Bůh

Nově jmenovaný arcibiskup pražský Stanislav Přibyl v Událostech, komentářích řekl, že vnímá nespokojenost ve společnosti. „Myslím, že to je tím, že se potřebujeme vztahovat k nějakému ideálu a ty ideály zklamávají,“ sdělil a dodal, že to mohou být i politické ideály. Lidé podle něj očekávají něco jiného, než jim realita může dát. „Já jako křesťan poznávám, že ideál je v Bohu (…). A myslím si, že každý člověk potřebuje vzhlížet k něčemu nad sebou. A to něco nad námi, pokud to není něco dokonalého nebo někdo dokonalý, nás zklamává. Tam někde jsou počátky frustrace, protože jinak si to nedovedu vysvětlit, když se máme dobře,“ dodal. Přibyl, který se stane nejmladším pražským arcibiskupem od první světové války, hovořil v pořadu moderovaném Lukášem Dolanským například také o sexuálním zneužívání v církvi či o sociálních sítích.

Katolická církev v Polsku ztrácí věřící i podporu společnosti jako celku. Důvěřuje jí pouhých pětatřicet procent lidí. Vadí jim provázanost instituce s politikou a podle mnohých neadekvátní reakce na některé problémy. Polská katolická církev čelila v posledních letech řadě skandálů, zejména v souvislosti s odhalením sexuálního zneužívání dětí. „Ještě v osmdesátých letech za komunismu církev pozitivně hodnotilo asi devadesát procent lidí, pak ale přišla debata o potratech,“ zmínil další problémové téma sociolog Krzysztof Koseła.

Už ve středu začne katolická církev vybírat nového nejvyššího představitele. „Tady nejde o politiku. Jde o duchovní věci. A jsem přesvědčen, že to je pro kardinály naprosto zásadní,“ prohlásil před hlasováním v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem a Janou Peroutkovou bývalý mluvčí České biskupské konference Daniel Herman (KDU-ČSL). Spíše duchovní než politickou autoritou musí být papež i podle kardinála a emeritního arcibiskupa pražského Dominika Duky.

Ve středu začne 133 kardinálů vybírat nového papeže. Účastnit se mohou jen ti, kterým bylo v den úmrtí papeže Františka méně než osmdesát let. Hlasování bude tajné a odehraje se v Sixtinské kapli ve Vatikánu. Nejdelší byla volba Řehoře X., která trvala dva a tři čtvrtě roku. Ta se ale konala už ve třináctém století. Od začátku dvacátého století hlasování nikdy netrvalo déle než pět dní.

Náboženství od lidí vyžaduje něco, čemu už mnozí v západním světě nerozumí, a to oddanost a poslušnost, řekla v Interview ČT24 filozofka a publicistka Tereza Matějčková. Ačkoliv ateismus a sekularizace společností prostoupily, tvrdí, že spiritualita nemizí. Odklon od náboženství však spojuje s nárůstem duševních chorob. „Křesťanství vychází z toho, že život je těžký a plný utrpení. Ztratili jsme smysl pro bolest a úzkost,“ sdělila moderátorce Tereze Willoughby.

Blízkost, něha a soucit. To jsou slova, která si s papežem Františkem spojuje olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. V rozhovoru s Josefem Kvasničkou po sobotním veřejném rozloučení s hlavou katolické církve ve Vatikánu vyzdvihl pontifikovu vlastnost sjednotit „rozkolísaný a rozdělený“ svět. Arcibiskup také věří, že styl papeže může přiblížit více lidí k církvi i k Bohu a doufá, že na něho naváže i papež budoucí.

Náboženství brání jako každá pověra pravdivému poznání skutečnosti a nezaslouží si onu posvátnou ochranu před kritikou, jaké se mu dostává, hlásá evoluční biolog, militantní ateista a čerstvý osmdesátník Richard Dawkins. Jeho vysvětlování principů evoluce a nesmyslnosti víry v cokoliv bez důkazů vyvedlo z „Božího bludu“ řadu lidí a vyneslo mu slávu mezi progresivisty. Právě mezi nimi o ni však v poslední době přichází. Kritizuje islám jako nejnebezpečnější náboženství současnosti, kvůli čemuž ho některé univerzity přestaly zvát.

Proč byl Karel Gott v Česku takovým fenoménem? Polský spisovatel a novinář Mariusz Szczygiel, který se českou společností dlouhodobě zabývá a popisuje ji, se domnívá, že Karel Gott – snad jen s malou nadsázkou – nahrazoval Čechům boha. Zároveň se domnívá, že svým životem pomáhal zejména generaci svých současníků vyrovnat se s minulostí, s tím, jak se lidé sami chovali v době totality. Mariusz Szczygiel byl spolu s hudebním publicistou Honzou Dědkem hostem Událostí, komentářů.

Experimenty religionistů sdružených v brněnské laboratoři LEVYNA ukazují, že nejstarší civilizace vznikaly a byly úspěšné mimo jiné díky obavám lidí z přísných trestajících božstev. Na důležitou součást této problematiky poukazuje článek, který jim vyšel v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences.