Křesťanství strana 3 z 4

Pět polských regionů může přijít o část peněz z unijních fondů. Evropské komisi vadí usnesení proti ideologii LGBT, která jejich zastupitelé v minulosti přijali. Brusel je považuje za diskriminační a žádá jejich stažení. Politici z konzervativní strany Právo a spravedlnost, kteří vojvodství ovládají, to odmítají – jde podle nich o nezávazná stanoviska.

Miloslav Vlk převzal v katedrále sv. Víta berlu svatého Vojtěcha a ujal se tak úřadu pražského arcibiskupa. V poselství k divákům Československé televize potom vyzýval k toleranci mezi lidmi a ochotě vzájemně si naslouchat.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Před třiceti lety jmenoval papež Jan Pavel II. nového arcibiskupa pražského. Stal se jím dosavadní biskup českobudějovický Miloslav Vlk. Ten v krátkém rozhovoru uvedl, s čím do své nové funkce přichází. Odstupující kardinál František Tomášek, který na post rezignoval z důvodu vysokého věku a špatného zdraví, pak při této příležitosti vyjádřil spokojenost s volbou papeže Jana Pavla II.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Květná neděle je tradičně významným svátkem všech křesťanů. V Českých Budějovicích si jej před třemi dekádami věřící připomněli s biskupem Miloslavem Vlkem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Přesně za devět dní vstoupí na iráckou půdu vůbec poprvé papež. Do země, která se pomalu vzpamatovává z několik let trvajícího brutálního sektářského násilí, se vydá s poselstvím o mírovém soužití všech náboženství. František se setká i s vlivným představitelem šíismu – velkým ajatolláhem Alím Sistáním. Jedna z hlavních modliteb se uskuteční na symbolickém místě – v historickém městě Ur.

Stovky Poláků v posledních měsících formálně opustily katolickou církev. Třeba v hlavním městě Varšavě se tak za loňský listopad rozhodlo víc lidí než za celý předešlý rok. Nárůst takzvaných apostází přišel po rozhodnutí Ústavního soudu, které zpřísnilo pravidla potratů. Církev změnu pravidel interrupcí přivítala.

Život obyvatel Ghany je absolutně ovlivňován náboženským vyznáním. V zemi existuje tak velké množství různých církví, že je pro mnohé obtížné si mezi nimi vybrat. Aby bylo rozhodování potenciálním věřícím ulehčeno, dovedli tam místní pastorové náboženský marketing téměř k dokonalosti – od billboardů po digitální aplikace. Ovšem některým nejsou cizí ani úplatky. Už si ale možná neuvědomují, že když víra zasahuje také do politiky, může přinášet i oběti.

Tradice odrážejí dějiny a někdy dokážou jejich propletenost symbolicky vyjádřit nejlépe. Ruský Nový rok a Vánoce připomínají napětí mezi konzervativním odkazem náboženství a futuristickým zápalem revoluce. A také neobyčejnou schopnost spojovat opačné a překlenovat konflikt.

Vánoce bez pohádek si lze v dnešní době jen těžko představit. Ať už během Štědrého večera sáhneme po knížce nebo televizním ovladači, vyprávění dětských příběhů je v mnoha českých domácnostech zažitým zvykem, stejně jako ozdobený stromeček nebo kapr. Pohádková tradice však sahá hlouběji, než se může na první pohled zdát. Některé z příběhů přitom mohou pocházet z nejrůznějších koutů světa nebo pramenit z legend starých tisíce let. Jako třeba Popelka, které poprvé „princ“ mohl obouvat střevíček ve středověké Číně.

Vailankanni neboli „Lurdy Indie“ je desetitisícové město na pobřeží Bengálského zálivu. Legendy praví, že v místě došlo k několika mariánským zjevením. Když v roce 2004 zasáhla oblast tsunami, ušetřila uvnitř novogotické baziliky dva tisíce účastníků mše, i přesto, že smetla domy, hotely a celé blízké okolí katedrály. Česká fotografka a cestovatelka Kamila Berndorffová dokumentuje život v Indii dvacet let a ve Vailankanni strávila vánoční svátky. Dokumentaristka uvedla, že „v současnosti je Vailankanni nejvýznamnějším katolickým poutním místem v zemi. Ročně ho navštíví kolem 20 milionů věřících“.

Středověké Vánoce se v českých zemích nesly ve znamení hojnosti a štědrosti. Na plném stole často nechyběla vánočka, houbový kuba či pivo. Rozšířené byly také rituály. Některé z nich navazovaly na dávné pohanské zvyky, které se církev snažila v předchozích staletích vymýtit. Vánoční stromky tehdejší lid ještě nezdobil.

Přestože od konce druhé světové války už uplynulo 75 let, stále se najdou příběhy, které zůstaly skoro po celou tu dobu skryté. Patří mezi ně i osudy československých řeholních sester, které prošly koncentračními tábory. Vlivem čtyřiceti let komunismu se o nich veřejně příliš nemluvilo a příběhy jejich hrdinství se tak podařilo rekonstruovat až nyní. Jednou z nich byla Filomena Dolanská, která odpustila udavačce, která ji dostala do koncentračního tábora.

Životní sen – napsat knihu o Janu Žižkovi – si historik Petr Čornej splnil, navíc jeho rozsáhlé dílo o této postavě dějin se stalo v cenách Magnesia Litera Knihou roku. Podle něho se historická věda posunula o kus dál, než platilo v 19. a první polovině 20. století. Spolu s tím pokročila i naše znalost, především pokud jde o středověkou mentalitu a o způsob tehdejšího myšlení a uvažování. Když se pak husitství a Jan Žižka zasadí do širšího kontextu, objeví se v nových a překvapivých souvislostech, uvedl v Interview ČT24.

Před 1157 lety dorazili na Velkou Moravu na pozvání knížete Rastislava bratři Cyril a Metoděj. Jejich příchod v roce 863 je považován za zakladatelský přelom naší kultury a vzdělanosti. Přinesli k nám nový jazyk i písmo, napomohli upevnění a rozšíření křesťanství, a ačkoliv jejich dílo, je samotné i jejich žáky potkaly dramatické osudy, nikdy nebyli zcela z naší vzdělanosti vymazáni.

Dny lidí dobré vůle ve Velehradu budou o nadcházejícím víkendu podstatně komornější. Namísto obvyklých desítek tisíc návštěvníků může přijet na národní cyrilometodějskou pouť maximálně tisíc poutníků v sobotu a tisíc poutníků v neděli. Pozvánky dostali hlavně lidé, kteří pomáhali překonat pandemii koronaviru.

Série o náboženství a katastrofách se již zabývala božím hněvem, čarodějnictvím, fatalismem a očekáváním konce světa. Ve všech případech tu byly hrozné události interpretovány jako něco negativního – ať už byly trestem za zlé chování nebo osudovou pohromou, která se nedá nijak zvrátit. Existuje však i jiný přístup k lidskému utrpení – totiž jako k cestě k vykoupení. A té se věnuje další text religionistky Zuzany Marie Kostićové.

Druhý den své historické návštěvy Československa odsloužil papež Jan Pavel II. slavnostní mši na Velehradě a poté k poutníkům promluvil v českém jazyce.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Prezident Václav Havel a další čelní představitelé státu a církve přivítali na pražském letišti v Ruzyni papeže Jana Pavla II. Ten se stal první hlavou římskokatolické církve, která kdy navštívila české země. Podívejte se i na další okamžiky z prvního dne jeho návštěvy Československa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

„Petr a apoštolé řekli: Více sluší poslouchati Boha než lidí. Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kteréhož jste vy zamordovali, pověsivše na dřevě. Toho jest Bůh, jakožto Knížete a Spasitele, povýšil pravicí svou, aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů. A my jsme svědkové toho,“ stojí ve Skutcích apoštolů ve znění Bible kralické. Příběh z Jeruzaléma putoval do všech světových stran. Na lodích evropských dobyvatelů potom ovládl většinu zemského povrchu.

Židé patří k národnostním skupinám, které jsou podle průzkumů více Čechům sympatické než nesympatické. Zároveň ale roste počet antisemitských incidentů, byť se většinou odehrávají „pouze“ na verbální rovině. Odborník na extremismus Miroslav Mareš ale v Událostech, komentářích upozornil, že hranice mezi verbální a skutečnou agresí může být velmi křehká. Dodal také, že v Evropě existuje několik druhů antisemitismu, které mají svá specifika.

Kříže plující v ledových řekách i lidé plavající v bazénech ve tvaru křížů doprovázejí Epifanii. Jde o svátek Zjevení páně neboli svátek Tří králů, který je pro východní křesťany stejně podstatný jako oslava Narození páně pro křesťany západní. Epifanie se přitom ve východních zemích slaví dle juliánského kalendáře, takže letos připadla na devatenáctý leden. Kolem tohoto data tisíce křesťanů provádějí liturgii zvanou „žehnání vodou“.

V egyptské Alexandrii otevřeli po nákladné rekonstrukci místní synagogu. Prezident Abdal Fattáh Sísí tak znovu signalizuje náboženskou toleranci, ale i reformátorské úsilí. Loni otevřel obří křesťanskou baziliku a v nově vznikající metropoli chce vybudovat třeba i zábavní centrum větší než Disneyland.

Z reformního křídla katolických kněží, kteří požadovali samostatnost národní církve a reformy, se osmého ledna 1920 zrodila Církev československá husitská, tehdy pod názvem Církev československá. Současné jméno nese od roku 1971. V posledních letech se k ní hlásí asi 41 tisíc věřících.

Před nadcházejícími vánočními svátky zažívají ruch a shon i kostely a chrámy. Úklid před bohoslužbami vrcholí, chystají se stromky a výzdoba. A své tradiční místo zaujímají v kostelích také betlémy. Například v brněnské katedrále na Petrově už jej přichystali a jako obvykle bez postavičky Spasitele. Také varhaníci už se připravují na vánoční mše, koledy budou hrát po roční pauze.