Stovky Poláků v posledních měsících formálně opustily katolickou církev. Třeba v hlavním městě Varšavě se tak za loňský listopad rozhodlo víc lidí než za celý předešlý rok. Nárůst takzvaných apostází přišel po rozhodnutí Ústavního soudu, které zpřísnilo pravidla potratů. Církev změnu pravidel interrupcí přivítala.
Polskou církev opouštějí stovky věřících. Kvůli potratům i zneužívání
Horizont ČT24: Polskou církev opouštějí věřící (zdroj: ČT24)
Katolickou církev v sousední zemi formálně opustila například Katarzyna Lipková. Spíš než víra ji k církvi poutala tradice. „Dřív jsem myslela, že mi vystačí pasivita. Neúčastnila jsem se církevního života a myslela jsem, že tím to končí. Ale když jsem začala slýchat nenávistná slova na adresu LGBT, poprvé mě napadlo, že bych se proti tomu měla postavit,“ zdůvodňuje své rozhodnutí. Jako vzpomínka na katolický život Lipkové zůstanou třeba snímky z prvního svatého přijímání.
Poslední kapkou pro pětatřicetiletou ženu bylo zpřísnění potratového zákona. Stejně jako desetitisíce dalších lidí protestovala – za právo si zvolit. Úprava legislativy přiměla ke stejnému kroku stovky jiných.
Příkrý je k takovým případům kněz Paweł Sobstyl: „Apostáze se týkají osob, které k církvi ve skutečnosti nikdy nepatřily. Protože ti, kteří do církve opravdu patří a mají nějaký problém, přicházejí a hovoří o tom,“ tvrdí. Lodžský arcibiskup Grzegorz Ryś považuje odchody od katolické církve za dramatické, nehledě na interpretaci.
Církev jako politika
Za rostoucí nechutí ke katolické církvi jako instituci v Polsku stojí i skandály se zneužíváním dětí, které podle kritiků její vedení přehlíží, nebo dokonce viníky chrání. Hlavně levicová opozice pak vytrvale bojuje proti spojenectví církve s vládnoucí stranou. Vadí jí i peníze, které církvi plynou ze státního rozpočtu – do kostelů tím prý vstupuje politika.
„(Katolická církev) se odvolává na to, že do ní patří většina Poláků, a proto jí naleží všechna privilegia,“ stěžuje si levicová politička Agata Diduszková-Zyglewská.
Naopak pro vládnoucí stranu patří katolická tradice ztělesněná církví k pilířům její politiky. I proto vyzval šéf Práva a spravedlnosti Jaroslaw Kaczyński během podzimních protestů, které mířily i proti kostelům, k jejich obraně. „Tento útok je útokem, který má zničit Polsko. Má vést k triumfu sil, jejichž moc má v podstatě skoncovat s dějinami polského národa,“ hlásal.
Poláci i nadále patří k národům s jedním z největších podílů věřících v Evropě. Podle loňských průzkumů se k víře hlásí devadesát procent z nich. Kostely navštěvuje polovina.