Rozhodování konkláve o nové hlavě katolické církve není politická hra, spíše duchovní záležitost, i když politika ve volbě hraje svou roli, uvedl biskup plzeňské diecéze Tomáš Holub v pořadu 90′ ČT24, který moderovala Nikola Reindlová. Konkláve vždy jedná tajně, odříznuté od světa v Sixtinské kapli. Očekává se, že náhradu za zesnulého papeže Františka začnou kardinálové hledat začátkem května.
Papeže volí vždy tajně konkláve. Roli hraje i politika
38 minut
90′ ČT24: Vatikán se připravuje na konkláve
Historicky první konkláve se konalo po smrti papeže Řehoře IX. v říjnu 1241, poslední v roce 2013, kdy se hlavou katolické církve stal František. Ten zemřel na Velikonoční pondělí po dlouhé nemoci ve věku 88 let.
Podle vatikánských pravidel konkláve začíná obvykle 15. až 20. den po úmrtí papeže. Volby se nesmějí účastnit kardinálové, kteří dosáhli věku osmdesáti let. „Česko proto nebude mít na konkláve zástupce, protože Dominiku Dukovi už osmdesát let bylo,“ uvedl zpravodaj ČT Lukáš Mathé.
Kardinálové budou zasedat v takzvané generální kongregaci, v rámci níž budou debatovat před samotnou volbou. „Jde o shromáždění všech, i těch starších osmdesáti let. Jejich úkolem je připravit pohřeb. Po něm budou kongregace nejspíš ještě pokračovat a těžiště se přesune na otázky, co církev potřebuje, jaký muž by měl v jejím čele stát, jaké problémy se řeší v jednotlivých částech planety. Umožní to, aby se kardinálové lépe poznali, někteří se uvidí poprvé osobně,“ řekl v 90′ ČT24 teolog Radek Tichý z Univerzity Karlovy.
Počet kardinálů, kteří mohou vybírat novou hlavu katolické církve, se podle úterní zprávy deníku El País snížil ze 135 na 133, jelikož bosenský kardinál Vinko Puljić a španělský kardinál Antonio Caňizares ze zdravotních důvodů zrušili účast.
„Duchovní rozhodování“
Samotná volba se koná v Sixtinské kapli a probíhá tajně. Všichni, kteří se konkláve účastní, jsou vázáni mlčenlivostí, nesmějí ho opustit ani navázat spojení se světem. V případě porušení hrozí vyloučení z církve. Na jméně se musí dohodnout nejméně dvě třetiny volitelů. „Ten proces může trvat i několik dní, každý den se může volit až pětkrát,“ podotkl Mathé.
„Politika v tom určitě hraje svou roli, a to z toho důvodu, že církev není nějaké ghetto. Je to společenství lidí, kteří zcela zodpovědně vstupují do toho, co znamená svět, a politika do toho světa patří. Takže i politický rozměr se jistě zvažuje,“ poznamenal Holub.
Politika podle něj do volby vstupuje jako otázka migrace nebo toho, kdo může nabídnout vizi míru. „Je to jedna z věcí, která určitě hraje roli, ale není to politická hra, to znamená, není to to zásadní, podle čeho se posunují jednotlivá rozhodnutí kardinálů,“ je přesvědčen biskup. „Je to duchovní rozhodování, většina kardinálů to vnímá jako modlitbu,“ míní Holub.
Kardinálové jsou při konkláve ubytováni v Domě svaté Marty a jsou tak naprosto odstřiženi od vnějšího světa. V apartmánech má každý z kardinálů k dispozici samostatnou koupelnu a pracovnu s psacím stolem. Poprvé tam byli kardinálové ubytováni při konkláve v roce 2005, když se volil nástupce papeže Jana Pavla II.
Po dobu trvání konkláve mohou kardinálové-volitelé do Sixtinské kaple od svaté Marty docházet, k dispozici mají ale i malý autobus. Jeho cesta povede po Via delle Fondamenta, jež je mezi apsidou baziliky svatého Petra a vatikánskými zahradami.
„Díky tomu, že komunikace jsou dneska velmi přístupné a až nebezpečně ovlivňující naše myšlení a naše jednání, tak o to důležitější je, aby se od toho kardinálové izolovali a měli víc času na to podstatné, a to hledat někoho ze svých řad, kdo se podle jejich přesvědčení bude hodit pro tak zásadní úřad,“ poznamenal v Událostech, komentářích teolog a historik Tomáš Petráček.
Podle Petráčka jde o demokratický proces. „Každý kardinál by měl rozmýšlet, kdo bude nejlépe vést církev do budoucnosti, reagovat na proměny či znamení doby a umět adaptovat církev, aby co nejlépe plnila své poslání,“ prohlásil teolog.
13 minut
Teolog Tomáš Petráček: Volba papeže je demokratický proces
Bílý dým
Jméno papeže se svět dozví ve chvíli, kdy se nad Sixtinskou kaplí objeví tradiční bílý dým. „Ten značí, že ,Habemus papam‘, tedy byl vybrán nový papež. V případě neúspěšných voleb stoupá dým černý,“ popsal Mathé proces výběru hlavy katolické církve.
Stát se papežem může teoreticky každý katolík, v praktické rovině však volitelé vybírají mezi kardinály. Možní favorité, kteří mají nejblíže k postojům, jež zastával František, jsou arcibiskup z Boloně Matteo Zuppi, biskup z Malty Mario Grech či kanadský kardinál a brněnský rodák Michael Czerny. Ten má ale nevýhodu, že je podobně jako zesnulý papež jezuita, a je tak méně pravděpodobné, že by kardinálové dvakrát za sebou zvolili člena tohoto řádu.
Spekulace o favoritech
Mezi evropskými hodnostáři zahraniční tisk zmiňuje i lucemburského kardinála Jeana-Claudea Holleriche, marseillského arcibiskupa Jeana-Marka Avelinea či vatikánského státního sekretáře Pietra Parolina.
Ze střední Evropy mají jistou naději na zvolení podle agentur a tisku budapešťský arcibiskup Péter Erdö či německý kardinál Reinhard Marx. Ten je spolu s dalším zmiňovaným favoritem, arcibiskupem z Utrechtu Willemem Jacobusem Eijkem, představitelem konzervativního křídla.
František byl prvním neevropským papežem v moderní době. Vzhledem k posilování váhy zemí mimo Evropu není vyloučeno, že kardinálové by znovu mohli vybrat nového papeže mezi církevními hodnostáři z Asie, Ameriky či Afriky. Tam je zřejmě jediným vážným kandidátem arcibiskup z Kinshasy Fridolin Ambongo Besungu.
Naději na zvolení mají ze silné americké církve arcibiskup z New Yorku Timothy Dolan, který zastává výrazné postoje proti potratům, či kardinál Robert Francis Prevost z Chicaga, jenž nyní působí ve Vatikánu.
Z Asie je často skloňované jméno filipínského kardinála Luise Tangleho, který patří spíše do progresivního proudu v katolické církvi. „V Asii prožívá církev dynamičtější vývoj než v Evropě. Kardinál Tagle připravil papežovu cestu do jihovýchodní Asie. Katolická církev se tam snaží v nepříznivých podmínkách vytvářet prostor, aby tam mohla působit. Viděl bych jako přirozené, kdyby další papež mohl být z Asie,“ uvedl Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR.
Muž, který „odpovídá potřebám církve“
Podle Holuba nejde o taktické věci jednotlivých kontinentů, ale o hledání člověka, který odpovídá potřebám dnešní církve. „Jestliže se takový člověk objeví z Asie, tak budou připraveni volit Asiata. Jestliže se objeví z Afriky, tak budou připraveni volit Afričana. Kdo to bude, si neodvažuji v tuto chvíli tipovat, poučen tím, co se stalo s Františkem, který vůbec nebyl na žádném seznamu,“ konstatoval biskup.
Volba papeže se podle tisku nebude orientovat jen podle obvyklé dělicí linie progresivního a konzervativního křídla v etických otázkách. Konzervativci se cítili během Františkovy vlády v opozici, což dávali najevo například hodnostáři ve Spojených státech.
Podle deníku Le Monde Františkův nástupce zdědí řadu nevyřešených otázek, například pokles počtu aktivních věřících v Evropě a vyspělých zemích, řešení sexuálního násilí v církevním prostředí či reformy vnitřního fungování církve. Otázky se týkají i stylu řízení církve. Papež František platil za málo diplomatického vůdce, což i sám přiznával.
