Europarlament odhlasoval historicky první unijní normu o potírání násilí na ženách

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku podpořili historicky první unijní předpis, který má předcházet násilí vůči ženám, chránit oběti domácího násilí a poskytovat jim lepší pomoc. Novinka rovněž vyzývá k přísnější právní úpravě řešící útoky v on-line prostředí, například posílání nevyžádaných odhalených fotografií nebo zveřejňování soukromých informací o jiné osobě na internetu bez jejího souhlasu.

Novinka, kterou svými hlasy podpořilo 522 poslanců, 27 bylo proti a 72 se zdrželo hlasování, také zakazuje nucené sňatky či mrzačení ženských pohlavních orgánů. Rozšiřuje rovněž seznam přitěžujících okolností trestných činů o útoky namířené proti veřejně činným osobám, jako jsou novináři a obránci lidských práv, nebo o úmysl potrestat oběť kvůli jejímu pohlaví, sexuální orientaci či barvě pleti. V případě odsouzení to může znamenat vyšší trest.

Předpis upravuje i služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, které podle něj musí být dostupné pro oběti genderově podmíněného a domácího násilí. Úřady jednotlivých států budou mít nově povinnost shromažďovat důkazy, nahlašovat trestné činy tohoto typu a šířit osvětu, že sex bez souhlasu je trestný čin.

Evropská komise každých pět let posoudí, zda jsou zavedená opatření dostačující, či je nutné je revidovat.

Z jednadvaceti českých europoslanců jich návrh podpořilo sedmnáct. Zdrželi se Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) z lidovecké frakce EPP a Ivan David (zvolený za SPD) z protievropské frakce Identita a demokracie (ID). Proti byl Hynek Blaško (zvolený za SPD) a hlasování se neúčastnila Kateřina Konečná (KSČM, levicová frakce GUE/NGL).

„Evropská unie poprvé vysílá jasný signál, že násilí na ženách bere vážně a jako existenční hrozbu pro naši bezpečnost. Téměř 450 milionů lidí a tři instituce společně říkají, že si to nenecháme líbit,“ uvedla irská zpravodajka výboru pro práva žen a rovnost pohlaví Frances Fitzgeraldová z lidovecké frakce EPP.

Směrnice podle ní neřeší vše, co by si europarlament přál, ale obsahuje důležité kroky v oblasti prevence, ochrany a stíhání. „Dnes (ve středu) jsme vykročili k tomu, aby se Evropa stala prvním kontinentem na světě, který vymýtí násilí na ženách,“ dodala.

„Tato dohoda je katalyzátorem pozitivních změn, závazkem k neustálému zlepšování a projevem naší společné odpovědnosti v boji proti násilí na ženách. Náš boj však zdaleka nekončí,“ poznamenala švédská zpravodajka výboru pro občanské svobody Evin Incirová ze socialistické frakce. „Budeme vytrvale bojovat za práva žen, dokud nebude společenská změna nepřehlédnutelná,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média.
před 7 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 32 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 46 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 48 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 2 hhodinami

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 2 hhodinami
Načítání...