Proč byl Karel Gott v Česku takovým fenoménem? Polský spisovatel a novinář Mariusz Szczygiel, který se českou společností dlouhodobě zabývá a popisuje ji, se domnívá, že Karel Gott – snad jen s malou nadsázkou – nahrazoval Čechům boha. Zároveň se domnívá, že svým životem pomáhal zejména generaci svých současníků vyrovnat se s minulostí, s tím, jak se lidé sami chovali v době totality. Mariusz Szczygiel byl spolu s hudebním publicistou Honzou Dědkem hostem Událostí, komentářů.
Gotta měli Češi místo boha. A také jako svědomí, soudí polský spisovatel
Události, komentáře: Co všechno si lidé do Gotta promítali? (zdroj: ČT24)
Mariusz Szczygiel vydal v Polsku několik knih o Česku a o Češích a ta asi nejznámější nese jméno Gottland. Shodně se jmenovalo již neexistující muzeum Karla Gotta v Jevanech, titul ale byl vztažen na celou zemi. Szczygiel se domnívá, že měl Karel Gott v Česku, kde jen asi třetina společnosti připouští víru v Boha, zcela výjimečné postavení.
„Společnost – a říkám to jako Polák-nevěřící – nemůže fungovat bez boha. Když nějakého boha nemá, tak má alespoň světského boha. Karel Gott boha nahradil. V Gottlandu jsem napsal, že Karel Gott byl sacrum v desakralizované společnosti. Člověk musí moct někoho velebit,“ míní polský spisovatel.
Za doklad svého tvrzení považuje zážitky ze zmíněného muzea, kde si lidé mohli prohlédnout například příbory nebo i toaletu používanou Karlem Gottem. „Spousta dam, vrstevnic Karla Gotta, si na tu mísu sedla a byla šťastna,“ upozornil.
Gott v genech Čechů
Hudební publicista Honza Dědek si přitom myslí, že Češi mají Karla Gotta „v DNA“, a to všechny generace. Vzpomněl, jak jeho vystoupení před několika lety na Rock for People přitáhlo i dvacetileté nebo třicetileté posluchače, kteří ke Gottovi „přeběhli“ od amerických a britských kapel.
„Většina z nás nemá doma žádné desky Karla Gotta, ale když se začnou ty písničky hrát, tak je všichni známe,“ podotkl.
Podle polského novináře ale nebyl Karel Gott jen „bohem“, ale také svým způsobem svědomím národa, zvláště pak své vlastní generace. „Ti lidé si říkali: Společně s Gottem jsme prožili komunismus. Pokud on držel krok s tím, co je jedině správné, jako třeba anticharta, tak možná byl náš život také OK,“ míní.
Pro některé Čechy ostatně byl Gott zřejmě větší morální autoritou než Václav Havel. „Prožil jsem v taxíku malé zklamání. Taxikář, kterému je 70, říkal: (…) Smrt Karla Gotta mě zasáhla mnohem víc než smrt Václava Havla. Já říkám: Proč? A on říká: Václav Havel nebyl úplně OK. A já říkám: A Gott? A on říká: Gott byl úplně OK,“ shrnul Mariusz Szczygiel.
Zdůraznil však, že takového postavení nedosáhl náhodou. Základem bylo jeho výjimečné umění. „Žádný stát nemá někoho, kdo je zároveň Presley a Pavarotti. On to uměl všechno.“