Je to přesně rok, co v čerstvě osvobozeném Mosulu ohlásil irácký premiér Abádí vítězství nad takzvaným Islámským státem. Jenže od té doby provedli islamističtí teroristé desítky krvavých útoků. Skoro dva miliony uprchlíků zůstává mimo své poničené domovy. A přes půl milionu jich dokonce před nastávající zimou stále žije v provizorních stanových táborech.
Irák oslavil rok od porážky Islámského státu. Půl milionu lidí ale stále žije v uprchlických táborech
Horizont ČT24: Irák oslavuje rok od porážky Islámského státu (zdroj: ČT24)
Veselí v Bagdádu i Basře dává aspoň na chvíli zapomenout – Irák se z kolen zvedá jen pomalu. Triumfující vojáci i policisté ale tentokrát odložili starosti o život svůj i svých rodin a obyčejní lidé zase dennodenní hon za palivem a elektřinou.
„Dnes si musíme připomenout všechny oběti. Slibujeme našemu lidu, že je ochráníme a že porazíme všechny teroristické skupiny,“ myslí si důstojník bagdádské police Azíz Násir.
Válka s organizací Islámský stát trvala čtyři roky a připravila o život přes sto tisíc lidí. Statisíce dalších zmrzačila a tři miliony vyhnala z domovů. „Spolu s našimi policisty oslavujeme naše velké vítězství nad Islámským státem,“ dodává obyvatel Bagdádu Mahdí al Kadží.
Mosul po znovudobytí vládními silami
Téměř dva miliony lidí se stále nevrátily domů
Jenže z milionů vyhnaných se domů zatím zdaleka nevrátili všichni. Někdejší severoiráckou frontu proti zabijákům s černým praporem stále lemují desítky uprchlických táborů. Co mělo být dočasným řešením, stalo se nechtěným domovem běženců v jejich vlastní zemi.
„Rok od prohlášení irácké vlády, že zvítězila nad Islámským státem, je na útěku 1,8 milionu lidí. Půl milionu jich žije v táborech, kde jsou většinou strašné podmínky a kde lidé čelí mnoha omezením,“ zdůraznila Alexandra Saiehová z Norské rady pro uprchlíky.
„Silné deště zaplavily celý tábor Nimrud. Zničily více než 650 stanů. Včetně vybavení, osobního majetku a všeho ostatního,“ popsal podmínky v táboře uprchlík Alí Al Ramáví.
Uprchlický tábor v Iráku
O zásobování iráckých táborů se stará UNHCR a další humanitární agentury OSN. Obnova zničených měst a vesnic ale neprobíhá dost rychle. Mnoho míst navíc islamisté zaminovali a odstranit nastražené výbušniny bude velice nákladné. Teprve pak bude moci začít oživení.
Z Iráku ale přicházejí i dobré zprávy. V Bagdádu na znamení lepšící se bezpečnostní sitace začali odstraňovat betonové zátarasy kolem vládně-bezpečnostní čtvrti známé jako Zelená zóna. Ta byla od roku 2003 běžným lidem zcela nepřístupná.
Muradová převzala Nobelovu cenu míru
Živoucím symbolem utrpení se stala Nadia Muradová. Jezídská žena, která se po osvobození ze sexuálního otroctví takzvaného Islámského státu stala aktivistkou za ženská práva a proti násilí.
„Doteď neskončil před soudem žádný člen Islámského státu. Doteď jsme nebyli svědky prosazení spravedlnosti. A pokud ta nezvítězí, objeví se nové skupiny a opět nás začnou utlačovat,“ připomněla Muradová, která si letošní Nobelovu cenu míru převzala právě na první výročí oficiálního konce války.
Je členka irácké jezídské menšiny. V srpnu 2014 ji jako devatenáctiletou unesli bojovníci takzvaného Islámského státu (IS) z její vesnice a tři měsíce ji drželi jako sexuální otrokyni. Nakonec se jí podařilo ze zajetí utéci a stala se mluvčí tisíců žen znásilňovaných bojovníky IS.
Islámští bojovníci tehdy vtrhli do vesnice v Sindžáru v severním Iráku, kde Nadja bydlela, zabili šest set lidí, hlavně mužů (včetně šesti vlastních a nevlastních bratrů Nadji), a mladší ženy vzali do zajetí jako sexuální otrokyně. Muradová, která se narodila v roce 1993, při útocích IS přišla celkem o osmnáct členů rodiny, včetně matky, která byla podle slov Nadji „příliš stará na to, aby se stala sexuální otrokyní“.
Byla držena v otroctví v Mosulu, bita a znásilňována, když se pokoušela uniknout. Po třech měsících se jí povedlo utéct a členové rodiny žijící v sousedství ji propašovali na pas své dcery z území kontrolovaného stoupenci IS a pomohli jí dostat se do uprchlického tábora v Duhúku v severním Iráku. Odtud odcestovala do Stuttgartu.
V lednu 2016 irácká vláda nominovala Muradovou za její aktivity na Nobelovu cenu za mír, nominaci podpořil také norský poslanec Audun Lysbakken. V listopadu 2015 vystoupila před Radou bezpečnosti OSN a v září 2016 byla jmenována vyslankyní dobré vůle OSN za důstojnost lidí přeživších obchodování s lidmi. V říjnu stejného roku pak obdržela Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. V roce 2016 získala také Cenu Václava Havla za obranu lidských práv a pobývala i v Praze.
Nadja Muradová