Jde o duchovní věci, nikoliv o politiku, shodují se před volbou papeže Duka a Herman

Nahrávám video

Už ve středu začne katolická církev vybírat nového nejvyššího představitele. „Tady nejde o politiku. Jde o duchovní věci. A jsem přesvědčen, že to je pro kardinály naprosto zásadní,“ prohlásil před hlasováním v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem a Janou Peroutkovou bývalý mluvčí České biskupské konference Daniel Herman (KDU-ČSL). Spíše duchovní než politickou autoritou musí být papež i podle kardinála a emeritního arcibiskupa pražského Dominika Duky.

Konkláve se v letošním roce žádný český kardinál nezúčastní. Volit totiž mohou pouze ti, kteří jsou mladší osmdesáti let. Duka se hlasování účastnil v roce 2013. Konkláve je podle něho pro většinu účastníků spíše duchovním zážitkem než politickým napětím.

Duka sám při tehdejší volbě napětí neprožíval. „Věděl jsem, že mě se to bezprostředně netýká,“ sdělil s tím, že neměl představu, kdo bude papežem. Sám už ale představu o svém favoritovi měl. „Jedná se o to, aby to byl člověk, který má kompetence. To znamená, aby to byla určitá osobnost, která má určité znalosti. A to jak teologické, tak také jisté jazykové vybavení a určité diplomatické schopnosti,“ vysvětlil a dodal, že pontifikem musí být také někdo, kdo může reprezentovat a má určitý politický rozměr.

Proces volby

Duka zavzpomínal také na to, co děje před začátkem hlasování a jak konkláve probíhá. „Projdete osobní prohlídkou. Musíte odevzdat veškerou elektroniku a dostanete ponaučení. Poté přijdete do místnosti, ve které je člověk ubytován. Tam tedy elektronika většinou je, poněvadž jsme často ubytováváni také v pokojích, které slouží jako byt pro kancelářský personál Vatikánu, ale nic nefunguje,“ popsal.

První den volby se koná bohoslužba, po níž začne konkláve a kardinálové musí složit přísahu. Následně se zahájí první kolo, v němž se podle Duky objeví asi pětadvacet či pětatřicet jmen. „Dostaneme takové červené desky a v těch jsou předtištěné kartičky, zda papeže volím, a tento lísteček se pak odevzdává. Kromě toho dostaneme seznam, do něhož si můžeme zapisovat čárky, kdo kolik hlasů dostal,“ pokračoval kardinál.

Kardinálové podle emeritního arcibiskupa pražského následně přicházejí s přeloženým a zvednutým lístkem, na němž mají napsané jméno jimi preferovaného kandidáta, vhodit hlas do „renesančního pologlobusu“. Ještě předtím se ale kardinál podívá na obraz Posledního soudu a odříká formuli, kterou Duka volně citoval: „Podle svého nejlepšího svědomí a vědomí volím za papeže toho, o kterém jsem přesvědčen, že je nejvhodnějším kandidátem a jsem si vědom, že mě bude soudit Kristus“.

Následuje volba skrutátorů, mezi které patřil i Duka, jelikož byl v roce 2013 jedním ze služebně nejmladších kardinálů. Emeritní arcibiskup pražský rovněž upozornil na to, že při celém procesu není přítomný nikdo kromě kardinálů, kteří tak veškeré procedurální věci vykonávají sami.

V momentě, kdy je nová hlava katolické církve zvolena, osloví podle Duky děkan nebo viceděkan zvoleného s otázkou, zda volbu přijímá. „Když přijme, zeptá se ho, jaké si volí jméno,“ pokračoval kardinál, podle něhož je nový papež následně odveden a za patnáct až dvacet minut se vrátí v bílém odění. „Pak podle služebního postupu jdeme a gratulujeme. A po tomto holdu jde pontifik na lodžii, kde nejstarší kardinál oznamuje, že máme papeže,“ dodal Duka.

Papež musí mít niterný vztah k Bohu, říká Herman

Herman se volby hlavy katolické církve nikdy neúčastnil. Nejvíce se tomuto procesu přiblížil v roce 2005, když zemřel papež Jan Pavel II. „Můj tehdejší šéf pan kardinál Miloslav Vlk byl jedním z volitelů pozdějšího papeže Benedikta XVI.,“ upřesnil.

Volbu hlavy katolické církve podle něho ale nelze brát politicky a je třeba vnímat, že se jedná o církevní prostředí. „Lidé, kteří chodí do kostela, tak před dvěma dny slyšeli evangelium apoštola Jana, kde se ptá Ježíš Petra, tedy prvního papeže: ‚Miluješ mě?‘ A ptá se ho na to třikrát. Myslím si, že to je úžasně dobově přizpůsobené tomuto konkláve, protože to je to, o co jde,“ zdůraznil s tím, že papežem se musí stát člověk, který má niterný vztah k Bohu. „Pokud tomu tak není, tak ten úřad je tak těžký, že je nesnesitelný,“ doplnil.

Církev je podle Hermana něčím jiným než politika. „My jsme zvyklí, že někteří politici mění názor ze dne na den. Ale církev sahá až do období Římské říše, kdy dvanáct prvních žáků otevřelo proces, z něhož je dnes zhruba dvě a půl miliardy křesťanů na celém světě,“ řekl a dodal, že pro kardinály jsou naprosto zásadní duchovní věci. Připustil však, že kupříkladu v období renesance byla situace jiná. To už je ale podle něho dávno pryč. „Vnímat volbu papeže jako politickou záležitost, myslím, nevystačí. To by tady církev dva tisíce let asi neobstála,“ dodal.

Papež by měl být spíše mladší, míní Duka

Podobný postoj jako Herman zastává v tomto ohledu i Duka, podle něhož musí být hlava katolické církve zejména duchovní autoritou. „Svět je tak politicky rozdělený, že si vás jedna nebo druhá strana přisvojí, a když vy se vědomě připojíte na jednu stranu, tak nebudete politickou autoritou, ale budete součásti jednoho politického trendu,“ upřesnil a dodal, že nový papež by podle něho měl být spíše někdo mladší.

Duka i Herman se shodli také na tom, že fotografie vyobrazující jako nového papeže amerického prezidenta Donalda Trumpa je „dobrým vtipem“. Podle obou z nich by ale někdo jako Trump vhodnou hlavou katolické církve nebyl. Jedním z termínů, jimiž bývá papež označován, je totiž podle Hermana „stavitel mostů“. „Trump mosty spíše boří, než staví,“ míní.

Stavět mosty dle Hermana naopak dokázal zesnulý pontifik František, stejně tak ale i řada jeho předchůdců. „Třeba Jan Pavel II. říkával, že církev má být domem ze skla, a pokud by byla tendence z ní dělat betonový bunkr, tak to by nebylo dobře. V tom papež František pokračoval,“ podotkl a dodal, že je přesvědčen o tom, že církev patří mezi společenství, která dokáží člověku pomáhat nacházet vnitřní pokoj ve svém nitru.

O budoucnost katolické církve se Herman nebojí. „Církev je tady dva tisíce let a začínala v době tvrdého pronásledování v Římské říši, které přežila. Stejně tak přežila i hluboké krize papežského schizmatu a náboženské války středověku. Přežila mnoho různých ran, které se světem přehnaly, a je tady stále. Takže já o její budoucnost obavu nemám, protože jsem hluboce přesvědčen o tom, že čerpá ze studnic nevyčerpatelných a duchovních,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí po útocích mrtvé, Kyjev drony zasáhl ruské tankery

Ruský útok na Oděsu si vyžádal tři mrtvé, uvedl ve středu šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Další tři lidé zahynuli podle úřadů v Sumách po útoku leteckými pumami. Po jednom mrtvém ohlásily ukrajinské úřady z Černihivské oblasti a Chersonu. Ukrajina zároveň zasáhla v Černém moři dvacet ruských lodí, z toho sedmnáct tankerů, uvedl velitel jejích dronových vojsk Robert Brovdi. Do Kyjeva zároveň ve středu přicestovalo několik vrcholných evropských politiků.
08:10Aktualizovánopřed 1 mminutou

Devět zemí EU chce konec financování MOV kvůli účasti Ruska na olympiádě

Ministři devíti zemí Evropské unie (EU) odpovědní za sportovní problematiku vyzvali komisaře Glenna Micallefa, aby EU přestala financovat Mezinárodní olympijský výbor (MOV) kvůli jeho rozhodnutí zrušit zákaz pro Ruský olympijský výbor. Ruští sportovci se tak budou moci účastnit olympijských her v roce 2028 v Los Angeles. Otevřený dopis podepsali ministři ze Švédska, Estonska, Nizozemska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska, Finska a Dánska, uvedl server Politico.
11:02Aktualizovánopřed 3 mminutami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
před 18 mminutami

Série nových útoků USA zabila nejméně 30 civilistů, tvrdí Teherán

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně třicet civilistů, tvrdí íránská vláda s tím, že zranění utrpělo přes 260 lidí. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA další vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
05:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet nakažených ebolou v Kongu překročil dva tisíce

Evidovaných případů eboly je v Kongu přes dva tisíce, oznámily v noci na středu dle agentury Reuters vládní úřady. Světová zdravotnická organizace (WHO) v úterý uvedla, že skutečné počty nakažených mohou být i několikanásobně vyšší. Zemřelo 754 nakažených.
před 6 hhodinami

VideoAmerický archiv nahrál na internet sbírku členských legitimací NSDAP

V Německu nebylo ještě donedávna snadné jednoznačně odpovědět na otázku, jestli něčí prarodiče byli nacisté. Dochované členské legitimace Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) byly kvůli přísné ochraně osobních dat přístupné jen omezeně a fyzicky v berlínském archivu. Americký archiv teď sbírku nahrál na internet.
před 10 hhodinami

Americká armáda oznámila obnovení námořní blokády íránských přístavů

Velitelství americké armády CENTCOM oznámilo, že obnovilo námořní blokádu íránských přístavů od úterních 22:00 SELČ. Tento postup nařídil v pondělí americký prezident Donald Trump. Americké námořnictvo má v oblasti více než dvacet bojových lodí a stovky letounů, uvedlo velitelství. Spojené státy příští týden v Íránu zaútočí na mosty a elektrárny, pokud Teherán neuzavře do té doby se Spojenými státy dohodu, sdělil dle agentur Trump při vystoupení na stanici Fox News.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Pohraniční kontroly mezi Španělskem a Gibraltarem skončily

Kontroly na hranici mezi Španělskem a Gibraltarem ve středu krátce po půlnoci skončily. Píší to agentury AFP a AP. Je to výsledek dohody podepsané v úterý mezi Británií a Evropskou unií o statusu tohoto britského území na jihu Pyrenejského poloostrova. Jedním z cílů ujednání bylo právě odstranění pozemní hranice.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.