Pohřeb papeže Františka se ve Vatikánu uskuteční v sobotu

Nahrávám video

Pohřeb papeže Františka se uskuteční v sobotu v 10:00 v bazilice svatého Petra ve Vatikánu. O datu pohřbu v úterý ráno rozhodli kardinálové, informují tiskové agentury. Tělo papeže, který zemřel v pondělí, bude ve středu ráno převezeno do baziliky svatého Petra, kde se mu budou moci lidé poklonit.

Účast na pohřbu už přislíbily významné osobnosti, například prezidenti Francie a Ukrajiny Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj. Již v pondělí účast oznámil také americký prezident Donald Trump. Půjde o jeho první ohlášenou zahraniční cestu po lednovém návratu do Bílého domu. Do Vatikánu přiletí i prezident Argentiny Javier Milei. Papež František z Argentiny pocházel.

Z Latinské Ameriky se očekává účast i prezidenta Brazílie Luize Inácia Luly da Silva. Brazílie je označovaná za největší katolickou zemi. Z Německa přijedou spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier a kancléř Olaf Scholz, svou účast oznámili i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady António Costa. Italská premiérka Giorgia Meloniová kvůli účasti na papežově pohřbu zrušila svou návštěvu ve Střední Asii. Britského krále Karla III. zastoupí princ William. Za Maďarsko se zúčastní prezident Tamás Sulyok, za Polsko prezident Andrzej Duda. Podle prohlášení Kremlu naopak s účastí nepočítá ruský vládce Vladimir Putin, napsala agentura AFP.

Českou republiku bude na pohřbu zastupovat premiér Petr Fiala (ODS).

Rakev s papežovým tělem bude převezena ve středu v 9:00 z kaple Domu svaté Marty do baziliky svatého Petra. Ráno se uskuteční krátké procesí. Po obřadu se v bazilice budou moci věřící s papežem rozloučit.

Pohřební ceremoniál povede děkan sboru kardinálů Giovanni Battista Re. Poté bude rakev převezena do baziliky Panny Marie Sněžné (Santa Maria Maggiore), kde papež vyjádřil přání být pohřben. František bude prvním papežem od roku 1903, který bude pochován mimo historické vatikánské zdi, píše agentura Reuters. Bazilika je ale považována na základě úmluvy s Itálií za vatikánské území.

Očekává se příjezd mnoha věřících

Italská metropole se připravuje na statisíce věřících, kteří se přijedou z celého světa rozloučit se zesnulým papežem Františkem. Dorazit by mohlo až několik milionů lidí, jako tomu bylo v případě pohřbu papeže Jana Pavla II. v dubnu 2005. Tehdy do Říma přicestovaly asi čtyři miliony lidí. Kromě policie, civilní obrany, hasičů a zdravotníků jsou v pohotovosti také dopravní společnosti, například italská železnice už posílila spoje do Říma i vlaky z mezinárodního letiště u italské metropole.

Kromě zvýšené bezpečnosti a omezení dopravy se očekává nedostatek ubytování, jelikož už teď je v Římě mnoho turistů. Poutníkům nabídnou ubytování i řeholní řády. Před dvaceti lety mnozí z těch, kteří se přijeli rozloučit se zesnulým papežem, přespávali i v parcích, připomněl server španělské televize RTVE.

Italská vláda už také schválila dekret, jímž pověřila řízení celé akce s výjimkou bezpečnostních aspektů ministerstvo civilní ochrany. Na starosti bude mít například zajištění zdravotnických stanovišť, distribuci vody či posílení telefonních sítí. Pohotovostní plány už aktivovaly nejbližší nemocnice a záchranná služba.

Uzavřeno bude náměstí svatého Petra ve Vatikánu, kde se na prostranství před svatopetrskou bazilikou uskuteční v sobotu v 10:00 pohřební liturgie před tím, než bude papež František pohřben podle svého přání v bazilice Panny Marie Sněžné (Santa Maria Maggiore). Na přístupových místech na náměstí budou policejní hlídky s detektory kovů, na bezpečnost na náměstí budou dohlížet policisté i díky dronům či stálým kamerám.

Větší počty věřících ve Vatikánu čekají už ve středu, kdy bude rakev s tělem papeže od 11 hodin vystavena v bazilice svatého Petra, a to až do pátku. Ve čtvrtek a v pátek se veřejnost bude moci přijít se zesnulou hlavou katolické církve rozloučit vždy od sedmi hodin ráno, ve čtvrtek do půlnoci a v pátek do 19 hodin. Očekávají se dlouhé fronty věřících. Náměstí svatého Petra má s přilehlými ulicemi kapacitu asi 300 tisíc lidí.

Některé státy vyhlašují státní smutek

V sobotu, kdy bude papež pohřben, vyhlásí státní smutek Polsko. Pětidenní smutek v úterý schválila rovněž italská vláda, tři dny smutku budou držet i ve Španělsku. Mimo Evropu ohlásily státní smutek Argentina či Východní Timor.

Dům svaté Marty v úterý dopoledne navštívil italský prezident Sergio Mattarella, napsala agentura ANSA. Mattarella měl názorově i generačně blízko k Františkovi a v pondělí řekl, že papežovo úmrtí v něm zanechalo hluboké prázdno.

Prezident Pavel poslal kondolenční telegram

Český prezident Petr Pavel zaslal v úterý kardinálu Kevinu Farrellovi k úmrtí papeže kondolenční telegram. „Papež František byl osobností se zásadním vlivem nejen pro katolickou církev, ale pro celý svět. Jeho laskavost, neochvějná oddanost pravdě a bezmezná láska k lidem byly darem pro všechny. Byl respektovaným duchovním lídrem, jehož opravdovost, síla ducha a přirozená pokora oslovily nesčetné množství lidí,“ napsal Pavel v dopise Farrellovi, který vede Vatikán do zvolení nového papeže. Pavel jménem svým, své manželky Evy i občanů České republiky vyjádřil nejupřímnější a nejhlubší soustrast.

V úterý vyjádřila kondolenci i Čína, která nemá s Vatikánem oficiální diplomatické vztahy, oba státy ale mají podepsanou dohodu o jmenování biskupů. Vatikán uznává Tchaj-wan.

Vatikán v úterý zveřejnil některé podrobnosti ohledně rána, kdy papež zemřel. František pocítil první problémy v 5:30 a o hodinu později upadl do kómatu. Podle pondělního prohlášení zemřel v 7:35. „Netrpěl, vše se stalo velmi rychle,“ citují vatikánská média nejmenované očité svědky posledních okamžiků papežova života. V oficiálním dokumentu Vatikán označil za příčinu úmrtí mozkovou mrtvici, která vedla ke kómatu a nezvratnému selhání srdce.

Volba nového papeže by mohla začít v první polovině května

Volba nové hlavy katolické církve by mohla začít mezi 5. až 10. květnem, píše italský tisk. Vatikánská pravidla stanovují, že konkláve začíná patnáctým až dvacátým dnem po úmrtí papeže. Umožňují ale i dřívější začátek, pokud se kardinálové–volitelé do Vatikánu dostaví před uvedenou lhůtou.

Vatikánská pravidla také stanovují, že jednání po úmrtí papeže se musí účastnit kardinálové, kteří jsou mladší osmdesáti let. Těch je 135 a budou volit nového papeže. Starší kardinálové, mezi kterými je i český kardinál Dominik Duka, se volby papeže neúčastní. Česko tak nebude mít zástupce při volbě hlavy katolické církve poprvé od roku 1963.

Zádušní mše v katedrále svatého Víta

Na zesnulého papeže se bude vzpomínat i v pražské katedrále svatého Víta, kde bude v pátek v osmnáct hodin slouženo rekviem. Zádušní mše bude podle mluvčího pražského arcibiskupství Jiřího Prinze přístupná veřejnosti. Hlavním celebrantem bude apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo.

Nahrávám video

Podle Prinze bude katedrála otevřena už půl hodiny před samotnou bohoslužbou. Kapacita je podle něho dostatečná a nikdo se nemusí bát, že by se na mši nedostal. „Zádušní mše svatá, rekviem, je mše jako každá jiná. S tím, že je věnována tomu zemřelému člověku. Bude to o něm, bude tam zdůrazněn jeho život a bude tam připomenut, ale jinak je to mše jako každá jiná,“ vysvětlil mluvčí.

Prinz rovněž upozornil, že v Arcibiskupském paláci je na recepci pro veřejnost připravena kondolenční kniha. V knize jsou uvedena papežova data, tedy narození 7. prosince 1936 a úmrtí 21. dubna 2025. Stojí v ní, aby spočinul v pokoji. Připojený text o Františkovi říká, že byl „sluha sluhů Božích, náměstek Kristův a nástupce apoštola Petra, 266. papež katolické církve, arcibiskup a metropolita Římské provincie, suverén Státu Vatikán a nejvyšší pontifik“.

Na zesnulou hlavu katolické církve se bude vzpomínat i v Olomouci. Ve čtvrtek tam zádušní mši v katedrále svatého Václava bude sloužit tamní arcibiskup Josef Nuzík. Ten se následně zúčastní i mše v pražské katedrále o den později a v sobotu bude přítomen také na pohřbu papeže Františka ve Vatikánu, informoval mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu. Následně zaútočila na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
před 2 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 5 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 6 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 7 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 7 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...