Bez pozorování počasí by nebylo civilizace. V neděli to Američané slaví

Dívat se na oblohu dnes může být odpočinková činnost. Ale ještě v nedávné minulosti na ni lidé hleděli s obavami a snažili se z ní vyčíst znamení, jestli brzy nezemřou. Proč bylo pozorování počasí tak důležité, že v USA dostalo vlastní významný den?

Pětadvacátého ledna se ve Spojených státech slaví „Den pozorování počasí“. Účel je vcelku zřejmý: věnovat se co nejpřesnějšímu a nejobsáhlejšímu pozorování počasí a měření meteorologických prvků.

Na první pohled se může zdát, že konkrétní důvod pro zvolené datum chybí. Pokud se ale ponoříme trochu hlouběji, například do liturgického kalendáře křesťanských církví, najdeme rozumné vysvětlení: 25. leden je totiž svátkem obrácení apoštola Pavla, připomínajícím jeho zázračnou proměnu z pronásledovatele křesťanů na jednoho z nejvýznamnějších misionářů a šiřitelů křesťanství během cesty do Damašku. Svátek slaví katolická, protestantská a anglikánská církev.

A co má svátek obrácení apoštola Pavla společného s počasím? U příležitosti svátku, jehož počátek církevní historici datují k přenosu relikvií v osmém století, totiž farmáři – především ve středověké venkovské Anglii – kontrolovali své zimní zásoby. A to proto, že toto datum označuje zhruba polovinu kalendářní zimy a pozorování počasí hrálo klíčovou roli při plánování setí a dalšího skladování jídla, když se zásoby začínaly tenčit.

Bez pozorování počasí by nebyla civilizace

Pozorování počasí se praktikuje od nepaměti, už nejstarší dochované texty se právě klíčové roli počasí věnují. Epos o Gilgamešovi, který vznikl před více než čtyřmi tisíci lety, se točí kolem extrémního meteorologického jevu – potopy světa. A z něj pak pravděpodobně čerpá i Starý zákon.

Vyvozování závěrů a ponaučení z těchto pozorování pro každodenní život bylo nezbytné pro přežití společnosti. Není proto náhodou, že zejména zemědělci vyvinuli pranostiky, které sloužily k zaznamenávání často se opakujících událostí, a tedy i zákonitostí počasí na základě pečlivého pozorování. Zjištěné závěry předávali dalším generacím. Tyto pranostiky, což jsou jinými slovy stará lidová rčení, mají poskytovat informace o počasí a jeho důsledcích pro zemědělství.

Obvykle jsou poměrně krátké a psané v rýmech („Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého.“), někdy mají složitější strukturu („Jestliže země v lednu měsíci otevřena jest a obzvláště když poslední větrové přitom bouří, tehdy panují rozličné nemoce.“). Rým usnadňuje zapamatování si užitečných informací a znalosti tak mohou být předány budoucím generacím.

Mezi nejznámější pranostiky patří ty o ledových mužích, Medardovi, babím létě nebo Kateřině a Vánocích. Některé pranostiky si všímají propojení počasí se světem zvířat a rostlin („Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.“).

Počasí se ujímají profesionálové

S rozvojem meteorologie v 18. a především v 19. století začínají postupně fungovat školení pozorovatelé počasí, kteří se podílejí na shromažďování a zaznamenávání meteorologických dat, jako je tlak vzduchu, teplota, rychlost a směr větru, množství a typ srážek, oblačnost nebo třeba dohlednost. Tato měření se provádějí v daném místě (meteorologické, případně klimatologické stanici) v konkrétně nastavených časech. V současnosti už je ale část pozorování a hlavně měření prováděna často automaticky, tedy bez účasti lidského pozorovatele.

Tato data umožňují mimo jiné vytváření dlouhých časových řad. Naměřená data se poté kódují a vyměňují po celém světě, což poskytuje komplexní obraz o aktuální meteorologické situaci. Pravidelné pozorování počasí sloužilo a nadále slouží k pochopení meteorologických vztahů. A má samozřejmě i klíčové dopady na fungování moderní společnosti.

Vždyť bez znalosti počasí by třeba letecká doprava v současném režimu nemohla fungovat. Důležité jsou tyto informace i pro zemědělce, energetiku, pozemní dopravu, ale i turismus a další oblasti hospodářství. Jinými slovy, přínos sledování počasí, které je základním nástrojem pro předpověď, je opravdu mimořádný.

Mimochodem, v soukromém životě jsou i lidé mimo meteorologickou komunitu víceméně pozorovatelé počasí. Každý jistě zná běžně situaci, kdy sleduje oblohu a pozoruje třeba oblačnost v případě blížících se srážek, zejména pokud plánuje nějakou venkovní party nebo si chce jít jen zaběhat.

V dnešní době samozřejmě existují nástroje, jako jsou radarové snímky a podrobné meteogramy s vývojem počasí v mobilních aplikacích, které nás s poměrně velkou pravděpodobností informují o nadcházejícím vývoji počasí. Pečlivý pohled na oblohu však nikdy neuškodí.

A při troše znalosti oblaků pak můžete například zjistit, že v danou chvíli je nebe pokryto ze čtyř osmin oblačností druhu altokumulus (ve výškách kolem dvou až čtyř kilometrů) a nad ní jsou tři osminy cirů (ve výškách nad pěti kilometry). S touto podobou oblohy lze očekávat slunečné počasí a nic nebrání venkovním aktivitám bez rizika deště.

Občas je ale možné sledovat třeba blížící se přeháňky nebo bouřky, které můžou přinést i intenzivní lijáky, četné blesky a prudký vítr. Stojí proto za to mít oči otevřené a pozorně sledovat počasí kolem sebe, a to nejen ve dne. Může to být hodně užitečné. Ať už ve Spojených státech, v Česku nebo kdekoli jinde na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 3 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 23 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...