Davos ukázal, že svět se otáčí k otázce klimatu zády

Zatímco v minulých letech patřila environmentální a klimatická témata na Světovém ekonomickém fóru v Davosu mezi ty nejčastější, letos se z konference téměř vytratila.

Světové ekonomické fórum v Davosu bylo v minulých letech plné klimatických témat. Roku 2019 tam pronesla svůj projev o hořícím domě tehdy šestnáctiletá švédská aktivistka Greta Thunbergová, roku 2020 byla klimatická témata druhá nejčastější po tehdy aktuálním covidu, podobné to bylo i o rok později, v letech 2022 a 2023. Ještě vloni se klima, příroda a energie diskutovaly v rámci strategie AMNC (letní setkání v Číně navazující na Davos, které se zaměřuje na technologie). Ale letos je těchto věcí v programu už mnohem méně. Nahradila je témata ekonomického růstu, umělé inteligence a Spojených států.

Podle politicko-analytického webu Politico jde o viditelnou změnu, která souvisí s návratem Donalda Trumpa k moci: cokoliv, co ohrožuje těžbu fosilních paliv, ho dráždí. A v Davosu ho prý nikdo dráždit nechtěl. „Je to kompromis, aby se zabránilo konfrontaci s Trumpem,“ řekl pro Politico bývalý náměstek ministra životního prostředí Kolumbie Nicolás Galarza.

Programy, které se letos v Davosu klimatu nějakým způsobem dotkly, se věnovaly spíše tomu, jak se adaptovat na teplejší svět, nikoliv už tomu, jak mu předcházet. Jedním z tradičních mluvčích fóra je sice bývalý americký viceprezident Al Gore, který proti oteplování planety vystupuje dlouhodobě. „Vyvažuje“ ho tam ale americký ministr energetiky Chris Wright, který měl na programu diskuzi s šéfkou těžařské společnosti Occidental Petroleum.

Davos se odklonil od klimatu

Podle analýzy Politica se organizátoři fóra snažili celý rok s Bílým domem akci koordinovat tak, aby vyhovovala potřebám Donalda Trumpa. Kromě samotného Trumpa se akce účastní jeho ministr zahraničí Marco Rubio, ministr financí Scott Bessent, ministr obchodu Howard Lutnick, obchodní vyjednavač Jamieson Greer, ministr energetiky Chris Wright, zmocněnec Steve Witkoff a také Trumpův zeť Jared Kushner.

Podle Politica ale nešlo ani tak o cílenou manipulaci programem konference, jako spíše o to, že se změnila důležitost tohoto tématu. Někteří účastníci hovořili o tom, že v době raketového pokroku umělé inteligence a celosvětového politického napětí prostě musí ekologie a klima počkat. „Tyhle věci už vyšly z módy,“ řekl Mike Rubino ze společnosti Forward Global and Ballard Partners – poukázal přitom na nezájem na fóru o jadernou energetiku i ruskou válku na Ukrajině.

Dobrým důkladem jsou výsledky dotazníku, v němž organizátoři fóra odpovídají na otázku, co by v nadcházejícím roce mohlo vyvolat globální krizi. V roce 2024 to bylo „extrémní počasí“ – což je vlastně projev globálního oteplování. Vloni se tato příčina posunula na druhé místo za ozbrojené konflikty mezi státy. A letos je tato otázka až na třetím místě, protože na první místo se dostaly obavy z geoekonomické konfrontace.

Už před rokem na tento posun, byť byl tehdy mírnější, upozornil deník New York Times. V komentáři varoval před optimismem, že by právě toto fórum mohlo nějak klimatickou změnu ovlivnit. „Problém klimatických změn se v Davosu nikdy neřešil. Světové ekonomické fórum prosazuje kapitalismus volného trhu, volný obchod a ekonomický růst – hodnoty, které podle mnoha vědců, ekonomů, a dokonce i některých politiků jsou v zásadním rozporu se zachováním obyvatelné planety. To ale účastníkům nezabránilo v pokusech o smíření jejich touhy po čistší planetě s jejich touhou po zisku,“ napsal deník.

Širší rozměr

Otočení pozornosti mocných od tématu globální změny klimatu bylo patrné už na konferenci COP30 v Belému. Na ní se, přes snahu řady států, opět nepodařilo dosáhnout jasného a závazku k postupnému ukončení používání fosilních paliv. Podle magazínu Time tam měli neproporčně velké zastoupení lidé spojení s fosilním průmyslem: měl to podle něj být každý dvacátý účastník.

Belémská deklarace o přechodu od fosilních paliv naznačila, že už neexistuje víceméně jednotný postup, ale spíše koalice zemí, které upřednostňují akci před paralýzou a vědu před domněnkami. Jednalo se hlavně o iniciativy vedené Kolumbií a Nizozemskem.

Dopad je viditelný především ve Spojených státech, kde už Trumpova administrativa spoustu dříve platných opatření zrušila. Jedním z prvních exekutivních příkazů bylo stažení USA z Pařížské klimatické dohody a oznámení, že země také vystoupí z Rámcové smlouvy o změně klimatu a přestane být členem klimatického panelu IPCC.

Kromě změn těchto mezinárodních postojů zahájili ve Spojených státech odstraňování základních pravidel, která umožňovala regulovat emise oxidu uhličitého a další skleníkové plyny, které byly považované za „ohrožení životního prostředí a zdraví“.

Kromě toho došlo k oslabení vědeckých podpor klimatologického výzkumu na univerzitách, v agenturách i v rámci grantů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Načítání...