Evropská komise (EK) navrhne zákaz uzavírání nových smluv s dodavateli ruského plynu, stávající spotové smlouvy budou zastaveny do konce roku 2025. Oznámil to eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen, který ve Štrasburku představil plán, jak ukončit veškerý dovoz ruských fosilních paliv do Evropské unie (EU).
Tato opatření podle Komise zajistí, že již do konce letošního roku se zbývající dodávky ruského plynu do EU sníží o jednu třetinu. Unijní exekutiva dále navrhne zastavení veškerého zbývajícího dovozu této ruské komodity do konce roku 2027.
Plán stanoví devět konkrétních opatření pro koordinované a postupné ukončení ruských dodávek energie. V červnu by měla Komise zveřejnit konkrétní legislativní návrhy týkající se ropy, plynu a jaderné energie.
Podle eurokomisaře Jörgensena vysílá Unie úterním rozhodnutím jasný signál Moskvě, že už nebude moci „energie využívat jako zbraň proti státům EU“. „Od (plnohodnotné) ruské invaze na Ukrajinu se snažíme snížit dovoz veškeré energie z Ruska, abychom nepodporovali ruskou válečnou mašinerii,“ uvedl.
Evropská unie ale i přesto v roce 2024 nakoupila ruskou energii v hodnotě 23 miliard eur (více než půl bilionu korun), což bylo více než výše její pomoci bránící se Ukrajině. „To musí skončit,“ dodal eurokomisař s tím, že nový plán by měl dokončit zbavení se závislosti na ruském plynu.
Zajištění postupného a koordinovaného ukončení dovozu
Unijní exekutiva bude spolupracovat s jednotlivými členskými státy, aby zajistila, že ukončení dovozu ruské energie v celé EU bude postupné a dobře koordinované. Členské státy budou požádány, aby do konce letošního roku připravily národní plány, v nichž stanoví, jak přispějí k postupnému ukončení importu ruského plynu, jaderné energie a ropy. Tyto plány podle Komise umožní zohlednit národní specifika a potřeby diverzifikace každého členského státu.
„Rusko-ukrajinská válka brutálně odhalila rizika vydírání, ekonomického nátlaku a cenových šoků. Díky REPowerEU jsme diverzifikovali naše dodávky energie a drasticky snížili dřívější závislost Evropy na ruských fosilních palivech,“ prohlásila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Nyní je podle ní třeba, aby starý kontinent „zcela přerušil své energetické vazby s nespolehlivým dodavatelem“.
Kritika z Maďarska a Slovenska
Záměr zatím kritizovalo Maďarsko, které drtivou část plynu pro svou potřebu nakupuje v Rusku. „Po naprostém fiasku protiruských sankcí dělá Evropská komise další mimořádně závažnou chybu, když silou, uměle a ideologicky vyřazuje z Evropy energetické zdroje z Ruska,“ cituje agentura AFP maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa.
Slovenské ministerstvo hospodářství uvedlo, že plán Bruselu na zastavení dodávek plynu, ropy a jaderného paliva není v zájmu Slovenska ani ostatních členských zemí a Bratislava s ním nebude souhlasit. „Navrhované cíle (...) budou mít negativní dopad na ceny energií v Evropě. To ještě více zhorší konkurenceschopnost evropského průmyslu,“ stojí v prohlášení na internetových stránkách resortu.
Kritika se ozývá také z Moskvy – podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Evropská unie jedná proti vlastním zájmům.
Plán REPowerEU představila Komise v květnu 2022, tři měsíce po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Jeho cílem je zbavit EU závislosti na fosilních palivech z Ruska a akcelerovat energetické úspory a rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
Dosud přijatá opatření snížila objem dováženého ruského plynu ze 150 miliard kubických metrů v roce 2021 na 52 miliard kubických metrů v roce 2024, přičemž podíl dovozu ruského plynu klesl ze 45 na devatenáct procent. Veškerý dovoz ruského uhlí byl sankcemi zakázán, dovoz ropy se snížil z 27 procent na začátku roku 2022 na současná tři procenta. V jaderné energii dosáhly členské státy, které stále používají reaktory VVER ruské konstrukce, pokroku v nahrazování ruského jaderného paliva palivem od jiných výrobců, uvedla EK.
Ruský dovoz obohaceného uranu
Další návrhy, které Komise v červnu představí, se budou týkat i jaderné energie. Měly by zahrnovat opatření ohledně ruského dovozu obohaceného uranu, rovněž omezení nových smluv o dodávkách uranu a jeho obohacené verzi a dalších jaderných materiálů pocházejících z Ruska, které spolupodepsala Zásobovací agentura Euratomu (ESA). Podle eurokomisaře by mělo jít o zavedení určitého poplatku či daně, detaily ale budou představeny až příští měsíc.
Jörgensen dále uvedl, že i kdyby bylo brzy uzavřeno příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, pro EU „by nebylo rozumné, aby se stala znovu závislou na ruském palivu“. „Rozhodujeme se nezávisle na vyjednáváních,“ sdělil eurokomisař. EU se podle něj nesmí znovu dostat do zranitelné situace. „Navíc nechceme podporovat válečnou ekonomiku ruského vůdce Vladimira Putina, protože kdo ví, jaká země bude další na řadě,“ dodal.
