Papež František během pátečního poledne přiletěl do iráckého Bagdádu jako vůbec první hlava katolické církve. V rámci čtyřdenní návštěvy ho čeká mimo jiné setkání s jedním z nejvlivnějších šíitských duchovních Alím Sistáním. Zavítá také do několika měst, jako je historické Uru či křesťany obývaný Mosul. Právě přimět místní křesťany, kterých v zemi ubývá, aby vlast neopouštěli a podíleli se na obnově státu po mnohaletých bojích a diskriminaci, je cílem návštěvy. Podle komentátorů lze význam cesty srovnat s první návštěvou Jana Pavla II. v Polsku.
Papež František dorazil do Bagdádu. Žádný z jeho předchůdců Irák dosud nenavštívil
Letadlo s papežem přistálo na bagdádském letišti krátce po 14:00 místního času (12:00 SEČ). V centrální části metropole lidé vyvěsili plakáty a transparenty vítající hlavu katolické církve. Objevily se také billboardy, na kterých je vedle papežovy fotografie slogan „Všichni jsme bratři“.
Ulice zdobí irácké a vatikánské vlajky a na centrálním náměstí Tahrír byl umístěn umělý strom s vatikánským státním znakem. Irácký ministr zahraničí Fuád Husajn uvedl, že Iráčané jsou připraveni přijmout papežovo poselství míru a tolerance. Návštěvu označil za historické setkání „minaretů a zvonů“.
Mluvčí Vatikánu Matteo Bruni tento týden řekl, že papežova návštěva Iráku je „aktem lásky“ a že je důležité, aby to Iráčané věděli.
„Přicházím k vám jako poutník míru, abych zopakoval, že jste všichni bratři,“ řekl papež ve videovzkazu Iráčanům vpředvečer příletu. „Přicházím jako poutník míru hledající bratrství a hnán touhou společně se modlit a kráčet také s bratry a sestrami z jiných náboženství,“ doplnil.
Dramaturg náboženské tvorby ČT Horálek: Cesta má velký symbolický i praktický význam (zdroj: ČT24)
Významné setkání s vůdcem šíitů
Papež pobyt zahájil na oficiální ceremonii s prezidentem Barhamem Sálihem a promluvil k diplomatickému sboru a duchovenstvu. „Zahraniční komentátoři se shodují na tom, že co do významu se dá (cesta) srovnat například s tím, když Jan Pavel II. poprvé přijel za železnou oponu a navštívil své rodné Polsko,“ komentoval návštěvu dramaturg náboženské tvorby ČT Martin Horálek.
Během proslovu papež vzpomenul na oběti válek a vyzval k jednotě napříč náboženstvími. Zmínil i komunitu jezídů, která byla terčem genocidy teroristů Islámského státu. „Ať utichnou zbraně! Ať už se (válka) dál nešíří ani zde, ani jinde! Ať skončí působení vlivů, které nemají co dělat s potřebami místních! Ať jsou slyšet stavitelé a mírotvůrci!“
Události: Papež v Iráku (zdroj: ČT24)
V sobotu by se měl svatý otec setkat v Nadžafu s velkým ajatolláhem Alím Sistáním, hlavou irácké šíitské komunity a jedním z nejvýznamnějších šíitských představitelů vůbec. Celé setkání je připraveno do nejmenších podrobností, protože každé gesto má svůj význam, vysvětluje Horálek.
„Sistání například běžně při přijímání návštěv, při audiencích, zásadně nevstává ze svého místa. Tentokrát ale zcela výjimečně tento devadesátiletý muž povstane, aby přivítal papeže Františka. Ten se zase naopak jako výraz jakési vděčnosti a bratrství před vstupem do paláce zuje.“
Podobně významné setkání absolvoval papež před dvěma lety, kdy se ve Spojených arabských emirátech sešel s velkým imámem egyptské mešity al-Azhar šajchem Ahmadem Tajibem, považovaným za hlavu sunnitského islámu. Podepsali spolu tehdy takzvaný Dokument lidského bratrství, jehož obsahem je snaha posílit mezilidské vztahy, ukončit konflikty a pomoci těm nejchudším členům společnosti.
Šíitský duchovní Sistání má v regionu obrovské slovo, a i nynější setkání proto může mít nejen symbolický, ale i praktický význam. „Křesťanské komunity, které v tom regionu žijí, jsou prakticky na hraně vyhlazení, a jediné slovo či pár vět tohoto člověka může jejich situaci velmi změnit. A papež František a jeho doprovod jsou si toho samozřejmě velmi dobře vědomi,“ doplnil Horálek.
Papež vrátí křesťanům vzácný rukopis, který se povedlo zachránit před islamisty
Právě podpora irácké křesťanské komunity je také cílem papežovy cesty. Křesťané v zemi léta trpěli kvůli sektářskému násilí a útokům radikálů z teroristické organizace Islámský stát (IS). František zavítá i do měst Mosul a Karakoš, v nichž žila před vpádem bojovníků IS větší komunita křesťanů.
„Je to třiatřicátá cesta papeže Františka a zajímavé je, že je to už devátá cesta do majoritně muslimské země. I z toho je vidět, jak velký důraz papež František klade na to, aby navštěvoval právě ty země, kde křesťané nejsou úplně ve většině a kde ty křesťanské komunity také často trpí,“ podotkl Horálek.
Křesťanská menšina v Iráku se začala zmenšovat po americké invazi v roce 2003. Počty vyznavačů křesťanské víry ještě více klesly v roce 2014, když se IS prohnal křesťany obývanými městy v provincii Ninive. Islámský extremismus mnohé přiměl uprchnout do sousedního kurdského regionu nebo ještě dál, domů se jich vrátilo jen málo. Ty, kteří se k tomu rozhodli, čekaly zničené domy a kostely.
V roce 2003 byl počet křesťanů v Iráku odhadován na 1,4 milionu, nyní se hovoří o čtvrt milionu. Přímo z regionu kolem Mosulu a Karakoše odešlo sto tisíc křesťanů do zahraničí, dodal Horálek.
Právě do Karakoše vrátí papež vzácný rukopis Sidra z 14. či 15. století, který unikl okupaci islamistů. Rukopis je v aramejštině a obsahuje liturgické modlitby. Před IS byl zachráněn místními faráři, kteří ho pak předali biskupovi v Mosulu. Knihu se podařilo s pomocí církevních kruhů poslat do Itálie, kde byla zrestaurovaná.
František navštíví město proroka Abrahama, kterého uctívají věřící tří náboženství
Papež je očekáván i v iráckém Kurdistánu, který se ujal křesťanů prchajících z jiných částí Iráku. Další jeho zastávkou bude historický Ur, odkud podle bible pocházel prorok Abraham uctívaný židy, křesťany i muslimy.
„Je to cesta naděje v mnoha oblastech. Papež František má teď takové velké poselství, a to je všeobecné lidské bratrství. Ono to zaznělo i v jeho poslední encyklice Fratelli tutti. Se stejným mottem přijíždí teď i do Iráku,“ vysvětlil Horálek.
Návštěva je zároveň první Františkovou zahraniční cestou od počátku pandemie covidu-19. Bagdád i Vatikán odmítaly přílišné obavy z toho, že návštěva přispěje k dalšímu šíření koronaviru. Trvají na tom, že budou dodržovány rozestupy a budou vymáhána veškerá preventivní opatření.
Od pátku do neděle, tedy během papežovy návštěvy, platí v Iráku dokonce úplný zákaz vycházení. „Shodou okolností papežský nuncius, který připravoval jako velvyslanec státu Vatikán celou tu cestu, je covid pozitivní, takže se s papežem vůbec nesetká,“ dodal k tomu Horálek.
Desítky mužů, žen a dětí se však před Františkovým příletem shromáždily před jedním z bagdádských kostelů. Mnozí neměli roušky a nedodržovali rozestupy. Následně podle AP autobusem zamířili na letiště, aby tam papeže přivítali.
Irák v očekávání hlavy katolické církve zavedl i mimořádná bezpečnostní opatření a na zastávky na papežově trase vyslal tisíce příslušníků speciálních jednotek připravených na nejrůznější mimořádné situace. Kvůli špatné bezpečnostní situaci zemi nenavštívili Františkovi předchůdci Jan Pavel II. a Benedikt XVI.