Jde o duchovní věci, nikoliv o politiku, shodují se před volbou papeže Duka a Herman

28 minut
Interview ČT24: Bývalý mluvčí České biskupské konference Daniel Herman a kardinál Dominik Duka
Zdroj: ČT24

Už ve středu začne katolická církev vybírat nového nejvyššího představitele. „Tady nejde o politiku. Jde o duchovní věci. A jsem přesvědčen, že to je pro kardinály naprosto zásadní,“ prohlásil před hlasováním v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem a Janou Peroutkovou bývalý mluvčí České biskupské konference Daniel Herman (KDU-ČSL). Spíše duchovní než politickou autoritou musí být papež i podle kardinála a emeritního arcibiskupa pražského Dominika Duky.

Konkláve se v letošním roce žádný český kardinál nezúčastní. Volit totiž mohou pouze ti, kteří jsou mladší osmdesáti let. Duka se hlasování účastnil v roce 2013. Konkláve je podle něho pro většinu účastníků spíše duchovním zážitkem než politickým napětím.

Duka sám při tehdejší volbě napětí neprožíval. „Věděl jsem, že mě se to bezprostředně netýká,“ sdělil s tím, že neměl představu, kdo bude papežem. Sám už ale představu o svém favoritovi měl. „Jedná se o to, aby to byl člověk, který má kompetence. To znamená, aby to byla určitá osobnost, která má určité znalosti. A to jak teologické, tak také jisté jazykové vybavení a určité diplomatické schopnosti,“ vysvětlil a dodal, že pontifikem musí být také někdo, kdo může reprezentovat a má určitý politický rozměr.

Proces volby

Duka zavzpomínal také na to, co děje před začátkem hlasování a jak konkláve probíhá. „Projdete osobní prohlídkou. Musíte odevzdat veškerou elektroniku a dostanete ponaučení. Poté přijdete do místnosti, ve které je člověk ubytován. Tam tedy elektronika většinou je, poněvadž jsme často ubytováváni také v pokojích, které slouží jako byt pro kancelářský personál Vatikánu, ale nic nefunguje,“ popsal.

První den volby se koná bohoslužba, po níž začne konkláve a kardinálové musí složit přísahu. Následně se zahájí první kolo, v němž se podle Duky objeví asi pětadvacet či pětatřicet jmen. „Dostaneme takové červené desky a v těch jsou předtištěné kartičky, zda papeže volím, a tento lísteček se pak odevzdává. Kromě toho dostaneme seznam, do něhož si můžeme zapisovat čárky, kdo kolik hlasů dostal,“ pokračoval kardinál.

Kardinálové podle emeritního arcibiskupa pražského následně přicházejí s přeloženým a zvednutým lístkem, na němž mají napsané jméno jimi preferovaného kandidáta, vhodit hlas do „renesančního pologlobusu“. Ještě předtím se ale kardinál podívá na obraz Posledního soudu a odříká formuli, kterou Duka volně citoval: „Podle svého nejlepšího svědomí a vědomí volím za papeže toho, o kterém jsem přesvědčen, že je nejvhodnějším kandidátem a jsem si vědom, že mě bude soudit Kristus“.

Následuje volba skrutátorů, mezi které patřil i Duka, jelikož byl v roce 2013 jedním ze služebně nejmladších kardinálů. Emeritní arcibiskup pražský rovněž upozornil na to, že při celém procesu není přítomný nikdo kromě kardinálů, kteří tak veškeré procedurální věci vykonávají sami.

V momentě, kdy je nová hlava katolické církve zvolena, osloví podle Duky děkan nebo viceděkan zvoleného s otázkou, zda volbu přijímá. „Když přijme, zeptá se ho, jaké si volí jméno,“ pokračoval kardinál, podle něhož je nový papež následně odveden a za patnáct až dvacet minut se vrátí v bílém odění. „Pak podle služebního postupu jdeme a gratulujeme. A po tomto holdu jde pontifik na lodžii, kde nejstarší kardinál oznamuje, že máme papeže,“ dodal Duka.

Papež musí mít niterný vztah k Bohu, říká Herman

Herman se volby hlavy katolické církve nikdy neúčastnil. Nejvíce se tomuto procesu přiblížil v roce 2005, když zemřel papež Jan Pavel II. „Můj tehdejší šéf pan kardinál Miloslav Vlk byl jedním z volitelů pozdějšího papeže Benedikta XVI.,“ upřesnil.

Volbu hlavy katolické církve podle něho ale nelze brát politicky a je třeba vnímat, že se jedná o církevní prostředí. „Lidé, kteří chodí do kostela, tak před dvěma dny slyšeli evangelium apoštola Jana, kde se ptá Ježíš Petra, tedy prvního papeže: ‚Miluješ mě?‘ A ptá se ho na to třikrát. Myslím si, že to je úžasně dobově přizpůsobené tomuto konkláve, protože to je to, o co jde,“ zdůraznil s tím, že papežem se musí stát člověk, který má niterný vztah k Bohu. „Pokud tomu tak není, tak ten úřad je tak těžký, že je nesnesitelný,“ doplnil.

Církev je podle Hermana něčím jiným než politika. „My jsme zvyklí, že někteří politici mění názor ze dne na den. Ale církev sahá až do období Římské říše, kdy dvanáct prvních žáků otevřelo proces, z něhož je dnes zhruba dvě a půl miliardy křesťanů na celém světě,“ řekl a dodal, že pro kardinály jsou naprosto zásadní duchovní věci. Připustil však, že kupříkladu v období renesance byla situace jiná. To už je ale podle něho dávno pryč. „Vnímat volbu papeže jako politickou záležitost, myslím, nevystačí. To by tady církev dva tisíce let asi neobstála,“ dodal.

Papež by měl být spíše mladší, míní Duka

Podobný postoj jako Herman zastává v tomto ohledu i Duka, podle něhož musí být hlava katolické církve zejména duchovní autoritou. „Svět je tak politicky rozdělený, že si vás jedna nebo druhá strana přisvojí, a když vy se vědomě připojíte na jednu stranu, tak nebudete politickou autoritou, ale budete součásti jednoho politického trendu,“ upřesnil a dodal, že nový papež by podle něho měl být spíše někdo mladší.

Duka i Herman se shodli také na tom, že fotografie vyobrazující jako nového papeže amerického prezidenta Donalda Trumpa je „dobrým vtipem“. Podle obou z nich by ale někdo jako Trump vhodnou hlavou katolické církve nebyl. Jedním z termínů, jimiž bývá papež označován, je totiž podle Hermana „stavitel mostů“. „Trump mosty spíše boří, než staví,“ míní.

Stavět mosty dle Hermana naopak dokázal zesnulý pontifik František, stejně tak ale i řada jeho předchůdců. „Třeba Jan Pavel II. říkával, že církev má být domem ze skla, a pokud by byla tendence z ní dělat betonový bunkr, tak to by nebylo dobře. V tom papež František pokračoval,“ podotkl a dodal, že je přesvědčen o tom, že církev patří mezi společenství, která dokáží člověku pomáhat nacházet vnitřní pokoj ve svém nitru.

O budoucnost katolické církve se Herman nebojí. „Církev je tady dva tisíce let a začínala v době tvrdého pronásledování v Římské říši, které přežila. Stejně tak přežila i hluboké krize papežského schizmatu a náboženské války středověku. Přežila mnoho různých ran, které se světem přehnaly, a je tady stále. Takže já o její budoucnost obavu nemám, protože jsem hluboce přesvědčen o tom, že čerpá ze studnic nevyčerpatelných a duchovních,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 7 mminutami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 1 hhodinou

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 6 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Hondurasu roste napětí, sčítání výsledků voleb prezidenta dvakrát pozastavili

V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
před 10 hhodinami
Načítání...