Evropský parlament udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení běloruské demokratické opozici. Oznámil to předseda zákonodárného sboru David Sassoli, podle něhož europarlament podporuje její boj za demokracii a svobodné volby. Poslanci také vyjádřili obdiv vytrvalosti, s níž oponenti režimu prezidenta Alexandra Lukašenka čelí násilnému potlačování protestů po srpnových zmanipulovaných volbách. Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská uvedla, že cena patří běloruskému lidu.
Parlament uděluje cenu pojmenovanou po předním sovětském disidentovi Andreji Sacharovovi každoročně od roku 1988 za podporu lidských práv a základních svobod. O držiteli ceny rozhodl Sassoli spolu s předsedy parlamentních politických skupin.
„Chtěl bych pogratulovat představitelům běloruské opozice za jejich odvahu, odolnost a neústupnost, které každý den ukazují při obraně svobody myšlení a projevu,“ řekl na plenární schůzi europarlamentu v Bruselu Sassoli.
Europoslanci se podle něj jednomyslně shodují na podpoře požadavků Lukašenkových oponentů, kteří již od srpnových zmanipulovaných voleb trvají na vypsání nového a demokratického hlasování a vyzývají režim k ukončení násilností.
„EU znovu odsuzuje násilí a vyzývá běloruské úřady, aby propustily všechny zadržené a zapojily se do otevřeného národního dialogu,“ uvedl po vyhlášení ceny předseda Evropské rady Charles Michel. Unijní státy Lukašenka neuznávají za prezidenta a chystají se jeho jméno přidat na seznam zatím čtyř desítek činitelů potrestaných za volební manipulace a násilné potlačování protestů.
Cichanouská: Ocenění patří běloruskému lidu
„Není to osobní ocenění, je to ocenění, které patří běloruskému lidu,“ uvedla vůdkyně opozice Svjatlana Cichanouská, která ve čtvrtek jedná s politiky v Dánsku. „Nikým bych bez běloruského lidu nebyla. A stejně tak by nebyl běloruský lid schopen se sjednotit a pokračovat v boji, kdyby neměl svého vůdce,“ dodala.
Podle ní je ocenění mimo jiné signálem, že evropským sousedům není boj Bělorusů za lidská práva lhostejný.
Další kandidáti: irácký arcibiskup či hondurasští ekologičtí aktivisté
Dalšími kandidáty na cenu byli arcibiskup Nadžíb Michael Músá z iráckého Mosulu a ekologičtí aktivisté z Hondurasu v čele se zavražděnou obhájkyní lidských práv Bertou Cáceresovou.
Běloruská opozice reprezentovaná Lukašenkovou volební soupeřkou Svjatlanou Cichanouskou a dalšími osobnostmi působícími doma i v exilu však měla podporu trojice nejsilnějších parlamentních skupin. Mezi prvními navrhla její nominaci česká lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová, se svou iniciativou pak přišly i kluby socialistů a liberálů.
„Občanský aktivismus a odvážný vzdor Bělorusů vůči brutálnímu režimu nám připomíná, že boj za lidská práva a základní svobody na evropském kontinentu ještě neskončil a vyžaduje naši jednotnou pozornost a podporu,“ komentoval udělení ceny litevský liberální europoslanec Petras Auštrevičius, který je v EP zpravodajem pro otázky Běloruska.
Mezi laureáty Sacharovovy ceny patří mimo jiné jihoafrický bojovník za lidská práva a pozdější prezident Nelson Mandela, barmská politička Aun Schan Su Ťij či vůdčí osobnost pražského jara v roce 1968 Alexander Dubček. Loni cenu dostal ujgurský akademik Ilham Tohti. Ocenění je spojeno s odměnou ve výši 50 tisíc eur (asi 1,3 milionu korun).
- Demokratická opozice Běloruska je reprezentována Koordinační radou, za kterou stojí hlavní opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská, laureátka Nobelovy ceny za literaturu Svjatlana Alexijevičová, hudebnice a politická aktivistka Maryja Kalesnikavová a dále aktivistky Volha Kavalkovová, Veranika Capkalová a také osobnosti politické a občanské společnosti, jako je videobloger a politický vězeň Sjarhej Cichanouski, zakladatel běloruské organizace na ochranu lidských práv Vjasna Ales Bjaljacki a politický vězeň a kandidát na prezidenta v roce 2010 Mikalaj Statkevič.
- Koordinační rada organizuje nenásilné hromadné protesty za demokracii, které pokračují i mnoho týdnů po srpnových prezidentských volbách, jež opozice pokládá za zfalšované a jejich výsledek – vítězství dlouholetého prezidenta Alexandra Lukašenka – neuznává. Rada byla vytvořena na podnět Cichanouské jako nástroj napomáhající ke klidnému předání moci.
- Kvůli obavám o svou bezpečnost, a zřejmě i pod nátlakem bezpečnostních sil, se Cichanouská krátce po volbách uchýlila do Litvy. Od doby, kdy žije za hranicemi, se setkala s řadou významných evropských politiků včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, německé kancléřky Angely Merkelové nebo slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.
- Běloruské bezpečnostní orgány se pokusily za hranice v září vyvézt také Kalesnikavovou. Vedoucí volebního štábu opozičního kandidáta Viktara Babaryky však před hranicí s Ukrajinou roztrhala svůj cestovní pas. Kalesnikavová je od té doby ve vazbě.
- Zdroj: ČTK
