Papež František zahájil druhý den své návštěvy v Iráku setkáním s významným šíitským duchovním Alím Sistáním. Islámský duchovní papeži řekl, že křesťanům musí být v Iráku zaručena práva jako ostatním Iráčanům. Alí Sistání má velký vliv na iráckou politiku a na šíitské věřící i za hranicemi této země. Při setkání na pláni u starověkého Uru se papež vymezil vůči nábožensky motivovanému terorismu a vyzval k míru v Sýrii.
Extremismus je zradou víry, řekl papež v Iráku. Křesťané musí žít v míru a bezpečí, uvedl šíitský duchovní
Alí Sistání papeži řekl, že křesťanům musí být umožněno žít v Iráku v míru a bezpečí a jejich ústavní práva musí být zaručena jako v případě ostatních Iráčanů. Zdůraznil, že se o to musí zasadit také náboženští vůdci.
Papež islámskému duchovnímu poděkoval za to, že „zvedl hlas na ochranu těch nejslabších a utlačovaných“. Podle Vatikánu bylo setkání příležitostí pro posílení přátelství mezi odlišnými náboženstvími. Křesťané tvoří zhruba procento iráckého obyvatelstva a v minulosti čelili náboženskému násilí.
Přesun papeže do Nadžafu doprovázela přísná bezpečnostní opatření. Setkání s islámským duchovním, které se uskutečnilo u něj doma za zavřenými dveřmi, trvalo zhruba hodinu.
Extremismus je zradou víry, prohlásil papež
Podle agentury Reuters si devadesátiletý Alí Sistání vymínil, že se setká pouze s papežem – bez přítomnosti iráckého premiéra Mustafy Kázima a prezidenta Barhama Sáliha. S oběma politiky se duchovní odmítá již delší dobu bavit. Vliv duchovního na život v Iráku ale zůstává velký. V roce 2014 jeho výzvu k boji proti teroristické organizaci Islámský stát poslechly tisíce iráckých mužů a v roce 2019 přispěl k pádu irácké vlády.
Z Nadžafu papež odcestoval do Násiríje na setkání s představiteli šíitů, sunnitů, sabejců a jezídů. To se uskutečnilo ve stínu takřka šest tisíc let starého zikkuratu, jedné z nejvýznamnějších archeologických památek lidstva, na písečné pláni u starověkého města Ur, odkud podle tradice pocházel biblický patriarcha Abrahám, kterého uctívají všechna tři monoteistická náboženství.
„Nemůžeme mlčet před terorismem, který zneužívá náboženství,“ prohlásil papež při náboženském setkání. Podle papeže je násilí a extremismus zradou na víře. V projevu zmínil také utrpení jezídů – tisíce příslušníků této náboženské skupiny byly od roku 2014 zabity či zajaty teroristickou organizací Islámský stát. Papež vyzval k jednotě a míru na Blízkém východě, a to především v Sýrii. Řekl také, že je nezbytné respektovat svobodu vyznání.
Vatikán po setkání vysvětlil, proč se ho neúčastnili představitelé judaismu – zástupci irácké židovské obce byli pozváni, ale nedostavili se. Irácká židovská komunita ve 20. století přišla o většinu svých členů kvůli útlaku a masové migraci.
V sobotu večer hlava katolické církve odsloužila mši v Bagdádu v chaldejském kostele svatého Josefa. Ve svém kázání vyzval místní křesťanskou komunitu, aby se necítila slabá. V neděli papež navštíví irácký Kurdistán a města Irbíl a Mosul.
Cestu do Iráku papež pojal jako podporu tamní křesťanské komunitě, která dlouhé roky trpěla sektářským násilím a perzekucemi ze strany teroristické organizace Islámský stát, a jako snahu o dialog s islámem. Františkovi předchůdci Jan Pavel II. a Benedikt XVI. se taktéž chtěli vydat do Iráku, který je považován za jednu z kolébek judaismu, křesťanství a islámu. Politická a bezpečnostní situace jim to však nedovolila.