Štrasburk strana 3 z 5

Polský ústavní soud ve čtvrtek rozhodl, že Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nemá právo zpochybňovat jmenování polských soudců. Verdikt může dále zhoršit vztahy Varšavy s Evropskou unií.

Británie oznámila nový balík sankcí namířených proti Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Úřady mohou nově zadržet jakákoliv letadla na britských letištích napojená na ruské občany a firmy, vláda rovněž zakázala vývoz zboží a služeb spojených s letectvím a vesmírnými technologiemi do Ruska. Další sankce vůči Rusku uvalí také vlády členských zemí EU. Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů jako nouzovou pomoc. Na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům v Evropě značně přispějí také USA.

Bulharský krajně pravicový poslanec Evropského parlamentu Angel Džambazki při odchodu od řečnického pultu na plenárním zasedání ve Štrasburku zvedl pravici v nacistickém pozdravu. Vedení europarlamentu mu za to hrozí sankcemi.

Okresní soud v Břeclavi se začal zabývat žalobou Nadace knížete z Lichtenštejna na státní instituce. Nadace  žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Jde například o Lednicko-valtický areál, ale i lednický či valtický zámek. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalované strany označily žalobu jako nedůvodnou.

Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že poslal do Sejmu, dolní komory parlamentu, návrh novely zákona o nejvyšším soudu, od kterého si slibuje ukončení sporu Varšavy s Bruselem a uvolnění peněz určených Polsku z fondů Evropské unie. Mezitím ale i Evropský soud pro lidská práva, který není institucí EU, poukázal na „systémové nedostatky“ při jmenování soudců v Polsku, kde vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) od příchodu k moci v roce 2015 prosazuje změny v justici. Ty podle kritiků i Evropské komise mohou omezit nezávislost soudů.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl ve prospěch slovensko-norského páru Ladických, kterým norská sociální služba Barnevernet v roce 2015 odebrala dceru Maxine a umístila ji do pěstounské péče. Norsko v tomto případu podle soudu porušilo článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života.

Přeživší i pozůstalí si připomenou deset let od ztroskotání výletní lodi Costa Concordia. Plavidlo tehdy narazilo na útes u italského ostrova Giglio a neštěstí nepřežilo 32 lidí. Za havárii bylo odsouzeno pět lidí ze společnosti, která loď provozovala, a také kapitán Francesco Schettino, jenž se odchýlil od kurzu a po nárazu opustil loď mezi prvními. Schettino dostal šestnáctiletý trest, letos by mohl být propuštěn do domácího vězení.

Předseda Evropského parlamentu, italský politik a novinář David Sassoli v noci na úterý zemřel. Oznámil to na internetu jeho mluvčí. „David Sassoli zemřel 11. ledna v 01:15 na onkologické klinice v Avianu, kde byl hospitalizován,“ uvedl na Twitteru Roberto Cuillo. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila hluboký zármutek a Sassoliho označila za „velkého Evropana“.

Ve věku 88 let zemřel britský architekt Richard Rogers, který proslul návrhem budovy pařížského muzea Centre Pompidou či londýnské centrály pojišťovny Lloyd's. Informovala o tom stanice BBC, podle níž byl Rogers jedním z nejvlivnějších světových architektů současnosti.

Evropský parlament (EP) předal Sacharovovu cenu určenou ruskému opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému. Jelikož ten si odpykává trest ve vězeňské kolonii, ocenění zdůrazňující svobodu myšlení ve Štrasburku převzala jeho dcera Daria. V projevu vyzvala evropské lídry, aby neustupovali diktátorům.

Končící ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková pokládá za důležité, aby ji nahradila opět žena, a to přinejmenším ze symbolických důvodů. Jinak by v současné sestavě Ústavního soudu (ÚS) zůstala jediná žena, a to Milada Tomková. V justici je přitom žen šedesát procent, řekla ve středu novinářům. Kandidáta či kandidátku na uprázdněnou pozici navrhne prezident Miloš Zeman, musí získat souhlas Senátu. Hrad chce s nominací počkat na nového ministra spravedlnosti.

Nový majitel výrobce letecké techniky Aero Vodochody nepočítá s vybudováním mezinárodního civilního letiště pro osobní ani nákladní přepravu. Letiště bude sloužit hlavně pro firemní potřeby. Na dotaz to v pondělí uvedl mluvčí Aera Vodochody Tobiáš Tvrdík. Vytvořit ve Vodochodech mezinárodní letiště, které by mohlo konkurovat Ruzyni, plánoval předchozí majitel Aera, investiční skupina Penta.

Část Evropské úmluvy o lidských právech je v rozporu s polskou ústavou, rozhodl polský ústavní soud. Konkrétně je podle něj s ústavou neslučitelné ustanovení úmluvy o právu na spravedlivý proces, napsal list Gazeta Wyborcza. Podle polského deníku tak tribunál zpochybnil jednu z nejdůležitějších mezinárodních dohod, která obyvatelům 47 evropských zemí zaručuje řadu práv a svobod. Šéfka Rady Evropy verdikt označila za bezprecedentní a vyvolávající vážné obavy.

Soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková obdržela nejvyšší francouzské státní vyznamenání, Řád čestné legie. Ocenění převzala v úterý na francouzském velvyslanectví v Praze. V prosinci Šimáčková nastoupí k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Evropský soud pro lidská práva vyzval Turecko, aby změnilo zákon týkající se urážky prezidenta. Podle aktuálního verdiktu štrasburského tribunálu omezuje svobodu projevu. Paragraf existoval už dřív, za úřadování Recepa Tayyipa Erdogana se ale uplatňuje v nebývalé míře.

Evropský soud pro lidská práva v pondělí uvedl, že Polsko musí rychle jednat, aby vyřešilo problémy kolem Zemské soudcovské rady (KRS). Podle soudu byla porušena práva dvou polských soudců, kteří se ucházeli o pracovní místo, ale nezískali doporučení od KRS. Rozsudek zpochybňuje nezávislost polského soudnictví, uvedla agentura Reuters.

Evropský parlament (EP) udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení ruskému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému. EP hlasitého kritika ruského prezidenta Vladimira Putina ocenil za odvahu v boji za svobodu, demokracii a lidská práva. Navalnyj si nyní odpykává trest odnětí svobody v délce zhruba dva a půl roku kvůli porušení podmínky staršího rozsudku, který se týkal obvinění ze zpronevěry. Evropský soud pro lidská práva považuje jeho proces za nespravedlivý.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy zvolilo Kateřinu Šimáčkovou novou soudkyní Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Devítileté funkční období jí začne prvního listopadu. Šimáčková, která nyní působí u českého Ústavního soudu, nahradí Aleše Pejchala.

Cenu Václava Havla za rok 2021 získala běloruská opoziční vůdkyně Maryja Kalesnikavová, jedna ze tří žen, které jsou symbolem zápasu běloruského lidu o politické a občanské svobody a základní lidská práva. Ocenění uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.

Rusko je odpovědné za smrt svého zběhlého agenta Alexandra Litviněnka v jeho londýnském exilu v roce 2006. Uvedl to ve verdiktu Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Bývalý agent ruské tajné služby FSB a kritik prezidenta Vladimira Putina byl otráven vzácným radioaktivním izotopem polonia 210. Moskva považuje závěry soudu za neopodstatněné. Britové mezitím začali stíhat třetího Rusa, kterého podezírají z pokusu o zabití dalšího zběhlého agenta Sergeje Skripala. Moskva obvinění odmítla.

Litva povolila vstup na své území pěti afghánským žadatelům o azyl, kteří se snaží dostat do pobaltské země od konce srpna z Běloruska. Evropský soud pro lidská práva minulý týden vydal předběžné opatření, podle něhož je pětice uprchlíků kvůli aktuálnímu dění ve vlasti zranitelná, žádá mezinárodní ochranu a Litva by je neměla posílat zpět do Běloruska. Vilnius se obává, že nařízení tribunálu by mohlo znamenat vytvoření cesty pro nelegální migraci.

Robert Tempel neuspěl u Okresního soudu v Sokolově s žádostí, aby byl okamžitě propuštěn z vězení. Ve čtvrtek Vrchní soud v Praze vydal příkaz k propuštění obžalovaného z výkonu doživotního trestu odnětí svobody. Tempel proto požadoval, aby šest let, která ve vězení už strávil, bylo započítáno do trestu za loupežné přepadení z 90. let. Sokolovský soud ale rozhodl, že trest rok a tři měsíce ve vězení za tento trestný čin musí Tempel vykonat. ČT o tom informoval jeho advokát Jakub Kříž, který nyní připravuje ústavní stížnost.

Pražský vrchní soud rozhodl, že se Robert Tempel nebere do vazby a zároveň vydal příkaz k jeho propuštění z výkonu doživotního trestu odnětí svobody. Odsouzen byl za dvojnásobnou vraždu spáchanou v roce 2001 na Sokolovsku a Ústavní soud toto rozhodnutí minulý týden zrušil. Na svobodu Tempel propuštěn nebyl, protože mu ještě neskončil dřívější trest. ČTK původně informovala o pravomocném zrušení doživotního trestu. Vyjádření Vězeňské služby opravila mluvčí Vrchního soudu v Praze.

Robert Tempel, který si odpykává doživotní trest za dvojnásobnou vraždu spáchanou v roce 2001 na Sokolovsku, dosáhl nového projednání svého případu. Ústavní soud (ÚS) po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku revidoval svá starší odmítavá rozhodnutí. Kauzou se musí znovu zabývat odvolací Vrchní soud v Praze, doživotní trest je momentálně zrušený. Podle advokáta nejsou splněny podmínky pro další držení Tempela ve vězení. Na nový proces by podle něj měl čekat na svobodě.