Konkláve kardinálů zvolí po úmrtí papeže Františka novou hlavu katolické církve. Nebude mezi nimi ale žádný zástupce Česka. Možnost volit i být zvolen bude mít však Michael Czerny, kanadský kardinál narozený v Brně. V církvi se věnuje péči o uprchlíky, charitativním projektům nebo třeba životnímu prostředí. Česká televize o jeho působení připravuje dokument.
Kanadský kardinál českého původu Michael Czerny patří ke kardinálům, kteří byli nejvíce spojováni s mandátem papeže Františka.
Czerny je členem kanadské provincie Tovaryšstva Ježíšova, což je oficiální název jezuitského řádu, z něhož pocházel i papež František. V roce 2010 se stal členem papežské rady pro lidská práva. Šest let nato byl Czerny jmenován tajemníkem vatikánské sekce pro migranty a uprchlíky. V říjnu 2019 jej papež František vysvětil na biskupa a jmenoval kardinálem.
V roce 2022 mu svěřil dikasterium (vatikánská obdoba ministerstva) pro migraci, životní prostředí, rozvoj a sociální spravedlnost.
Kněz s židovskými kořeny v dokumentu
Česká televize v těchto dnech dokončuje dokument s názvem Michael Czerny – kněz s židovskými kořeny. Narodil se 18. července 1946 v Brně. „Matka (pokřtěná katolička s židovskými předky, pozn. red.) byla v koncentračním táboře, otec musel vykonávat nucené práce. V roce 1948 Československo opustili a usadili se v Kanadě,“ poznamenal režisér dokumentu Martin Reiner.
„Člověk se nemůže vrátit zpět, ale může si a měl by něco z té zkušenosti nést s sebou dál. O tom jsem jako katolík s židovskými kořeny přesvědčen,“ říká v dokumentu Czerny.
Na kněze byl vysvěcen v červnu 1973. V roce 1978 získal doktorát z interdisciplinárních oborů na Chicagské univerzitě. O rok později založil v Torontu Jezuitské centrum pro sociální důvěru a spravedlnost, v jehož čele stál do roku 1989. Poté se stal vicerektorem Středoamerické univerzity v San Salvadoru a ředitelem Institutu humanitních studií.
Na Velehradě promluvil v čestině, odsoudil válku na Ukrajině
Jako kardinál zavítal i do rodné země. Před třemi lety byl Czerny hlavním sloužícím slavnostní mše na Velehradě na Uherskohradišťsku. K věřícím promluvil v češtině, připomněl válečný konflikt na Ukrajině i pomoc České republiky uprchlíkům. Czerny odkázal na sovětské impérium nesvobody, lži a násilí, které bylo ve dvacátém století vybudováno ve slovanském světě, v němž kdysi působili věrozvěsti Cyril a Metoděj.
Sovětské impérium přirovnal k babylonské věži. „Snaha zvrátit běh dějin a obnovit staré impérium vede dnes k zločinné válce vedené nejen proti svobodné Ukrajině, nýbrž proti celému civilizovanému světu. Dějiny nás však učí, že všechny babylonské věže pýchy, lži a násilí, všechny uzavřené společnosti, jsou odsouzeny k pádu,“ uvedl tehdy na Velehradě.
Církev má být v nynějším zraněném světě podle kardinála jakousi polní nemocnicí a učitelkou vnitřního pokoje. „Naší povinností vůči všem, kteří v zoufalství prchají, je přijímat, chránit, podporovat a integrovat,“ řekl kardinál Czerny.
Kardinálové starší osmdesáti let se volby neúčastní
O nástupci Františka nebude rozhodovat žádný zástupce českých katolíků, a to poprvé od roku 1963. V roce 1978 se konkláve konalo dvakrát, při volbě papežů Jana Pavla I. a Jana Pavla II. Obou voleb se tehdy zúčastnil československý kardinál František Tomášek. Konkláve v roce 2005 se zúčastnil český kardinál Miroslav Vlk a o osm let později byl mezi volícími také český kardinál Dominik Duka.
Kardinálové starší osmdesáti let, mezi kterými je i nyní jednaosmdesátiletý Duka, tuto povinnost nemají a volby papeže se neúčastní.
Mezi favority ve volbě nové hlavy katolické církve jsou podle agentury AP kardinálové z Itálie, Rakouska, Kanady či Filipín. Pražský arcibiskup Jan Graubner i oslovení církevní historici očekávají, že nový papež vzejde z okruhu mimoevropských kandidátů. Například podle Jaroslava Šebka z Historického ústavu Akademie věd ČR se hodně mluví třeba o členovi Římské kurie Luisi Antoniovi Taglemu pocházejícímu z Filipín. Mezi dalšími diskutovanými jmény je podle Šebka i Czerny. „Je mezi těmi, o kterých se hodně mluvilo, ale já tomu moc nevěřím,“ dodal Šebek.
