Bez pozorování počasí by nebylo civilizace. V neděli to Američané slaví

Dívat se na oblohu dnes může být odpočinková činnost. Ale ještě v nedávné minulosti na ni lidé hleděli s obavami a snažili se z ní vyčíst znamení, jestli brzy nezemřou. Proč bylo pozorování počasí tak důležité, že v USA dostalo vlastní významný den?

Pětadvacátého ledna se ve Spojených státech slaví „Den pozorování počasí“. Účel je vcelku zřejmý: věnovat se co nejpřesnějšímu a nejobsáhlejšímu pozorování počasí a měření meteorologických prvků.

Na první pohled se může zdát, že konkrétní důvod pro zvolené datum chybí. Pokud se ale ponoříme trochu hlouběji, například do liturgického kalendáře křesťanských církví, najdeme rozumné vysvětlení: 25. leden je totiž svátkem obrácení apoštola Pavla, připomínajícím jeho zázračnou proměnu z pronásledovatele křesťanů na jednoho z nejvýznamnějších misionářů a šiřitelů křesťanství během cesty do Damašku. Svátek slaví katolická, protestantská a anglikánská církev.

A co má svátek obrácení apoštola Pavla společného s počasím? U příležitosti svátku, jehož počátek církevní historici datují k přenosu relikvií v osmém století, totiž farmáři – především ve středověké venkovské Anglii – kontrolovali své zimní zásoby. A to proto, že toto datum označuje zhruba polovinu kalendářní zimy a pozorování počasí hrálo klíčovou roli při plánování setí a dalšího skladování jídla, když se zásoby začínaly tenčit.

Bez pozorování počasí by nebyla civilizace

Pozorování počasí se praktikuje od nepaměti, už nejstarší dochované texty se právě klíčové roli počasí věnují. Epos o Gilgamešovi, který vznikl před více než čtyřmi tisíci lety, se točí kolem extrémního meteorologického jevu – potopy světa. A z něj pak pravděpodobně čerpá i Starý zákon.

Vyvozování závěrů a ponaučení z těchto pozorování pro každodenní život bylo nezbytné pro přežití společnosti. Není proto náhodou, že zejména zemědělci vyvinuli pranostiky, které sloužily k zaznamenávání často se opakujících událostí, a tedy i zákonitostí počasí na základě pečlivého pozorování. Zjištěné závěry předávali dalším generacím. Tyto pranostiky, což jsou jinými slovy stará lidová rčení, mají poskytovat informace o počasí a jeho důsledcích pro zemědělství.

Obvykle jsou poměrně krátké a psané v rýmech („Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého.“), někdy mají složitější strukturu („Jestliže země v lednu měsíci otevřena jest a obzvláště když poslední větrové přitom bouří, tehdy panují rozličné nemoce.“). Rým usnadňuje zapamatování si užitečných informací a znalosti tak mohou být předány budoucím generacím.

Mezi nejznámější pranostiky patří ty o ledových mužích, Medardovi, babím létě nebo Kateřině a Vánocích. Některé pranostiky si všímají propojení počasí se světem zvířat a rostlin („Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.“).

Počasí se ujímají profesionálové

S rozvojem meteorologie v 18. a především v 19. století začínají postupně fungovat školení pozorovatelé počasí, kteří se podílejí na shromažďování a zaznamenávání meteorologických dat, jako je tlak vzduchu, teplota, rychlost a směr větru, množství a typ srážek, oblačnost nebo třeba dohlednost. Tato měření se provádějí v daném místě (meteorologické, případně klimatologické stanici) v konkrétně nastavených časech. V současnosti už je ale část pozorování a hlavně měření prováděna často automaticky, tedy bez účasti lidského pozorovatele.

Tato data umožňují mimo jiné vytváření dlouhých časových řad. Naměřená data se poté kódují a vyměňují po celém světě, což poskytuje komplexní obraz o aktuální meteorologické situaci. Pravidelné pozorování počasí sloužilo a nadále slouží k pochopení meteorologických vztahů. A má samozřejmě i klíčové dopady na fungování moderní společnosti.

Vždyť bez znalosti počasí by třeba letecká doprava v současném režimu nemohla fungovat. Důležité jsou tyto informace i pro zemědělce, energetiku, pozemní dopravu, ale i turismus a další oblasti hospodářství. Jinými slovy, přínos sledování počasí, které je základním nástrojem pro předpověď, je opravdu mimořádný.

Mimochodem, v soukromém životě jsou i lidé mimo meteorologickou komunitu víceméně pozorovatelé počasí. Každý jistě zná běžně situaci, kdy sleduje oblohu a pozoruje třeba oblačnost v případě blížících se srážek, zejména pokud plánuje nějakou venkovní party nebo si chce jít jen zaběhat.

V dnešní době samozřejmě existují nástroje, jako jsou radarové snímky a podrobné meteogramy s vývojem počasí v mobilních aplikacích, které nás s poměrně velkou pravděpodobností informují o nadcházejícím vývoji počasí. Pečlivý pohled na oblohu však nikdy neuškodí.

A při troše znalosti oblaků pak můžete například zjistit, že v danou chvíli je nebe pokryto ze čtyř osmin oblačností druhu altokumulus (ve výškách kolem dvou až čtyř kilometrů) a nad ní jsou tři osminy cirů (ve výškách nad pěti kilometry). S touto podobou oblohy lze očekávat slunečné počasí a nic nebrání venkovním aktivitám bez rizika deště.

Občas je ale možné sledovat třeba blížící se přeháňky nebo bouřky, které můžou přinést i intenzivní lijáky, četné blesky a prudký vítr. Stojí proto za to mít oči otevřené a pozorně sledovat počasí kolem sebe, a to nejen ve dne. Může to být hodně užitečné. Ať už ve Spojených státech, v Česku nebo kdekoli jinde na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
před 2 hhodinami

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
před 5 hhodinami

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
před 9 hhodinami

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
před 23 hhodinami

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
včera v 16:13

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
včera v 14:04

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
včera v 12:27

Archeologové objevili v Egyptě mumii. V břiše měla zašitou Iliadu

Španělští archeologové objevili v Egyptě papyrus s kopií Homérovy Iliady uvnitř mumie pohřbené před 1600 lety v římském období, uvedl server The Independent. Jedná se o první případ, kdy vědci objevili řecké literární dílo spojené s mumifikací. U mumií se běžně nalézaly spíše magické texty obsahující rituální praktiky psané v řečtině.
včera v 10:05
Načítání...