Ráznější kroky proti oteplování žádá devadesát procent lidí. Moc přitom nevěří, že by to chtěli ostatní

Ve světě panuje téměř všeobecná poptávka po vystupňování boje proti klimatickým změnám. Uvádějí to autoři mezinárodního průzkumu, v němž 89 procent lidí uvedlo, že vlády v jejich zemích by měly dělat víc ve snaze zmírnit globální oteplování. Tým evropských vědců zároveň zjistil, že lidé „systematicky podceňují“ ochotu svých spoluobčanů zapojit se do klimatického úsilí.

Zjištění čtveřice ekonomů z Německa a Dánska se minulý týden objevilo na webu odborného časopisu Nature, samotné dotazování ale proběhlo už v letech 2021 a 2022. Účastnilo se ho bezmála 130 tisíc lidí ve 125 zemích světa, které dohromady tvoří přes devadesát procent světové populace i ekonomiky.

Na otázku, jestli by jejich národní vlády měly dělat víc v zájmu boje proti globálnímu oteplování, odpovědělo kladně 89 procent respondentů. „Ve více než polovině zemí z našeho vzorku poptávka po výraznějším vládním úsilí přesáhla devadesát procent,“ dodávají autoři.

Průměrná teplota ve světě stoupla od konce devatenáctého století přibližně o 1,2 stupně Celsia, podle některých náznaků už ale mohla dokonce překročit 1,5 stupně.

Experti se shodují, že pro zpomalení klimatických změn je potřeba razantně omezovat uhlíkové emise vytvářené především spalováním fosilních paliv. V opačném případě podle nich čekají lidstvo čím dál častější a intenzivnější extrémy počasí, jako jsou vedra, požáry či záplavy. Světoví lídři v roce 2015 slíbili, že se budou snažit udržet oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia, podle expertů OSN ale dosud přijatá či projednávaná opatření nestačí.

Lidé nevěří, že by ostatní něco obětovali

Nová studie naznačuje, že většina lidí by byla ochotná na boj proti klimatickým změnám dávat setinu svého příjmu. Konkrétně 69 procent dotázaných řeklo, že by jim nevadilo každý měsíc přispět jedním procentem příjmu jejich domácnosti. Zároveň však respondenti v průměru odhadovali, že jen 43 procent jejich spoluobčanů je připraveno takový příspěvek učinit.

„Jinak řečeno – jednotlivci po celém světě silně podceňují skutečnou ochotu svých spoluobčanů přispět na obecné blaho,“ uvádí autoři průzkumu. Tento nesoulad označují za faktor podkopávající snahy o zmírnění klimatických změn.

Podle čtveřice výzkumníků je klíčové šířit povědomí o silné podpoře zelené politiky ve světě. „Spíše než opakovat obavy hlasité menšiny, která se staví proti jakékoli formě ochrany klimatu, potřebujeme efektivně sdělovat, že naprostá většina lidí po celém světě je ochotná konat proti klimatickým změnám a očekává to i od svých národních vlád,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 7 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 10 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 15 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...