Mosulské muzeum, v němž řádili náboženští fanatici, obnovuje sbírky

Když se bojovníci organizace Islámský stát (IS) v roce 2014 zmocnili iráckého Mosulu, roztloukli a rozmetali starodávné artefakty ve sbírkách tamního muzea na kousky. Kdysi proslulé muzeum, které přechovávalo i přes 2500 let staré poklady, nyní dostává druhou šanci díky iráckým a francouzským restaurátorům.

„Je to jako puzzle, pokoušíte se najít kousky, které vyprávějí stejný příběh. Pomaličku se vám pak podaří vytvořit celek,“ vysvětluje restaurátor Daniel Ibled, kterého do Iráku vyslalo pařížské muzeum Louvre.

Cenné předměty z doby před příchodem islámu považovali členové IS za kacířské a jejich ničení hrdě ukázali světu na videu zveřejněném v únoru 2015. Islamisté se zaměřili zejména na největší předměty, jejichž zkáza na záběrech působila nejefektněji. Menší kousky prodali na černém trhu.

Ještě nyní jsou v budově muzea četné doklady tehdejšího řádění. Například v přízemí je skrz díru v dlažbě vidět část základů. V dalších místnostech jsou rozesety kameny a úlomky všech velikostí. V některých člověk rozpozná zvířecí tlapy nebo křídla, na jiných jsou vidět nápisy.

Evaluace škod v Mosulském muzeu v roce 2019
Zdroj: Smithsonian/Sebastian Meyer

Skládání úlomků

Podstavec kamenného trůnu s nápisy v klínovém písmu působí, že je téměř znovu sestaven. Některé kusy drží pomocí gumiček nebo malých kovových obručí.

„Podstavec trůnu byl roztříštěn na nejméně 850 kusů,“ vysvětluje jeden z pracovníků muzea. „Zatím jsme dali dohromady dvě třetiny,“ dodává pracovník, jehož znalost sumerštiny se ukázala při restaurování trůnu jako klíčová.

„Čteme nápisy a díky tomu můžeme dát kusy na správné místo,“ potvrzuje jeho kolega. Problematičtější je podle něj nalézt správné umístění vnitřních fragmentů, které nemají rovný povrch a jsou bez nápisů.

Národní muzeum v iráckém Bagdádu
Zdroj: ČTK/Karim Kadim

Do pěti let hotovo

Rok poté, co nad Mosulem získaly v roce 2017 opětovnou kontrolu irácké síly, dostalo muzeum mimořádný grant, aby mohlo obnovit alespoň část své někdejší slávy. Ředitel muzea nyní doufá, že restaurátorské práce, jež se protáhly i kvůli pandemii nemoci covid-19, budou završeny do pěti let.

Ne všechny rány se však podaří zacelit. Dokladem toho jsou papíry ve formátu A4 s poznámkami o chybějících artefaktech, které visí na stěnách v některých místnostech. „Většina předmětů byla zničena nebo ukradena,“ říká ředitel.

Restaurátorské práce v mosulském muzeu financuje Mezinárodní aliance pro ochranu dědictví v oblastech konfliktu. Kromě 20 pracovníků muzea Louvre se na nich podílí také washingtonský Smithsonův institut, který školí pracovníky. Do obnovy budovy se zapojil Světový památkový fond se sídlem v New Yorku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Čína hlásí loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 6 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...