Dva roky po dobytí vypadá Mosul stále jako válečná zóna. Lidé žijí v ruinách, většina se ani nevrátí

Nahrávám video
Horiozont ČT24: Mosul je dva roky po osvobození pořád v troskách
Zdroj: ČT24

Mosul si připomíná dva roky od ukončení nadvlády teroristické organizace Islámský stát. Důvodů k oslavám má ale druhé největší irácké město málo. Tři sta tisíc obyvatel se stále nemůže vrátit domů. Západní část a mnoho čtvrtí ve východní polovině leží ve stejných troskách jako v létě 2017 a slibovaná pomoc zatím nepřichází.

Po 267 dní dlouhé bitvě proti teroristům z takzvaného Islámského státu vjely do srdce Mosulu 10. července 2017 irácké a spojenecké jednotky a město bylo dobyto. Doposud ale vypadá jako válečná zóna. Kdysi rušné a živé město připomíná krvavý konflikt na každém kroku. 

Dokládá to i osud třicetileté Likay Ibrahimové, která žije s manželem a pěti dětmi ve sklepě rozbořeného domu. Na lepší bydlení nemají peníze, jinam ale jít nemohli. „Lidé, kteří mají prostředky, se sem nevrátí, protože všechny domy jsou zničeny. Vláda obyvatelům nepomáhá. Musíme si proto pomáhat sami,“ podotýká Likaa. 

Vládní kompenzace se jako řada dalších ani po dvou letech nedočkala. Místní proto spoléhají na sebe a město opravují vlastníma rukama, i pod hrozbou objevení nevybuchnutých náloží. „Nejsou tu poblíž žádné služby ani nemocnice. A když jdete do nemocnice, nemají léky. Musíte si je koupit bokem. A když nemáte peníze, jak můžete žít?“ dodává Likaa.

Lidé v Mosulu jsou závislí na dodávkách zásob zvenčí, na které ale často nemají prostředky. Například Alaa Junis a jeho rodina přišli během válečných operací o dům. Současné zdroje jim sotva vystačí na přežití. „Žijeme v pronajatém domě. Jsem v důchodu, platím z toho nájem a zásoby pro svou rodinu. Proto si nemůžu dovolit opravit náš dům a vrátit se domů,“ vysvětluje Alaa.

Do Mosulu se příští rok vrátí jen čtyři procenta uprchlíků

V záplavě zmaru a beznaděje se objevují alespoň malé jiskry naděje, třeba vybombardovaná textilka, která znovu zprovoznila jednu z dílen. Mosulské ženy v ní dostaly příležitost přivydělat si na živobytí.

„Jejich domy jsou zničené, některé kvůli teroristům ztratily své milované. Potřebují proto tuto dílnu. Jejich mzda není tak vysoká, aby jim vystačila na všechno, je ale šancí na lepší život,“ komentuje situaci ředitel textilky Nathem Sultan.

Podle lidskoprávních organizací se do mosulských ruin plánují příští rok vracet jen asi čtyři procenta ze všech lidí, kteří odtud před válkou utekli. Na přestavbu města zatím vláda potřebné zdroje neuvolnila. Drtivá většina z původních obyvatel si i proto raději vybírá život v uprchlických centrech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 6 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...