Ruské útoky si na Ukrajině vyžádaly mrtvé a desítky raněných

Útoky Rusů si v pátek a v noci na sobotu vyžádaly nejméně třináct mrtvých civilistů. Dalších asi šedesát lidí utrpělo podle místních úřadů zranění. Terčem útoků se stalo i hlavní město Kyjev, kam byly v rámci nočního útoku vyslány dvě stovky bezpilotních letounů a čtrnáct balistických raket, uvedlo na svém telegramovém účtu ukrajinské letectvo.

Doněcká a Charkovská oblast za posledních 24 hodin zaznamenaly čtyři mrtvé, Chersonská oblast dva mrtvé a Oděsa tři mrtvé. Oděsu zasáhla v pátek balistická střela. Jeden člověk zahynul na místě a dalších osm lidí utrpělo zranění. Šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper později informoval, že dva zranění později v nemocnici zemřeli.

O zraněných civilistech informovaly Dněpropetrovská, Sumská či Záporožská oblast. Ukrajinská metropole hlásí nejméně čtrnáct zraněných. „Výbuchy v hlavním městě. Byla aktivována protivzdušná obrana. Město a region se staly terčem kombinovaného útoku nepřítele,“ uvedl dopoledne kyjevský starosta Vitalij Klyčko.

Rusko zejména na Kyjev podle ukrajinského letectva vypálilo čtrnáct balistických střel Iskander a vyslalo 250 bezpilotních letounů. Šest raket a 245 dronů se podařilo sestřelit, dodalo později letectvo. Střely i drony mířily i do Dněpropetrovské, Oděské či Záporožské oblasti.

„Noční útok ruských dronů a raket byl dosud jedním z největších kombinovaných útoků na hlavní město,“ citovala agentura Reuters vojenskou správu metropole.

Lidé se ukrývali ve stanicích metra

Místní úřady ohlásily několik požárů v budovách v různých částech města, včetně bytových domů. Podle agentury AP se řada obyvatel Kyjeva kvůli útokům ukryla ve stanicích metra.

„S každým takovým útokem si je svět jistější, že příčina prodlužování války leží v Moskvě. Ukrajina již mnohokrát navrhla příměří, což bylo ignorováno. Je zřejmé, že na Rusko je třeba vyvinout mnohem silnější tlak, aby se dosáhlo výsledků a zahájila se skutečná diplomacie,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prezident napadené země mimo jiné vyzval k přijetí nových sankcí ze strany Spojených států nebo Evropské unie, které by cílily na klíčová odvětví ruské ekonomiky. To by podle něj Moskvu donutilo zastavit palbu. Rusko několik hodin po vyslání raket a dronů oznámilo dobytí tří vesnic na východě Ukrajiny, a to Odradne, Stupočky a Loknja.

Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi už více než tři roky a součástí bojů jsou i vzdušné údery, které podnikají obě země. V pátek ukrajinské úřady informovaly o několika zabitých civilistech po ruských útocích.

Ruské ministerstvo zahraničí v pátek uvedlo, že Ukrajina za poslední tři dny vyslala na Rusko a Moskvou okupovaná ukrajinská území 788 dronů a raket. Zároveň ukrajinskou armádu obvinilo z útoků na civilní objekty. Informace nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Výměna zajatců

Ukrajina už před časem souhlasila s návrhem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa na třicet dní trvající klid zbraní. Moskva však jednoznačnou odpověď nedala a nabídla vlastní příměří o velikonočním víkendu a mezi 8. a 10. květnem, podle obou stran však byl klid zbraní pokaždé porušen.

Kyjev před dvěma týdny nabídl nejméně třicetidenní příměří, k čemuž se Rusko nevyjádřilo a nabídlo přímé rozhovory mezi oběma stranami v Istanbulu, nikoli však na nejvyšší úrovni, jak navrhl Zelenskyj. V Turecku se obě delegace, poprvé po třech letech, setkaly 16. května a domluvily se na výměně tisíce vězňů na každé straně i na zastavení bojů na Ukrajině, na příměří se však nedohodly. Prvních 390 lidí si obě strany vyměnily v pátek, o víkendu budou následovat další.

Trump si v pondělí kvůli klidu zbraní volal s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Zelenskyj v reakci na jejich jednání prohlásil, že Kyjev a jeho partneři ve snaze ukončit válku s Moskvou zvažují uspořádání schůzky lídrů Ukrajiny, Ruska, USA, Evropské unie a Británie. Takové setkání by se podle něj mohlo uskutečnit co nejdříve a hostit by ho mohlo Turecko, Švýcarsko či Vatikán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 42 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 46 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...