Kardinál

Volba nové hlavy katolické církve začne 7. května, rozhodla v pondělí generální kongregace kardinálů, potvrdil to vatikánský mluvčí Matteo Brunii. Takzvané konkláve vybere nástupce Františka, který zemřel 21. dubna ve věku 88 let a v sobotu byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě.

Tisíce lidí se v neděli přišly poklonit k papežovu hrobu v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě. Lidé se sešli opět také v okolí Svatopetrského náměstí ve Vatikánu, dorazilo jich na dvě stě tisíc. Zejména mladí se tam účastnili mše vedené kardinálem Pietrem Parolinem.

Blízkost, něha a soucit. To jsou slova, která si s papežem Františkem spojuje olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. V rozhovoru s Josefem Kvasničkou po sobotním veřejném rozloučení s hlavou katolické církve ve Vatikánu vyzdvihl pontifikovu vlastnost sjednotit „rozkolísaný a rozdělený“ svět. Arcibiskup také věří, že styl papeže může přiblížit více lidí k církvi i k Bohu a doufá, že na něho naváže i papež budoucí.

Rozhodování konkláve o nové hlavě katolické církve není politická hra, spíše duchovní záležitost, i když politika ve volbě hraje svou roli, uvedl biskup plzeňské diecéze Tomáš Holub v pořadu 90′ ČT24, který moderovala Nikola Reindlová. Konkláve vždy jedná tajně, odříznuté od světa v Sixtinské kapli. Očekává se, že náhradu za zesnulého papeže Františka začnou kardinálové hledat začátkem května.

Konkláve kardinálů zvolí po úmrtí papeže Františka novou hlavu katolické církve. Nebude mezi nimi ale žádný zástupce Česka. Možnost volit i být zvolen bude mít však Michael Czerny, kanadský kardinál narozený v Brně. V církvi se věnuje péči o uprchlíky, charitativním projektům nebo třeba životnímu prostředí. Česká televize o jeho působení připravuje dokument.

Pohřeb papeže Františka se uskuteční v sobotu v 10:00 v bazilice svatého Petra ve Vatikánu. O datu pohřbu v úterý ráno rozhodli kardinálové, informují tiskové agentury. Tělo papeže, který zemřel v pondělí, bude ve středu ráno převezeno do baziliky svatého Petra, kde se mu budou moci lidé poklonit.

Mezi favority ve volbě nového papeže jsou podle agentury AP kardinálové z Itálie, Rakouska, Kanady či Filipín. Volba nástupce papeže Františka, který zemřel v pondělí ve Vatikánu, začne nejpozději za dvacet dní v Sixtinské kapli.

Za dva tisíce let existence se v katolické církvi upevnila řada tradic, jimiž se řídí důležité procesy. Stejně tomu je i v období od skonu papeže po volbu jeho nástupce.

Soud ve státě Massachusetts se nakonec nebude zabývat případem bývalého kardinála Theodora McCarricka, který čelil obžalobě ze sexuálního útoku proti nezletilému chlapci. Kdysi vlivnému hodnostáři katolické církve v USA je 93 let a trpí demencí, takže není možné ho soudit, napsala agentura AP. Kvůli četným obviněním ze sexuálního zneužívání propustil papež František McCarricka z duchovního stavu.

Papež František povolí, aby v synodě biskupů zasedly ženy s hlasovacím právem. Napsala to agentura AP s odkazem na nová pravidla zveřejněná Vatikánem. Ženy se dosud zasedání účastnily jako expertky bez možnosti hlasovat a o toto právo dlouho usilovaly. Nová pravidla budou platit pro jednání, které se uskuteční v říjnu.

Jeden z nejvýše postavených představitelů katolické církve, kardinál Joseph Zen stojí v Hongkongu před soudem. Spolu s ním čelí obvinění pětice prodemokratických aktivistů kvůli tomu, že nezaregistrovali fond, který pomáhal lidem zadrženým při protivládních protestech. Proces je součástí širšího zátahu na občanskou společnost v metropoli.

Ani při ročním čekání na transplantaci ledvin a slinivky nepřestala Renata Kalenská pracovat. Naopak, novinařina ji během těžkého období držela. „Moderovala jsem i v době, kdy jsem chodila na dialýzu. Sestry se mi smály, že jsem si lehla a s počítačem na klíně jsem psala scénář,“ vzpomíná novinářka Deníku N, která se během celé kariéry zaměřuje na rozhovory. Na ty nejlepší i na ty, po kterých musela do nemocnice, vzpomíná Kalenská v podcastu Background ČT24.

Kněz a účastník protinacistického odboje hrabě Antonín Bořek-Dohalský z Dohalic dokonal svůj život v bažinách koncentračního tábora Osvětim 3. září 1942. Výrazné osobnosti prvorepublikové společnosti se stala osudnou touha dvou německých kněží obsadit pražský arcibiskupský stolec. Ani odstranění Dohalského jim však vytoužený úřad nepřineslo. Výročí připomene zádušní mše a odhalení pamětní desky u kostela v Hluboši u Příbrami, ve které kněz působil.

Největší setkání papeže Františka s kardinály po dvou dnech skončilo. Za zavřenými dveřmi je ve Vatikánu seznamoval s první reformou Římské kurie za více než tři dekády. Změny ve fungování katolické církve se mohou týkat i pravidel volby nového papeže.

Díky nadaci Zvon pro Březí se ve stejnojmenné obci u Říčan mohli občané těšit z nového zvonu, stejně jako ze zrekonstruovaného kostela, který slavnostně vysvětil nizozemský kardinál Adrianus Johannes Simonis. Původní zvon byl v roce 1942 ukraden nacisty. Přesně po 50 letech se tak vrátil na své původní místo.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V pondělí ráno zemřel nejstarší slovenský kardinál Jozef Tomko. Bylo mu 98 let. Na webu to oznámila Slovenská biskupská konference. Tomko celý svůj život působil v Římě, kde se stal biskupem a později kardinálem. Spolupracoval například s šesti papeži nebo s exilovaným českým kardinálem Josefem Beranem.

Uplynulo třicet let od úmrtí pražského arcibiskupa Františka kardinála Tomáška – muže, který svou dlouholetou činností přispěl k pádu komunistického režimu v Československu. Mimo jiné se zasadil také o svatořečení Anežky České v listopadu 1989. Jaký byl v soukromí a jak prožíval poslední léta totalitního režimu? V rozhovoru pro ČT24 na něj vzpomíná jeho blízký spolupracovník a současný ředitel Strahovské knihovny P. Evermod Gejza Šidlovský.

Válečný konflikt na Ukrajině i pomoc České republiky uprchlíkům připomněl v úterý v kázání na Velehradě kardinál Michael Czerny, podle kterého je tato „zločinná válka“ vedena proti svobodné Ukrajině i celému civilizovanému světu. Czerny byl hlavním kazatelem slavnostní mše, kterou dopoledne vyvrcholily tradiční cyrilometodějské slavnosti na Velehradě na Uherskohradišťsku.

Pražská arcidiecéze má nového arcibiskupa. Při pontifikální mši v katedrále sv. Víta se úřadu arcibiskupa pražského a primase českého ujal Jan Graubner, který byl doposud olomouckým arcibiskupem. Funkci převzal od kardinála Dominika Duky, který tímto dnem odchází do důchodu. Graubnera čeká v úřadu mnoho výzev, odborníci však zásadní změny ve fungování pražské části katolické církve nepředpokládají.

Papež František musel kapitulovat před vleklou nemocí. Bolestivý zánět kolenních vazů ho dočasně upoutal na invalidní vozík. Z něho tento týden vedl v Římě i modlitby za mír ve světě a na Ukrajině. Františkovi, který se příští týden chystá ve Vatikánu uvítat českého premiéra Petra Fialu (ODS), je pětaosmdesát let. Je tedy ve věku, v němž jeho předchůdce Benedikt XVI. rezignoval. K tomu se však současný pontifik nechystá. Fyzické obtíže a mimořádné výzvy doby ale vyvolávají otázky o limitech jeho úřadu.

Pomocný biskup olomouckého arcibiskupa Antonín Basler v ČT řekl, že nástupce Jana Graubnera zatím arcidiecéze nezná. Podle něj je zatím čas, protože funkci pražského arcibiskupa musí Graubner převzít do dvou měsíců. Zda by se novým arcibiskupem v Olomouci mohl stát právě on jako současný pomocný biskup, Basler nevyloučil. Podle něj to však může být i někdo nový. Uvedl, že jmenování Graubnera do funkce pražského arcibiskupa ho překvapilo, podle něj bude věřícím i kolegům v Olomouci chybět.

Odcházející pražský arcibiskup Dominik Duka prožil během kněžského života mnohé – odnětí státního souhlasu, působení v ilegalitě i věznění. Až po listopadu 1989 mohl začít stoupat v církevní hierarchii. Úřadu arcibiskupa se oficiálně ujal 10. dubna 2010 a o dva roky později jej tehdejší papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem. V roce 2018 Duka, když dosáhl 75 let, v souladu s církevními předpisy nabídl svou rezignaci, papež František jej ale ponechal ve funkci ještě čtyři další roky.

Velkou pozornost vzbudil před několika dny blog kardinála Dominika Duky, v němž se mimo jiné vyjádřil k problematice znásilnění na válkou zmítané Ukrajině. Text v pátečních Událostech, komentářích hájil generální vikář pražské arcidiecéze Jan Balík a kritizovala výkonná ředitelka organizace Konsent Johanna Nejedlová.

Bývalý papež Benedikt XVI. požádal o odpuštění v souvislosti s kauzou sexuálního zneužívání duchovními v době, kdy stál v čele mnichovského arcibiskupství. Informovala o tom agentura AP, podle níž však nepřiznal žádné osobní nebo konkrétní provinění. Duchovní reagoval na nedávnou zprávu, podle níž ještě jako kardinál Joseph Ratzinger pochybil ve čtyřech případech sexuálního obtěžování.