Přesně za devět dní vstoupí na iráckou půdu vůbec poprvé papež. Do země, která se pomalu vzpamatovává z několik let trvajícího brutálního sektářského násilí, se vydá s poselstvím o mírovém soužití všech náboženství. František se setká i s vlivným představitelem šíismu – velkým ajatolláhem Alím Sistáním. Jedna z hlavních modliteb se uskuteční na symbolickém místě – v historickém městě Ur.
Ur se světu skrýval tisíce let – archeologové jedno z hlavních center sumerské říše, jedné z nejstarších civilizací světa, objevili teprve před sto lety. Místo si papež František nevybral náhodou a uspořádat tu chce hlavní modlitbu své pouti. V místě, kde podle Bible během starobabylonského období žil prorok Abrahám, otec judaismu, křesťanství a islámu, chce uspořádat hlavní modlitbu své pouti.
V praxi tak chce ukázat, že „všichni jsme si bratry“, jak zní citát z evangelia a název jeho posledního oficiálního poselství věřícím. Bývalý mluvčí České biskupské konference Martin Horálek připomíná, že František tato slova v posledním roce opakuje velmi často a myšlenku bratrství představuje jako východisko ze současné krize. „Cesta do Iráku je jedním z kamínků této veliké mozaiky,“ říká dramaturg náboženské tvorby ČT Horálek.
„Budeme se modlit se zástupci komunit Mandejců, muslimů, křesťanů a také jezídů, pokud dorazí,“ předesílá arcibiskup Habib Al-Naufali z třetího největšího města v Iráku Basry. „Papež sem přichází vůči muslimské většině tohoto státu jako posel míru, naděje a napřažené ruky k bratrství. Je otázkou, do jaké míry bude tato jeho nabídka v arabském světě vyslyšena,“ doplňuje Horálek.
Papež navštíví zničené kostely
O zlepšení vztahů mezi křesťany a muslimy papež František usiluje roky. Před čtyřmi lety se například setkal s hlavou sunnitského islámu v Egyptě. Že spolu jednotlivá náboženství mohou koexistovat v míru, nyní chce první mezi biskupy dokázat v iráckém Nadžafu, společně s jedním z nejvýznamnějších šíitských vůdců, velkým ajatolláhem Alím Sistáním.
„Vítáme papeže v jeho druhé zemi a prosíme všemohoucího Boha, aby tato návštěva byla předzvěstí příchodu křesťanů z celého světa,“ nechal se slyšet profesor semináře Hawza v Nadžafu Rashid Al-Husseini.
Křesťané v Iráku jsou považováni za jednu z nejstarších křesťanských komunit na světě. Nic na tom nezměnil ani teror samozvaného Islámského státu. Podobně jako z šíitských mešit zbyly často trosky i z kostelů a počet křesťanů se od začátku tisíciletí dramaticky snížil.
Papež František by chtěl trend zvrátit a dát lidem naději. „Uklidíme trosky kostelů, aby se papež mohl setkat s lidmi na zničených místech,“ popisuje mosulský arcibiskup Najeeb Michaeel.
I když oblasti rozvrácené dramatickým vývojem dějin nejsou Františkovi cizí, rozhodnutím vydat se do nestabilního Iráku mnohé překvapil. Bude prvním papežem, který místo obývané proroky navštíví. Před ním se o to pokusil Jan Pavel II., se Saddámem Husajnem se ale nedohodl. O to větší vyvolává cesta hlavy katolické církve očekávání.
