Ropa prudce zdražuje. Reaguje na zprávy, že USA zabily velitele íránských elitních jednotek

Nahrávám video
Ropa prudce zdražuje
Zdroj: ČT24

Ceny ropy se výrazně zvyšují, severomořský Brent je nejdražší od loňského září. Trh reaguje na zprávy, že Spojené státy při nočním raketovém útoku v Bagdádu zabily velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásima Solejmáního. Narůstají tak obavy, že zostření napětí na Blízkém východě by mohlo zkomplikovat plynulost dodávek ropy na trh.

Severomořská ropa Brent, která je považována za barometr vývoje cen ropy na světových trzích, krátce před 09:00 SEČ přidávala 3,1 procenta na 68,30 dolaru za barel. Později během dne přesahovala úroveň 69 dolarů za barel. 

„Cena ropy typu Brent tak vzrostla na své maximum od 17. září loňského roku, kdy během panické situace bezprostředně po útocích na saúdskoarabská ropná zařízení ještě přesahovala úroveň 69 dolarů za barel. Nad tuto úroveň se od té doby nedostala, až dnes, kdy  zatím dosáhla nejvýše úrovně 69,16 dolaru za barel. Je ale  možné, že během dne tuto hodnotu ještě překoná,“ konsatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala ráno nárůst skoro o tři procenta na 62,99 dolaru za barel.  

Solejmání a několik dalších lidí zahynulo při útoku na konvoj u letiště v Bagdádu. Pentagon oznámil, že šlo o rozhodnou obrannou operaci, jejímž smyslem bylo ochránit americký personál působící za hranicemi a odradit Írán od dalších útoků. Ropní obchodníci se ale teď obávají, že útok nezůstane bez odezvy Teheránu a že se opět vystupňuje napětí mezi Spojenými státy a Íránem.

„Dlouhodobě třaskavá situace na Blízkém východě se tak opět dostává do středu zájmu světových trhů. Růst napětí může přerůst v otevřený konflikt, který by vyhnal cenu ropy dále, výrazně výše,“ doplňuje Kovanda.

„Rizika na straně nabídky zůstávají na Blízkém východě zvýšená. Můžeme vidět, že se dál zvyšuje napětí mezi Spojenými státy a bojovníky, které v Iráku podporuje Írán,“ sdělil agentuře Reuters analytik Edward Moya ze společnosti OANDA.

Cena ropy reaguje na napětí méně než dříve, říká Kovanda

Nicméně, podle Kovandy cena ropy obecně reaguje postupně se stále menší intenzitou na stupňování napětí na Blízkém východě. Zejména proto, že region už není z hlediska světových dodávek strategické suroviny tak důležitý jako v minulosti.

„Rozvoj břidličné těžby v Severní Americe v posledních letech vede ke geografickému ,rozprostření‘ klíčových ropných kapacit i do jiných světových oblastí, které zdaleka nejsou tak geopoliticky třaskavé. Tento faktor zásadně tlumí dopad stupňování blízkovýchodního napětí na světové ceny ropy, protože ropní obchodníci se nemusí tolik jako v minulosti obávat dalšího ,ropného šoku‘,“ říká.

Podle agentury Reuters už také zahraniční ropné společnosti evakuují své zaměstnance – americké občany – z pracovišť v Basře. Několik desítek lidí míří na letiště. Irácké úřady tvrdí, že evakuace neovlivní ropné operace ani export.

Irák je druhým největším producentem ropy v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC). Denně vyváží asi 3,4 milionu barelů suroviny – převážně z jižního přístavu Basra.

Hrozí Česku zdražení benzinu o korunu?

Benzin v České republice sice na Nový rok zdražil ze dne na den, a to nejvýrazněji za posledních takřka pět let, o 25 haléřů na litr. Nebývale citelně zdražila přes silvestrovskou noc také nafta, ovšem tyto cenové nárůsty nesouvisely podle Kovandy s vývojem ceny ropy.

„Prodejci pohonných hmot v Česku s příchodem nového roku upravovali své ceníky a snažili se navýšit marži,“ zdůvodňuje. Zároveň ale míní, že pokud by napětí na Blízkém východě dále houstlo, během ledna benzin i nafta v Česku poměrně výrazně zdraží.

„Muselo by však jít o trvalejší růst blízkovýchodního napětí. Nyní je těžké odhadnout, zda zmíněný americký útok bude spíše jen jednorázovou záležitostí, nebo zda spustí spirálu stupňujícího se napětí. V tom druhém případě by během ledna mohl benzin zdražit až o korunu na litr, na cenu 33 korun, přičemž nafta by poskočila rovněž zhruba o korunu, na 32,70 korun za litru“, upřesňuje.

Podle Kovandy však s ohledem na letošní prezidentské volby v USA lze sázet spíše na to, že americký prezident Donald Trump nebude chtít dále přilévat oleje do ohně blízkovýchodní situace. „Pokud se tak stane, a situace na Blízkém východě se zase uklidní, český řidič bude během ledna čelit nejvýše jen mírnému nárůstu cen pohonných hmot, v rozsahu nejvýše nižších desítek haléřů,“ říká. 

Efekt růstu cen ropy na ceny pohonných hmot v Česku bude v takovém případě ještě tlumit vůči dolaru zlehka posilující koruna.

Zlato je blízko maxima za šest let

Cena zlata se v pátek vyšplhala na čtyřměsíční maximum a dostala se do blízkosti nejvyšší úrovně za více než šest a půl roku. Investoři nákupem žlutého kovu reagují na zprávu o útoku amerických vojáků, při kterém v Bagdádu zemřel vlivný íránský generál Kásem Solejmání.

Cena zlata podle údajů agentury Bloomberg vykazovala kolem 15:00 SEČ nárůst o 1,1 procenta na 1546 dolarů (zhruba 35 200 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Během dne vystoupila až na 1551,52 dolarů za troyskou unci. Dostala se tak nejvýše od začátku loňského září, kdy se vyšplhala na více než šestileté maximum 1557 dolarů. Zlato je považováno za bezpečnou investici v období politické či ekonomické nejistoty.

Pokud se cena zlata vyjádří v eurech, je už teď v blízkosti rekordních 1403 eur, kde byla loni v září. Aktuálně se prodává zhruba za 1388 eur za troyskou unci.

„Za nejnovějším růstem ceny zlata stojí výhradně geopolitické napětí,“ uvedl analytik Carsten Fritsch ze společnosti Commerzbank. „K překonání zářijového maxima bude zapotřebí další eskalace (napětí),“ dodal. Pozornost investorů se podle něj bude soustředit rovněž na další vývoj obchodních rozhovorů mezi Spojenými státy a Čínou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 4 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 5 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 7 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...