Papež František zahájil druhý den své návštěvy v Iráku setkáním s významným šíitským duchovním Alím Sistáním. Islámský duchovní papeži řekl, že křesťanům musí být v Iráku zaručena práva jako ostatním Iráčanům. Alí Sistání má velký vliv na iráckou politiku a na šíitské věřící i za hranicemi této země. Při setkání na pláni u starověkého Uru se papež vymezil vůči nábožensky motivovanému terorismu a vyzval k míru v Sýrii.
Extremismus je zradou víry, řekl papež v Iráku. Křesťané musí žít v míru a bezpečí, uvedl šíitský duchovní
3 minuty
Události: Papež se v Iráku sešel s předním šíitským duchovním
Alí Sistání papeži řekl, že křesťanům musí být umožněno žít v Iráku v míru a bezpečí a jejich ústavní práva musí být zaručena jako v případě ostatních Iráčanů. Zdůraznil, že se o to musí zasadit také náboženští vůdci.
Papež islámskému duchovnímu poděkoval za to, že „zvedl hlas na ochranu těch nejslabších a utlačovaných“. Podle Vatikánu bylo setkání příležitostí pro posílení přátelství mezi odlišnými náboženstvími. Křesťané tvoří zhruba procento iráckého obyvatelstva a v minulosti čelili náboženskému násilí.
Přesun papeže do Nadžafu doprovázela přísná bezpečnostní opatření. Setkání s islámským duchovním, které se uskutečnilo u něj doma za zavřenými dveřmi, trvalo zhruba hodinu.
Setkání papeže Františka s Alím Sistáním
Extremismus je zradou víry, prohlásil papež
Podle agentury Reuters si devadesátiletý Alí Sistání vymínil, že se setká pouze s papežem – bez přítomnosti iráckého premiéra Mustafy Kázima a prezidenta Barhama Sáliha. S oběma politiky se duchovní odmítá již delší dobu bavit. Vliv duchovního na život v Iráku ale zůstává velký. V roce 2014 jeho výzvu k boji proti teroristické organizaci Islámský stát poslechly tisíce iráckých mužů a v roce 2019 přispěl k pádu irácké vlády.
Z Nadžafu papež odcestoval do Násiríje na setkání s představiteli šíitů, sunnitů, sabejců a jezídů. To se uskutečnilo ve stínu takřka šest tisíc let starého zikkuratu, jedné z nejvýznamnějších archeologických památek lidstva, na písečné pláni u starověkého města Ur, odkud podle tradice pocházel biblický patriarcha Abrahám, kterého uctívají všechna tři monoteistická náboženství.
Zikkurat v iráckém Uru
„Nemůžeme mlčet před terorismem, který zneužívá náboženství,“ prohlásil papež při náboženském setkání. Podle papeže je násilí a extremismus zradou na víře. V projevu zmínil také utrpení jezídů – tisíce příslušníků této náboženské skupiny byly od roku 2014 zabity či zajaty teroristickou organizací Islámský stát. Papež vyzval k jednotě a míru na Blízkém východě, a to především v Sýrii. Řekl také, že je nezbytné respektovat svobodu vyznání.
Vatikán po setkání vysvětlil, proč se ho neúčastnili představitelé judaismu – zástupci irácké židovské obce byli pozváni, ale nedostavili se. Irácká židovská komunita ve 20. století přišla o většinu svých členů kvůli útlaku a masové migraci.
V sobotu večer hlava katolické církve odsloužila mši v Bagdádu v chaldejském kostele svatého Josefa. Ve svém kázání vyzval místní křesťanskou komunitu, aby se necítila slabá. V neděli papež navštíví irácký Kurdistán a města Irbíl a Mosul.
Cestu do Iráku papež pojal jako podporu tamní křesťanské komunitě, která dlouhé roky trpěla sektářským násilím a perzekucemi ze strany teroristické organizace Islámský stát, a jako snahu o dialog s islámem. Františkovi předchůdci Jan Pavel II. a Benedikt XVI. se taktéž chtěli vydat do Iráku, který je považován za jednu z kolébek judaismu, křesťanství a islámu. Politická a bezpečnostní situace jim to však nedovolila.
