Irák poprvé přivítá papeže. František chce ve stopách Abraháma ukázat, že všichni jsou si bratry

Přesně za devět dní vstoupí na iráckou půdu vůbec poprvé papež. Do země, která se pomalu vzpamatovává z několik let trvajícího brutálního sektářského násilí, se vydá s poselstvím o mírovém soužití všech náboženství. František se setká i s vlivným představitelem šíismu – velkým ajatolláhem Alím Sistáním. Jedna z hlavních modliteb se uskuteční na symbolickém místě – v historickém městě Ur.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Papež František míří do Iráku

Ur se světu skrýval tisíce let – archeologové jedno z hlavních center sumerské říše, jedné z nejstarších civilizací světa, objevili teprve před sto lety. Místo si papež František nevybral náhodou a uspořádat tu chce hlavní modlitbu své pouti. V místě, kde podle Bible během starobabylonského období žil prorok Abrahám, otec judaismu, křesťanství a islámu, chce uspořádat hlavní modlitbu své pouti.

V praxi tak chce ukázat, že „všichni jsme si bratry“, jak zní citát z evangelia a název jeho posledního oficiálního poselství věřícím. Bývalý mluvčí České biskupské konference Martin Horálek připomíná, že František tato slova v posledním roce opakuje velmi často a myšlenku bratrství představuje jako východisko ze současné krize. „Cesta do Iráku je jedním z kamínků této veliké mozaiky,“ říká dramaturg náboženské tvorby ČT Horálek.

„Budeme se modlit se zástupci komunit Mandejců, muslimů, křesťanů a také jezídů, pokud dorazí,“ předesílá arcibiskup Habib Al-Naufali z třetího největšího města v Iráku Basry. „Papež sem přichází vůči muslimské většině tohoto státu jako posel míru, naděje a napřažené ruky k bratrství. Je otázkou, do jaké míry bude tato jeho nabídka v arabském světě vyslyšena,“ doplňuje Horálek.

Papež navštíví zničené kostely

O zlepšení vztahů mezi křesťany a muslimy papež František usiluje roky. Před čtyřmi lety se například setkal s hlavou sunnitského islámu v Egyptě. Že spolu jednotlivá náboženství mohou koexistovat v míru, nyní chce první mezi biskupy dokázat v iráckém Nadžafu, společně s jedním z nejvýznamnějších šíitských vůdců, velkým ajatolláhem Alím Sistáním.

„Vítáme papeže v jeho druhé zemi a prosíme všemohoucího Boha, aby tato návštěva byla předzvěstí příchodu křesťanů z celého světa,“ nechal se slyšet profesor semináře Hawza v Nadžafu Rashid Al-Husseini.

Křesťané v Iráku jsou považováni za jednu z nejstarších křesťanských komunit na světě. Nic na tom nezměnil ani teror samozvaného Islámského státu. Podobně jako z šíitských mešit zbyly často trosky i z kostelů a počet křesťanů se od začátku tisíciletí dramaticky snížil.

Papež František by chtěl trend zvrátit a dát lidem naději. „Uklidíme trosky kostelů, aby se papež mohl setkat s lidmi na zničených místech,“ popisuje mosulský arcibiskup Najeeb Michaeel.

I když oblasti rozvrácené dramatickým vývojem dějin nejsou Františkovi cizí, rozhodnutím vydat se do nestabilního Iráku mnohé překvapil. Bude prvním papežem, který místo obývané proroky navštíví. Před ním se o to pokusil Jan Pavel II., se Saddámem Husajnem se ale nedohodl. O to větší vyvolává cesta hlavy katolické církve očekávání.