Mosul přišel o paměť. Staré město se změnilo v ruiny, život pokračuje v okrajových částech

3 minuty
Horizont ČT24: Irácký Mosul v nových časech
Zdroj: ČT24

Irácký Mosul. Město, kde vůdce takzvaného Islámského státu Abú Bakr al-Bagdádí vyhlásil v roce 2014 chalífát. Hrdlořezové tu sice už téměř čtyři roky nevládnou, jenže od dob jejich porážky vládními vojsky se tu moc nezměnilo. Ruiny domů v pobořeném Starém městě jsou na prodej. Zájemců o koupi je ale málo.

Trosky na každém kroku. Ze všech stran se line pach hald odpadků a rozbité kanalizace. Mosul, největší město, které se ocitlo v rukou teroristického Islámského státu. Jeho tříletá krutovláda skončila v roce 2017.

Saad Gergis pozoruje ruiny svého domu. „Chtěl bych se sem vrátit a žít tu, ale celá čtvrť je zdevastovaná. Nic tu nefunguje. Všechno, na co si tu pamatuji, je pryč.“

Když je pomoc vlády nedostatečná

Lidé si stěžují na nedostatečnou pomoc ze strany vlády, aby mohli domy opět postavit. Na přestěhování do okrajových částí města, které neutrpěly takovou zkázu, nemají peníze. Nikdo si ruiny ve Starém městě nechce koupit.

Okrajové, nové části jsou žádanější. „Je lepší si tam něco postavit. I proto, že tak zapomenete na tragédii, která se odehrála ve staré části města,“ říká realitní makléř Maher Al-Naqib. 

Milionový Mosul přišel o svou paměť. O své staré mešity, křesťanské kostely, židovské synagogy. Pryč je i Velká mešita an-Núrí z 12. století se svým slavným 45 metrů vysokým šikmým minaretem přezdívaným Hrbáč. Ruiny zůstaly, život se posunul jinam. Například Oday Hamid se přestěhoval na periferii města. „Před dvěma lety jsme si tady postavili jeden z prvních domů. Ale během jednoho roku tu vyrostlo na tisíc nových stavení.“

Samozvaný Islámský stát byl sice na hlavu poražen, ale Irák nemá na obnovu. A jeho tristní ekonomická situace se jen zhoršila loňským propadem cen ropy a pandemií koronaviru. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...