Vůdce Islámského státu Kurajší byl zabit. Mluvčí islamistů oznámil jméno nástupce

Vůdce teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Hasan al-Hášimí al-Kurajší byl zabit. Oznámil to mluvčí islamistů v audionahrávce na Telegramu. Kurajší, který stál v čele skupiny teprve od března, podle něj zahynul „v boji proti nepřátelům“. Podle USA stojí za jeho smrtí povstalecká Svobodná syrská armáda (FSA), která působí v Sýrii. Jeho nástupcem se nyní stal abú Husajn al-Husajní al-Kurajší, citovala mluvčího agentura Reuters.

Podle informací americké armády podnikla operaci, která vedla k zabití vůdce islamistů, Svobodná syrská armáda (FSA) v provincii Dará v polovině října. „ISIS zůstává i nadále hrozbou v regionu,“ dodalo velení amerických sil na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM). Doplnilo, že „CENTCOM se i nadále spolu se svými partnery soustředí na trvalou porážku ISIS“. ISIS je zkratkou pro Islámský stát v Iráku a Sýrii.

Hasan Hášimí Kurajší se stal lídrem islamistů na jaře poté, co začátkem února při operaci speciálních jednotek USA v severozápadní Sýrii zemřel předchozí vůdce IS abú Ibráhím al-Hášimí al-Kurajší. Ten se v říjnu 2019 stal nástupcem prvního samozvaného chalífy Islámského státu – abú Bakra al-Bagdádího.

Žádné bližší podrobnosti o zabitém vůdci IS nejsou známy, spekulace panují i ohledně toho, jaké bylo jeho pravé jméno. Podle některých zdrojů šlo o iráckého občana jménem Hadži Zaíd. Jiné irácké bezpečnostní zdroje naopak tvrdí, že jeho pravé jméno bylo Džuma Avad Badrí a byl to starší bratr prvního „chalífy“ Islámského státu abú Bakra al-Bagdádího.  

  • Abú Bakr al-Bagdádí – od 29. června 2014 až do své smrti 26. října 2019
  • Abú Ibráhím al-Hášimí al-Kurajší – od 31. října 2019 až do své smrti 3. února 2022
  • Abú Hasan al-Hášimí al-Kurajší – od 4. února až do své smrti tento týden
  • Abú Husajn al-Husajní al-Kurajší – nově zvolený vůdce 

Organizace ovládala téměř polovinu Sýrie

Radikálové z Islámského státu začali v roce 2014 zabírat rozsáhlé oblasti v Iráku a Sýrii a na dobytých územích násilím prosazovali svůj přísný výklad islámského práva šaría. V jisté době ovládali skoro polovinu Sýrie a asi třetinu Iráku.

K jejich rozmachu přispěla občanská válka v Sýrii. V Iráku byl IS územně poražen v roce 2017, v Sýrii v březnu 2019. V obou zemích ale stále má menší buňky, které nadále páchají útoky. Odnože IS působí i v dalších státech, atentáty provádí například v Afghánistánu či v některých afrických zemích.

Osud „Tatíčka“ Zarkávího

Za zakladatele Islámského státu (IS) je považován Abú Músá Zarkáví, který byl jeho faktickým vůdcem mezi lety 1999 a 2006. Původem jordánský expert na chemické a biologické zbraně a blízký spolupracovník Usámy bin Ládina byl zabit 7. června 2006 při americkém náletu na dům ve vesnici Hibhíb, asi sedmdesát kilometrů severně od Bagdádu.

Šéf irácké větve teroristické sítě Al-Káida, kterému bylo 39 let, patřil k nejhledanějším teroristům, jeho buňka se hlásila k řadě únosů a vražd provedených v Iráku po pádu Saddáma Husajna. Zarkávímu se také přičítaly vraždy dvou rukojmí ze Spojených států.

Po americkém vpádu do Iráku v roce 2003 stál za řadou krvavých atentátů, USA na jeho dopadení vypsaly odměnu 25 milionů dolarů. Americká armáda mu nakonec přišla na stopu díky sledování jeho duchovního vůdce Abdara Rahmána.

Následovníka zlikvidovali Američané společně s Iráčany

Nástupcem Zarkávího se stal asi padesátiletý abú Umar Bagdádí. Ten byl zabit 18. dubna 2010 při společné operaci iráckých a amerických sil v oblasti jezera Tartar severně od Bagdádu. Americké zdroje tehdy uvedly, že operace se odehrála asi deset kilometrů jihozápadně od Tikrítu, rodiště iráckého exprezidenta Saddáma Husajna.

Bagdádí byl zabit společně s vůdcem irácké odnože Al-Káidy, Egypťanem abú Ajúbem Masrím, při stejné operaci byli zabiti i Bagdádího syn a Masrího blízký pomocník a nejméně 16 osob bylo zatčeno. Jeden americký voják zahynul při zřícení helikoptéry během akce.

Horko v Bílém domě

V květnu 2010 stanul v čele Islámského státu v Iráku a Levantě (pozdější IS) Abú Bakr Bagdádí a z Daeš učinil nejbohatší, ale i nejbrutálnější džihádistickou organizaci světa. Na vrcholu moci byl jím vedený Islámský stát v létě 2014, kdy právě Bagdádí 29. června vyhlásil na dobytém území na severozápadě Iráku a na východě a severu Sýrie takzvaný chalífát, tedy vládu hlavy muslimské obce. Do jeho čela se v iráckém Mosulu postavil on sám.

V Iráku byl IS definitivně poražen v prosinci 2017, boje proti němu trvaly téměř čtyři roky, v Sýrii ale přežíval na zmenšujícím se území ještě více než rok. Definitivně poražen byl v březnu 2019.

Bagdádí zemřel v noci na 26. října 2019 při dvouhodinové operaci amerického komanda na severozápadě Sýrie. Podle amerického ministra obrany vojáci během akce vyzývali tehdy osmačtyřicetiletého Bagdádího, aby se vzdal, on ale odmítl. V tunelu, kam utekl, nakonec odpálil výbušninu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 58 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 2 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 7 hhodinami
Načítání...