Ruské útoky si na Ukrajině vyžádaly mrtvé a desítky raněných

Útoky Rusů si v pátek a v noci na sobotu vyžádaly nejméně třináct mrtvých civilistů. Dalších asi šedesát lidí utrpělo podle místních úřadů zranění. Terčem útoků se stalo i hlavní město Kyjev, kam byly v rámci nočního útoku vyslány dvě stovky bezpilotních letounů a čtrnáct balistických raket, uvedlo na svém telegramovém účtu ukrajinské letectvo.

Doněcká a Charkovská oblast za posledních 24 hodin zaznamenaly čtyři mrtvé, Chersonská oblast dva mrtvé a Oděsa tři mrtvé. Oděsu zasáhla v pátek balistická střela. Jeden člověk zahynul na místě a dalších osm lidí utrpělo zranění. Šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper později informoval, že dva zranění později v nemocnici zemřeli.

O zraněných civilistech informovaly Dněpropetrovská, Sumská či Záporožská oblast. Ukrajinská metropole hlásí nejméně čtrnáct zraněných. „Výbuchy v hlavním městě. Byla aktivována protivzdušná obrana. Město a region se staly terčem kombinovaného útoku nepřítele,“ uvedl dopoledne kyjevský starosta Vitalij Klyčko.

Rusko zejména na Kyjev podle ukrajinského letectva vypálilo čtrnáct balistických střel Iskander a vyslalo 250 bezpilotních letounů. Šest raket a 245 dronů se podařilo sestřelit, dodalo později letectvo. Střely i drony mířily i do Dněpropetrovské, Oděské či Záporožské oblasti.

„Noční útok ruských dronů a raket byl dosud jedním z největších kombinovaných útoků na hlavní město,“ citovala agentura Reuters vojenskou správu metropole.

Lidé se ukrývali ve stanicích metra

Místní úřady ohlásily několik požárů v budovách v různých částech města, včetně bytových domů. Podle agentury AP se řada obyvatel Kyjeva kvůli útokům ukryla ve stanicích metra.

„S každým takovým útokem si je svět jistější, že příčina prodlužování války leží v Moskvě. Ukrajina již mnohokrát navrhla příměří, což bylo ignorováno. Je zřejmé, že na Rusko je třeba vyvinout mnohem silnější tlak, aby se dosáhlo výsledků a zahájila se skutečná diplomacie,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prezident napadené země mimo jiné vyzval k přijetí nových sankcí ze strany Spojených států nebo Evropské unie, které by cílily na klíčová odvětví ruské ekonomiky. To by podle něj Moskvu donutilo zastavit palbu. Rusko několik hodin po vyslání raket a dronů oznámilo dobytí tří vesnic na východě Ukrajiny, a to Odradne, Stupočky a Loknja.

Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi už více než tři roky a součástí bojů jsou i vzdušné údery, které podnikají obě země. V pátek ukrajinské úřady informovaly o několika zabitých civilistech po ruských útocích.

Ruské ministerstvo zahraničí v pátek uvedlo, že Ukrajina za poslední tři dny vyslala na Rusko a Moskvou okupovaná ukrajinská území 788 dronů a raket. Zároveň ukrajinskou armádu obvinilo z útoků na civilní objekty. Informace nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Výměna zajatců

Ukrajina už před časem souhlasila s návrhem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa na třicet dní trvající klid zbraní. Moskva však jednoznačnou odpověď nedala a nabídla vlastní příměří o velikonočním víkendu a mezi 8. a 10. květnem, podle obou stran však byl klid zbraní pokaždé porušen.

Kyjev před dvěma týdny nabídl nejméně třicetidenní příměří, k čemuž se Rusko nevyjádřilo a nabídlo přímé rozhovory mezi oběma stranami v Istanbulu, nikoli však na nejvyšší úrovni, jak navrhl Zelenskyj. V Turecku se obě delegace, poprvé po třech letech, setkaly 16. května a domluvily se na výměně tisíce vězňů na každé straně i na zastavení bojů na Ukrajině, na příměří se však nedohodly. Prvních 390 lidí si obě strany vyměnily v pátek, o víkendu budou následovat další.

Trump si v pondělí kvůli klidu zbraní volal s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Zelenskyj v reakci na jejich jednání prohlásil, že Kyjev a jeho partneři ve snaze ukončit válku s Moskvou zvažují uspořádání schůzky lídrů Ukrajiny, Ruska, USA, Evropské unie a Británie. Takové setkání by se podle něj mohlo uskutečnit co nejdříve a hostit by ho mohlo Turecko, Švýcarsko či Vatikán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude pokračovat v operacích v Libanonu navzdory příměří, řekl Kac

Izrael bude prozatím pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Podle Reuters to ve čtvrtek uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Jeho komentář přichází krátce po oznámení obou zemí, že se na jednáních v USA dohodly na uplatnění příměří a zřízení několika bezpečnostních zón. Podmínkou klidu zbraní je zastavení palby ze strany teroristického hnutí Hizballáh a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od libanonské řeky Lítání.
02:31Aktualizovánopřed 23 mminutami

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 1 hhodinou

AFP píše, že Izraelci zabili v Gaze nejméně osm lidí a 15 zranili

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 1 hhodinou

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 1 hhodinou

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 3 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 8 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 9 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami
Načítání...