Větší šanci na přijetí by měla Istanbulská úmluva proti násilí na ženách a domácímu násilí po širší debatě, soudí premiér a předseda ODS Petr Fiala. Pro server Blesk.cz uvedl, že někteří koaliční partneři na ratifikaci spěchali. Senát ve čtvrtek večer úmluvu neschválil, k přijetí chyběly dva hlasy. Lidovci v drtivé většině hlasovali proti, pro byla většina Starostů a Pirátů, ODS byla rozdělena. Podle předsedkyně senátního sociálního výboru Miluše Horské (nestr.) úmluva nevnáší klín mezi muže a ženu, ale říká, co by se mělo dělat v případě násilí páchaného na ženách. Senátorka za Piráty Adéla Šípová podotkla, že neschválení úmluvy je špatným signálem nejen pro oběti. Mezi odpůrci byl například místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK), podle něhož je problematické zavedení pojmu gender.
Část koalice na schválení Istanbulské úmluvy moc spěchala, míní Fiala. Podle Šípové jde o špatný signál nejen pro oběti
„Příběh ukazuje, co se mi ne vždy daří kolegům sdělovat, že někdy je lepší nechat si víc času, být trpělivý, vést veřejnou a politickou debatu a pak teprve přistoupit ke schvalování. Pak se třeba ukáže že sousta argumentů odpůrců nebyla tak závažná a věci se dají prosadit. Hlavně u eticko-ideových otázek,“ uvedl Fiala.
Dodal, že patřil k těm, kteří na schvalování nechtěli spěchat. „Některé strany z koalice měly pocit, že to máme pustit, Senát to neschválil, a to je ten výsledek,“ konstatoval s tím, že s ohledem na deklaratorní charakter materiálu nebude mít neschválení úmluvy praktický dopad.
Podle premiéra české právo jednotlivé prvky úmluvy obsahuje, dokument tak míří na jiné země, míní. K tomu vláda v této otázce nesedí se založenýma rukama, připravuje novou definici znásilnění, uvedl. „Zákonodárci, co nehlasovali pro Istanbulskou smlouvu, neschvalují násilí na ženách, spíš z určitých debat jim vadí jazyk a podobné věci,“ uvedl.
„Absolutně nevnáší mezi muže a ženu žádný klín, naopak. A pokud jedno z těch pohlaví se projevuje v životě silněji, a protože muži silnější jsou, tak to násilí podle statistiky je pácháno více muži a Istanbulská úmluva říká, co by se mělo dělat,“ poznamenala Horská.
„Zavedení pojmu gender, včetně jeho definice v článku tři, považuju za nesmírně nebezpečné, protože by měl nahradit pojem pohlaví, a gender na rozdíl od pohlaví by byl určován společenskými poměry,“ podotkl Canov.
Podle něj právě pojem gender vévodí Istanbulské úmluvě a je jejím jádrem. „Pohlaví je neměnné od narození do smrti a přesouvání s pojmem gender tam a zpět, to by přivodilo, nechci říct přímo rozvrat rodin, ale naprosté oslabení jistoty – to, čím kdo je,“ dodal Canov s tím, že například v Německu může kdokoliv přijít a nechat si úředně změnit pohlaví „tam a za rok zase zpět“.
Upozornil také na článek čtrnáct, kde se mluví o tom, že se na všech zařízeních, i školských, budou zkoušet nestereotypní genderové role. „Co to jsou nestereotypní genderové role? To znamená, že kluci si budou hrát s panenkami a holky s autíčky?“ V souvislosti s potíráním domácího násilí v Česku zmínil, že vše se dá zlepšit. „Na to ale nepotřebujeme Istanbulskou úmluvu,“ uvedl.
Velmi podobně se ve středeční debatě vyjádřil i senátor Raduan Nwelati (ODS), zároveň ale zdůraznil, že podpoří každý krok, který „sníží násilí na ženách, dětech, mužích“.
Horská podotkla, že ve školách se děti potkávají a je důležité, aby se ty role učily. „V tomto smyslu jsou vnímány ty role i tak, že násilí není v pořádku, ať už ho dělá holčička, nebo chlapeček, že se má pomáhat slabším a že si máme pomáhat obecně,“ podotkla a zmínila, že role v životě se postupně mění, například že muži již neorají na poli a ženy se stávají živitelkami rodiny. „Myslím, že hledáme vši tam, kde nejsou, a my bychom ty síly měli naopak pojit. Muži a ženy nejsou proti sobě,“ dodala s tím, že článek, který Canov kritizuje, je opsán z úmluvy OSN z roku 1982 (tu tehdy Československo ratifikovalo, pozn. red.).
O souhlasu s úmluvou, která vyvolává spory mezi liberální a konzervativní částí společnosti, měla rozhodovat také sněmovna, s ohledem na postoj Senátu už dokument zřejmě projednávat nebude. Česko bude patřit mezi menšinu zemí, které Istanbulskou úmluvu sice podepsaly, ale neratifikovaly.
Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové bude třeba usilovat o schválení znovu. „Pokud by se to nepovedlo, tak to bude úkol, který bude muset řešit další vláda, další sněmovna znovu,“ uvedla už krátce před senátní debatou.
Šípová: Špatný signál nejen pro oběti
Šípová míní, že ratifikace úmluvy je potřeba. „Přispěla by k ochraně a pomoci obětem násilí a velmi mě mrzí, že jsme se nepřidali ke společenství zemí, které společně důrazně odsuzují násilí za zavřenými dveřmi. Je to špatný signál nejen pro oběti,“ okomentovala rozhodnutí horní komory.
Připomněla, že úmluvu Česko přijalo v roce 2016. „Osobně mne tedy mrzí, že k ratifikaci parlamentem nedošlo už dávno. A že otázku jejího přijetí populisté v obou parlamentních komorách zneužívají k vlastnímu zviditelnění. To se projevilo i nyní,“ míní.
Podle místopředsedkyně Pirátů a poslankyně Kláry Kocmanové se její straničtí kolegové v horní komoře za úmluvu „rvali“. „A chtěli jsme bojovat i my ve sněmovně, k tomu už ale bohužel nedojde. Je to zklamání a mezinárodní ostuda,“ uvedla.
Už ve čtvrtek za mezinárodní ostudu označil výsledek hlasování ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Z úmluvy se podle něj udělal strašák „tradičních“ českých rodin a i přes velké úsilí podporovatelů úmluvy se už kormidlo nepodařilo otočit.
