BLOG: Náboženství a katastrofy. Díl pátý: O smyslu utrpení

Série o náboženství a katastrofách se již zabývala božím hněvem, čarodějnictvím, fatalismem a očekáváním konce světa. Ve všech případech tu byly hrozné události interpretovány jako něco negativního – ať už byly trestem za zlé chování nebo osudovou pohromou, která se nedá nijak zvrátit. Existuje však i jiný přístup k lidskému utrpení – totiž jako k cestě k vykoupení. A té se věnuje další text religionistky Zuzany Marie Kostićové.

Jedno staré české přísloví říká, že „koho Pámbů miluje, toho křížem navštěvuje.“ V těchto slovech je skrytá prastará podstata jedné z tváří křesťanství, která zdůrazňuje, že utrpení, ať je jakkoli příšerné, má i svou pozitivní stránku. Představuje totiž výzvu či zkoušku, která v důsledku pozvedá naši duši, očišťuje ji od hříchu a vede k hlubokému osobnímu zrání.

Tento typ uvažování stojí v samotném základu křesťanství a v logice Kristovy oběti. V ní se Bůh stává člověkem a sám podstupuje jedno z nejhorších utrpení, která existují – tedy ponížení, fyzické mučení a nakonec vleklou a krutou smrt.

V době všudypřítomného blahobytu, který nás dnes obklopuje, se symbolika křesťanského kříže může jevit nepochopitelná, morbidní nebo sadistická. Ve starších dobách, kdy bylo utrpení na denním pořádku, byla však Kristova oběť něčím, s čím se mohli věřící hluboce identifikovat a co sesazovalo Boha z nesmlouvavého trůnu v nebesích a přibližovalo ho lidem. Utrpení se v této perspektivě stává něčím smysluplným, něčím, co musí být pochopeno jako klíč k růstu člověka a co podstoupil i Bůh, aby skrz ně vykoupil svět.

Utrpení a buddhismus

Je zajímavé, že podobný typ uvažování můžeme najít i v základech dalšího význačného náboženství, kterým je buddhismus. Buddhův životní příběh vypráví o princi Siddhárthovi, který se narodil do mocné a bohaté aristokratické rodiny a jehož se otec rozhodl zcela uchránit veškerého trápení.

Princ se však na procházkách městem nečekaně setkal s nemocí, bídou a smrtí: v důsledku toho jej zachvátila hrůza a přiměla ho přemýšlet o životě a smyslu utrpení. Zprvu odešel do ústraní a začal praktikovat drastické asketické praktiky, nakonec jich však zanechal a začal se věnovat meditaci. Ve finále došel k porozumění, že veškeré utrpení pramení z lidské touhy a kdo se chce přestat trápit, musí přestat toužit.

Zatímco křesťanství tak utrpení přijímá a snaží se skrz něj dojít k Bohu, buddhismus se rozhodl překročit utrpení i vášně, které ho vzbuzují, a dosáhnout hlubokého vnitřního klidu, který vede k ukončení reinkarnace a dosažení nirvány. Jedná se o diametrálně odlišný přístup – a přece tu existují důležitá společná témata. Především fakt, že je to právě otázka povahy a podstaty utrpení, která stojí v centru nábožensko-filozofického a věroučného jádra obou systémů.

„Náboženství doby osové“

Některé současné teorie náboženství se domnívají, že tyto společné znaky křesťanství a buddhismu nejsou nikterak náhodné.

Obě náboženství se totiž vyvinula v době technologických a demografických změn, které byly charakteristické zvýšenou mírou nebezpečí a nejistoty a zvýšeným množstvím stěhování, během něhož se v dosavadních usedlých lokálních komunitách začali hromadně objevovat cizinci.

Křesťanství i buddhismus spadají do skupiny, které se někdy říká „náboženství axiální éry“ (či „náboženství doby osové“), a která vznikla právě proto, aby novým životním podmínkám dodala smysl. Důraz na význam utrpení se tu snoubí s důrazem na morálku i na „morální božstva“, která dohlížejí na správné chování lidí.

Na této perspektivě je snad nejlépe vidět těsná vazba mezi náboženstvími a způsobem života těch, kteří je vyznávají. Z toho pak také plyne, že vstoupí-li takovéto tradiční systémy do éry mimořádného blahobytu, jako je ta naše, může se začít poznenáhlu zdát, že mluví podivnou, nepovědomou řečí.

  • Autorka je religionistka a mayistka. 

Je dost dobře možné, že krize křesťanství v Evropě je mimo jiné vedená právě tím, že důraz na utrpení, smrt a zmrtvýchvstání Krista už nerezonuje s každodenní zkušeností člověka stejným způsobem, jako před pěti sty lety.

Je však třeba zároveň zdůraznit, že pokud by se situace změnila a blahobyt západní civilizace by drasticky poklesl, mohlo by dojít k renesanci právě těch systémů, které dokáží mimořádně dobře pracovat s konceptem utrpení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 4 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 7 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 8 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
včera v 12:46

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
včera v 11:30

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...