Vůdce Islámského státu Kurajší byl zabit. Mluvčí islamistů oznámil jméno nástupce

Vůdce teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Hasan al-Hášimí al-Kurajší byl zabit. Oznámil to mluvčí islamistů v audionahrávce na Telegramu. Kurajší, který stál v čele skupiny teprve od března, podle něj zahynul „v boji proti nepřátelům“. Podle USA stojí za jeho smrtí povstalecká Svobodná syrská armáda (FSA), která působí v Sýrii. Jeho nástupcem se nyní stal abú Husajn al-Husajní al-Kurajší, citovala mluvčího agentura Reuters.

Podle informací americké armády podnikla operaci, která vedla k zabití vůdce islamistů, Svobodná syrská armáda (FSA) v provincii Dará v polovině října. „ISIS zůstává i nadále hrozbou v regionu,“ dodalo velení amerických sil na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM). Doplnilo, že „CENTCOM se i nadále spolu se svými partnery soustředí na trvalou porážku ISIS“. ISIS je zkratkou pro Islámský stát v Iráku a Sýrii.

Hasan Hášimí Kurajší se stal lídrem islamistů na jaře poté, co začátkem února při operaci speciálních jednotek USA v severozápadní Sýrii zemřel předchozí vůdce IS abú Ibráhím al-Hášimí al-Kurajší. Ten se v říjnu 2019 stal nástupcem prvního samozvaného chalífy Islámského státu – abú Bakra al-Bagdádího.

Žádné bližší podrobnosti o zabitém vůdci IS nejsou známy, spekulace panují i ohledně toho, jaké bylo jeho pravé jméno. Podle některých zdrojů šlo o iráckého občana jménem Hadži Zaíd. Jiné irácké bezpečnostní zdroje naopak tvrdí, že jeho pravé jméno bylo Džuma Avad Badrí a byl to starší bratr prvního „chalífy“ Islámského státu abú Bakra al-Bagdádího.  

  • Abú Bakr al-Bagdádí – od 29. června 2014 až do své smrti 26. října 2019
  • Abú Ibráhím al-Hášimí al-Kurajší – od 31. října 2019 až do své smrti 3. února 2022
  • Abú Hasan al-Hášimí al-Kurajší – od 4. února až do své smrti tento týden
  • Abú Husajn al-Husajní al-Kurajší – nově zvolený vůdce 

Organizace ovládala téměř polovinu Sýrie

Radikálové z Islámského státu začali v roce 2014 zabírat rozsáhlé oblasti v Iráku a Sýrii a na dobytých územích násilím prosazovali svůj přísný výklad islámského práva šaría. V jisté době ovládali skoro polovinu Sýrie a asi třetinu Iráku.

K jejich rozmachu přispěla občanská válka v Sýrii. V Iráku byl IS územně poražen v roce 2017, v Sýrii v březnu 2019. V obou zemích ale stále má menší buňky, které nadále páchají útoky. Odnože IS působí i v dalších státech, atentáty provádí například v Afghánistánu či v některých afrických zemích.

Osud „Tatíčka“ Zarkávího

Za zakladatele Islámského státu (IS) je považován Abú Músá Zarkáví, který byl jeho faktickým vůdcem mezi lety 1999 a 2006. Původem jordánský expert na chemické a biologické zbraně a blízký spolupracovník Usámy bin Ládina byl zabit 7. června 2006 při americkém náletu na dům ve vesnici Hibhíb, asi sedmdesát kilometrů severně od Bagdádu.

Šéf irácké větve teroristické sítě Al-Káida, kterému bylo 39 let, patřil k nejhledanějším teroristům, jeho buňka se hlásila k řadě únosů a vražd provedených v Iráku po pádu Saddáma Husajna. Zarkávímu se také přičítaly vraždy dvou rukojmí ze Spojených států.

Po americkém vpádu do Iráku v roce 2003 stál za řadou krvavých atentátů, USA na jeho dopadení vypsaly odměnu 25 milionů dolarů. Americká armáda mu nakonec přišla na stopu díky sledování jeho duchovního vůdce Abdara Rahmána.

Následovníka zlikvidovali Američané společně s Iráčany

Nástupcem Zarkávího se stal asi padesátiletý abú Umar Bagdádí. Ten byl zabit 18. dubna 2010 při společné operaci iráckých a amerických sil v oblasti jezera Tartar severně od Bagdádu. Americké zdroje tehdy uvedly, že operace se odehrála asi deset kilometrů jihozápadně od Tikrítu, rodiště iráckého exprezidenta Saddáma Husajna.

Bagdádí byl zabit společně s vůdcem irácké odnože Al-Káidy, Egypťanem abú Ajúbem Masrím, při stejné operaci byli zabiti i Bagdádího syn a Masrího blízký pomocník a nejméně 16 osob bylo zatčeno. Jeden americký voják zahynul při zřícení helikoptéry během akce.

Horko v Bílém domě

V květnu 2010 stanul v čele Islámského státu v Iráku a Levantě (pozdější IS) Abú Bakr Bagdádí a z Daeš učinil nejbohatší, ale i nejbrutálnější džihádistickou organizaci světa. Na vrcholu moci byl jím vedený Islámský stát v létě 2014, kdy právě Bagdádí 29. června vyhlásil na dobytém území na severozápadě Iráku a na východě a severu Sýrie takzvaný chalífát, tedy vládu hlavy muslimské obce. Do jeho čela se v iráckém Mosulu postavil on sám.

V Iráku byl IS definitivně poražen v prosinci 2017, boje proti němu trvaly téměř čtyři roky, v Sýrii ale přežíval na zmenšujícím se území ještě více než rok. Definitivně poražen byl v březnu 2019.

Bagdádí zemřel v noci na 26. října 2019 při dvouhodinové operaci amerického komanda na severozápadě Sýrie. Podle amerického ministra obrany vojáci během akce vyzývali tehdy osmačtyřicetiletého Bagdádího, aby se vzdal, on ale odmítl. V tunelu, kam utekl, nakonec odpálil výbušninu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 50 mminutami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 6 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Hondurasu roste napětí, sčítání výsledků voleb prezidenta dvakrát pozastavili

V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
před 9 hhodinami

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému Lukoilu

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému ropnému gigantu Lukoil. Zdůvodňuje to snahou umožnit čerpacím stanicím mimo Rusko udržet provoz. O čtvrtečním oznámení Washingtonu informuje agentura AFP.
před 9 hhodinami
Načítání...