Mosul

Vůdce teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Hasan al-Hášimí al-Kurajší byl zabit. Oznámil to mluvčí islamistů v audionahrávce na Telegramu. Kurajší, který stál v čele skupiny teprve od března, podle něj zahynul „v boji proti nepřátelům“. Podle USA stojí za jeho smrtí povstalecká Svobodná syrská armáda (FSA), která působí v Sýrii. Jeho nástupcem se nyní stal abú Husajn al-Husajní al-Kurajší, citovala mluvčího agentura Reuters.

Nezvěstného Iráčana, který z Česka odjel bojovat za Islámský stát (IS), nelze soudit v jeho nepřítomnosti. Není totiž zřejmé, zda se vůbec dověděl o tom, že v Česku čelí trestnímu stíhání. K tomuto závěru dospěl Nejvyšší soud, který zrušil pravomocný verdikt, jenž muži uložil patnáct let vězení. Pražský městský soud tak dnes musel případ vrátit do fáze přípravného řízení.

Ruské jednotky se pokoušejí obklíčit ukrajinská města, aby v nich potom získaly kontrolu a také zničily vedení napadeného státu. Jenže zkušenosti z městských bojů v nedávné minulosti ukazují, jak složité, vyčerpávající a drahé mohou takové snahy být –⁠ a jak obrovskou tragédií jsou pro civilní obyvatelstvo.

Když se bojovníci organizace Islámský stát (IS) v roce 2014 zmocnili iráckého Mosulu, roztloukli a rozmetali starodávné artefakty ve sbírkách tamního muzea na kousky. Kdysi proslulé muzeum, které přechovávalo i přes 2500 let staré poklady, nyní dostává druhou šanci díky iráckým a francouzským restaurátorům.

Pražský vrchní soud v úterý potvrdil 15 let vězení uprchlému Iráčanovi, který podle pravomocného rozsudku odjel z Česka bojovat za Islámský stát (IS). Česká justice uznala Vátika Muhammada Júsifa Sammarraího vinným z teroristického útoku a z účasti na teroristické skupině. Sedmadvacetiletého muže označila za bojovníka IS mimo jiné zpráva americké FBI, mezi důkazy patřilo i propagandistické video, v němž Sammarraí účinkoval.

Mosul je druhým největším městem Iráku a v době největšího rozpuku organizace Islámský stát (IS) byl baštou těchto extremistů. Ti zničili tamní železniční infrastrukturu. Po porážce IS se teď místní snaží železniční trať rekonstruovat a obnovit. Z Mosulu, který se nachází na severu země, vedly více než století železniční spoje po celé zemi – přes Bagdád až na jih do Basry.

Německý soud nepravomocně vyměřil doživotní trest vězení Iráčanovi za válečné zločiny, které coby člen teroristické organizace Islámský stát (IS) spáchal v roce 2014 ve svém domovském městě Mosulu. Jeho dvaadvacetiletý syn půjde za mříže na pět let a deset měsíců, informovala agentura DPA.

Soud uložil 15 let vězení Iráčanovi, kterého obžaloba viní z toho, že z Česka odjel bojovat za Islámský stát (IS). Čtvrteční verdikt není pravomocný. Vátik Muhammad Júsif Sammarraí je za teroristický útok a za účast na teroristické skupině stíhaný jako uprchlý. Není totiž zřejmé, kde se nyní nachází. Podle jeho právníka je vysoce pravděpodobné, že mladík už je po smrti.

Papež František zavítal do Mosulu, kde na místním náměstí zahájil třetí den své historické návštěvy Iráku modlitbou za oběti války. Město v letech 2014 až 2017 okupovala teroristická organizace Islámský stát (IS). Už brzy ráno papež přicestoval do Irbílu, správního střediska částečně autonomního iráckého Kurdistánu, kde ho přivítal prezident Ničirvan Barzání a další místní představitelé.

Papež František během pátečního poledne přiletěl do iráckého Bagdádu jako vůbec první hlava katolické církve. V rámci čtyřdenní návštěvy ho čeká mimo jiné setkání s jedním z nejvlivnějších šíitských duchovních Alím Sistáním. Zavítá také do několika měst, jako je historické Uru či křesťany obývaný Mosul. Právě přimět místní křesťany, kterých v zemi ubývá, aby vlast neopouštěli a podíleli se na obnově státu po mnohaletých bojích a diskriminaci, je cílem návštěvy. Podle komentátorů lze význam cesty srovnat s první návštěvou Jana Pavla II. v Polsku.

Přesně za devět dní vstoupí na iráckou půdu vůbec poprvé papež. Do země, která se pomalu vzpamatovává z několik let trvajícího brutálního sektářského násilí, se vydá s poselstvím o mírovém soužití všech náboženství. František se setká i s vlivným představitelem šíismu – velkým ajatolláhem Alím Sistáním. Jedna z hlavních modliteb se uskuteční na symbolickém místě – v historickém městě Ur.

Irácký Mosul. Město, kde vůdce takzvaného Islámského státu Abú Bakr al-Bagdádí vyhlásil v roce 2014 chalífát. Hrdlořezové tu sice už téměř čtyři roky nevládnou, jenže od dob jejich porážky vládními vojsky se tu moc nezměnilo. Ruiny domů v pobořeném Starém městě jsou na prodej. Zájemců o koupi je ale málo.

Evropský parlament udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení běloruské demokratické opozici. Oznámil to předseda zákonodárného sboru David Sassoli, podle něhož europarlament podporuje její boj za demokracii a svobodné volby. Poslanci také vyjádřili obdiv vytrvalosti, s níž oponenti režimu prezidenta Alexandra Lukašenka čelí násilnému potlačování protestů po srpnových zmanipulovaných volbách. Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská uvedla, že cena patří běloruskému lidu.

Náboženští fanatici z teroristické organizace Islámský stát věnovali mnoho času a energie ničení starověkých památek. V Sýrii to byla Palmýra či Apamea, v Iráku Nimrúd, Ninive nebo Hatra. Jejich záchrana už často nebude možná. Irácké vládě chybí peníze, a tak například ruiny v Hatře nikdo stále ještě detailně neprozkoumal.

Soud v Pardubicích potrestal Mohammeda Yousefa Al Samarraie třemi lety vězení s podmíněným odkladem na tři roky za financování terorismu. Podle obžaloby poslal v roce 2017 přes prostředníka svému synovi, o němž věděl, že je členem teroristické organizace Islámský stát, do iráckého Mosulu 54 tisíc korun. Rozsudek je pravomocný, státní zástupce i obhájce se na místě vzdali možnosti odvolání.

Téměř měsíc strávila skupina českých památkářů v severním Iráku, kde školila irácké kolegy. Region mezi Mosulem a Irbílem zažil těžké boje s Islámským státem. Nyní se i díky české pomoci začíná s obnovou tamních historických památek.

Irácká vláda se zahraniční pomocí dokončila rekonstrukci hráze obřího umělého Mosulského jezera na řece Tigris nedaleko Mosulu. Zchátralá nádrž postavená za vlády Saddáma Husajna ohrožovala miliony lidí žijící v nížině pod přehradou. V roce 2014 ji dokonce nakrátko obsadil Islámský stát. Jezero je tak symbolem nestálých dějin Iráku.

Mosul si připomíná dva roky od ukončení nadvlády teroristické organizace Islámský stát. Důvodů k oslavám má ale druhé největší irácké město málo. Tři sta tisíc obyvatel se stále nemůže vrátit domů. Západní část a mnoho čtvrtí ve východní polovině leží ve stejných troskách jako v létě 2017 a slibovaná pomoc zatím nepřichází.

V severním Iráku se při nehodě trajektu na řece Tigris utopilo téměř sto lidí. Podle mluvčího ministerstva vnitra se podařilo zachránit 55 lidí, mezi nimiž je 19 dětí. Trajekt mířil k zábavnímu parku, kde se slavil perský Nový rok, který vítali lidé v Íránu, Iráku i Tádžikistánu. Zřejmě byl přetížen.

Je to přesně rok, co v čerstvě osvobozeném Mosulu ohlásil irácký premiér Abádí vítězství nad takzvaným Islámským státem. Jenže od té doby provedli islamističtí teroristé desítky krvavých útoků. Skoro dva miliony uprchlíků zůstává mimo své poničené domovy. A přes půl milionu jich dokonce před nastávající zimou stále žije v provizorních stanových táborech.

„Kamera funguje jako filtr od všech strašných tragédií, které vidíte,“ říká Jana Andert, blízkovýchodní reportérka, jejíž první dokument vybral karlovarský festival do dokumentární soutěže. Jmenuje se V Mosulu a je syrovým a zároveň intimním vhledem do bitvy, kterou o město svedla irácká armáda s Islámským státem. Osm měsíců, až do vítězného konce, s vojáky do prvních linií jezdila i Jana Andert.