Všechny historické civilizace spojovala jedna věc – všechny vyznávaly nějaká náboženství, věřily v nadpřirozeno a prováděly více či méně komplikované rituály. Jak je to možné? Podle nové studie má náboženství mimořádně silnou roli ve schopnosti vysvětlovat srozumitelně složitý svět.
Náboženství podle celé řady vědeckých výzkumů pomáhá lidem zaplnit mezery v jejich poznání. Mezinárodní vědecký tým se teď podíval na to, jaký druh mezer náboženství zaplňuje nejčastěji.
Zkoumali to pět let. Využili při tom údaje z etnografických výzkumů z celého světa a celé známé historie lidstva – analyzovali záznamy celkem 114 různých společností. „Zjistili jsme, že společnosti mají v drtivé většině případů nadpřirozenou víru, která se týká spíše přírodních než společenských jevů,“ popsali vědci v článku na webu The Conversation. Výzkum byl publikován v žurnále Nature Human Behaviour.
Tyto výsledky se objevovaly u všech zkoumaných společností, ať se od sebe lišily jinak sebevíce. Stejné pravidlo fungovalo u kočovných skupin lovců a sběračů v Africe jakou jsou ǃKungové, přes rybářské společnosti z tichomořských ostrovů (například lidé z Trobriandových ostrovů) až po velké „komplexní“ společnosti s moderní technologií a písemnými záznamy.
„U každé společnosti jsme pročítali etnografické texty a hledali nadpřirozená vysvětlení, která byla běžná u všech jejích obyvatel. Poté jsme určili zdroj tohoto vysvětlení,“ vysvětlují autoři svou metodologii. Zajímalo je hlavně, jestli se nadpřirozená vysvětlení zaměřovala na „přírodní“ jevy – tedy události, které neměly jasnou lidskou příčinu, jako jsou nemoci, přírodní katastrofy a sucho, anebo zda se věnovala sepíše „sociálním“ jevům způsobeným lidmi, jako jsou války, vraždy a krádeže.
Za co mohou bohové, a za co lidé
„V našem výzkumu jsme našli vysvětlení všech těchto různých jevů. Například obyvatelé ekvádorského deštného pralesa Cayapa přisuzovali blesky, přírodní jev, duchu Hromu, který nosil velký meč, jenž se třpytil, když ho použil v boji. A Komančové z velkých amerických plání vysvětlovali načasování války, společenského jevu, pomocí snů šamanů.“
Tato studie ale kromě zřejmých věcí našla také nápadný rozdíl: Téměř všechny zkoumané společnosti používaly nadpřirozená vysvětlení pro přírodní jevy, jako jsou nemoci (96 %), přírodní katastrofy (92 %) a sucho (90 %), výrazně méně ale nadpřirozeno aplikovaly na společenské jevy, jako je vysvětlení pro války (67 %), vraždy (82 %) nebo krádeže (26 %).
Paralelní evoluce víry a společnosti
Přírodní vědy znají fenomén paralelní evoluce – například vývoj psů probíhal současně s evolucí člověka a oba se navzájem ovlivňovaly. Podobný fenomén objevili vědci i ve vývoji náboženství. „Globální převaha přirozeně zaměřených nadpřirozených vysvětlení je jedním z nejpozoruhodnějších zjištění našeho výzkumu. Je to částečně překvapivé, protože současná velká náboženství, jako je křesťanství a islám, jsou velmi sociální instituce,“ připouštějí autoři.
Velmi typické je to zejména u křesťanství a islámu; vyznavači obou náboženství spíše spoléhají na svou náboženskou víru více jako na sociální a morální kompas „než jako na způsob, jak porozumět počasí“. Není to ale jen vývoj posledních staletí –už Bible se totiž snaží vysvětlit celou řadu společenských jevů. Autoři uvádějí třeba příběh Kaina a Ábela, který vysvětluje původ vraždy, zatímco kniha Jozue vysvětluje nadpřirozené příčiny války, která zničila Jericho.
„Jak bychom tedy mohli vysvětlit kontrast mezi nadpřirozenými vysvětleními v moderním křesťanství a nadpřirozenými vysvětleními u tradičních společností, jak o nich vyprávějí historické záznamy?“ ptají se autoři, a nabízejí i vysvětlení.
„Zjistili jsme, že společnosti rozvíjejí tím více nadpřirozených vysvětlení sociálních jevů, čím jsou větší a složitější. Lidnatější společnosti s měnou a pozemní dopravou častěji vysvětlovaly události, jako jsou krádeže a války, pomocí nadpřirozených principů než malé lovecko-sběračské a zahrádkářské skupiny.“
Vědci zatím nejsou schopní říci s jistotou, proč tomu tak je. Možným vysvětlením může být, že ve větších společnostech se lidé méně znají, což se promítá do víry v nadpřirozeno. Anebo se možná lidé ve větších, a tedy i složitějších společnostech více zabývají problémy, jako jsou války a krádeže, protože pro ně představují větší hrozbu. A proto je pravděpodobnější, že si pro ně vytvoří nadpřirozená vysvětlení.
