Ráznější kroky proti oteplování žádá devadesát procent lidí. Moc přitom nevěří, že by to chtěli ostatní

Ve světě panuje téměř všeobecná poptávka po vystupňování boje proti klimatickým změnám. Uvádějí to autoři mezinárodního průzkumu, v němž 89 procent lidí uvedlo, že vlády v jejich zemích by měly dělat víc ve snaze zmírnit globální oteplování. Tým evropských vědců zároveň zjistil, že lidé „systematicky podceňují“ ochotu svých spoluobčanů zapojit se do klimatického úsilí.

Zjištění čtveřice ekonomů z Německa a Dánska se minulý týden objevilo na webu odborného časopisu Nature, samotné dotazování ale proběhlo už v letech 2021 a 2022. Účastnilo se ho bezmála 130 tisíc lidí ve 125 zemích světa, které dohromady tvoří přes devadesát procent světové populace i ekonomiky.

Na otázku, jestli by jejich národní vlády měly dělat víc v zájmu boje proti globálnímu oteplování, odpovědělo kladně 89 procent respondentů. „Ve více než polovině zemí z našeho vzorku poptávka po výraznějším vládním úsilí přesáhla devadesát procent,“ dodávají autoři.

Průměrná teplota ve světě stoupla od konce devatenáctého století přibližně o 1,2 stupně Celsia, podle některých náznaků už ale mohla dokonce překročit 1,5 stupně.

Experti se shodují, že pro zpomalení klimatických změn je potřeba razantně omezovat uhlíkové emise vytvářené především spalováním fosilních paliv. V opačném případě podle nich čekají lidstvo čím dál častější a intenzivnější extrémy počasí, jako jsou vedra, požáry či záplavy. Světoví lídři v roce 2015 slíbili, že se budou snažit udržet oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia, podle expertů OSN ale dosud přijatá či projednávaná opatření nestačí.

Lidé nevěří, že by ostatní něco obětovali

Nová studie naznačuje, že většina lidí by byla ochotná na boj proti klimatickým změnám dávat setinu svého příjmu. Konkrétně 69 procent dotázaných řeklo, že by jim nevadilo každý měsíc přispět jedním procentem příjmu jejich domácnosti. Zároveň však respondenti v průměru odhadovali, že jen 43 procent jejich spoluobčanů je připraveno takový příspěvek učinit.

„Jinak řečeno – jednotlivci po celém světě silně podceňují skutečnou ochotu svých spoluobčanů přispět na obecné blaho,“ uvádí autoři průzkumu. Tento nesoulad označují za faktor podkopávající snahy o zmírnění klimatických změn.

Podle čtveřice výzkumníků je klíčové šířit povědomí o silné podpoře zelené politiky ve světě. „Spíše než opakovat obavy hlasité menšiny, která se staví proti jakékoli formě ochrany klimatu, potřebujeme efektivně sdělovat, že naprostá většina lidí po celém světě je ochotná konat proti klimatickým změnám a očekává to i od svých národních vlád,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 11 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 13 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 15 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 16 hhodinami
Načítání...