Štrasburk strana 4 z 5

Mešity ve Francii jsou znovu středem pozornosti. Po šesti měsících například opět funguje svatostánek u Paříže, který úřady zavřely kvůli přílišné radikálnosti. Právě tu se snaží francouzští senátoři řešit v rozporuplném zákoně proti separatismu, který věnuje největší pozornost náboženským institucím. V nich totiž může často docházet k radikalizaci. Vláda se normou snaží bojovat proti šíření extrémních postojů v zemi, avšak není vyloučeno, že zákon neprojde.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku zamítl stížnosti českých rodičů, kteří se na něj obrátili kvůli povinnému očkování dětí. Ve svém verdiktu uvedl, že Česká republika trváním na povinném očkování neporušila jejich právo na respektování soukromého a rodinného života. Soud rozhodoval o celkem šesti stížnostech, první do Štrasburku dorazila už v roce 2013. Ve většině případů šlo o to, že předškolní zařízení odmítla přijmout neočkované děti.

Ústavní soud (ÚS) nařídil Okresnímu soudu v Hradci Králové, aby se znovu zabýval sporem o pozemky u Třebechovic pod Orebem. Pozemkový úřad uznal restituční nárok rodu Colloredo-Mansfeldů, proti vydání se však postavily soudy. Nyní ústavní soudci vyhověli stížnosti Leonharda Josefa Colloredo-Mansfelda, je prý nutné zabývat se postoji jeho děda Josefa za druhé světové války, teprve pak lze zodpovědně rozhodnout.

Nejvyšší soud (NS) odmítl všechna dovolání aktérů první větve korupční kauzy kolem bývalého středočeského hejtmana za ČSSD Davida Ratha. Neuspělo ani státní zastupitelství, které podávalo dovolání v neprospěch obžalovaných, ani odsouzený Rath, který nyní zvažuje, že se obrátí na soud ve Štrasburku.

Dvě svá starší rozhodnutí v kauze Roberta Tempela, jenž si odpykává doživotní trest vězení, zrušil Ústavní soud (ÚS). Reagoval tak na Tempelův úspěch u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku a bude se jeho stížnostmi z let 2007 a 2011, které původně odmítl, zabývat znovu. Tempelovým cílem je zrušení odsuzujícího rozsudku a revize celého trestního procesu. Zatím podle usnesení v soudní databázi dosáhl obnovy řízení před ÚS, což je první krok.

Kateřina Šimáčková patří mezi nejvýraznější osobnosti Ústavního soudu. Je jednou ze tří kandidátů k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Je také známá mimořádnou citlivostí pro slabé a znevýhodněné lidi. Dlouhodobě klade důraz na jednotlivce před státem. Na to je podle ní nutné myslet i v současné době. Ústavní soud čelí otázkám, které ještě neřešil, řekla v Interview ČT24.

Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane podle Českého rozhlasu Radiožurnál státu. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku totiž podle rozhlasu zamítl stížnost rodiny Colloredo-Mansfeldů a tím potvrdil loňský rozsudek českého Ústavního soudu. Radiožurnál to v pondělí uvedl s odvoláním na ministerstvo spravedlnosti.

Restituce se staly jedním z výrazných prvků transformace českého hospodářství po roce 1989. K přijetí zákona o mimosoudních rehabilitacích neboli restitučního zákona vedla před třiceti lety tehdejší československé zákonodárce snaha zmírnit následky některých majetkových křivd, kterých se po únoru 1948 dopustil komunistický režim. Federální parlament zákon schválil 21. února 1991.

Evropský soud pro lidská práva zamítl stížnost pozůstalého po obětech náletu, který v roce 2009 uskutečnily letadla Severoatlantické aliance na pokyn tehdejšího německého velitele v afghánském Kundúzu. Stěžovatel tvrdil, že německé soudnictví případ dostatečně nevyšetřilo.

Ve městech po celé Francii se v sobotu znovu lidé vydali do ulic vyjádřit nesouhlas s návrhem bezpečnostního zákona, který například zakazuje publikovat snímky, kde je možné identifikovat členy pořádkových složek. Francouzská média hlásí shromáždění v desítkách měst včetně Paříže, Lyonu či Montpellieru. Dnešní mobilizace je několikátou za poslední měsíce, opatření mezitím schválila dolní komora francouzského parlamentu.

Evropští poslanci v pondělí zahájili poslední letošní schůzi. Schvalovat na ní budou třeba dlouhodobý rozpočet Unie. Předseda Evropského parlamentu David Sassoli ji přitom otevřel netradičně – zatímco on byl ve Štrasburku, většina poslanců zasedala v Bruselu.

„To neštěstí je součástí naší historie. Nedá se prostě zapomenout – bude se po generace dál předávat,“ vrací se současný starosta Kaprunu Manfred Gaßner k dvacet let staré tragédii. O tehdejší listopadové sobotě vyjela téměř plná kabina pozemní lanovky ke sjezdovkám na svazích hory Kitzsteinhorn. Trasa dráhy protínala horu tunelem, v kterém vagon zachvátil požár. Naprostá většina pasažérů se udusila nebo uhořela. Za největší katastrofu v poválečných dějinách Rakouska nebyl nikdo potrestán.

Francie a Německo kvůli rostoucímu počtu nakažených covidem-19 zpřísňují protiepidemická opatření. Německo připravuje lockdown, ve Francii už platí. Příjímání opatření mezi Němci není velkým problémem – jde o německý smysl pro disciplínu, říká David Štěpánek, anesteziolog působící v Německu. Naopak ve Francii si na tvrdší opatření, zejména na jihu, zvykají lidé pomaleji. Někdy je potřeba je i vynucovat, popisuje Lubomír Skopal, onkolog pracující ve Francii. Lékaři v pátečních Událostech, komentářích debatovali o zvládání druhé vlny koronaviru v zahraničí i u nás.

Sesazený šéf katalánské vlády Quim Torra se kvůli pondělnímu verdiktu nejvyššího soudu, který potvrdil jeho jedenapůlroční zákaz výkonu veřejných funkcí, obrátil na ústavní soud. S odkazem na stanici RTVE o tom informovala agentura DPA. Torrovi právníci argumentují, že nemožnost vykonávat po zvolení dál úřad, může jejich klientovi způsobit vážnou a nenapravitelnou újmu.

Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Ve svém poselství o stavu Unie to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která představila priority unijní exekutivy na nejbližší období. EU by podle ní měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování zeleného růstu ekonomiky.

Lichtenštejnsko se kvůli sporu o majetek rodu Lichtenštejnů vyvlastněný v Česku po druhé světové válce obrátí na Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Ve sporu jde o zhruba 600 hektarů pozemků u středočeských Říčan, Vláda ve Vaduzu však otevřeně připouští, že verdikt ESLP bude jasným vodítkem i pro všechny další probíhající majetkové spory.

Justice musí znovu otevřít spor o mobiliář zámku Opočno na Rychnovsku. Ústavní soud vyhověl stížnostem dědiců původních šlechtických majitelů z rodu Colloredo-Mansfeldů. Stížnostmi se zabýval opakovaně poté, co se restituentů zastal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Česko bylo loni nejhorší ze 42 hodnocených zemí v plnění doporučení od protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO). Vyplývá to ze zveřejněné výroční zprávy orgánu sdružujícího 50 států, který hodnotil pokroky svých členů v prevenci korupce zákonodárců, soudců a státních zástupců. Zpráva vychází z loňských údajů a pozice Česka se od té doby mírně zlepšila, když letos splnila jedno ze 14 doporučení.

Ve stínu epidemie koronaviru se ve Francii koná první kolo místních voleb. Vybírají se starostové a zastupitelé více než 35 tisíc měst a obcí včetně Paříže. Hlasování se považuje za zkoušku popularity prezidenta Emmanuela Macrona. Kvůli plánované reformě důchodového systému se od loňského prosince konají v zemi protivládní stávky a protesty.

Turecko vyšle k řeckým hranicím tisícovku policistů, aby pomáhali zadržet nápor migrantů, které Řecko kvůli nelegálnímu překročení hranic posílá zpět na turecké území. Ve čtvrtek to uvedl tamní ministr vnitra Süleyman Soylu. Podle španělského listu El País ale turecké úřady schválně přesouvají stovky migrantů podél hranice k jiným přechodům. Chtějí tak údajně zesílit tlak na řecké policisty a ztížit jim práci.

Na severovýchodě Francie ráno sjela z kolejí lokomotiva vysokorychlostní soupravy TGV s více než třemi sty pasažéry. Zranění utrpěly dvě desítky lidí. Agentura AFP uvedla, že strojvedoucí byl ve velmi vážném stavu letecky transportován do nemocnice. První poznatky naznačují, že příčinou nehody byl sesuv půdy u trati.

Ve Štrasburku skončila první letošní řádná schůze Evropského parlamentu. Znamenala taky definitivní konec působení britských europoslanců. Země na konci ledna opouští Evropskou unii, s tím končí i mandát jejích zástupců. Zatímco někteří slaví, jiní neskrývají smutek.

Obnovení trestního stíhání českého premiéra Andreje Babiše se dostalo na program plenárního zasedání Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku. Europoslanci se v debatě neshodli mimo jiné na tom, zda je Babišova kauza vnitřní záležitostí Česka, nebo by se měla řešit na evropské úrovni. Zatímco podle české europoslankyně Dity Charanzové (za ANO) je debata irelevantní, Němka Monika Hohlmeierová zdůraznila, že podezření ze zneužívání evropských dotací není „interní“ českou věcí.

Sněmovní kontrolní výbor požádal ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a zemědělství, aby mu poskytla oficiální překlady auditních zpráv Evropské komise o údajném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a o rozdělování dotací. Zprávy mají oba resorty výboru předat bez zbytečného odkladu. Náměstkyně na MMR Daniela Grabmüllerová však upozorňuje, že jsou evropský audit i česká odpověď na něj důvěrné.