Za dva tisíce let existence se v katolické církvi upevnila řada tradic, jimiž se řídí důležité procesy. Stejně tomu je i v období od skonu papeže po volbu jeho nástupce.
Oznámení smrti
V případě úmrtí papeže se vysoký vatikánský úředník Camerlengo Svaté římské církve, kterým je v současnosti kardinál Kevin Farrell, ceremoniálně ujistí, že papež zemřel. Přesná forma je na jeho diskreci, ale typicky zemřelého papeže navštíví a nahlas vysloví jeho jméno. V praxi nicméně v dnešní době o smrti rozhodne lékař.
Devět dní smutku
Poté je veřejnost informována o papežově smrti a je vyhlášen devítidenní smutek známý jako novendiale. Jde o velice starou tradici pocházející již z dob starověkého Říma. Papežovo tělo bývá před jeho pohřbením vystaveno na vyvýšené pietní plošině známé jako katafalk, papež František si ovšem přál zjednodušený pohřeb a jeho tělo zřejmě bude pouze vystaveno v otevřené rakvi. Někteří papeži v minulosti byli po své smrti nabalzamováni, včetně odebrání orgánů před pohřbem. V kostele nedaleko Fontány di Trevi je tak dnes udržováno více než dvacet srdcí bývalých papežů jako relikvie.
Pohřeb
Ceremonie papežova pohřbu bývá vykonána na Svatopeterském náměstí čtyři až šest dní po jeho skonu. V současné době by bohoslužba byla vedena 91letým kardinálem Giovanni Battistou Re z jeho pozice jako děkana kardinálského kolegia. Papež František si přál být pohřben ve své oblíbené bazilice Panny Marie Sněžné, na rozdíl od většiny papežů včetně jeho předchůdce Benedikta XVI., kteří jsou pochováni v kryptách pod Bazilikou svatého Petra. Navíc nechtěl spočinout ve třech rakvích složených do sebe, jak bývá u papežů zvykem, ale pouze v jedné.
Volba papeže
Poté se úřad Svatého stolce uvolní a započne období sede vacante. Správy věcí římskokatolické církve se ujímá 252členné kolegium kardinálů. Mezi druhým a třetím týdnem od papežovy smrti se kolegium sejde v Sixtinské kapli a zahájí známé konkláve vedoucí k volbě nové hlavy církve. Hlasovat v tajné volbě bude ovšem jen okolo 120 členů kolegia, protože právo volit je omezeno na kardinály mladší 80 let.
Papežem se formálně může stát kterýkoli pokřtěný římskokatolický muž, v praxi nicméně od roku 1379 nebyl zvolen žádný papež, který by již nebyl členem kolegia kardinálů. Prakticky navíc volba významně favorizuje Evropany. Papež František, pocházející z Argentiny, se stal prvním papežem z mimoevropské země za třináct století.
K úspěchu ve volbě je třeba dosáhnout většiny dvou třetin hlasů a každý den se mohou uskutečnit až čtyři hlasování. V případě, že byla volba neúspěšná, signalizuje to černý kouř vycházející z kaple, jakmile je papež zvolen, oznamuje to kouř bílé barvy. Nemusí to být jednoduchý proces, ke zvolení papeže Františka vedlo pět kol hlasování a z historie jsou známy případy, kdy konkláve zasedalo ve 13. století přibližně tři roky a při jednom z konkláve ve století 18. tři měsíce.
Po zvolení papeže je představitelem kolegia kardinálů z balkónu baziliky svatého Petra zvolána latinská fráze „habemus papam“ znamenající „máme papeže“ a vzápětí k davu promluví nový papež. Papež od svého zvolení vystupuje pod jím zvoleným papežským jménem, nejčastěji vzdávajícím poctu některému z bývalých papežů nebo světci.
