Ruské útoky si na Ukrajině vyžádaly mrtvé a desítky raněných

Útoky Rusů si v pátek a v noci na sobotu vyžádaly nejméně třináct mrtvých civilistů. Dalších asi šedesát lidí utrpělo podle místních úřadů zranění. Terčem útoků se stalo i hlavní město Kyjev, kam byly v rámci nočního útoku vyslány dvě stovky bezpilotních letounů a čtrnáct balistických raket, uvedlo na svém telegramovém účtu ukrajinské letectvo.

Doněcká a Charkovská oblast za posledních 24 hodin zaznamenaly čtyři mrtvé, Chersonská oblast dva mrtvé a Oděsa tři mrtvé. Oděsu zasáhla v pátek balistická střela. Jeden člověk zahynul na místě a dalších osm lidí utrpělo zranění. Šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper později informoval, že dva zranění později v nemocnici zemřeli.

O zraněných civilistech informovaly Dněpropetrovská, Sumská či Záporožská oblast. Ukrajinská metropole hlásí nejméně čtrnáct zraněných. „Výbuchy v hlavním městě. Byla aktivována protivzdušná obrana. Město a region se staly terčem kombinovaného útoku nepřítele,“ uvedl dopoledne kyjevský starosta Vitalij Klyčko.

Rusko zejména na Kyjev podle ukrajinského letectva vypálilo čtrnáct balistických střel Iskander a vyslalo 250 bezpilotních letounů. Šest raket a 245 dronů se podařilo sestřelit, dodalo později letectvo. Střely i drony mířily i do Dněpropetrovské, Oděské či Záporožské oblasti.

„Noční útok ruských dronů a raket byl dosud jedním z největších kombinovaných útoků na hlavní město,“ citovala agentura Reuters vojenskou správu metropole.

Lidé se ukrývali ve stanicích metra

Místní úřady ohlásily několik požárů v budovách v různých částech města, včetně bytových domů. Podle agentury AP se řada obyvatel Kyjeva kvůli útokům ukryla ve stanicích metra.

„S každým takovým útokem si je svět jistější, že příčina prodlužování války leží v Moskvě. Ukrajina již mnohokrát navrhla příměří, což bylo ignorováno. Je zřejmé, že na Rusko je třeba vyvinout mnohem silnější tlak, aby se dosáhlo výsledků a zahájila se skutečná diplomacie,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prezident napadené země mimo jiné vyzval k přijetí nových sankcí ze strany Spojených států nebo Evropské unie, které by cílily na klíčová odvětví ruské ekonomiky. To by podle něj Moskvu donutilo zastavit palbu. Rusko několik hodin po vyslání raket a dronů oznámilo dobytí tří vesnic na východě Ukrajiny, a to Odradne, Stupočky a Loknja.

Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi už více než tři roky a součástí bojů jsou i vzdušné údery, které podnikají obě země. V pátek ukrajinské úřady informovaly o několika zabitých civilistech po ruských útocích.

Ruské ministerstvo zahraničí v pátek uvedlo, že Ukrajina za poslední tři dny vyslala na Rusko a Moskvou okupovaná ukrajinská území 788 dronů a raket. Zároveň ukrajinskou armádu obvinilo z útoků na civilní objekty. Informace nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Výměna zajatců

Ukrajina už před časem souhlasila s návrhem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa na třicet dní trvající klid zbraní. Moskva však jednoznačnou odpověď nedala a nabídla vlastní příměří o velikonočním víkendu a mezi 8. a 10. květnem, podle obou stran však byl klid zbraní pokaždé porušen.

Kyjev před dvěma týdny nabídl nejméně třicetidenní příměří, k čemuž se Rusko nevyjádřilo a nabídlo přímé rozhovory mezi oběma stranami v Istanbulu, nikoli však na nejvyšší úrovni, jak navrhl Zelenskyj. V Turecku se obě delegace, poprvé po třech letech, setkaly 16. května a domluvily se na výměně tisíce vězňů na každé straně i na zastavení bojů na Ukrajině, na příměří se však nedohodly. Prvních 390 lidí si obě strany vyměnily v pátek, o víkendu budou následovat další.

Trump si v pondělí kvůli klidu zbraní volal s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Zelenskyj v reakci na jejich jednání prohlásil, že Kyjev a jeho partneři ve snaze ukončit válku s Moskvou zvažují uspořádání schůzky lídrů Ukrajiny, Ruska, USA, Evropské unie a Británie. Takové setkání by se podle něj mohlo uskutečnit co nejdříve a hostit by ho mohlo Turecko, Švýcarsko či Vatikán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dostal jsem útočníka do chvatu a svázal ho sluchátky, popsal incident pasažér letu Flydubai

Izraelský prezident Jicchak Herzog chce udělit jedno z nejvyšších civilních vyznamenání čtyřem izraelským cestujícím, kteří pomohli zneškodnit útočníka v letu společnosti Flydubai na trase z Dubaje do Tel Avivu, píše agentura AFP. Indický pilot Smit Maččchar, kterého druhý pilot napadl v kokpitu letadla, utrpěl vážná zranění a nyní se léčí v Saúdské Arábii. V Izraeli i v Indii je oslavován jako hrdina, jelikož dle výpovědi cestujících při souboji otevřel dveře kokpitu, čímž umožnil záchranu stroje.
10:57Aktualizovánopřed 45 mminutami

USA hrozí Německu a Francii, ať uvolní naftu z nouzových rezerv, píše Reuters

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny pohonných hmot uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty ze Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na zdroje blízké rozhovorům. Washington podle jednoho ze zdrojů žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty.
před 1 hhodinou

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
před 1 hhodinou

Polévka z trávy pro zvířata i lidi. Okupované Olešky drtí hlad, místní jedí i psy

Ukrajina i mezinárodní instituce upozorňují na humanitární katastrofu v Ruskem okupovaných Oleškách. Tamní lidé nemají dostatek potravin či léků, někteří jedí psy či plevel, přicházejí i zprávy o úmrtích hladem. Za přijetí balíčků s potravinami, které do města po několika měsících dostala ukrajinská armáda, čelí místní ze strany okupantů násilí. Rusko odmítá Ukrajinou navrhovanou evakuaci města a viní z kritické situace Kyjev.
před 2 hhodinami

Žena v Tennessee přežila popravu smrtící injekcí

Christa Pikeová, která šla ve středu na popravu smrtící injekcí, je naživu, uvedl podle agentury AP úřad pro správu věznic v americkém státě Tennessee. Zástupci médií, kteří byli pokusu o popravu přítomni v oddělené místnosti, informovali, že jí byly do žil aplikovány dvě dávky pentobarbitalu, avšak nezemřela. Právní zástupce ženy odsouzené k smrti za vraždu, kterou spáchala v roce 1995, sdělil, že Pikeová byla převezena do nemocnice. Guvernér Tennessee Bill Lee nařídil nezávislé vyšetřování a pozastavil popravy, napsala AP.
08:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVážné, hodnotí Fischer ruské útoky. Vláda se snaží, míní Schiller

Státy NATO musí dát „jasně najevo“, že jsou odhodlány bránit svůj vzdušný prostor i pobřežní vody, uvedl prezident Petr Pavel. Musí se dle něj zvýšit schopnost reagovat na přibývající incidenty. Pavel ve středu přivítal na Pražském hradě rumunský protějšek Nicušora Dana, jehož země opakovaně zaznamenala případy narušení svého vzdušného prostoru. Podle předsedy senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera (nestr., klub ODS a TOP 09) začíná brát premiér Andrej Babiš (ANO) na vědomí, že se mezinárodní situace komplikuje. Bezpečnostní situaci označil Fischer za vážnou, je prý potřeba prověřit, jak je na tom Česko s obranou. Vláda se snaží, navázal předseda senátního výboru pro záležitosti Evropské unie Jan Schiller (ANO). Dodal, že Senát je prý schopen reagovat rychle na aktuální situace či pomoci jak sněmovně, tak vládě. Opakovaně však zmínil problematiku komunikace. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
před 4 hhodinami

Jižní Korea investuje v USA miliardy dolarů do výstavby jaderných reaktorů

Jižní Korea investuje v USA 120 miliard dolarů (asi 2,59 bilionu korun) do výstavby osmi jaderných reaktorů a 22,3 miliardy dolarů (asi 480,1 miliardy korun) do výstavby paroplynové elektrárny, která bude dodávat elektřinu do datových center. Soul a Washington také posoudí projekt výstavby plynovodů a terminálu pro vývoz zkapalněného zemního plynu na Aljašce. Podle agentury Reuters to oznámila jihokorejská vláda.
04:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.