Papež František v pondělí ráno zemřel, oznámil Vatikán. Bylo mu 88 let. V poslední době trpěl vážnými zdravotními problémy, příčinou smrti byla mozková mrtvice. Ještě v neděli krátce pozdravil věřící při kázání Urbi et orbi (Městu a světu). Papež, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, pocházel z Argentiny a v čele katolické církve stál dvanáct let. Za Františka bude slouženo rekviem mimo jiné v pražské Katedrále svatého Víta.
„Papež František zemřel na Velikonoční pondělí, 21. dubna 2025, ve věku 88 let ve své rezidenci Dům svaté Marty,“ uvedl v prohlášení Vatikán. „V 7:35 se římský biskup František vrátil do domu Páně,“ uvedl kardinál komoří Kevin Farrell, který oficiálně ověřuje smrt papeže. Vatikán v pondělí večer dodal, že zemřel na krvácení do mozku, které vedlo ke kómatu a následnému nevratnému srdečnímu selhání.
V Římě se krátce po oznámení papežovy smrti rozezněly zvony. „Stejně jako pro zbytek světa byla i tady v Itálii zpráva o úmrtí nečekaná, byl to poměrně šok, protože papež František se po té dlouhé nemoci, kdy strávil v nemocnici 38 dnů, relativně zotavoval,“ popsal z Itálie redaktor ČT Vladimír Piskala.
Papežovy ostatky byly večer uloženy do rakve. Ta bude vystavena v bazilice svatého Petra, podle vatikánského tiskového odboru možná do středy. O věci ale rozhodne úterní shromáždění kardinálů.
Do baziliky budou v příštích dnech proudit věřící. Ti se na náměstí shromažďují už od pondělního dopoledne. Podle zpravodaje ČT ve Vatikánu Jana Šmída jich večer na místě byly tisícovky. Někteří podle něj smutní a pláčou či jen tiše sedí. V místě podle římských vládních a policejních úřadů už od doby před polednem platí zpřísněná bezpečnostní opatření.
Papežský stát nyní podle redaktora ČT Tomáše Šponara přešel do stavu, kterému se říká „uvolněný stolec“, tedy neobsazené místo v čele. Do zvolení nástupce ho povede kardinál komoří. K jeho povinnostem podle něj patří mimo jiné rozlámání papežova prstenu, který je formálním znakem jeho moci. Stejně tak bude zničena jeho olověná pečeť.
Začíná také období smutku, přípravy na pohřeb i na volbu nového papeže kardinály, kteří rozhodnou v konkláve. Poslední rozloučení i volbu administruje kardinál komoří. Pohřeb by se měl podle Šmída uskutečnit nejdříve v sobotu, pátek je podle něj kvůli italskému státnímu svátku velmi nepravděpodobný. Konkrétní datum zatím stanoveno nebylo. Volební proces následovníka pak musí začít v patnáctý až dvacátý den po papežově úmrtí.
Papež František bude po více než století prvním papežem, který nebude pohřben v bazilice svatého Petra ve Vatikánu. Ve své závěti uvedl, že si přeje být pohřben v římské bazilice Panny Marie Sněžné, kam se chodíval modlit, a „bez zvláštní výzdoby“. Požádal také, aby místo jeho odpočinku neslo nápis jeho papežského jména v latině: Franciscus. Podle prohlášení Vatikánu zařídil, aby náklady na pohřeb uhradil nejmenovaný dárce.
Pontifik nechal nedávno reformovat pravidla pro konání papežských pohřbů, v rámci kterých budou pietní obřady střídmější. Jeho předchůdci bývali tradičně pohřbeni ve třech rakvích z cypřiše, dubu a olova, uložených jedna v druhé, píše stanice BBC.
Dá se očekávat, že se na pohřeb papeže vypraví velký počet věřících. Zřejmě se zúčastní i velký počet zahraničních státníků. V úterý dopoledne bude kvůli tomu zasedat i italská vláda.
Papež strávil více než měsíc v nemocnici
František měl od února vážné zdravotní problémy. Před dvěma měsíci, 14. února 2025, byl přijat na polikliniku Agostino Gemelli, poté co několik dní trpěl zánětem průdušek. Jeho klinický stav se postupně zhoršoval a v úterý 18. února u něj lékaři diagnostikovali oboustranný zápal plic.
V nemocnici několikrát nastaly komplikace, které ohrozily pontifikův život, uvedl dříve ošetřující lékař Sergio Alfieri. Po 38 dnech v nemocnici se na konci března nakonec vrátil do své vatikánské rezidence v Domě svaté Marty, aby pokračoval v rekonvalescenci. Podle Vatikánu se jeho stav postupně zlepšoval.
V neděli krátce pozdravil věřící na náměstí svatého Petra ve Vatikánu. Poselství Urbi et orbi (Městu a světu) ale nechal přečíst jednoho z kardinálů. Po návratu z nemocnice se několikrát ukázal na veřejnosti. V neděli s ním krátce jednal americký viceprezident JD Vance.
Historik: Velikonoční neděle byla papežovým rozloučením
„Dá se říct, že včerejší Velikonoční neděle byla rozloučením papeže s věřícími i s celým světem,“ řekl v pondělí církevní historik Jaroslav Šebek, který připustil, že vzhledem k nedělnímu dění zprávu o papežově úmrtí zcela nečekal.
„Papež to možná trochu tušil v tom smyslu, že se snažil některé věci uspořádat tak, aby fungovaly podle jeho představ. Například kardinál děkan, který má na starosti řízení církve v období po smrti papeže, je kardinál Giovanni Battista Re a papež mu na začátku roku prodloužil mandát, i když kardinálu Re je kolem devadesáti let,“ dodal Šebek.
„Myslím, že téměř každého věřícího napadlo, že je symbolické, že Bůh nechal papeže Františka prožít velikonoční svátky a povolal si ho k sobě první den poté, co křesťané po celém světě slavili vzkříšení Ježíše Krista,“ poznamenal dramaturg náboženského vysílání ČT Martin Horálek. Redaktor Dušan Šulc prohlásil, že zármutek ze smrti prostupuje velikonoční radost. Církev podle něj „žije dál“. „Důležitý je samotný úřad. Kdo na něm sedí, je druhotné,“ řekl.
Pontifikát, který se vymykal
Argentinský kardinál Jorge María Bergoglio byl zvolen papežem v březnu roku 2013 po rezignaci Benedikta XVI. Byl prvním církevním hodnostářem z Latinské Ameriky, který se stal papežem. „Narodil se v Argentině, která má nelehký politický vývoj, takže nebyl z žádného ideálního prostředí evropského státu. Měl neobyčejné sociální cítění. To profilovalo jeho názor,“ shrnul historik umění Jan Royt.
Hlavními tématy jeho pontifikátu byla kritika nerovností, starost o uchování přírody, vstřícný postoj k migrantům a kritika „budování zdí“, reforma fungování církve včetně vstřícnějšího postoje k některým menšinám, například LGBT+ lidem.
Také Šebek uvedl, že jednou z hlavních charakteristik Františkova pontifikátu byl zájem o sociálně znevýhodněné. Církev byla podle něj v době papeže Františka vnímána jako instituce, která se dokáže vnitřně modifikovat.
„Už od jeho nástupu do úřadu bylo zjevné, že ten pontifikát se bude vymykat předchozím. Papež František byl velmi bezprostředním člověkem, který měl rád lidský kontakt,“ podotkl politolog Marián Sekerák.
„Z našeho pohledu se zdá, že se papež František nějakým způsobem vymykal, to je takový náš eurocentrismus, z pohledu Jižní Ameriky se zas až tolik nevymykal. Měl velký vzor, to byl salvadorský arcibiskup Oscar Romero, a on svůj pontifikát velmi podřídil tomuto vzoru,“ konstatoval teolog Michal Opatrný.
Podle experta na etiku Marka Váchy papež František „svým životem a pontifikátem ukazoval, co to znamená opravdu žít podle evangelia“. „Nikdy neuhnul ani o milimetr a zůstal věrný sám sobě, zůstal pokorným člověkem,“ řekl.
Kritika válek
Papež také kritizoval válku Izraele s Hamásem v Pásmu Gazy i rusko-ukrajinskou válku. Některá papežova vyjádření k politickým otázkám nebo konfliktům ale narážela na určité limity, třeba právě ohledně ruské války proti Ukrajině, naznačil Šebek.
„Ukazovalo se, že on jako Jihoameričan v rusko-ukrajinském konfliktu úplně nerozumí situaci, která je v tomto regionu nebo která se týká Evropy. Sám také přiznával, že má jen omezené znalosti historie Ruska nebo Ukrajiny,“ řekl expert.
František podle něj vystupoval jako papež, který chce ukončení násilí, aby lidé mohli žít v míru, ale jeho výroky nebyly vždy úplně šťastné. „Třeba loni vzbudil nevoli tím, že by Ukrajina měla mít odvahu vyvěsit bílou vlajku,“ připomněl Šebek. Některé papežovy výroky vyvolaly kromě Ukrajiny kritiku i v Izraeli.
Rekviem v Katedrále svatého Víta
V pátek bude za Františka slouženo rekviem v pražské Katedrále svatého Víta, uvedl pražský arcibiskup Jan Graubner. „Papež byl dlouhodobě nemocný a že se jeho stav zlepšil natolik, že mohl přijít mezi lidi, byla jistě radost pro něho a je to radost i pro nás. Tím je to trochu překvapení, že jsme ho ještě včera viděli na obrazovkách. Byla to příležitost, abychom se rozloučili,“ míní Graubner, podle kterého papež nastavil zrcadlo Evropě.
Ostravsko-opavská diecéze chystá za Františka mši svatou v katedrále Božského Spasitele ve čtvrtek.
Ve funkci papež naposledy zemřel před dvaceti lety
Historicky hlava katolické církve při výkonu své funkce naposledy zemřela před dvaceti lety. Stalo se tak 2. dubna roku 2005, kdy krátce po velikonočních svátcích zemřel papež Jan Pavel II.
Je jisté, že o nástupci Františka nebude rozhodovat žádný zástupce českých katolíků. Jediný český kardinál Dominik Duka totiž překročil hranici osmdesáti let, která je stanovena pro volbu papeže.
Většině kardinálů s volebním právem udělil tuto církevní hodnost právě papež František, vyplývá z vatikánských dokumentů. „Jsou složení spíše z mimoevropských zemí. Pravděpodobně se přikloní ke kandidátovi mimo Evropu. Ale myslím si, že hlavně budou akcentovat, aby šlo o papeže, nyní po tom liberálnějším, spíš středního proudu, který bude církev v nelehké situaci sjednocovat,“ dodal redaktor Šulc.
