Mosulské muzeum, v němž řádili náboženští fanatici, obnovuje sbírky

Když se bojovníci organizace Islámský stát (IS) v roce 2014 zmocnili iráckého Mosulu, roztloukli a rozmetali starodávné artefakty ve sbírkách tamního muzea na kousky. Kdysi proslulé muzeum, které přechovávalo i přes 2500 let staré poklady, nyní dostává druhou šanci díky iráckým a francouzským restaurátorům.

„Je to jako puzzle, pokoušíte se najít kousky, které vyprávějí stejný příběh. Pomaličku se vám pak podaří vytvořit celek,“ vysvětluje restaurátor Daniel Ibled, kterého do Iráku vyslalo pařížské muzeum Louvre.

Cenné předměty z doby před příchodem islámu považovali členové IS za kacířské a jejich ničení hrdě ukázali světu na videu zveřejněném v únoru 2015. Islamisté se zaměřili zejména na největší předměty, jejichž zkáza na záběrech působila nejefektněji. Menší kousky prodali na černém trhu.

Ještě nyní jsou v budově muzea četné doklady tehdejšího řádění. Například v přízemí je skrz díru v dlažbě vidět část základů. V dalších místnostech jsou rozesety kameny a úlomky všech velikostí. V některých člověk rozpozná zvířecí tlapy nebo křídla, na jiných jsou vidět nápisy.

Evaluace škod v Mosulském muzeu v roce 2019
Zdroj: Smithsonian/Sebastian Meyer

Skládání úlomků

Podstavec kamenného trůnu s nápisy v klínovém písmu působí, že je téměř znovu sestaven. Některé kusy drží pomocí gumiček nebo malých kovových obručí.

„Podstavec trůnu byl roztříštěn na nejméně 850 kusů,“ vysvětluje jeden z pracovníků muzea. „Zatím jsme dali dohromady dvě třetiny,“ dodává pracovník, jehož znalost sumerštiny se ukázala při restaurování trůnu jako klíčová.

„Čteme nápisy a díky tomu můžeme dát kusy na správné místo,“ potvrzuje jeho kolega. Problematičtější je podle něj nalézt správné umístění vnitřních fragmentů, které nemají rovný povrch a jsou bez nápisů.

Národní muzeum v iráckém Bagdádu
Zdroj: ČTK/Karim Kadim

Do pěti let hotovo

Rok poté, co nad Mosulem získaly v roce 2017 opětovnou kontrolu irácké síly, dostalo muzeum mimořádný grant, aby mohlo obnovit alespoň část své někdejší slávy. Ředitel muzea nyní doufá, že restaurátorské práce, jež se protáhly i kvůli pandemii nemoci covid-19, budou završeny do pěti let.

Ne všechny rány se však podaří zacelit. Dokladem toho jsou papíry ve formátu A4 s poznámkami o chybějících artefaktech, které visí na stěnách v některých místnostech. „Většina předmětů byla zničena nebo ukradena,“ říká ředitel.

Restaurátorské práce v mosulském muzeu financuje Mezinárodní aliance pro ochranu dědictví v oblastech konfliktu. Kromě 20 pracovníků muzea Louvre se na nich podílí také washingtonský Smithsonův institut, který školí pracovníky. Do obnovy budovy se zapojil Světový památkový fond se sídlem v New Yorku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 mminutou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 8 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 9 mminutami

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 11 mminutami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 2 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...