Křesťanství strana 3 z 4

Vánoce bez pohádek si lze v dnešní době jen těžko představit. Ať už během Štědrého večera sáhneme po knížce nebo televizním ovladači, vyprávění dětských příběhů je v mnoha českých domácnostech zažitým zvykem, stejně jako ozdobený stromeček nebo kapr. Pohádková tradice však sahá hlouběji, než se může na první pohled zdát. Některé z příběhů přitom mohou pocházet z nejrůznějších koutů světa nebo pramenit z legend starých tisíce let. Jako třeba Popelka, které poprvé „princ“ mohl obouvat střevíček ve středověké Číně.

Vailankanni neboli „Lurdy Indie“ je desetitisícové město na pobřeží Bengálského zálivu. Legendy praví, že v místě došlo k několika mariánským zjevením. Když v roce 2004 zasáhla oblast tsunami, ušetřila uvnitř novogotické baziliky dva tisíce účastníků mše, i přesto, že smetla domy, hotely a celé blízké okolí katedrály. Česká fotografka a cestovatelka Kamila Berndorffová dokumentuje život v Indii dvacet let a ve Vailankanni strávila vánoční svátky. Dokumentaristka uvedla, že „v současnosti je Vailankanni nejvýznamnějším katolickým poutním místem v zemi. Ročně ho navštíví kolem 20 milionů věřících“.

Středověké Vánoce se v českých zemích nesly ve znamení hojnosti a štědrosti. Na plném stole často nechyběla vánočka, houbový kuba či pivo. Rozšířené byly také rituály. Některé z nich navazovaly na dávné pohanské zvyky, které se církev snažila v předchozích staletích vymýtit. Vánoční stromky tehdejší lid ještě nezdobil.

Přestože od konce druhé světové války už uplynulo 75 let, stále se najdou příběhy, které zůstaly skoro po celou tu dobu skryté. Patří mezi ně i osudy československých řeholních sester, které prošly koncentračními tábory. Vlivem čtyřiceti let komunismu se o nich veřejně příliš nemluvilo a příběhy jejich hrdinství se tak podařilo rekonstruovat až nyní. Jednou z nich byla Filomena Dolanská, která odpustila udavačce, která ji dostala do koncentračního tábora.

Životní sen – napsat knihu o Janu Žižkovi – si historik Petr Čornej splnil, navíc jeho rozsáhlé dílo o této postavě dějin se stalo v cenách Magnesia Litera Knihou roku. Podle něho se historická věda posunula o kus dál, než platilo v 19. a první polovině 20. století. Spolu s tím pokročila i naše znalost, především pokud jde o středověkou mentalitu a o způsob tehdejšího myšlení a uvažování. Když se pak husitství a Jan Žižka zasadí do širšího kontextu, objeví se v nových a překvapivých souvislostech, uvedl v Interview ČT24.

Před 1157 lety dorazili na Velkou Moravu na pozvání knížete Rastislava bratři Cyril a Metoděj. Jejich příchod v roce 863 je považován za zakladatelský přelom naší kultury a vzdělanosti. Přinesli k nám nový jazyk i písmo, napomohli upevnění a rozšíření křesťanství, a ačkoliv jejich dílo, je samotné i jejich žáky potkaly dramatické osudy, nikdy nebyli zcela z naší vzdělanosti vymazáni.

Dny lidí dobré vůle ve Velehradu budou o nadcházejícím víkendu podstatně komornější. Namísto obvyklých desítek tisíc návštěvníků může přijet na národní cyrilometodějskou pouť maximálně tisíc poutníků v sobotu a tisíc poutníků v neděli. Pozvánky dostali hlavně lidé, kteří pomáhali překonat pandemii koronaviru.

Série o náboženství a katastrofách se již zabývala božím hněvem, čarodějnictvím, fatalismem a očekáváním konce světa. Ve všech případech tu byly hrozné události interpretovány jako něco negativního – ať už byly trestem za zlé chování nebo osudovou pohromou, která se nedá nijak zvrátit. Existuje však i jiný přístup k lidskému utrpení – totiž jako k cestě k vykoupení. A té se věnuje další text religionistky Zuzany Marie Kostićové.

Druhý den své historické návštěvy Československa odsloužil papež Jan Pavel II. slavnostní mši na Velehradě a poté k poutníkům promluvil v českém jazyce.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Prezident Václav Havel a další čelní představitelé státu a církve přivítali na pražském letišti v Ruzyni papeže Jana Pavla II. Ten se stal první hlavou římskokatolické církve, která kdy navštívila české země. Podívejte se i na další okamžiky z prvního dne jeho návštěvy Československa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

„Petr a apoštolé řekli: Více sluší poslouchati Boha než lidí. Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kteréhož jste vy zamordovali, pověsivše na dřevě. Toho jest Bůh, jakožto Knížete a Spasitele, povýšil pravicí svou, aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů. A my jsme svědkové toho,“ stojí ve Skutcích apoštolů ve znění Bible kralické. Příběh z Jeruzaléma putoval do všech světových stran. Na lodích evropských dobyvatelů potom ovládl většinu zemského povrchu.

Židé patří k národnostním skupinám, které jsou podle průzkumů více Čechům sympatické než nesympatické. Zároveň ale roste počet antisemitských incidentů, byť se většinou odehrávají „pouze“ na verbální rovině. Odborník na extremismus Miroslav Mareš ale v Událostech, komentářích upozornil, že hranice mezi verbální a skutečnou agresí může být velmi křehká. Dodal také, že v Evropě existuje několik druhů antisemitismu, které mají svá specifika.

Kříže plující v ledových řekách i lidé plavající v bazénech ve tvaru křížů doprovázejí Epifanii. Jde o svátek Zjevení páně neboli svátek Tří králů, který je pro východní křesťany stejně podstatný jako oslava Narození páně pro křesťany západní. Epifanie se přitom ve východních zemích slaví dle juliánského kalendáře, takže letos připadla na devatenáctý leden. Kolem tohoto data tisíce křesťanů provádějí liturgii zvanou „žehnání vodou“.

V egyptské Alexandrii otevřeli po nákladné rekonstrukci místní synagogu. Prezident Abdal Fattáh Sísí tak znovu signalizuje náboženskou toleranci, ale i reformátorské úsilí. Loni otevřel obří křesťanskou baziliku a v nově vznikající metropoli chce vybudovat třeba i zábavní centrum větší než Disneyland.

Z reformního křídla katolických kněží, kteří požadovali samostatnost národní církve a reformy, se osmého ledna 1920 zrodila Církev československá husitská, tehdy pod názvem Církev československá. Současné jméno nese od roku 1971. V posledních letech se k ní hlásí asi 41 tisíc věřících.

Před nadcházejícími vánočními svátky zažívají ruch a shon i kostely a chrámy. Úklid před bohoslužbami vrcholí, chystají se stromky a výzdoba. A své tradiční místo zaujímají v kostelích také betlémy. Například v brněnské katedrále na Petrově už jej přichystali a jako obvykle bez postavičky Spasitele. Také varhaníci už se připravují na vánoční mše, koledy budou hrát po roční pauze.

Papež František přiletěl do Japonska, aby tam podobně jako v Thajsku, odkud přicestoval, povzbudil místní katolickou menšinu. Kromě Tokia navštíví i Hirošimu a Nagasaki, města zničená na konci druhé světové války jadernými útoky. Je to první návštěva hlavy katolické církve v Japonsku po 38 letech, naposledy tuto zemi jako první papež navštívil Jan Pavel II. v roce 1981.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier udělil českému katolickému knězi a teologovi Tomáši Halíkovi státní vyznamenání, Kříž za zásluhy 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo. Halík kříž obdržel za zásluhy o česko-německé smíření a angažovanost za spravedlivou občanskou společnost i dialog mezi národy a náboženstvími. Oznámila to ředitelka České křesťanské akademie Ilona Trnková.

Jidáš Iškariotský byl zrádce. Tím charakteristika učedníka, jenž za třicet stříbrných zaprodal svého učitele, víceméně končí. Současnou nizozemskou dramatičku Lot Vekemansovou ale zajímala vnitřní motivace, která Jidáše k činu vedla, a jeho vlastní sebehodnocení. O nejslavnějším zrádci tak napsala monodrama Jidáš. V české premiéře ho na začátku září uvedla studentská umělecká skupina OLDStars.

Už od čtvrtého století poskytuje libanonský klášter Kozaja útočiště křesťanům na Blízkém východě. Vrací se sem i přeživší současných a nedávných ozbrojených konfliktů z Iráku, Sýrie, Egypta nebo Jordánska. Komplex tak není jen poutním místem, ale i symbolem pronásledování křesťanů v regionu.

V kryptě brněnské katedrály na Petrově si může veřejnost poprvé prohlédnout obraz Alfonse Muchy Trůn milosti. Dílo je součástí výstavy Dokonalá jednota – Zobrazování Nejsvětější Trojice ve výtvarném umění. Kromě díla slavného malíře se představují i další unikáty, mimo jiné obraz Nejsvětější Trojice se třemi tvářemi z počátku 17. století.

Křesťané na celém světě si s nedělním Božím hodem velikonočním připomínají zmrtvýchvstání jejich spasitele Ježíše Krista. Jde o vrchol pašijového týdne, a mše v tento den proto mají být co nejslavnostnější.

V severosyrském městě Kobani přibývá Syřanů, kteří se odvrátili od islámu a konvertovali ke křesťanství. Město do roku 2015 ovládali radikálové z Islámského státu (IS) a konvertité tvrdí, že válečná zkušenost s IS a krutosti, jež tato skupina páchala podle svého tvrzení ve jménu islámu, je přivedla ke křesťanství. První evangelický kostel se v Kobani ležícím na syrsko-turecké hranici otevřel loni.

Obnova katedrály Notre-Dame jako symbolu evropského křesťanství je pro francouzského prezidenta Emanuela Macrona příležitost obrousit hrany mezi francouzskou společností a katolickou církví, soudí jezuita Petr Kolář, který v Paříži určitý čas působil. V pořadu Události, komentáře zdůraznil, že současná hlava Francie dala několikrát jasně najevo, že propast mezi náboženstvím a sekulární společností mu nepřipadá normální.