Pohřeb papeže Františka se ve Vatikánu uskuteční v sobotu

6 minut
Události: Pohřeb papeže Františka bude v sobotu
Zdroj: ČT24

Pohřeb papeže Františka se uskuteční v sobotu v 10:00 v bazilice svatého Petra ve Vatikánu. O datu pohřbu v úterý ráno rozhodli kardinálové, informují tiskové agentury. Tělo papeže, který zemřel v pondělí, bude ve středu ráno převezeno do baziliky svatého Petra, kde se mu budou moci lidé poklonit.

Účast na pohřbu už přislíbily významné osobnosti, například prezidenti Francie a Ukrajiny Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj. Již v pondělí účast oznámil také americký prezident Donald Trump. Půjde o jeho první ohlášenou zahraniční cestu po lednovém návratu do Bílého domu. Do Vatikánu přiletí i prezident Argentiny Javier Milei. Papež František z Argentiny pocházel.

Z Latinské Ameriky se očekává účast i prezidenta Brazílie Luize Inácia Luly da Silva. Brazílie je označovaná za největší katolickou zemi. Z Německa přijedou spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier a kancléř Olaf Scholz, svou účast oznámili i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady António Costa. Italská premiérka Giorgia Meloniová kvůli účasti na papežově pohřbu zrušila svou návštěvu ve Střední Asii. Britského krále Karla III. zastoupí princ William. Za Maďarsko se zúčastní prezident Tamás Sulyok, za Polsko prezident Andrzej Duda. Podle prohlášení Kremlu naopak s účastí nepočítá ruský vládce Vladimir Putin, napsala agentura AFP.

Českou republiku bude na pohřbu zastupovat premiér Petr Fiala (ODS).

Rakev s papežovým tělem bude převezena ve středu v 9:00 z kaple Domu svaté Marty do baziliky svatého Petra. Ráno se uskuteční krátké procesí. Po obřadu se v bazilice budou moci věřící s papežem rozloučit.

Pohřební ceremoniál povede děkan sboru kardinálů Giovanni Battista Re. Poté bude rakev převezena do baziliky Panny Marie Sněžné (Santa Maria Maggiore), kde papež vyjádřil přání být pohřben. František bude prvním papežem od roku 1903, který bude pochován mimo historické vatikánské zdi, píše agentura Reuters. Bazilika je ale považována na základě úmluvy s Itálií za vatikánské území.

Očekává se příjezd mnoha věřících

Italská metropole se připravuje na statisíce věřících, kteří se přijedou z celého světa rozloučit se zesnulým papežem Františkem. Dorazit by mohlo až několik milionů lidí, jako tomu bylo v případě pohřbu papeže Jana Pavla II. v dubnu 2005. Tehdy do Říma přicestovaly asi čtyři miliony lidí. Kromě policie, civilní obrany, hasičů a zdravotníků jsou v pohotovosti také dopravní společnosti, například italská železnice už posílila spoje do Říma i vlaky z mezinárodního letiště u italské metropole.

Kromě zvýšené bezpečnosti a omezení dopravy se očekává nedostatek ubytování, jelikož už teď je v Římě mnoho turistů. Poutníkům nabídnou ubytování i řeholní řády. Před dvaceti lety mnozí z těch, kteří se přijeli rozloučit se zesnulým papežem, přespávali i v parcích, připomněl server španělské televize RTVE.

Italská vláda už také schválila dekret, jímž pověřila řízení celé akce s výjimkou bezpečnostních aspektů ministerstvo civilní ochrany. Na starosti bude mít například zajištění zdravotnických stanovišť, distribuci vody či posílení telefonních sítí. Pohotovostní plány už aktivovaly nejbližší nemocnice a záchranná služba.

Uzavřeno bude náměstí svatého Petra ve Vatikánu, kde se na prostranství před svatopetrskou bazilikou uskuteční v sobotu v 10:00 pohřební liturgie před tím, než bude papež František pohřben podle svého přání v bazilice Panny Marie Sněžné (Santa Maria Maggiore). Na přístupových místech na náměstí budou policejní hlídky s detektory kovů, na bezpečnost na náměstí budou dohlížet policisté i díky dronům či stálým kamerám.

Větší počty věřících ve Vatikánu čekají už ve středu, kdy bude rakev s tělem papeže od 11 hodin vystavena v bazilice svatého Petra, a to až do pátku. Ve čtvrtek a v pátek se veřejnost bude moci přijít se zesnulou hlavou katolické církve rozloučit vždy od sedmi hodin ráno, ve čtvrtek do půlnoci a v pátek do 19 hodin. Očekávají se dlouhé fronty věřících. Náměstí svatého Petra má s přilehlými ulicemi kapacitu asi 300 tisíc lidí.

Některé státy vyhlašují státní smutek

V sobotu, kdy bude papež pohřben, vyhlásí státní smutek Polsko. Pětidenní smutek v úterý schválila rovněž italská vláda, tři dny smutku budou držet i ve Španělsku. Mimo Evropu ohlásily státní smutek Argentina či Východní Timor.

Dům svaté Marty v úterý dopoledne navštívil italský prezident Sergio Mattarella, napsala agentura ANSA. Mattarella měl názorově i generačně blízko k Františkovi a v pondělí řekl, že papežovo úmrtí v něm zanechalo hluboké prázdno.

Prezident Pavel poslal kondolenční telegram

Český prezident Petr Pavel zaslal v úterý kardinálu Kevinu Farrellovi k úmrtí papeže kondolenční telegram. „Papež František byl osobností se zásadním vlivem nejen pro katolickou církev, ale pro celý svět. Jeho laskavost, neochvějná oddanost pravdě a bezmezná láska k lidem byly darem pro všechny. Byl respektovaným duchovním lídrem, jehož opravdovost, síla ducha a přirozená pokora oslovily nesčetné množství lidí,“ napsal Pavel v dopise Farrellovi, který vede Vatikán do zvolení nového papeže. Pavel jménem svým, své manželky Evy i občanů České republiky vyjádřil nejupřímnější a nejhlubší soustrast.

V úterý vyjádřila kondolenci i Čína, která nemá s Vatikánem oficiální diplomatické vztahy, oba státy ale mají podepsanou dohodu o jmenování biskupů. Vatikán uznává Tchaj-wan.

Vatikán v úterý zveřejnil některé podrobnosti ohledně rána, kdy papež zemřel. František pocítil první problémy v 5:30 a o hodinu později upadl do kómatu. Podle pondělního prohlášení zemřel v 7:35. „Netrpěl, vše se stalo velmi rychle,“ citují vatikánská média nejmenované očité svědky posledních okamžiků papežova života. V oficiálním dokumentu Vatikán označil za příčinu úmrtí mozkovou mrtvici, která vedla ke kómatu a nezvratnému selhání srdce.

Volba nového papeže by mohla začít v první polovině května

Volba nové hlavy katolické církve by mohla začít mezi 5. až 10. květnem, píše italský tisk. Vatikánská pravidla stanovují, že konkláve začíná patnáctým až dvacátým dnem po úmrtí papeže. Umožňují ale i dřívější začátek, pokud se kardinálové–volitelé do Vatikánu dostaví před uvedenou lhůtou.

Vatikánská pravidla také stanovují, že jednání po úmrtí papeže se musí účastnit kardinálové, kteří jsou mladší osmdesáti let. Těch je 135 a budou volit nového papeže. Starší kardinálové, mezi kterými je i český kardinál Dominik Duka, se volby papeže neúčastní. Česko tak nebude mít zástupce při volbě hlavy katolické církve poprvé od roku 1963.

Zádušní mše v katedrále svatého Víta

Na zesnulého papeže se bude vzpomínat i v pražské katedrále svatého Víta, kde bude v pátek v osmnáct hodin slouženo rekviem. Zádušní mše bude podle mluvčího pražského arcibiskupství Jiřího Prinze přístupná veřejnosti. Hlavním celebrantem bude apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo.

5 minut
Pavel Konzbul reaguje na úmrtí papeže
Zdroj: ČT24

Podle Prinze bude katedrála otevřena už půl hodiny před samotnou bohoslužbou. Kapacita je podle něho dostatečná a nikdo se nemusí bát, že by se na mši nedostal. „Zádušní mše svatá, rekviem, je mše jako každá jiná. S tím, že je věnována tomu zemřelému člověku. Bude to o něm, bude tam zdůrazněn jeho život a bude tam připomenut, ale jinak je to mše jako každá jiná,“ vysvětlil mluvčí.

Prinz rovněž upozornil, že v Arcibiskupském paláci je na recepci pro veřejnost připravena kondolenční kniha. V knize jsou uvedena papežova data, tedy narození 7. prosince 1936 a úmrtí 21. dubna 2025. Stojí v ní, aby spočinul v pokoji. Připojený text o Františkovi říká, že byl „sluha sluhů Božích, náměstek Kristův a nástupce apoštola Petra, 266. papež katolické církve, arcibiskup a metropolita Římské provincie, suverén Státu Vatikán a nejvyšší pontifik“.

Na zesnulou hlavu katolické církve se bude vzpomínat i v Olomouci. Ve čtvrtek tam zádušní mši v katedrále svatého Václava bude sloužit tamní arcibiskup Josef Nuzík. Ten se následně zúčastní i mše v pražské katedrále o den později a v sobotu bude přítomen také na pohřbu papeže Františka ve Vatikánu, informoval mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.

9 minut
Josef Čunek vzpomíná na papeže Františka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 46 mminutami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...