Mosul si připomíná dva roky od ukončení nadvlády teroristické organizace Islámský stát. Důvodů k oslavám má ale druhé největší irácké město málo. Tři sta tisíc obyvatel se stále nemůže vrátit domů. Západní část a mnoho čtvrtí ve východní polovině leží ve stejných troskách jako v létě 2017 a slibovaná pomoc zatím nepřichází.
Po 267 dní dlouhé bitvě proti teroristům z takzvaného Islámského státu vjely do srdce Mosulu 10. července 2017 irácké a spojenecké jednotky a město bylo dobyto. Doposud ale vypadá jako válečná zóna. Kdysi rušné a živé město připomíná krvavý konflikt na každém kroku.
Dokládá to i osud třicetileté Likay Ibrahimové, která žije s manželem a pěti dětmi ve sklepě rozbořeného domu. Na lepší bydlení nemají peníze, jinam ale jít nemohli. „Lidé, kteří mají prostředky, se sem nevrátí, protože všechny domy jsou zničeny. Vláda obyvatelům nepomáhá. Musíme si proto pomáhat sami,“ podotýká Likaa.
Vládní kompenzace se jako řada dalších ani po dvou letech nedočkala. Místní proto spoléhají na sebe a město opravují vlastníma rukama, i pod hrozbou objevení nevybuchnutých náloží. „Nejsou tu poblíž žádné služby ani nemocnice. A když jdete do nemocnice, nemají léky. Musíte si je koupit bokem. A když nemáte peníze, jak můžete žít?“ dodává Likaa.
Lidé v Mosulu jsou závislí na dodávkách zásob zvenčí, na které ale často nemají prostředky. Například Alaa Junis a jeho rodina přišli během válečných operací o dům. Současné zdroje jim sotva vystačí na přežití. „Žijeme v pronajatém domě. Jsem v důchodu, platím z toho nájem a zásoby pro svou rodinu. Proto si nemůžu dovolit opravit náš dům a vrátit se domů,“ vysvětluje Alaa.
Do Mosulu se příští rok vrátí jen čtyři procenta uprchlíků
V záplavě zmaru a beznaděje se objevují alespoň malé jiskry naděje, třeba vybombardovaná textilka, která znovu zprovoznila jednu z dílen. Mosulské ženy v ní dostaly příležitost přivydělat si na živobytí.
„Jejich domy jsou zničené, některé kvůli teroristům ztratily své milované. Potřebují proto tuto dílnu. Jejich mzda není tak vysoká, aby jim vystačila na všechno, je ale šancí na lepší život,“ komentuje situaci ředitel textilky Nathem Sultan.
Podle lidskoprávních organizací se do mosulských ruin plánují příští rok vracet jen asi čtyři procenta ze všech lidí, kteří odtud před válkou utekli. Na přestavbu města zatím vláda potřebné zdroje neuvolnila. Drtivá většina z původních obyvatel si i proto raději vybírá život v uprchlických centrech.
