Evropský soud pro lidská práva zamítl stížnost pozůstalého po obětech náletu, který v roce 2009 uskutečnily letadla Severoatlantické aliance na pokyn tehdejšího německého velitele v afghánském Kundúzu. Stěžovatel tvrdil, že německé soudnictví případ dostatečně nevyšetřilo.
O náletu NATO na dvě cisterny s palivem ve městě Kundúz na severu Afghánistánu rozhodl před více než jedenácti lety německý plukovník Georg Klein, který se domníval, že je bojovníci Talibanu mohou využít k teroristickému útoku. Kolem vozidel uvízlých v říčním korytě se však shromáždili civilisté, které příslušníci povstaleckého hnutí vyzvali, aby si přišli z cisteren odčerpat palivo. Útok si tak vyžádal kolem stovky lidských životů.
Krveprolití vyvolalo ostrou reakci v Afghánistánu i v zahraničí. Tehdejší afghánský prezident Hamíd Karzáí prohlásil, že nálet byl zásadní chybou v úsudku německých sil NATO.
Afghánec Abdul Hanan, který tehdy přišel o dva nezletilé syny, podal žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva poté, co německé úřady odmítly Kleina trestně stíhat. V žalobě tvrdil, že Berlín neprovedl účinné vyšetřování a že v Německu není k dispozici žádný „účinný nápravný prostředek“.
Soud ve Štrasburku se k jeho právnímu výkladu nepřiklonil a konstatoval, že německá prokuratura mohla čerpat ze „značného množství dokumentů týkajících se okolností a dopadu náletu“. Uvedl také, že německé soudy, včetně ústavního, Hananovu žalobu zamítly. Parlamentní vyšetřovací komise podle něj nadto „zajistila vysokou úroveň veřejné kontroly v tomto případu“.
Spolkový soudní dvůr v Karlsruhe v roce 2016 konstatoval, že oběti nemají nárok na odškodné a že Kleinovo vojenské rozhodnutí bylo z pohledu mezinárodního práva přípustné.
