Křesťanství strana 3 z 4

Dny lidí dobré vůle ve Velehradu budou o nadcházejícím víkendu podstatně komornější. Namísto obvyklých desítek tisíc návštěvníků může přijet na národní cyrilometodějskou pouť maximálně tisíc poutníků v sobotu a tisíc poutníků v neděli. Pozvánky dostali hlavně lidé, kteří pomáhali překonat pandemii koronaviru.

Série o náboženství a katastrofách se již zabývala božím hněvem, čarodějnictvím, fatalismem a očekáváním konce světa. Ve všech případech tu byly hrozné události interpretovány jako něco negativního – ať už byly trestem za zlé chování nebo osudovou pohromou, která se nedá nijak zvrátit. Existuje však i jiný přístup k lidskému utrpení – totiž jako k cestě k vykoupení. A té se věnuje další text religionistky Zuzany Marie Kostićové.

Druhý den své historické návštěvy Československa odsloužil papež Jan Pavel II. slavnostní mši na Velehradě a poté k poutníkům promluvil v českém jazyce.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Prezident Václav Havel a další čelní představitelé státu a církve přivítali na pražském letišti v Ruzyni papeže Jana Pavla II. Ten se stal první hlavou římskokatolické církve, která kdy navštívila české země. Podívejte se i na další okamžiky z prvního dne jeho návštěvy Československa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

„Petr a apoštolé řekli: Více sluší poslouchati Boha než lidí. Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kteréhož jste vy zamordovali, pověsivše na dřevě. Toho jest Bůh, jakožto Knížete a Spasitele, povýšil pravicí svou, aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů. A my jsme svědkové toho,“ stojí ve Skutcích apoštolů ve znění Bible kralické. Příběh z Jeruzaléma putoval do všech světových stran. Na lodích evropských dobyvatelů potom ovládl většinu zemského povrchu.

Židé patří k národnostním skupinám, které jsou podle průzkumů více Čechům sympatické než nesympatické. Zároveň ale roste počet antisemitských incidentů, byť se většinou odehrávají „pouze“ na verbální rovině. Odborník na extremismus Miroslav Mareš ale v Událostech, komentářích upozornil, že hranice mezi verbální a skutečnou agresí může být velmi křehká. Dodal také, že v Evropě existuje několik druhů antisemitismu, které mají svá specifika.

Kříže plující v ledových řekách i lidé plavající v bazénech ve tvaru křížů doprovázejí Epifanii. Jde o svátek Zjevení páně neboli svátek Tří králů, který je pro východní křesťany stejně podstatný jako oslava Narození páně pro křesťany západní. Epifanie se přitom ve východních zemích slaví dle juliánského kalendáře, takže letos připadla na devatenáctý leden. Kolem tohoto data tisíce křesťanů provádějí liturgii zvanou „žehnání vodou“.

V egyptské Alexandrii otevřeli po nákladné rekonstrukci místní synagogu. Prezident Abdal Fattáh Sísí tak znovu signalizuje náboženskou toleranci, ale i reformátorské úsilí. Loni otevřel obří křesťanskou baziliku a v nově vznikající metropoli chce vybudovat třeba i zábavní centrum větší než Disneyland.

Z reformního křídla katolických kněží, kteří požadovali samostatnost národní církve a reformy, se osmého ledna 1920 zrodila Církev československá husitská, tehdy pod názvem Církev československá. Současné jméno nese od roku 1971. V posledních letech se k ní hlásí asi 41 tisíc věřících.

Před nadcházejícími vánočními svátky zažívají ruch a shon i kostely a chrámy. Úklid před bohoslužbami vrcholí, chystají se stromky a výzdoba. A své tradiční místo zaujímají v kostelích také betlémy. Například v brněnské katedrále na Petrově už jej přichystali a jako obvykle bez postavičky Spasitele. Také varhaníci už se připravují na vánoční mše, koledy budou hrát po roční pauze.

Papež František přiletěl do Japonska, aby tam podobně jako v Thajsku, odkud přicestoval, povzbudil místní katolickou menšinu. Kromě Tokia navštíví i Hirošimu a Nagasaki, města zničená na konci druhé světové války jadernými útoky. Je to první návštěva hlavy katolické církve v Japonsku po 38 letech, naposledy tuto zemi jako první papež navštívil Jan Pavel II. v roce 1981.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier udělil českému katolickému knězi a teologovi Tomáši Halíkovi státní vyznamenání, Kříž za zásluhy 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo. Halík kříž obdržel za zásluhy o česko-německé smíření a angažovanost za spravedlivou občanskou společnost i dialog mezi národy a náboženstvími. Oznámila to ředitelka České křesťanské akademie Ilona Trnková.

Jidáš Iškariotský byl zrádce. Tím charakteristika učedníka, jenž za třicet stříbrných zaprodal svého učitele, víceméně končí. Současnou nizozemskou dramatičku Lot Vekemansovou ale zajímala vnitřní motivace, která Jidáše k činu vedla, a jeho vlastní sebehodnocení. O nejslavnějším zrádci tak napsala monodrama Jidáš. V české premiéře ho na začátku září uvedla studentská umělecká skupina OLDStars.

Už od čtvrtého století poskytuje libanonský klášter Kozaja útočiště křesťanům na Blízkém východě. Vrací se sem i přeživší současných a nedávných ozbrojených konfliktů z Iráku, Sýrie, Egypta nebo Jordánska. Komplex tak není jen poutním místem, ale i symbolem pronásledování křesťanů v regionu.

V kryptě brněnské katedrály na Petrově si může veřejnost poprvé prohlédnout obraz Alfonse Muchy Trůn milosti. Dílo je součástí výstavy Dokonalá jednota – Zobrazování Nejsvětější Trojice ve výtvarném umění. Kromě díla slavného malíře se představují i další unikáty, mimo jiné obraz Nejsvětější Trojice se třemi tvářemi z počátku 17. století.

Křesťané na celém světě si s nedělním Božím hodem velikonočním připomínají zmrtvýchvstání jejich spasitele Ježíše Krista. Jde o vrchol pašijového týdne, a mše v tento den proto mají být co nejslavnostnější.

V severosyrském městě Kobani přibývá Syřanů, kteří se odvrátili od islámu a konvertovali ke křesťanství. Město do roku 2015 ovládali radikálové z Islámského státu (IS) a konvertité tvrdí, že válečná zkušenost s IS a krutosti, jež tato skupina páchala podle svého tvrzení ve jménu islámu, je přivedla ke křesťanství. První evangelický kostel se v Kobani ležícím na syrsko-turecké hranici otevřel loni.

Obnova katedrály Notre-Dame jako symbolu evropského křesťanství je pro francouzského prezidenta Emanuela Macrona příležitost obrousit hrany mezi francouzskou společností a katolickou církví, soudí jezuita Petr Kolář, který v Paříži určitý čas působil. V pořadu Události, komentáře zdůraznil, že současná hlava Francie dala několikrát jasně najevo, že propast mezi náboženstvím a sekulární společností mu nepřipadá normální.

Poprvé od osmnáctého století odkryli v Římě Svaté schody. Podle legendy se katolická relikvie původně nacházela v Jeruzalémě a po jejích osmadvaceti stupních kráčel Ježíš Kristus do paláce Piláta Pontského, aby si vyslechl rozsudek ukřižování. Ve čtvrtém století pak prý nechala svatá Helena, matka římského císaře Konstantina, přenést schody do Říma. O odhalení schodů píše například web listu The Telegraph.

Scénou, ve které Ježíš znásilňuje muslimskou ženu, z loňské brněnské přehlídky Divadelní svět se zabýval Městský soud v Brně. Žalobu kardinála Dominika Duky zamítl. Nepodařilo se mu totiž prokázat, že hra režiséra Olivera Frljiče Naše násilí a vaše násilí zasáhla do jeho práv na svobodu vyznání. Soud sice uznal, že reprezentanty církve Jana Pavla II. nebo Ježíše Krista zobrazili autoři hry neuctivě, kardinál Duka tím ale nebyl nijak omezen ve vyznávání své víry. Rozsudek zatím není pravomocný a žalobci očekávají, že spor skončí až u Evropského soudu pro lidská práva. O kauze diskutovali divadelníci i zástupci církve v pondělní Devadesátce ČT24.

Městský soud v Brně zamítl žalobu kardinála Duky na Centrum experimentálního divadla (CED) a Národní divadlo Brno. Žaloba se týkala uvedení kontroverzních her režiséra Olivera Frljiče Prokletí a Naše násilí a vaše násilí na přehlídce Divadelní svět. Duka žádal omluvu za zásah do osobnostních práv. Rozsudek není pravomocný, žalobci se chtějí odvolat.  Spor by mohl skončit až u Evropského soudu pro lidská práva.

Libanon jako „Švýcarsko Orientu“ a Bejrút jako „Paříž Blízkého východu“. Takové přezdívky si vysloužil malý arabský stát před občanskou válkou, která jeho pověsti uštědřila těžkou ránu. Po třiceti letech od konce konfliktu se Bejrút pyšní obnovenými bulváry, z řady čtvrtí ale čiší chudoba. Na zemi doléhá válka v sousední Sýrii a fakt, že hostí kolem dvou milionů uprchlíků. Libanon přitom nabízí turistické klenoty, ať už jde o ruiny chrámů v Baalbeku, údolí Kadíša s kláštery v horách či súky, tradiční trhy v Sidónu a Týru. Armáda je všudypřítomná, na jihu vlají vlajky Hizballáhu a billboardy s íránskými vůdci.

V Turecku se chystá výstavba nového křesťanského kostela. Jde o neobvyklou událost, neboť je to poprvé od vzniku turecké republiky v roce 1923, co si místní křesťané mohou postavit plnohodnotný svatostánek. Povolení získala Syrská pravoslavná církev, jedna nejstarších křesťanských církví světa.

Chrám všech náboženství roste v ruské Kazani. Vzniká z peněz místního nadšence a z darů lidí. Svatyně má pod jednou střechou spojit šestnáct světových vyznání. Bohoslužby se tam však konat nebudou, prostor má sloužit jako muzeum a kulturní centrum. Stavba sice není dokončená, už teď ale láká turisty z celého světa.