřel 21. dubna v úřadě.
