Ráznější kroky proti oteplování žádá devadesát procent lidí. Moc přitom nevěří, že by to chtěli ostatní

Ve světě panuje téměř všeobecná poptávka po vystupňování boje proti klimatickým změnám. Uvádějí to autoři mezinárodního průzkumu, v němž 89 procent lidí uvedlo, že vlády v jejich zemích by měly dělat víc ve snaze zmírnit globální oteplování. Tým evropských vědců zároveň zjistil, že lidé „systematicky podceňují“ ochotu svých spoluobčanů zapojit se do klimatického úsilí.

Zjištění čtveřice ekonomů z Německa a Dánska se minulý týden objevilo na webu odborného časopisu Nature, samotné dotazování ale proběhlo už v letech 2021 a 2022. Účastnilo se ho bezmála 130 tisíc lidí ve 125 zemích světa, které dohromady tvoří přes devadesát procent světové populace i ekonomiky.

Na otázku, jestli by jejich národní vlády měly dělat víc v zájmu boje proti globálnímu oteplování, odpovědělo kladně 89 procent respondentů. „Ve více než polovině zemí z našeho vzorku poptávka po výraznějším vládním úsilí přesáhla devadesát procent,“ dodávají autoři.

Průměrná teplota ve světě stoupla od konce devatenáctého století přibližně o 1,2 stupně Celsia, podle některých náznaků už ale mohla dokonce překročit 1,5 stupně.

Experti se shodují, že pro zpomalení klimatických změn je potřeba razantně omezovat uhlíkové emise vytvářené především spalováním fosilních paliv. V opačném případě podle nich čekají lidstvo čím dál častější a intenzivnější extrémy počasí, jako jsou vedra, požáry či záplavy. Světoví lídři v roce 2015 slíbili, že se budou snažit udržet oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia, podle expertů OSN ale dosud přijatá či projednávaná opatření nestačí.

Lidé nevěří, že by ostatní něco obětovali

Nová studie naznačuje, že většina lidí by byla ochotná na boj proti klimatickým změnám dávat setinu svého příjmu. Konkrétně 69 procent dotázaných řeklo, že by jim nevadilo každý měsíc přispět jedním procentem příjmu jejich domácnosti. Zároveň však respondenti v průměru odhadovali, že jen 43 procent jejich spoluobčanů je připraveno takový příspěvek učinit.

„Jinak řečeno – jednotlivci po celém světě silně podceňují skutečnou ochotu svých spoluobčanů přispět na obecné blaho,“ uvádí autoři průzkumu. Tento nesoulad označují za faktor podkopávající snahy o zmírnění klimatických změn.

Podle čtveřice výzkumníků je klíčové šířit povědomí o silné podpoře zelené politiky ve světě. „Spíše než opakovat obavy hlasité menšiny, která se staví proti jakékoli formě ochrany klimatu, potřebujeme efektivně sdělovat, že naprostá většina lidí po celém světě je ochotná konat proti klimatickým změnám a očekává to i od svých národních vlád,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 17 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
včera v 14:42

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
včera v 11:42

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.