Zemřel papež František

26 minut
Události: Zemřel papež František
Zdroj: ČT24

Papež František v pondělí ráno zemřel, oznámil Vatikán. Bylo mu 88 let. V poslední době trpěl vážnými zdravotními problémy, příčinou smrti byla mozková mrtvice. Ještě v neděli krátce pozdravil věřící při kázání Urbi et orbi (Městu a světu). Papež, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, pocházel z Argentiny a v čele katolické církve stál dvanáct let. Za Františka bude slouženo rekviem mimo jiné v pražské Katedrále svatého Víta.

„Papež František zemřel na Velikonoční pondělí, 21. dubna 2025, ve věku 88 let ve své rezidenci Dům svaté Marty,“ uvedl v prohlášení Vatikán. „V 7:35 se římský biskup František vrátil do domu Páně,“ uvedl kardinál komoří Kevin Farrell, který oficiálně ověřuje smrt papeže. Vatikán v pondělí večer dodal, že zemřel na krvácení do mozku, které vedlo ke kómatu a následnému nevratnému srdečnímu selhání.

V Římě se krátce po oznámení papežovy smrti rozezněly zvony. „Stejně jako pro zbytek světa byla i tady v Itálii zpráva o úmrtí nečekaná, byl to poměrně šok, protože papež František se po té dlouhé nemoci, kdy strávil v nemocnici 38 dnů, relativně zotavoval,“ popsal z Itálie redaktor ČT Vladimír Piskala.

Papežovy ostatky byly večer uloženy do rakve. Ta bude vystavena v bazilice svatého Petra, podle vatikánského tiskového odboru možná do středy. O věci ale rozhodne úterní shromáždění kardinálů.

Do baziliky budou v příštích dnech proudit věřící. Ti se na náměstí shromažďují už od pondělního dopoledne. Podle zpravodaje ČT ve Vatikánu Jana Šmída jich večer na místě byly tisícovky. Někteří podle něj smutní a pláčou či jen tiše sedí. V místě podle římských vládních a policejních úřadů už od doby před polednem platí zpřísněná bezpečnostní opatření.

Papežský stát nyní podle redaktora ČT Tomáše Šponara přešel do stavu, kterému se říká „uvolněný stolec“, tedy neobsazené místo v čele. Do zvolení nástupce ho povede kardinál komoří. K jeho povinnostem podle něj patří mimo jiné rozlámání papežova prstenu, který je formálním znakem jeho moci. Stejně tak bude zničena jeho olověná pečeť.

Začíná také období smutku, přípravy na pohřeb i na volbu nového papeže kardinály, kteří rozhodnou v konkláve. Poslední rozloučení i volbu administruje kardinál komoří. Pohřeb by se měl podle Šmída uskutečnit nejdříve v sobotu, pátek je podle něj kvůli italskému státnímu svátku velmi nepravděpodobný. Konkrétní datum zatím stanoveno nebylo. Volební proces následovníka pak musí začít v patnáctý až dvacátý den po papežově úmrtí.

Papež František bude po více než století prvním papežem, který nebude pohřben v bazilice svatého Petra ve Vatikánu. Ve své závěti uvedl, že si přeje být pohřben v římské bazilice Panny Marie Sněžné, kam se chodíval modlit, a „bez zvláštní výzdoby“. Požádal také, aby místo jeho odpočinku neslo nápis jeho papežského jména v latině: Franciscus. Podle prohlášení Vatikánu zařídil, aby náklady na pohřeb uhradil nejmenovaný dárce.

Pontifik nechal nedávno reformovat pravidla pro konání papežských pohřbů, v rámci kterých budou pietní obřady střídmější. Jeho předchůdci bývali tradičně pohřbeni ve třech rakvích z cypřiše, dubu a olova, uložených jedna v druhé, píše stanice BBC.

Dá se očekávat, že se na pohřeb papeže vypraví velký počet věřících. Zřejmě se zúčastní i velký počet zahraničních státníků. V úterý dopoledne bude kvůli tomu zasedat i italská vláda.

Papež strávil více než měsíc v nemocnici

František měl od února vážné zdravotní problémy. Před dvěma měsíci, 14. února 2025, byl přijat na polikliniku Agostino Gemelli, poté co několik dní trpěl zánětem průdušek. Jeho klinický stav se postupně zhoršoval a v úterý 18. února u něj lékaři diagnostikovali oboustranný zápal plic.

V nemocnici několikrát nastaly komplikace, které ohrozily pontifikův život, uvedl dříve ošetřující lékař Sergio Alfieri. Po 38 dnech v nemocnici se na konci března nakonec vrátil do své vatikánské rezidence v Domě svaté Marty, aby pokračoval v rekonvalescenci. Podle Vatikánu se jeho stav postupně zlepšoval.

V neděli krátce pozdravil věřící na náměstí svatého Petra ve Vatikánu. Poselství Urbi et orbi (Městu a světu) ale nechal přečíst jednoho z kardinálů. Po návratu z nemocnice se několikrát ukázal na veřejnosti. V neděli s ním krátce jednal americký viceprezident JD Vance.

Historik: Velikonoční neděle byla papežovým rozloučením

„Dá se říct, že včerejší Velikonoční neděle byla rozloučením papeže s věřícími i s celým světem,“ řekl v pondělí církevní historik Jaroslav Šebek, který připustil, že vzhledem k nedělnímu dění zprávu o papežově úmrtí zcela nečekal.

„Papež to možná trochu tušil v tom smyslu, že se snažil některé věci uspořádat tak, aby fungovaly podle jeho představ. Například kardinál děkan, který má na starosti řízení církve v období po smrti papeže, je kardinál Giovanni Battista Re a papež mu na začátku roku prodloužil mandát, i když kardinálu Re je kolem devadesáti let,“ dodal Šebek.

„Myslím, že téměř každého věřícího napadlo, že je symbolické, že Bůh nechal papeže Františka prožít velikonoční svátky a povolal si ho k sobě první den poté, co křesťané po celém světě slavili vzkříšení Ježíše Krista,“ poznamenal dramaturg náboženského vysílání ČT Martin Horálek. Redaktor Dušan Šulc prohlásil, že zármutek ze smrti prostupuje velikonoční radost. Církev podle něj „žije dál“. „Důležitý je samotný úřad. Kdo na něm sedí, je druhotné,“ řekl.

Pontifikát, který se vymykal

Argentinský kardinál Jorge María Bergoglio byl zvolen papežem v březnu roku 2013 po rezignaci Benedikta XVI. Byl prvním církevním hodnostářem z Latinské Ameriky, který se stal papežem. „Narodil se v Argentině, která má nelehký politický vývoj, takže nebyl z žádného ideálního prostředí evropského státu. Měl neobyčejné sociální cítění. To profilovalo jeho názor,“ shrnul historik umění Jan Royt.

Hlavními tématy jeho pontifikátu byla kritika nerovností, starost o uchování přírody, vstřícný postoj k migrantům a kritika „budování zdí“, reforma fungování církve včetně vstřícnějšího postoje k některým menšinám, například LGBT+ lidem.

Také Šebek uvedl, že jednou z hlavních charakteristik Františkova pontifikátu byl zájem o sociálně znevýhodněné. Církev byla podle něj v době papeže Františka vnímána jako instituce, která se dokáže vnitřně modifikovat.

„Už od jeho nástupu do úřadu bylo zjevné, že ten pontifikát se bude vymykat předchozím. Papež František byl velmi bezprostředním člověkem, který měl rád lidský kontakt,“ podotkl politolog Marián Sekerák.

„Z našeho pohledu se zdá, že se papež František nějakým způsobem vymykal, to je takový náš eurocentrismus, z pohledu Jižní Ameriky se zas až tolik nevymykal. Měl velký vzor, to byl salvadorský arcibiskup Oscar Romero, a on svůj pontifikát velmi podřídil tomuto vzoru,“ konstatoval teolog Michal Opatrný.

Podle experta na etiku Marka Váchy papež František „svým životem a pontifikátem ukazoval, co to znamená opravdu žít podle evangelia“. „Nikdy neuhnul ani o milimetr a zůstal věrný sám sobě, zůstal pokorným člověkem,“ řekl.

Kritika válek

Papež také kritizoval válku Izraele s Hamásem v Pásmu Gazy i rusko-ukrajinskou válku. Některá papežova vyjádření k politickým otázkám nebo konfliktům ale narážela na určité limity, třeba právě ohledně ruské války proti Ukrajině, naznačil Šebek.

„Ukazovalo se, že on jako Jihoameričan v rusko-ukrajinském konfliktu úplně nerozumí situaci, která je v tomto regionu nebo která se týká Evropy. Sám také přiznával, že má jen omezené znalosti historie Ruska nebo Ukrajiny,“ řekl expert.

František podle něj vystupoval jako papež, který chce ukončení násilí, aby lidé mohli žít v míru, ale jeho výroky nebyly vždy úplně šťastné. „Třeba loni vzbudil nevoli tím, že by Ukrajina měla mít odvahu vyvěsit bílou vlajku,“ připomněl Šebek. Některé papežovy výroky vyvolaly kromě Ukrajiny kritiku i v Izraeli.

Rekviem v Katedrále svatého Víta

V pátek bude za Františka slouženo rekviem v pražské Katedrále svatého Víta, uvedl pražský arcibiskup Jan Graubner. „Papež byl dlouhodobě nemocný a že se jeho stav zlepšil natolik, že mohl přijít mezi lidi, byla jistě radost pro něho a je to radost i pro nás. Tím je to trochu překvapení, že jsme ho ještě včera viděli na obrazovkách. Byla to příležitost, abychom se rozloučili,“ míní Graubner, podle kterého papež nastavil zrcadlo Evropě.

Ostravsko-opavská diecéze chystá za Františka mši svatou v katedrále Božského Spasitele ve čtvrtek.

Ve funkci papež naposledy zemřel před dvaceti lety

Historicky hlava katolické církve při výkonu své funkce naposledy zemřela před dvaceti lety. Stalo se tak 2. dubna roku 2005, kdy krátce po velikonočních svátcích zemřel papež Jan Pavel II.

Je jisté, že o nástupci Františka nebude rozhodovat žádný zástupce českých katolíků. Jediný český kardinál Dominik Duka totiž překročil hranici osmdesáti let, která je stanovena pro volbu papeže.

Většině kardinálů s volebním právem udělil tuto církevní hodnost právě papež František, vyplývá z vatikánských dokumentů. „Jsou složení spíše z mimoevropských zemí. Pravděpodobně se přikloní ke kandidátovi mimo Evropu. Ale myslím si, že hlavně budou akcentovat, aby šlo o papeže, nyní po tom liberálnějším, spíš středního proudu, který bude církev v nelehké situaci sjednocovat,“ dodal redaktor Šulc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská veřejnost je unavená válkou, po příměří volají i někteří vojáci

Válečné operace začínají vysilovat izraelské obyvatelstvo. Opoziční politici varují před nekonečnou válkou a v dubnu k příměří v otevřeném dopise vyzvaly i tisíce rezervistů a veteránů. Vojenský personál raněný při izraelských vojenských kampaních se léčí na špičkové rehabilitační klinice.
před 46 mminutami

Spojené státy začaly mírnit sankce vůči Sýrii

Spojené státy zahájily odstraňování sankcí vůči Sýrii. Dočasně zrušily jeden ze sankčních balíků a zmírnily omezení pro podnikání v Sýrii, oznámila v pátek večer americká vláda. V sobotu se v Istanbulu sešel zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa s prozatímním prezidentem Ahmedem Šárou, ocenil přitom „kroky týkající se Izraele“.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izraelský úder v Chán Júnisu zabil devět dětí místní lékařky, píše BBC

Izraelský letecký útok zabil devět z deseti dětí lékařky ve městě Chán Júnis v Pásmu Gazy. Oznámil to v sobotu podle serveru britské veřejnoprávní vysílací společnosti BBC místní špitál, v němž matka dětí pracuje. Jedno z jejích dětí a manžel byli zraněni, ale přežili, uvedla Násirova nemocnice. Útok podle ní zasáhl dům lékařky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ranění po útoku v Hamburku jsou stabilizovaní, útočnici soud nařídil léčbu

Stav všech osmnácti zraněných při pátečním útoku nožem na hlavním nádraží v Hamburku je stabilizovaný. Devětatřicetiletou Němku, která podle policie útok spáchala, soud v sobotu nařídil umístit na psychiatrickou kliniku. Podle deníku Bild policie ženu zná z dřívějších incidentů.
před 11 hhodinami

Cannes hlásí obnovení dodávek elektřiny

Francouzské město Cannes, kde právě probíhá filmový festival, oznámilo obnovení dodávek elektřiny po rozsáhlém výpadku. Departement Alpes-Maritimes se s výpadkem potýkal od sobotního rána a desítky tisíc domácností zůstaly bez proudu. Úřady pracují s možností, že blackout zapříčinil úmysl.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ruské útoky si na Ukrajině vyžádaly mrtvé a desítky raněných

Útoky Rusů si v pátek a v noci na sobotu vyžádaly nejméně třináct mrtvých civilistů. Dalších asi šedesát lidí utrpělo podle místních úřadů zranění. Terčem útoků se stalo i hlavní město Kyjev, kam byly v rámci nočního útoku vyslány dvě stovky bezpilotních letounů a čtrnáct balistických raket, uvedlo na svém telegramovém účtu ukrajinské letectvo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Mikýř poutí do Číny ukázal, jak režimy zneužívají influencery k propagandě

Smyšlenou nabídkou na cestu do Číny napálil youtuber Martin Mikyska, známý jako Mikýř, několik osobností české internetové scény. Přestože postupně dával najevo, že by šlo o cestu propagandistickou, někteří oslovení influenceři měli zájem. „Pozornostním byznysem“, který pro své cíle zneužívají i autoritářské režimy, se zabývali hosté 90‘ ČT24 moderované Jakubem Musilem. Problematická je podle nich nízká úroveň mediální gramotnosti.
před 16 hhodinami

Ukrajina a Rusko si vyměnily další zajatce

Ukrajina i Rusko v sobotu uvedly, že si v rámci velké výměny vězňů domluvené v Istanbulu vzájemně předaly 307 zajatých vojáků. Stalo se tak v Bělorusku. Informoval o tom ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruské ministerstvo obrany.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...