Jde o duchovní věci, nikoliv o politiku, shodují se před volbou papeže Duka a Herman

Nahrávám video

Už ve středu začne katolická církev vybírat nového nejvyššího představitele. „Tady nejde o politiku. Jde o duchovní věci. A jsem přesvědčen, že to je pro kardinály naprosto zásadní,“ prohlásil před hlasováním v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem a Janou Peroutkovou bývalý mluvčí České biskupské konference Daniel Herman (KDU-ČSL). Spíše duchovní než politickou autoritou musí být papež i podle kardinála a emeritního arcibiskupa pražského Dominika Duky.

Konkláve se v letošním roce žádný český kardinál nezúčastní. Volit totiž mohou pouze ti, kteří jsou mladší osmdesáti let. Duka se hlasování účastnil v roce 2013. Konkláve je podle něho pro většinu účastníků spíše duchovním zážitkem než politickým napětím.

Duka sám při tehdejší volbě napětí neprožíval. „Věděl jsem, že mě se to bezprostředně netýká,“ sdělil s tím, že neměl představu, kdo bude papežem. Sám už ale představu o svém favoritovi měl. „Jedná se o to, aby to byl člověk, který má kompetence. To znamená, aby to byla určitá osobnost, která má určité znalosti. A to jak teologické, tak také jisté jazykové vybavení a určité diplomatické schopnosti,“ vysvětlil a dodal, že pontifikem musí být také někdo, kdo může reprezentovat a má určitý politický rozměr.

Proces volby

Duka zavzpomínal také na to, co děje před začátkem hlasování a jak konkláve probíhá. „Projdete osobní prohlídkou. Musíte odevzdat veškerou elektroniku a dostanete ponaučení. Poté přijdete do místnosti, ve které je člověk ubytován. Tam tedy elektronika většinou je, poněvadž jsme často ubytováváni také v pokojích, které slouží jako byt pro kancelářský personál Vatikánu, ale nic nefunguje,“ popsal.

První den volby se koná bohoslužba, po níž začne konkláve a kardinálové musí složit přísahu. Následně se zahájí první kolo, v němž se podle Duky objeví asi pětadvacet či pětatřicet jmen. „Dostaneme takové červené desky a v těch jsou předtištěné kartičky, zda papeže volím, a tento lísteček se pak odevzdává. Kromě toho dostaneme seznam, do něhož si můžeme zapisovat čárky, kdo kolik hlasů dostal,“ pokračoval kardinál.

Kardinálové podle emeritního arcibiskupa pražského následně přicházejí s přeloženým a zvednutým lístkem, na němž mají napsané jméno jimi preferovaného kandidáta, vhodit hlas do „renesančního pologlobusu“. Ještě předtím se ale kardinál podívá na obraz Posledního soudu a odříká formuli, kterou Duka volně citoval: „Podle svého nejlepšího svědomí a vědomí volím za papeže toho, o kterém jsem přesvědčen, že je nejvhodnějším kandidátem a jsem si vědom, že mě bude soudit Kristus“.

Následuje volba skrutátorů, mezi které patřil i Duka, jelikož byl v roce 2013 jedním ze služebně nejmladších kardinálů. Emeritní arcibiskup pražský rovněž upozornil na to, že při celém procesu není přítomný nikdo kromě kardinálů, kteří tak veškeré procedurální věci vykonávají sami.

V momentě, kdy je nová hlava katolické církve zvolena, osloví podle Duky děkan nebo viceděkan zvoleného s otázkou, zda volbu přijímá. „Když přijme, zeptá se ho, jaké si volí jméno,“ pokračoval kardinál, podle něhož je nový papež následně odveden a za patnáct až dvacet minut se vrátí v bílém odění. „Pak podle služebního postupu jdeme a gratulujeme. A po tomto holdu jde pontifik na lodžii, kde nejstarší kardinál oznamuje, že máme papeže,“ dodal Duka.

Papež musí mít niterný vztah k Bohu, říká Herman

Herman se volby hlavy katolické církve nikdy neúčastnil. Nejvíce se tomuto procesu přiblížil v roce 2005, když zemřel papež Jan Pavel II. „Můj tehdejší šéf pan kardinál Miloslav Vlk byl jedním z volitelů pozdějšího papeže Benedikta XVI.,“ upřesnil.

Volbu hlavy katolické církve podle něho ale nelze brát politicky a je třeba vnímat, že se jedná o církevní prostředí. „Lidé, kteří chodí do kostela, tak před dvěma dny slyšeli evangelium apoštola Jana, kde se ptá Ježíš Petra, tedy prvního papeže: ‚Miluješ mě?‘ A ptá se ho na to třikrát. Myslím si, že to je úžasně dobově přizpůsobené tomuto konkláve, protože to je to, o co jde,“ zdůraznil s tím, že papežem se musí stát člověk, který má niterný vztah k Bohu. „Pokud tomu tak není, tak ten úřad je tak těžký, že je nesnesitelný,“ doplnil.

Církev je podle Hermana něčím jiným než politika. „My jsme zvyklí, že někteří politici mění názor ze dne na den. Ale církev sahá až do období Římské říše, kdy dvanáct prvních žáků otevřelo proces, z něhož je dnes zhruba dvě a půl miliardy křesťanů na celém světě,“ řekl a dodal, že pro kardinály jsou naprosto zásadní duchovní věci. Připustil však, že kupříkladu v období renesance byla situace jiná. To už je ale podle něho dávno pryč. „Vnímat volbu papeže jako politickou záležitost, myslím, nevystačí. To by tady církev dva tisíce let asi neobstála,“ dodal.

Papež by měl být spíše mladší, míní Duka

Podobný postoj jako Herman zastává v tomto ohledu i Duka, podle něhož musí být hlava katolické církve zejména duchovní autoritou. „Svět je tak politicky rozdělený, že si vás jedna nebo druhá strana přisvojí, a když vy se vědomě připojíte na jednu stranu, tak nebudete politickou autoritou, ale budete součásti jednoho politického trendu,“ upřesnil a dodal, že nový papež by podle něho měl být spíše někdo mladší.

Duka i Herman se shodli také na tom, že fotografie vyobrazující jako nového papeže amerického prezidenta Donalda Trumpa je „dobrým vtipem“. Podle obou z nich by ale někdo jako Trump vhodnou hlavou katolické církve nebyl. Jedním z termínů, jimiž bývá papež označován, je totiž podle Hermana „stavitel mostů“. „Trump mosty spíše boří, než staví,“ míní.

Stavět mosty dle Hermana naopak dokázal zesnulý pontifik František, stejně tak ale i řada jeho předchůdců. „Třeba Jan Pavel II. říkával, že církev má být domem ze skla, a pokud by byla tendence z ní dělat betonový bunkr, tak to by nebylo dobře. V tom papež František pokračoval,“ podotkl a dodal, že je přesvědčen o tom, že církev patří mezi společenství, která dokáží člověku pomáhat nacházet vnitřní pokoj ve svém nitru.

O budoucnost katolické církve se Herman nebojí. „Církev je tady dva tisíce let a začínala v době tvrdého pronásledování v Římské říši, které přežila. Stejně tak přežila i hluboké krize papežského schizmatu a náboženské války středověku. Přežila mnoho různých ran, které se světem přehnaly, a je tady stále. Takže já o její budoucnost obavu nemám, protože jsem hluboce přesvědčen o tom, že čerpá ze studnic nevyčerpatelných a duchovních,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 2 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 4 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 5 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 7 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.