Bůh

Katolická církev v Polsku ztrácí věřící i podporu společnosti jako celku. Důvěřuje jí pouhých pětatřicet procent lidí. Vadí jim provázanost instituce s politikou a podle mnohých neadekvátní reakce na některé problémy. Polská katolická církev čelila v posledních letech řadě skandálů, zejména v souvislosti s odhalením sexuálního zneužívání dětí. „Ještě v osmdesátých letech za komunismu církev pozitivně hodnotilo asi devadesát procent lidí, pak ale přišla debata o potratech,“ zmínil další problémové téma sociolog Krzysztof Koseła.

Už ve středu začne katolická církev vybírat nového nejvyššího představitele. „Tady nejde o politiku. Jde o duchovní věci. A jsem přesvědčen, že to je pro kardinály naprosto zásadní,“ prohlásil před hlasováním v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem a Janou Peroutkovou bývalý mluvčí České biskupské konference Daniel Herman (KDU-ČSL). Spíše duchovní než politickou autoritou musí být papež i podle kardinála a emeritního arcibiskupa pražského Dominika Duky.

Ve středu začne 133 kardinálů vybírat nového papeže. Účastnit se mohou jen ti, kterým bylo v den úmrtí papeže Františka méně než osmdesát let. Hlasování bude tajné a odehraje se v Sixtinské kapli ve Vatikánu. Nejdelší byla volba Řehoře X., která trvala dva a tři čtvrtě roku. Ta se ale konala už ve třináctém století. Od začátku dvacátého století hlasování nikdy netrvalo déle než pět dní.

Náboženství od lidí vyžaduje něco, čemu už mnozí v západním světě nerozumí, a to oddanost a poslušnost, řekla v Interview ČT24 filozofka a publicistka Tereza Matějčková. Ačkoliv ateismus a sekularizace společností prostoupily, tvrdí, že spiritualita nemizí. Odklon od náboženství však spojuje s nárůstem duševních chorob. „Křesťanství vychází z toho, že život je těžký a plný utrpení. Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost,“ sdělila moderátorce Tereze Willoughby.

Blízkost, něha a soucit. To jsou slova, která si s papežem Františkem spojuje olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. V rozhovoru s Josefem Kvasničkou po sobotním veřejném rozloučení s hlavou katolické církve ve Vatikánu vyzdvihl pontifikovu vlastnost sjednotit „rozkolísaný a rozdělený“ svět. Arcibiskup také věří, že styl papeže může přiblížit více lidí k církvi i k Bohu a doufá, že na něho naváže i papež budoucí.

Náboženství brání jako každá pověra pravdivému poznání skutečnosti a nezaslouží si onu posvátnou ochranu před kritikou, jaké se mu dostává, hlásá evoluční biolog, militantní ateista a čerstvý osmdesátník Richard Dawkins. Jeho vysvětlování principů evoluce a nesmyslnosti víry v cokoliv bez důkazů vyvedlo z „Božího bludu“ řadu lidí a vyneslo mu slávu mezi progresivisty. Právě mezi nimi o ni však v poslední době přichází. Kritizuje islám jako nejnebezpečnější náboženství současnosti, kvůli čemuž ho některé univerzity přestaly zvát.

Proč byl Karel Gott v Česku takovým fenoménem? Polský spisovatel a novinář Mariusz Szczygiel, který se českou společností dlouhodobě zabývá a popisuje ji, se domnívá, že Karel Gott – snad jen s malou nadsázkou – nahrazoval Čechům boha. Zároveň se domnívá, že svým životem pomáhal zejména generaci svých současníků vyrovnat se s minulostí, s tím, jak se lidé sami chovali v době totality. Mariusz Szczygiel byl spolu s hudebním publicistou Honzou Dědkem hostem Událostí, komentářů.

Experimenty religionistů sdružených v brněnské laboratoři LEVYNA ukazují, že nejstarší civilizace vznikaly a byly úspěšné mimo jiné díky obavám lidí z přísných trestajících božstev. Na důležitou součást této problematiky poukazuje článek, který jim vyšel v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences.