Vůdce Islámského státu Kurajší byl zabit. Mluvčí islamistů oznámil jméno nástupce

Vůdce teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Hasan al-Hášimí al-Kurajší byl zabit. Oznámil to mluvčí islamistů v audionahrávce na Telegramu. Kurajší, který stál v čele skupiny teprve od března, podle něj zahynul „v boji proti nepřátelům“. Podle USA stojí za jeho smrtí povstalecká Svobodná syrská armáda (FSA), která působí v Sýrii. Jeho nástupcem se nyní stal abú Husajn al-Husajní al-Kurajší, citovala mluvčího agentura Reuters.

Podle informací americké armády podnikla operaci, která vedla k zabití vůdce islamistů, Svobodná syrská armáda (FSA) v provincii Dará v polovině října. „ISIS zůstává i nadále hrozbou v regionu,“ dodalo velení amerických sil na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM). Doplnilo, že „CENTCOM se i nadále spolu se svými partnery soustředí na trvalou porážku ISIS“. ISIS je zkratkou pro Islámský stát v Iráku a Sýrii.

Hasan Hášimí Kurajší se stal lídrem islamistů na jaře poté, co začátkem února při operaci speciálních jednotek USA v severozápadní Sýrii zemřel předchozí vůdce IS abú Ibráhím al-Hášimí al-Kurajší. Ten se v říjnu 2019 stal nástupcem prvního samozvaného chalífy Islámského státu – abú Bakra al-Bagdádího.

Žádné bližší podrobnosti o zabitém vůdci IS nejsou známy, spekulace panují i ohledně toho, jaké bylo jeho pravé jméno. Podle některých zdrojů šlo o iráckého občana jménem Hadži Zaíd. Jiné irácké bezpečnostní zdroje naopak tvrdí, že jeho pravé jméno bylo Džuma Avad Badrí a byl to starší bratr prvního „chalífy“ Islámského státu abú Bakra al-Bagdádího.  

  • Abú Bakr al-Bagdádí – od 29. června 2014 až do své smrti 26. října 2019
  • Abú Ibráhím al-Hášimí al-Kurajší – od 31. října 2019 až do své smrti 3. února 2022
  • Abú Hasan al-Hášimí al-Kurajší – od 4. února až do své smrti tento týden
  • Abú Husajn al-Husajní al-Kurajší – nově zvolený vůdce 

Organizace ovládala téměř polovinu Sýrie

Radikálové z Islámského státu začali v roce 2014 zabírat rozsáhlé oblasti v Iráku a Sýrii a na dobytých územích násilím prosazovali svůj přísný výklad islámského práva šaría. V jisté době ovládali skoro polovinu Sýrie a asi třetinu Iráku.

K jejich rozmachu přispěla občanská válka v Sýrii. V Iráku byl IS územně poražen v roce 2017, v Sýrii v březnu 2019. V obou zemích ale stále má menší buňky, které nadále páchají útoky. Odnože IS působí i v dalších státech, atentáty provádí například v Afghánistánu či v některých afrických zemích.

Osud „Tatíčka“ Zarkávího

Za zakladatele Islámského státu (IS) je považován Abú Músá Zarkáví, který byl jeho faktickým vůdcem mezi lety 1999 a 2006. Původem jordánský expert na chemické a biologické zbraně a blízký spolupracovník Usámy bin Ládina byl zabit 7. června 2006 při americkém náletu na dům ve vesnici Hibhíb, asi sedmdesát kilometrů severně od Bagdádu.

Šéf irácké větve teroristické sítě Al-Káida, kterému bylo 39 let, patřil k nejhledanějším teroristům, jeho buňka se hlásila k řadě únosů a vražd provedených v Iráku po pádu Saddáma Husajna. Zarkávímu se také přičítaly vraždy dvou rukojmí ze Spojených států.

Po americkém vpádu do Iráku v roce 2003 stál za řadou krvavých atentátů, USA na jeho dopadení vypsaly odměnu 25 milionů dolarů. Americká armáda mu nakonec přišla na stopu díky sledování jeho duchovního vůdce Abdara Rahmána.

Následovníka zlikvidovali Američané společně s Iráčany

Nástupcem Zarkávího se stal asi padesátiletý abú Umar Bagdádí. Ten byl zabit 18. dubna 2010 při společné operaci iráckých a amerických sil v oblasti jezera Tartar severně od Bagdádu. Americké zdroje tehdy uvedly, že operace se odehrála asi deset kilometrů jihozápadně od Tikrítu, rodiště iráckého exprezidenta Saddáma Husajna.

Bagdádí byl zabit společně s vůdcem irácké odnože Al-Káidy, Egypťanem abú Ajúbem Masrím, při stejné operaci byli zabiti i Bagdádího syn a Masrího blízký pomocník a nejméně 16 osob bylo zatčeno. Jeden americký voják zahynul při zřícení helikoptéry během akce.

Horko v Bílém domě

V květnu 2010 stanul v čele Islámského státu v Iráku a Levantě (pozdější IS) Abú Bakr Bagdádí a z Daeš učinil nejbohatší, ale i nejbrutálnější džihádistickou organizaci světa. Na vrcholu moci byl jím vedený Islámský stát v létě 2014, kdy právě Bagdádí 29. června vyhlásil na dobytém území na severozápadě Iráku a na východě a severu Sýrie takzvaný chalífát, tedy vládu hlavy muslimské obce. Do jeho čela se v iráckém Mosulu postavil on sám.

V Iráku byl IS definitivně poražen v prosinci 2017, boje proti němu trvaly téměř čtyři roky, v Sýrii ale přežíval na zmenšujícím se území ještě více než rok. Definitivně poražen byl v březnu 2019.

Bagdádí zemřel v noci na 26. října 2019 při dvouhodinové operaci amerického komanda na severozápadě Sýrie. Podle amerického ministra obrany vojáci během akce vyzývali tehdy osmačtyřicetiletého Bagdádího, aby se vzdal, on ale odmítl. V tunelu, kam utekl, nakonec odpálil výbušninu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA.
22:41Aktualizovánopřed 6 mminutami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 1 hhodinou

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 2 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
18:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 6 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
14:29Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud nařídil vládě USA navrátit Venezuelany vyhoštěné podle válečného zákona

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa musí umožnit návrat skupiny Venezuelanů, které bez řádného procesu deportovala ze Spojených států do věznice v Salvadoru na základě válečného zákona, rozhodl americký federální soudce James Boasberg. Podle soudce jim musí být umožněno u soudu v USA své vyhoštění napadnout. Skupina vězněných se v létě dostala na základě dohody se Salvadorem do Venezuely.
před 8 hhodinami
Načítání...