Ve věku 82 let zemřel emeritní pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Oznámilo to pražské arcibiskupství. Duka byl pražským arcibiskupem víc než dvanáct let do roku 2022. V čele katolické církve vyjednal církevní restituce. Od prezidenta Miloše Zemana obdržel v roce 2016 Řád Bílého lva. Pohřební mše svatá se uskuteční 15. listopadu v pražské katedrále svatého Víta.
Podle arcibiskupství Duka zemřel ve tři hodiny ráno v úterý 4. listopadu. Pohřební mše svatá bude v sobotu 15. listopadu v pražské katedrále svatého Víta, kde bude Duka uložen v hrobce arcibiskupů v kapli sv. Víta, oznámilo arcibiskupství na webu.
„Se zesnulým se bude možno osobně rozloučit v kostele Všech svatých ve čtvrtek 13. a pátek 14. listopadu od 12:00 do 18:00,“ uvedlo dále pražské arcibiskupství. Při této příležitosti bude možné podepsat kondolenční knihu, další bude od úterního poledne k dispozici v recepci arcibiskupského paláce. Za první dvě hodiny popsali lidé čtyři strany, fronty se ale netvoří.
Zesnulý kardinál Dominik Duka měl povahu bojovníka a někdy budil rozruch, řekl novinářům pražský arcibiskup Jan Graubner. „Myslím, že je to dobře, když se umíme za věci postavit i s rizikem, že někdy uděláme chybu, nevyjde to a netrefíme se,“ uvedl. Dodal, že je Bohu vděčný za to, co v této zemi skrze Duku udělal. Krátce po poledni se pak Graubner jako první zapsal do kondolenční knihy.
Česko bez kardinála
„My jako Česká republika tím přicházíme o kardinála. (...) Je otázka, zda v nějaké dohledné době dostaneme kardinála nového. Je to pro nás poněkud bezprecedentní situace, protože jsme byli na tohoto kardinála dlouhodobě zvyklí,“ popsal redaktor ČT Dušan Šulc.
Není to ale úplně poprvé, co česká katolická církev nemá kardinála, od vzniku Československa tato situace nastala několikrát. Například po úmrtí Karla Kašpara v dubnu 1941 se jeho nástupce v čele pražského arcibiskupství Josef Beran stal kardinálem teprve v únoru 1965. A to jen krátce předtím, než komunistický režim Beranovi dovolil po letech internace a následného zákazu pobytu v Praze odjet do Říma, kde již zůstal do konce života. Po smrti arcibiskupa Františka Tomáška v roce 1992 byl jeho nástupce Miloslav Vlk jmenován kardinálem až v listopadu 1994. Dvouletá pauza byla také před uvedením Tomáška mezi kardinály v roce 1976.
„To, že nemá (česká katolická církev) kardinála, není na jedné straně žádná tragédie. Na druhé straně nám chybí hlas v tom nejvyšším ranku římskokatolické církve, protože kardinálové jsou ti úplně nejbližší spolupracovníci papeže,“ uvedl dramaturg náboženského vysílání ČT Martin Horálek.
„Mnohem primárnější problém je to, že se v nejbližší době dá očekávat, že bude jmenován nový pražský arcibiskup. V tuto chvíli bych počkal především na to, kdo bude novým pražským arcibiskupem, a pak můžeme přemýšlet o tom, jestli se v dohledné době třeba může tento člověk stát i kardinálem. Je to z toho důvodu, že v České biskupské konferenci nyní dochází ke generační obměně,“ dodal Horálek.
Na otázku, kdy zase bude v Česku kardinál, nelze podle pomocného biskupa pražské arcidiecéze Zdenka Wasserbauera odpovědět. „Nelze absolutně nic předpokládat, nic očekávat, říkám to jednoznačně. Jsou to opravdu naprosto svobodná rozhodnutí papežů, koho oni si vyberou,“ vysvětlil.
Wasserbauer připomněl, ze předchůdce Lva XIV., letos na jaře zesnulý František, byl i v personálních otázkách velmi svobodný. Odhodlal se například k překvapivým jmenováním kardinálů ze zemí, kde dosud žádného neměli.
Předchozí zdravotní potíže
Emeritní arcibiskup v pondělí 6. října podstoupil akutní operaci v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). Dvaaosmdesátiletý kardinál v minulých dnech na Facebooku uvedl, že v některých chvílích byl blízko smrti, a poděkoval lidem za podporu modlitbami. V sobotu byl pak do nemocnice opět převezen poté, co ho o dva dny dříve lékaři propustili domů.
Před opětovnou hospitalizací uvedl Duka v rozhovoru pro Katolické noviny, že musel podstoupit několik operací. „Já jsem byl teď na operačním stole čtyřikrát a dvakrát šlo opravdu o velký výkon těch, kteří mě vlastně vrátili ke zdraví – nebo spíše do života,“ řekl. Doplnil tehdy, že se kvůli omezením spojeným s operacemi a následnou léčbou určitě neobjeví na veřejnosti nejméně do Vánoc.
Duka v roce 2021 prodělal nákazu koronavirem, ale nemoc covid-19 u něj měla podle tehdejšího vyjádření arcibiskupství mírný průběh.
Tíhnul ke konzervatismu
„Dominik Duka přicházel do Prahy jako muž, od kterého se čekalo, že naváže na otevřenější politiku Miloslava Vlka, na větší otevírání církve, na nastolování témat, která budou moderní. To se úplně nevyplnilo. Naopak pan kardinál Duka začal postupem let tíhnout spíše ke konzervativnější části katolické církve a bylo to vidět i v posledních letech,“ shrnul Dukův odkaz Šulc.
„Na druhou stranu, on vždy velmi zdůrazňoval jednotu a velmi si dával pozor, aby i v tom názorovém spektru nikdy nevznikl dojem, že by se snad jakýmkoliv způsobem římskokatolická církev měla názorově štípnout či že by tvořil jakési paralelní struktury,“ podotkl Horálek.
Krátce před odchodem na odpočinek vzbudil Duka pozornost textem, v němž odmítl v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině brutalitu činu znásilnění, vojáky ale označil také za „oběti nejsilnějších emocí a vášní“. Vyslovil se také proti nabízení „potratových pilulek“ znásilněným ženám a jako řešení zmínil odložení dítěte vzešlého znásilněním do babyboxu. Ve svém kázání zmínil i slovenskou mučednici Anku Kolesárovou, která se v roce 1944 nechala raději zastřelit, než znásilnit vojáky Rudé armády.
I později budily některé jeho výroky i kroky kontroverze, naposledy letos v září mše, již sloužil za zabitého amerického konzervativního politického aktivistu Charlieho Kirka.
Na podzim 2017 vzbudila pozornost Dukova slova o potřebě demokracie bez přívlastků. „Naději vidím v tom, že nám volby pomohou prosadit umlčovanou většinu“, řekl v září na svatováclavské pouti. V dubnu 2021 Duka v souvislosti se zprávou o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 napsal prezidentu Miloši Zemanovi, že pokud chce být Česká republika svobodným a suverénním státem, musí být hrdá, aby dokázala chránit svou integritu a suverenitu.
V souvislosti s pandemií covidu-19 označil Duka koronavirus za čínskou biologickou zbraň.
Pozornost vyvolal i tím, že v roce 2020 požehnal mariánský sloup, který se po 102 letech vrátil na Staroměstské náměstí v Praze. Duka tehdy zopakoval, že památník není výrazem zpupnosti katolické církve, ale výrazem vděčnosti za pomoc ve válkách.
Pozdvižení vyvolala žaloba, kterou Duka podal kvůli uvedení kontroverzních her režiséra Olivera Frljiče na přehlídce Divadelní svět v Brně v květnu 2018. Duka požadoval omluvu za zásah do osobnostních práv, soudy ale jeho žalobu odmítly. Nakonec jeho dovolání zamítl i Nejvyšší soud.
Spor o zdanění církevních restitucí
Část veřejnosti doposud nepřijala dohodu o církevních restitucích a následný zákon, který platí od roku 2013. Podle normy církev získala nemovitosti a věci movité za několik desítek miliard. Za nevydaný majetek katolíkům připadne 47, 2 miliardy korun, vyplácených po třicet let. Na oplátku stát přestává vyplácet církvím peníze na provoz. V roce 2019 sněmovna přes odpor Senátu přijala zdanění náhrad, což Duka ostře kritizoval, zákon nakonec zrušil Ústavní soud.
Spory kolem vracení církevního majetku přitom Duku podle jeho slov odváděly od jeho hlavního poslání, tedy péče o věřící. „Je tohle vůbec práce kněze nebo normálního člověka? (...) Mám trošku porozumění pro politiky. Najednou vidíte, že je to příšerná otročina. Já vám klidně řeknu, že jsem byl často šťastnější, když jsem po propuštění z vězení na konci 80. let pracoval ve Škodě Plzeň jako rýsovač,“ postěžoval si před lety tehdejší český primas.
Potýkal se třeba také s pověstí Čechů jako nejateističtějšího národa na světě. Takový pohled ale Duka odmítl. „Myslím, že rozhodně nejsme nejateističtějším státem světa. Myslím si, že průzkumy, ze kterých podobné údaje vyplývají, nejsou schopny postihnout situaci,“ řekl po nástupu do úřadu pražského arcibiskupa. Ve funkci se snažil hledat nové cesty k lidem. Třeba i prostřednictvím internetu a sociálních sítí – založil si blog, účet na Twitteru (nyní síť X) a Facebooku.
Za komunismu působil v ilegalitě a byl vězněn
V pořadí 36. pražský arcibiskup se narodil 26. dubna 1943, pokřtěn byl jako Jaroslav. Jeho otec sloužil u protektorátního vládního vojska, později přeběhl v Itálii ke spojencům a konec války strávil v pozemních jednotkách Královského letectva (RAF), po únoru 1948 byl několik let vězněn. Historik a publicista Jaroslav Šebek v této souvislosti uvedl, že Duka byl člověkem, kterého velmi výrazně formovalo právě rodinné prostředí.
Po maturitě na gymnáziu pracoval Duka ve strojírnách, kde se vyučil zámečníkem a teprve po dvouleté vojně ho v roce 1965 přijali na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích.
Dominikem se Duka stal po vstupu mezi dominikány v roce 1968. Vysvěcen byl v červnu 1970, jako kněz mohl působit jen pět let, pak přišel o tehdy nezbytný státní souhlas a patnáct let rýsoval ve Škodě Plzeň.
I nadále se věnoval duchovní činnosti a v letech 1981 až 1982 byl kvůli tomu vězněn v Plzni na Borech, kde se setkal i s pozdějším prezidentem Václavem Havlem, který se stal jeho přítelem. „Člověk, který ve svém svědomí odpovídá Bohu, a to byla pro mě vždy veliká vzpruha,“ pronesl Duka v prosinci 2011, když Havel zemřel.
V dominikánském řádu přesto zůstal činný a v roce 1986 stanul v jeho čele. Vedl ho pak až do svého jmenování biskupem v Hradci Králové v roce 1998.
Pražským arcibiskupem byl přes dvanáct let
V čele královéhradecké diecéze stál mezi roky 1998 a 2010. Během dvanácti let na východě Čech získal pověst nejlepšího diplomata mezi českými biskupy. Později, když stál v čele římskokatolické církve v Česku, se podařilo dovést do konce dlouholetá jednání o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Na druhou stranu jako nejvyšší představitel české římskokatolické církve čelil kritice, že se snaží až příliš vycházet vstříc zástupcům světské moci.
Úřadu pražského arcibiskupa se Duka ujal v dubnu 2010 a o dva roky později jej tehdejší papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem. V roce 2018, kdy dosáhl věku 75 let, nabídl Duka v souladu s církevními předpisy svou rezignaci, papež František jej ale ještě více než čtyři roky ponechal ve funkci. Až v roce 2022 oznámil Vatikán jméno jeho nástupce, kterým se od 2. července stal tehdejší olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
V letech 2010 až 2020 byl předsedou České biskupské konference a v letech 2012 až 2021 generálním kaplanem Řádu svatého Lazara. V roce 2001 převzal tento milovník španělského jazyka a Latinské Ameriky od prezidenta Havla medaili Za zásluhy, v roce 2016 mu prezident Zeman předal Řád Bílého lva.
