Vůdce Islámského státu Kurajší byl zabit. Mluvčí islamistů oznámil jméno nástupce

Vůdce teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Hasan al-Hášimí al-Kurajší byl zabit. Oznámil to mluvčí islamistů v audionahrávce na Telegramu. Kurajší, který stál v čele skupiny teprve od března, podle něj zahynul „v boji proti nepřátelům“. Podle USA stojí za jeho smrtí povstalecká Svobodná syrská armáda (FSA), která působí v Sýrii. Jeho nástupcem se nyní stal abú Husajn al-Husajní al-Kurajší, citovala mluvčího agentura Reuters.

Podle informací americké armády podnikla operaci, která vedla k zabití vůdce islamistů, Svobodná syrská armáda (FSA) v provincii Dará v polovině října. „ISIS zůstává i nadále hrozbou v regionu,“ dodalo velení amerických sil na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM). Doplnilo, že „CENTCOM se i nadále spolu se svými partnery soustředí na trvalou porážku ISIS“. ISIS je zkratkou pro Islámský stát v Iráku a Sýrii.

Hasan Hášimí Kurajší se stal lídrem islamistů na jaře poté, co začátkem února při operaci speciálních jednotek USA v severozápadní Sýrii zemřel předchozí vůdce IS abú Ibráhím al-Hášimí al-Kurajší. Ten se v říjnu 2019 stal nástupcem prvního samozvaného chalífy Islámského státu – abú Bakra al-Bagdádího.

Žádné bližší podrobnosti o zabitém vůdci IS nejsou známy, spekulace panují i ohledně toho, jaké bylo jeho pravé jméno. Podle některých zdrojů šlo o iráckého občana jménem Hadži Zaíd. Jiné irácké bezpečnostní zdroje naopak tvrdí, že jeho pravé jméno bylo Džuma Avad Badrí a byl to starší bratr prvního „chalífy“ Islámského státu abú Bakra al-Bagdádího.  

  • Abú Bakr al-Bagdádí – od 29. června 2014 až do své smrti 26. října 2019
  • Abú Ibráhím al-Hášimí al-Kurajší – od 31. října 2019 až do své smrti 3. února 2022
  • Abú Hasan al-Hášimí al-Kurajší – od 4. února až do své smrti tento týden
  • Abú Husajn al-Husajní al-Kurajší – nově zvolený vůdce 

Organizace ovládala téměř polovinu Sýrie

Radikálové z Islámského státu začali v roce 2014 zabírat rozsáhlé oblasti v Iráku a Sýrii a na dobytých územích násilím prosazovali svůj přísný výklad islámského práva šaría. V jisté době ovládali skoro polovinu Sýrie a asi třetinu Iráku.

K jejich rozmachu přispěla občanská válka v Sýrii. V Iráku byl IS územně poražen v roce 2017, v Sýrii v březnu 2019. V obou zemích ale stále má menší buňky, které nadále páchají útoky. Odnože IS působí i v dalších státech, atentáty provádí například v Afghánistánu či v některých afrických zemích.

Osud „Tatíčka“ Zarkávího

Za zakladatele Islámského státu (IS) je považován Abú Músá Zarkáví, který byl jeho faktickým vůdcem mezi lety 1999 a 2006. Původem jordánský expert na chemické a biologické zbraně a blízký spolupracovník Usámy bin Ládina byl zabit 7. června 2006 při americkém náletu na dům ve vesnici Hibhíb, asi sedmdesát kilometrů severně od Bagdádu.

Šéf irácké větve teroristické sítě Al-Káida, kterému bylo 39 let, patřil k nejhledanějším teroristům, jeho buňka se hlásila k řadě únosů a vražd provedených v Iráku po pádu Saddáma Husajna. Zarkávímu se také přičítaly vraždy dvou rukojmí ze Spojených států.

Po americkém vpádu do Iráku v roce 2003 stál za řadou krvavých atentátů, USA na jeho dopadení vypsaly odměnu 25 milionů dolarů. Americká armáda mu nakonec přišla na stopu díky sledování jeho duchovního vůdce Abdara Rahmána.

Následovníka zlikvidovali Američané společně s Iráčany

Nástupcem Zarkávího se stal asi padesátiletý abú Umar Bagdádí. Ten byl zabit 18. dubna 2010 při společné operaci iráckých a amerických sil v oblasti jezera Tartar severně od Bagdádu. Americké zdroje tehdy uvedly, že operace se odehrála asi deset kilometrů jihozápadně od Tikrítu, rodiště iráckého exprezidenta Saddáma Husajna.

Bagdádí byl zabit společně s vůdcem irácké odnože Al-Káidy, Egypťanem abú Ajúbem Masrím, při stejné operaci byli zabiti i Bagdádího syn a Masrího blízký pomocník a nejméně 16 osob bylo zatčeno. Jeden americký voják zahynul při zřícení helikoptéry během akce.

Horko v Bílém domě

V květnu 2010 stanul v čele Islámského státu v Iráku a Levantě (pozdější IS) Abú Bakr Bagdádí a z Daeš učinil nejbohatší, ale i nejbrutálnější džihádistickou organizaci světa. Na vrcholu moci byl jím vedený Islámský stát v létě 2014, kdy právě Bagdádí 29. června vyhlásil na dobytém území na severozápadě Iráku a na východě a severu Sýrie takzvaný chalífát, tedy vládu hlavy muslimské obce. Do jeho čela se v iráckém Mosulu postavil on sám.

V Iráku byl IS definitivně poražen v prosinci 2017, boje proti němu trvaly téměř čtyři roky, v Sýrii ale přežíval na zmenšujícím se území ještě více než rok. Definitivně poražen byl v březnu 2019.

Bagdádí zemřel v noci na 26. října 2019 při dvouhodinové operaci amerického komanda na severozápadě Sýrie. Podle amerického ministra obrany vojáci během akce vyzývali tehdy osmačtyřicetiletého Bagdádího, aby se vzdal, on ale odmítl. V tunelu, kam utekl, nakonec odpálil výbušninu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 5 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko dle Kyjeva chce, aby si rodiny zajatých vojáků registrovaly Starlink

Ruská armáda využívá rodiny ukrajinských vojáků v ruském zajetí k tomu, aby na sebe registrovaly terminály satelitního systému Starlink, upozornil ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců. Společnost SpaceX, pod který Starlink spadá, nedávno zablokovala terminály, které Moskva používala k dronovým útokům proti sousední zemi. Na Ukrajině zároveň vznikl seznam povolených zařízení.
před 9 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 14 hhodinami

Začernění v Epsteinových spisech neskrývá jen jména obětí, potvrdili kongresmani

Ve složkách týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina byla začerněna jména nejméně šesti osob, které nebyly mezi oběťmi, naznačil podle CNN republikánský kongresman Thomas Massie spolu s demokratickým kongresmanem Ro Khannou. Oba měli v pondělí poprvé možnost prohlédnout nezačerněnou verzi spisů ministerstva spravedlnosti.
před 14 hhodinami
Načítání...