Papež František povolí, aby v synodě biskupů zasedly ženy s hlasovacím právem. Napsala to agentura AP s odkazem na nová pravidla zveřejněná Vatikánem. Ženy se dosud zasedání účastnily jako expertky bez možnosti hlasovat a o toto právo dlouho usilovaly. Nová pravidla budou platit pro jednání, které se uskuteční v říjnu.
V nových předpisech stojí, že do synody bude jmenováno pět jeptišek s hlasovacím právem. Papež dále jmenuje sedmdesát členů mimo biskupský stav z nominací, které zašlou církevní organizace. Polovinu nominovaných musí tvořit ženy a Vatikán nabádá také k většímu zastoupení mladých lidí.
Synoda je označení pro různá shromáždění představitelů křesťanských církví, původně znamená společné putování. Synodální cesta či proces vyhlášené Františkem má obsahovat setkávání, naslouchání a rozlišování o společné budoucnosti věřících.
Dosud byli řádnými členy synody pouze muži. Ženy však na jednáních vystupovaly jako odbornice a poradkyně. O možnost hlasovat dlouho usilovaly.
„Je to krok k tomu, že se zvýší podíl žen v rámci rozhodovacích procesů v důležitých orgánech katolické církve, což je biskupská synoda. Myslím si, že to bylo jedno z témat, které probíhalo i evropskou synodou v Praze,“ řekl církevní historik Jaroslav Šebek.
Připomněl také, že se posiluje podíl žen v rámci některých vatikánských institucí. „Jsou již zastoupeny i v rámci kongregace pro biskupy, což je také novum. Je to téma, které vnáší do církevních procesů právě papež František, je to začátek dlouhé cesty,“ dodal Šebek.
Synoda biskupů
Lucemburský kardinál Jean-Claude Hollerich, který představil změny novinářům, řekl, že se nejedná o žádnou revoluci. „Těch sedmdesát nových členů představuje 21 procent shromáždění, které tak z obecného hlediska zůstává schůzí biskupů,“ řekl kardinál. Podle kardinála Maria Grecha může změna obohatit debatu uvnitř církve.
Synoda biskupů, která vedle vedoucích diecézí shromažďuje další vysoké církevní funkcionáře, jedná o nejnaléhavějších tématech v katolické církvi. Na konci zasedání obvykle schvaluje dokument se svými doporučeními a postoji.
Orgán vznikl po druhém vatikánském koncilu a měl více otevřít debatu a rozhodování v katolické církvi. Kromě vatikánského zasedání, kterého se účastní představitelé z celého světa, své synody organizují i jednotlivé národní církve.
V katolické církvi má veškerou moc papež, který tak k názorům vyjádřeným synodou nemusí vůbec přihlížet.
