Nadžaf

V Teheránu se v pondělí konal smuteční průvod, který byl součástí šestidenního pohřbu íránského duchovního vůdce Alího Chameneího. Rakev s Chameneího pozůstatky zahalená do vlajky projížděla s rakvemi několika jeho příbuzných zaplněnými ulicemi hlavního města, píší agentury. Nejvyšší íránský vůdce a jeho blízcí přišli o život 28. února při úderech na Írán, jimiž Izrael a Spojené státy zažehly regionální válku.

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.

Papež František zahájil druhý den své návštěvy v Iráku setkáním s významným šíitským duchovním Alím Sistáním. Islámský duchovní papeži řekl, že křesťanům musí být v Iráku zaručena práva jako ostatním Iráčanům. Alí Sistání má velký vliv na iráckou politiku a na šíitské věřící i za hranicemi této země. Při setkání na pláni u starověkého Uru se papež vymezil vůči nábožensky motivovanému terorismu a vyzval k míru v Sýrii.

Papež František během pátečního poledne přiletěl do iráckého Bagdádu jako vůbec první hlava katolické církve. V rámci čtyřdenní návštěvy ho čeká mimo jiné setkání s jedním z nejvlivnějších šíitských duchovních Alím Sistáním. Zavítá také do několika měst, jako je historické Uru či křesťany obývaný Mosul. Právě přimět místní křesťany, kterých v zemi ubývá, aby vlast neopouštěli a podíleli se na obnově státu po mnohaletých bojích a diskriminaci, je cílem návštěvy. Podle komentátorů lze význam cesty srovnat s první návštěvou Jana Pavla II. v Polsku.

Přesně za devět dní vstoupí na iráckou půdu vůbec poprvé papež. Do země, která se pomalu vzpamatovává z několik let trvajícího brutálního sektářského násilí, se vydá s poselstvím o mírovém soužití všech náboženství. František se setká i s vlivným představitelem šíismu – velkým ajatolláhem Alím Sistáním. Jedna z hlavních modliteb se uskuteční na symbolickém místě – v historickém městě Ur.

Irácké bezpečnostní složky zabily při čtvrtečních protestech přes třicet lidí, další desítky utrpěly zranění. Úřady v reakci na nepokoje vyhlásily zákaz vycházení. Demonstranti viní vládu z korupce a řada z nich odmítá vliv Íránu na politiku v této blízkovýchodní zemi. Od začátku října zemřelo v Iráku při protestech asi tři sta padesát lidí.