Ráznější kroky proti oteplování žádá devadesát procent lidí. Moc přitom nevěří, že by to chtěli ostatní

Ve světě panuje téměř všeobecná poptávka po vystupňování boje proti klimatickým změnám. Uvádějí to autoři mezinárodního průzkumu, v němž 89 procent lidí uvedlo, že vlády v jejich zemích by měly dělat víc ve snaze zmírnit globální oteplování. Tým evropských vědců zároveň zjistil, že lidé „systematicky podceňují“ ochotu svých spoluobčanů zapojit se do klimatického úsilí.

Zjištění čtveřice ekonomů z Německa a Dánska se minulý týden objevilo na webu odborného časopisu Nature, samotné dotazování ale proběhlo už v letech 2021 a 2022. Účastnilo se ho bezmála 130 tisíc lidí ve 125 zemích světa, které dohromady tvoří přes devadesát procent světové populace i ekonomiky.

Na otázku, jestli by jejich národní vlády měly dělat víc v zájmu boje proti globálnímu oteplování, odpovědělo kladně 89 procent respondentů. „Ve více než polovině zemí z našeho vzorku poptávka po výraznějším vládním úsilí přesáhla devadesát procent,“ dodávají autoři.

Průměrná teplota ve světě stoupla od konce devatenáctého století přibližně o 1,2 stupně Celsia, podle některých náznaků už ale mohla dokonce překročit 1,5 stupně.

Experti se shodují, že pro zpomalení klimatických změn je potřeba razantně omezovat uhlíkové emise vytvářené především spalováním fosilních paliv. V opačném případě podle nich čekají lidstvo čím dál častější a intenzivnější extrémy počasí, jako jsou vedra, požáry či záplavy. Světoví lídři v roce 2015 slíbili, že se budou snažit udržet oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia, podle expertů OSN ale dosud přijatá či projednávaná opatření nestačí.

Lidé nevěří, že by ostatní něco obětovali

Nová studie naznačuje, že většina lidí by byla ochotná na boj proti klimatickým změnám dávat setinu svého příjmu. Konkrétně 69 procent dotázaných řeklo, že by jim nevadilo každý měsíc přispět jedním procentem příjmu jejich domácnosti. Zároveň však respondenti v průměru odhadovali, že jen 43 procent jejich spoluobčanů je připraveno takový příspěvek učinit.

„Jinak řečeno – jednotlivci po celém světě silně podceňují skutečnou ochotu svých spoluobčanů přispět na obecné blaho,“ uvádí autoři průzkumu. Tento nesoulad označují za faktor podkopávající snahy o zmírnění klimatických změn.

Podle čtveřice výzkumníků je klíčové šířit povědomí o silné podpoře zelené politiky ve světě. „Spíše než opakovat obavy hlasité menšiny, která se staví proti jakékoli formě ochrany klimatu, potřebujeme efektivně sdělovat, že naprostá většina lidí po celém světě je ochotná konat proti klimatickým změnám a očekává to i od svých národních vlád,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 18 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...