Ráznější kroky proti oteplování žádá devadesát procent lidí. Moc přitom nevěří, že by to chtěli ostatní

Ve světě panuje téměř všeobecná poptávka po vystupňování boje proti klimatickým změnám. Uvádějí to autoři mezinárodního průzkumu, v němž 89 procent lidí uvedlo, že vlády v jejich zemích by měly dělat víc ve snaze zmírnit globální oteplování. Tým evropských vědců zároveň zjistil, že lidé „systematicky podceňují“ ochotu svých spoluobčanů zapojit se do klimatického úsilí.

Zjištění čtveřice ekonomů z Německa a Dánska se minulý týden objevilo na webu odborného časopisu Nature, samotné dotazování ale proběhlo už v letech 2021 a 2022. Účastnilo se ho bezmála 130 tisíc lidí ve 125 zemích světa, které dohromady tvoří přes devadesát procent světové populace i ekonomiky.

Na otázku, jestli by jejich národní vlády měly dělat víc v zájmu boje proti globálnímu oteplování, odpovědělo kladně 89 procent respondentů. „Ve více než polovině zemí z našeho vzorku poptávka po výraznějším vládním úsilí přesáhla devadesát procent,“ dodávají autoři.

Průměrná teplota ve světě stoupla od konce devatenáctého století přibližně o 1,2 stupně Celsia, podle některých náznaků už ale mohla dokonce překročit 1,5 stupně.

Experti se shodují, že pro zpomalení klimatických změn je potřeba razantně omezovat uhlíkové emise vytvářené především spalováním fosilních paliv. V opačném případě podle nich čekají lidstvo čím dál častější a intenzivnější extrémy počasí, jako jsou vedra, požáry či záplavy. Světoví lídři v roce 2015 slíbili, že se budou snažit udržet oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia, podle expertů OSN ale dosud přijatá či projednávaná opatření nestačí.

Lidé nevěří, že by ostatní něco obětovali

Nová studie naznačuje, že většina lidí by byla ochotná na boj proti klimatickým změnám dávat setinu svého příjmu. Konkrétně 69 procent dotázaných řeklo, že by jim nevadilo každý měsíc přispět jedním procentem příjmu jejich domácnosti. Zároveň však respondenti v průměru odhadovali, že jen 43 procent jejich spoluobčanů je připraveno takový příspěvek učinit.

„Jinak řečeno – jednotlivci po celém světě silně podceňují skutečnou ochotu svých spoluobčanů přispět na obecné blaho,“ uvádí autoři průzkumu. Tento nesoulad označují za faktor podkopávající snahy o zmírnění klimatických změn.

Podle čtveřice výzkumníků je klíčové šířit povědomí o silné podpoře zelené politiky ve světě. „Spíše než opakovat obavy hlasité menšiny, která se staví proti jakékoli formě ochrany klimatu, potřebujeme efektivně sdělovat, že naprostá většina lidí po celém světě je ochotná konat proti klimatickým změnám a očekává to i od svých národních vlád,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...