Papež František zavítal do Mosulu, kde na místním náměstí zahájil třetí den své historické návštěvy Iráku modlitbou za oběti války. Město v letech 2014 až 2017 okupovala teroristická organizace Islámský stát (IS). Už brzy ráno papež přicestoval do Irbílu, správního střediska částečně autonomního iráckého Kurdistánu, kde ho přivítal prezident Ničirvan Barzání a další místní představitelé.
Bratrství je silnější než bratrovražda, prohlásil papež v troskách iráckého Mosulu
Při příjezdu a při modlitbě přítomní provolávali papežovi slávu. Při ceremoniálu zazněly vzpomínky na utrpení v minulosti, řečníci ale také zdůraznili jednotu a toleranci mezi náboženstvími, která v Mosulu nyní panuje.
„Jaká ukrutnost zasáhla tuto zemi, která je kolébkou lidské civilizace,“ pronesl papež František. „Dnes potvrzujeme, že bratrství je silnější než bratrovražda, že naděje je silnější než nenávist a mír mocnější než válka,“ doplnil a v narážce na teror takzvaného Islámského státu řekl, že naději nemůže umlčet krev prolitá těmi, kdo překrucují boží slovo, aby rozsévali destrukci.
„Společně říkáme ne fundamentalismu, ne sektářství a ne korupci,“ prohlásil mosulský arcibiskup Najeeb Michaeel.
František se v sobotu při setkání s představiteli dalších náboženství přítomných v Iráku vyslovil proti nábožensky motivovanému extremismu a terorismu. Po ukončení modlitby papež odhalil pamětní desku a na znamení míru pak směrem k nebi vypustil bílou holubici.
Návštěvu zakončila mše v Irbílu
Z Mosulu papež odcestoval do Karakoše, střediska místní křesťanské komunity. Se stovkami místních křesťanů se papež setkal v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie, který silně poničili teroristé z IS. Setkání provázela svědectví z dob okupace IS, kvůli které křesťané museli opustit město. „Kromě budov je nutné obnovit i vztahy,“ uvedl papež a vyzval tamní křesťany, aby hájili své kořeny, ale aby byli také schopni odpuštění.
Počet křesťanů se od americké invaze výrazně zmenšil, z původních asi 1,5 milionu obyvatel jich zůstalo zhruba 400 tisíc. Dnes tvoří zhruba jedno procento populace Iráku. Mnoho křesťanských rodin se do oblasti kvůli obavám z pokračujících násilností ani po porážce IS nevrátilo.
Svou návštěvu v Kurdistánu František zakončil hromadnou mší v italštině, arabštině a kurdštině na stadionu v Irbílu. Kapacita stadionu byla zmenšena na třetinu, což znamená deset tisíc míst. „Nastal čas vrátit se do Říma, ale Irák zůstane v mém srdci,“ rozloučil se s přítomnými papež, který se zpět do Vatikánu vrací v pondělí.
Po mši se papež setkal s otcem chlapce, který se utopil v září 2015 se svým bratrem a matkou na cestě z Turecka do Řecka a jehož příběh se stal symbolem utrpení lidí prchajících před válkou v Sýrii. O schůzce hlavy katolické církve s Abdalláhem Kurdím informoval Vatikán.
„Papež s ním strávil delší dobu a s pomocí tlumočníka vyslechl příběh jeho bolestné ztráty rodiny,“ uvedl Vatikán. Kurdí poděkoval za soucit, který má papež s bolestí „všech migrantů, kteří hledají pochopení, mír a bezpečí, když opouští svou zemi a riskují přitom životy,“ uvedla tisková služba Vatikánu.
Sobotu, což byl druhý den papežovy návštěvy Iráku, první mezi biskupy věnoval dialogu mezi náboženstvími. Navštívil významného šíitského duchovního Alího Sistáního, který vyzval k respektu všech ústavních práv křesťanů v Iráku. Na pláni u starověkého města Uru, odkud podle Bible pocházel prorok Abrahám, jehož uctívají židé, křesťané i muslimové, se pomodlil s dalšími představiteli náboženství.
Pozitivně až nadšeně hodnotí setkání s Alím Sistáním íránské deníky, některé píší o nejvýznamnější události v dialogu mezi křesťanstvím a islámem. Konzervativní tisk také napsal, že papežova návštěva je uznáním role, kterou sehrály šíitské síly v obnově a stabilizaci Iráku.