Štrasburk strana 4 z 5

Evropský parlament (EP) udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení ruskému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému. EP hlasitého kritika ruského prezidenta Vladimira Putina ocenil za odvahu v boji za svobodu, demokracii a lidská práva. Navalnyj si nyní odpykává trest odnětí svobody v délce zhruba dva a půl roku kvůli porušení podmínky staršího rozsudku, který se týkal obvinění ze zpronevěry. Evropský soud pro lidská práva považuje jeho proces za nespravedlivý.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy zvolilo Kateřinu Šimáčkovou novou soudkyní Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Devítileté funkční období jí začne prvního listopadu. Šimáčková, která nyní působí u českého Ústavního soudu, nahradí Aleše Pejchala.

Cenu Václava Havla za rok 2021 získala běloruská opoziční vůdkyně Maryja Kalesnikavová, jedna ze tří žen, které jsou symbolem zápasu běloruského lidu o politické a občanské svobody a základní lidská práva. Ocenění uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.

Rusko je odpovědné za smrt svého zběhlého agenta Alexandra Litviněnka v jeho londýnském exilu v roce 2006. Uvedl to ve verdiktu Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Bývalý agent ruské tajné služby FSB a kritik prezidenta Vladimira Putina byl otráven vzácným radioaktivním izotopem polonia 210. Moskva považuje závěry soudu za neopodstatněné. Britové mezitím začali stíhat třetího Rusa, kterého podezírají z pokusu o zabití dalšího zběhlého agenta Sergeje Skripala. Moskva obvinění odmítla.

Litva povolila vstup na své území pěti afghánským žadatelům o azyl, kteří se snaží dostat do pobaltské země od konce srpna z Běloruska. Evropský soud pro lidská práva minulý týden vydal předběžné opatření, podle něhož je pětice uprchlíků kvůli aktuálnímu dění ve vlasti zranitelná, žádá mezinárodní ochranu a Litva by je neměla posílat zpět do Běloruska. Vilnius se obává, že nařízení tribunálu by mohlo znamenat vytvoření cesty pro nelegální migraci.

Robert Tempel neuspěl u Okresního soudu v Sokolově s žádostí, aby byl okamžitě propuštěn z vězení. Ve čtvrtek Vrchní soud v Praze vydal příkaz k propuštění obžalovaného z výkonu doživotního trestu odnětí svobody. Tempel proto požadoval, aby šest let, která ve vězení už strávil, bylo započítáno do trestu za loupežné přepadení z 90. let. Sokolovský soud ale rozhodl, že trest rok a tři měsíce ve vězení za tento trestný čin musí Tempel vykonat. ČT o tom informoval jeho advokát Jakub Kříž, který nyní připravuje ústavní stížnost.

Pražský vrchní soud rozhodl, že se Robert Tempel nebere do vazby a zároveň vydal příkaz k jeho propuštění z výkonu doživotního trestu odnětí svobody. Odsouzen byl za dvojnásobnou vraždu spáchanou v roce 2001 na Sokolovsku a Ústavní soud toto rozhodnutí minulý týden zrušil. Na svobodu Tempel propuštěn nebyl, protože mu ještě neskončil dřívější trest. ČTK původně informovala o pravomocném zrušení doživotního trestu. Vyjádření Vězeňské služby opravila mluvčí Vrchního soudu v Praze.

Robert Tempel, který si odpykává doživotní trest za dvojnásobnou vraždu spáchanou v roce 2001 na Sokolovsku, dosáhl nového projednání svého případu. Ústavní soud (ÚS) po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku revidoval svá starší odmítavá rozhodnutí. Kauzou se musí znovu zabývat odvolací Vrchní soud v Praze, doživotní trest je momentálně zrušený. Podle advokáta nejsou splněny podmínky pro další držení Tempela ve vězení. Na nový proces by podle něj měl čekat na svobodě.

Dědicové rodiny Rothschildů podali kvůli rodinnému panství Šilheřovice na Opavsku stížnost na Česko k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, sdělila mediální zástupkyně rodiny Rothschildů v Česku Hana Hikelová. Nemovitostí, které zabavili nejprve nacisté a následně komunisté, se dědicové neúspěšně domáhali nejprve u obecných soudů. Letos v lednu pak jejich nárok zamítl i Ústavní soud. Česká republika tak podle Rothschildů porušila Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv.

Papež František oznámil, že ve dnech 12. až 15. září navštíví Slovensko poté, co odslouží mši v Budapešti. Uvedla to agentura AFP s odkazem na papežova slova určená poutníkům shromážděným na Svatopetrském náměstí k tradiční nedělní modlitbě. Papež v březnu sdělil, že se do Maďarska vydá, aby odsloužil závěrečnou mši Mezinárodního eucharistického kongresu, který se v hlavním městě uskuteční od 5. do 12. září.

Moskva zmrazila ruské účty americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Oznámila to stanice, kterou už dříve ruské úřady označily za „zahraničního agenta“ a udělily jí několik pokut za to, že ve svém zpravodajství tuto informaci neuvádí. V moskevských kancelářích RFE/RL zasahovali exekutoři, což podle stanice znamená, že se Rusko nezaplacené pokuty rozhodlo vymáhat. USA v reakci uvedly, že se jedná o další pokus ruských úřadů nezávislá média umlčet.

Šest evropských států podepsalo 18. dubna 1951 smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli. Projekt, který měl původně sloužit zejména k urovnání poválečných vztahů mezi Německem a Francií, tak položil základy pro vznik Evropského společenství a později i Unie.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) odsoudil Turecko za porušování práv novináře a spisovatele Ahmeta Altana. Toho Ankara drží ve vazbě kvůli obvinění z účasti na neúspěšném vojenském puči z roku 2016. Podle soudu ve Štrasburku jsou ale obvinění zcela nepodložená. Soud došel k podobnému závěru i v případě dalšího vězněného tureckého novináře Murata Aksoye. V obou případech má Turecko žurnalisty odškodnit.

Mešity ve Francii jsou znovu středem pozornosti. Po šesti měsících například opět funguje svatostánek u Paříže, který úřady zavřely kvůli přílišné radikálnosti. Právě tu se snaží francouzští senátoři řešit v rozporuplném zákoně proti separatismu, který věnuje největší pozornost náboženským institucím. V nich totiž může často docházet k radikalizaci. Vláda se normou snaží bojovat proti šíření extrémních postojů v zemi, avšak není vyloučeno, že zákon neprojde.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku zamítl stížnosti českých rodičů, kteří se na něj obrátili kvůli povinnému očkování dětí. Ve svém verdiktu uvedl, že Česká republika trváním na povinném očkování neporušila jejich právo na respektování soukromého a rodinného života. Soud rozhodoval o celkem šesti stížnostech, první do Štrasburku dorazila už v roce 2013. Ve většině případů šlo o to, že předškolní zařízení odmítla přijmout neočkované děti.

Ústavní soud (ÚS) nařídil Okresnímu soudu v Hradci Králové, aby se znovu zabýval sporem o pozemky u Třebechovic pod Orebem. Pozemkový úřad uznal restituční nárok rodu Colloredo-Mansfeldů, proti vydání se však postavily soudy. Nyní ústavní soudci vyhověli stížnosti Leonharda Josefa Colloredo-Mansfelda, je prý nutné zabývat se postoji jeho děda Josefa za druhé světové války, teprve pak lze zodpovědně rozhodnout.

Nejvyšší soud (NS) odmítl všechna dovolání aktérů první větve korupční kauzy kolem bývalého středočeského hejtmana za ČSSD Davida Ratha. Neuspělo ani státní zastupitelství, které podávalo dovolání v neprospěch obžalovaných, ani odsouzený Rath, který nyní zvažuje, že se obrátí na soud ve Štrasburku.

Dvě svá starší rozhodnutí v kauze Roberta Tempela, jenž si odpykává doživotní trest vězení, zrušil Ústavní soud (ÚS). Reagoval tak na Tempelův úspěch u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku a bude se jeho stížnostmi z let 2007 a 2011, které původně odmítl, zabývat znovu. Tempelovým cílem je zrušení odsuzujícího rozsudku a revize celého trestního procesu. Zatím podle usnesení v soudní databázi dosáhl obnovy řízení před ÚS, což je první krok.

Kateřina Šimáčková patří mezi nejvýraznější osobnosti Ústavního soudu. Je jednou ze tří kandidátů k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Je také známá mimořádnou citlivostí pro slabé a znevýhodněné lidi. Dlouhodobě klade důraz na jednotlivce před státem. Na to je podle ní nutné myslet i v současné době. Ústavní soud čelí otázkám, které ještě neřešil, řekla v Interview ČT24.

Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane podle Českého rozhlasu Radiožurnál státu. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku totiž podle rozhlasu zamítl stížnost rodiny Colloredo-Mansfeldů a tím potvrdil loňský rozsudek českého Ústavního soudu. Radiožurnál to v pondělí uvedl s odvoláním na ministerstvo spravedlnosti.

Restituce se staly jedním z výrazných prvků transformace českého hospodářství po roce 1989. K přijetí zákona o mimosoudních rehabilitacích neboli restitučního zákona vedla před třiceti lety tehdejší československé zákonodárce snaha zmírnit následky některých majetkových křivd, kterých se po únoru 1948 dopustil komunistický režim. Federální parlament zákon schválil 21. února 1991.

Evropský soud pro lidská práva zamítl stížnost pozůstalého po obětech náletu, který v roce 2009 uskutečnily letadla Severoatlantické aliance na pokyn tehdejšího německého velitele v afghánském Kundúzu. Stěžovatel tvrdil, že německé soudnictví případ dostatečně nevyšetřilo.

Ve městech po celé Francii se v sobotu znovu lidé vydali do ulic vyjádřit nesouhlas s návrhem bezpečnostního zákona, který například zakazuje publikovat snímky, kde je možné identifikovat členy pořádkových složek. Francouzská média hlásí shromáždění v desítkách měst včetně Paříže, Lyonu či Montpellieru. Dnešní mobilizace je několikátou za poslední měsíce, opatření mezitím schválila dolní komora francouzského parlamentu.

Evropští poslanci v pondělí zahájili poslední letošní schůzi. Schvalovat na ní budou třeba dlouhodobý rozpočet Unie. Předseda Evropského parlamentu David Sassoli ji přitom otevřel netradičně – zatímco on byl ve Štrasburku, většina poslanců zasedala v Bruselu.