Basra

Jezero Sáva v jižní části Iráku je klíčovým zdrojem vody pro pouštní oblast mezi Bagdádem a Basrou. Letos poprvé se ale k tomu účelu nedá využít, protože v něm žádná voda není. Má to rozsáhlý dopad na přírodu i lidskou společnost v jeho okolí.

Mosul je druhým největším městem Iráku a v době největšího rozpuku organizace Islámský stát (IS) byl baštou těchto extremistů. Ti zničili tamní železniční infrastrukturu. Po porážce IS se teď místní snaží železniční trať rekonstruovat a obnovit. Z Mosulu, který se nachází na severu země, vedly více než století železniční spoje po celé zemi – přes Bagdád až na jih do Basry.

Přesně za devět dní vstoupí na iráckou půdu vůbec poprvé papež. Do země, která se pomalu vzpamatovává z několik let trvajícího brutálního sektářského násilí, se vydá s poselstvím o mírovém soužití všech náboženství. František se setká i s vlivným představitelem šíismu – velkým ajatolláhem Alím Sistáním. Jedna z hlavních modliteb se uskuteční na symbolickém místě – v historickém městě Ur.

Osmiletá válka mezi Irákem a Íránem je řazena k nejkrvavějším konfliktům 20. století. Boje si na obou stranách vyžádaly na milion obětí a materiální škody se odhadují na stamiliony dolarů. Do konfliktu, který připomínal první světovou válku na evropském bojišti, se zejména dodávkami zbraní zapojily i obě tehdejší supervelmoci. Irácko-íránská válka nakonec skončila bez jasného vítěze, když obě země stáhly vojáky za hranice uznávané před konfliktem. Válku rozpoutal před 40 lety, 22. září 1980, Irák, příměří vstoupilo v platnost 20. srpna 1988.

Americká operace, při níž zemřel velitel elitních íránských jednotek Kuds Kásim Solejmání, vyvolala mezinárodní odezvu. Spojené státy a další země se připravují na případnou odvetu Teheránu. Velká Británie a Německo zpřísňují opatření na blízkovýchodních základnách, Francie a Nizozemsko varují své občany v Iráku. České ministerstvo zahraničí situaci sleduje, zatím ale zvláštní pokyn nevydalo – před cestami do Iráku varuje dlouhodobě.

Ceny ropy se výrazně zvyšují, severomořský Brent je nejdražší od loňského září. Trh reaguje na zprávy, že Spojené státy při nočním raketovém útoku v Bagdádu zabily velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásima Solejmáního. Narůstají tak obavy, že zostření napětí na Blízkém východě by mohlo zkomplikovat plynulost dodávek ropy na trh.

Irácké bezpečnostní složky zabily při čtvrtečních protestech přes třicet lidí, další desítky utrpěly zranění. Úřady v reakci na nepokoje vyhlásily zákaz vycházení. Demonstranti viní vládu z korupce a řada z nich odmítá vliv Íránu na politiku v této blízkovýchodní zemi. Od začátku října zemřelo v Iráku při protestech asi tři sta padesát lidí.

Čtyři mrtvé a přes sto zraněných si vyžádaly sobotní střety iráckých bezpečnostních složek s protivládními demonstranty v Bagdádu. Agentura AP předtím uvedla, že bezpečnostním složkám se podařilo vyklidit několik důležitých mostů v irácké metropoli, včetně mostu vedoucího do vládní čtvrti. Protesty v Iráku trvají od října a vyžádaly si už přes 260 mrtvých a tisíce zraněných.

Tisíce demonstrantů pokračovaly i během soboty v blokádě přístupové cesty do hlavního iráckého námořního přístavu Umm Kasr. Provoz v přístavu od středy stojí, protestující ho ochromili o den dříve. Bezpečnostní síly proti nim v noci na sobotu nasadily slzný plyn a střílely ostrými náboji, nejméně 30 lidí bylo zraněno. Několikatýdenní protesty Iráčanů proti korupci a ekonomickým problémům pokračovaly také v metropoli Bagdádu, kde policie zabila jednoho demonstranta.

Česká republika se sice stala členem Severoatlantické aliance v roce 1999, už předtím ale naši vojáci vyrazili na zahraniční mise. Vůbec první byla operace Pouštní bouře v roce 1990 v Perském zálivu. Nejpočetnější zastoupení měla naše armáda v zemích bývalé Jugoslávie, kde se vystřídalo zhruba 18 tisíc českých a tehdy ještě československých vojáků. Do Afghánistánu zamířilo asi 9 tisíc a do Iráku více než 2300 příslušníků armády. Řada vojáků bohužel zaplatila cenu nejvyšší, od roku 1990 zahynulo při zahraničních misích celkem 29 vojáků.